Britský easyJet má změnit majitele. Americká investiční skupina Apollo Global Management se dohodla na převzetí nízkonákladových aerolinek za 5,7 miliardy liber, tedy zhruba 161 miliard korun. Nabídka přichází poté, co z boje odstoupil konkurenční uchazeč Castlelake. Dohodu ještě musí schválit akcionáři a regulátoři.
Smartwings od června do konce srpna dočasně přeruší provoz na třech letních linkách a u části destinací sníží počet letů. Firma změny vysvětluje optimalizací letových řádů a kapacit. Cestujícím nabídne vrácení peněz nebo změnu letenky.
Evropská komise poslala aerolinkám jasný vzkaz: dražší palivo kvůli válce na Blízkém východě nemohou zpětně přenášet na cestující. Již zakoupené letenky nesmějí zdražovat palivovými příplatky a růst cen paliva sám o sobě neospravedlňuje omezení práv pasažérů. Dopravci sice dostanou určitou provozní flexibilitu, nárok cestujících na vrácení peněz, přesměrování letu nebo pomoc na letišti ale zůstává v platnosti.
Leteckou dopravu čekají v příštích měsících výrazné komplikace. Aerolinky po celém světě ruší spoje a odstavují letadla, aby se vyrovnaly s prudkým růstem cen leteckého paliva. Uvádí to agentura Bloomberg, podle níž se odvětví dostává do „režimu přežití“.
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.
Vzdušný prostor nad částí Blízkého východu je omezený nebo úplně uzavřený, lety se ruší a přesměrovávají. Přesto aerolinky dál prodávají letenky, jako by se nic nedělo. Cestující tak často kupují produkt, u kterého je velká šance, že vůbec nevznikne.
Krátce po druhé hodině ranní přistálo v Praze první letadlo s českými turisty z Blízkého východu od začátku amerických útoků na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 míst přiletěl z ománského Maskatu. Druhý let z Ománu by měl na Letišti Václava Havla dosednout kolem 9:30.
Evakuace českých občanů z oblasti Blízkého východu se komplikuje. Český armádní airbus, který měl dnes večer přistát v jordánském Ammánu, kvůli uzavření vzdušného prostoru nakonec dorazí až v úterý ráno nebo dopoledne. O změně informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Drtivá většina ze zhruba 6000 dopravních letadel Airbus A320, u kterých bylo nutné provést úpravu softwaru, může opět létat. Úpravu jich ještě vyžaduje méně než 100, uvedl výrobce, kterým je evropská korporace Airbus SE. Potíže o víkendu narušily leteckou dopravu téměř po celém světě, šlo ale zpravidla jen o menší zpožďování letů.
Do Prahy se v příštím roce po více než šestileté přestávce vrátí přímá letecká linka do americké Filadelfie. Od 21. května do října bude denně na trase létat dopravce American Airlines. Půjde o druhou přímou linku do USA z Prahy, v současnosti se létá do New Yorku.
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.