Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Technologie jsou k dispozici. Přesto se mnohé firmy pořád drží „toho, co funguje“. Co brání větší adopci digitalizace v českém průmyslu? A jak překonat odpor ke změnám a přesvědčit management i pracovníky výroby o smyslu těchto inovací? Nejen o tom budou diskutovat profesionálové z oboru ve dnech 23. a 24. října 2025 v Pardubicích na konferenci SMART INDUSTRY 2025.
V polském Gdaňsku začíná 23. září 16. ročník veletrhu TRAKO. Jde o největší železniční akci v Polsku a druhou nejvýznamnější v Evropě. Mezi více než 600 vystavovateli nebude chybět ani třemošnická společnost DAKO-CZ, člen skupiny Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada, která na veletrhu ukáže, jak vypadá budoucnost brzd kolejových vozidel.
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Státní podnik Lesy ČR je nejhodnotnější aktivum, co český stát má plně v majetku, ale asi téměř nejhůře vedené. Tento týden oznámil lehký nárust zisku a manažeři státní firmy už se těší na své tučné bonusy. Ale v situaci, kdy roste těžba dřeva a jeho cena jde nahoru, to je vlastně tragický výsledek, nárůst by měl být v miliardách. Nic se nemění, inovace žádné, vše jede setrvačností a KDU si to politicky na ministerstvu hlídá, stagnace jim vyhovuje. A kolem se jen točí spoustu PR o opravách lesních cestiček.
Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří 19. místo. Poslední z 27 členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v ČR podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. ČR se také málo zapojuje do dostupných programů EU.
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Hodnota stovky největších světových firem podle tržní kapitalizace koncem března meziročně vzrostla o sedm procent, což znamená výrazně pomalejším tempem než o rok dříve. Největší světovou firmou je americká společnost Apple, která se na první místo vrátila a vystřídala Microsoft. Téměř tři čtvrtiny hodnoty Top 100 firem tvoří podniky ze Spojených států, Evropa naopak nejvíce ztrácí. Nejsilnější evropská firma je až na 29. místě žebříčku, vyplývá z letošní analýzy PwC Global Top 100 Companies.
Praha se již podruhé za sebou umístila na 47. místě v žebříčku tisícovky měst Global Cities Index (GCI), který hodnotí aktuální schopnost světových metropolí přitahovat investice, kvalifikované talenty a podnikatelské příležitosti. Na prvním místě tohoto žebříčku je New York, na posledním indický Súrat.
Během příštího desetiletí bude pokrok v oblasti umělé inteligence natolik překotný, že pro některé profese už nebudou lidé potřeba, myslí si jeden z nejbohatších lidí planety Bill Gates.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
