Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Aktualizováno

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Politika

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

ČTK

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.

Investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta se dohodla na převzetí petrochemické divize firmy Occidental Petroleum za 9,7 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard korun). Podniky to dnes oznámily ve společné tiskové zprávě. Pro Berkshire je to největší akvizice od roku 2022, uvedla agentura Reuters.

Převzetí divize s názvem OxyChem by podle agentury AP mohl být rovněž poslední velkou Buffettovou transakcí před jeho odchodem z čela společnosti Berkshire. Od začátku příštího roku totiž Buffetta ve funkci výkonného ředitele a prezidenta firmy nahradí Greg Abel.

Společnost Occidental, která je významným producentem ropy a plynu, v poslední době prodává některá svá aktiva a snaží se zredukovat zadlužení. Berkshire je největším akcionářem Occidentalu, vlastní v podniku podíl kolem 27 procent.

Aktualizováno

Evropa následuje Wall Street. Její akcie jsou na rekordu

Trhy

Evropské akcie jsou na rekordu, jejich hlavní index po zahájení obchodování zdolal hranici 568 bodů. Daří se hlavně technologiím, zájem je ale také o akcie firem ze zdravotnického sektoru. Evropský trh navazuje na středeční růst na Wall Street, kde jsou klíčové indexy rovněž blízko rekordů.

ČTK

Přečíst článek

Occidental uvedl, že většinu peněz z prodeje divize OxyChem použije ke snížení dluhu. Předpokládá se, že převzetí bude dokončeno ještě v letošním roce. „Transakce posílí naši finanční pozici,“ uvedla šéfka Occidentalu Vicki Hollubová. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že divizi OxyChem a jejím zaměstnancům se bude i pod novým vlastníkem nadále dařit.

Skupina Berkshire Hathaway sídlí v Omaze v americkém státě Nebraska a ovládá desítky dceřiných společností, které podnikají v různých odvětvích. Vlastní rovněž významné podíly v řadě firem známých po celém světě. Pětadevadesátiletý Buffett řídí společnost Berkshire od roku 1965, patří patří mezi nejbohatší lidi světa a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.