Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tento týden oznámila, že přestává financovat vývoj nejmodernějších vakcín a vrátí se k těm, které věda už považuje za překonané. Není to bohužel jediný krok, který ohrožuje zdraví a životy Američanů, ale (vzhledem ke globální propojenosti výzkumu, výroby a užívání nových léků) také lidí všude po světě.
Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb oznámilo, že ruší financování vývoje vakcín založených na mRNA. Sem patří třeba vakcíny proti covidu nebo proti chřipce. Místo toho se prý zaměří na bezpečnější strategie, jako jsou například vakcíny na bázi celých virů.
Krátké vysvětlení: První očkování spočívala v tom, že lékaři do těla dodávali zneškodněnou celou infekční částici (virus, bakterii), na níž se imunitní systém „naučil“ bránit se proti případné budoucí skutečné infekci. Vývoj šel dál, a tak se od vakcín z celých, přece jen nebezpečných virů spíše ustupuje. Kde to jde, tam se vakcíny pro trénink imunitního systému připravují jen z částí virů. Novinkou pak jsou vysoce moderní vakcíny založené na mRNA (mediátorové ribonukleové kyselině), které rovnou vnášejí do buněk těla hotový návod, jak aktivovat bílé krvinky k ničení infekce. Pokud má americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. pochybnosti o jejich bezpečnosti, bylo by logické, aby podpořil výzkum, který vnese jasno. Místo toho se chce vrátit do překonané minulosti.
Ale hledat logiku v činnosti amerických úřadů stejně nedává smysl.
Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší škrtne 500 milionů dolarů (10,5 miliardy korun), které měly směřovat do vývoje vakcín. Oznámil to Kennedyho úřad, podle něhož bude zrušeno 22 projektů nových vakcín například proti covidu-19 či chřipce. Známý odpůrce očkování Kennedy prohlásil, že ministerstvo podporuje účinné vakcíny, nikoli však očkování na bázi mRNA.
Kennedy škrtne půl miliardy dolarů na vývoj vakcín v USA
Money
Úder celému medicínskému výzkumu
Nejde však jen o vakcíny. Medicínský výzkum dostává v USA mnohem šířeji vedený úder. Například americké Národní ústavy zdraví (NIH) už půl druhého století financují z federálních peněz zdravotnické vědecké výzkumy. Trumpova administrativa pro ně připravila škrty ve výši 18 miliard dolarů, tedy zhruba 40 procent jejich rozpočtu.
Mezi oblasti, kde existují největší obavy, co to způsobí, patří výzkum antibiotik. Díky těmto lékům se lidé mohli přestat bát mnoha běžných infekcí. Jenomže antibiotika ztrácejí účinnost, protože se bakterie stávají proti nim stále odolnějšími. Proto je nutné vyvíjet pořád nová. Farmaceutické firmy se však do takového výzkumu nehrnou, protože je pro ně finančně příliš riskantní.
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Válka o vzdělanost: Harvard se vzepřel Trumpovi. Je nejbohatší, ale i tak to bude univerzitu bolet
Enjoy
Velké finanční riziko
Velkým rizikem je, že firma uvede na trh nové antibiotikum, ale bakterie se vůči němu stanou rezistentními tak rychle, že medikament přestane léčit, aniž by ještě výrobci stačil zaplatit náklady na jeho vývoj, natož přinést zisk.
K tomu mají zdravotní pojišťovny pochopitelný zájem, aby se předepisovala stará antibiotika, dokud to ještě jde. Využití nového, dražšího léku, byť pro budoucnost velmi důležitého, schvalují, až když není vyhnutí. Výrobce nevydělá a ještě mu běží čas, po který platí patentová ochrana nového preparátu. Poté už jej bude moci vyrábět kdokoli a tržby klesnou.
Také z lékařského hlediska je rozumný požadavek novým antibiotikem zpočátku šetřit, aby si na něj bakterie nestačily zvyknout. Výrobce kvůli tomu ovšem spláče nad výdělkem.
Jednoduché tržní řešení samozřejmě existuje: Až kvůli ztrátě účinnosti nynějších antibiotik začnou pacienti umírat na infekce ve velkém, poptávková křivka se posune a farmakologické firmy se zase usilovně pustí do výzkumu nových antibiotik. To je ovšem drastické řešení, které nikdo rozumný nechce.
Právě proto do výzkumu antibiotik dávají peníze státní instituce.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Leaders
Cizince nepodporujeme
Jak to ovšem může v současné době dopadnout, ukazuje příběh Gerryho Wrighta, profesora McMasterovy univerzity v kanadském městě Hamilton a mezinárodního odborníka na biologické hrozby. Koordinoval kanadsko-americký výzkumný tým, který vytvořil novou třídu antibiotik.
Jak výzkumníci popsali na jaře ve špičkovém časopisu Nature, základem jsou peptidy, které získali z jednoho půdního mikroorganismu. Zjistili, že opravdu zabíjejí nebezpečné bakterie a vyvinutou látku nazvali lariocidin.
Na vývoj přispěly několika sty tisíci dolarů i zmíněné americké Národní ústavy zdraví (NIH). Wright čekal, že pro tak významný objev dostanou další grant na vylepšování preparátu, aby jej pak mohli nabídnout k dalšímu vývoji pro farmaceutický průmysl. Místo toho přišla studená sprcha: NIH musely pod Trumpovou administrativou změnit pravidla a přestaly dávat granty na výzkumné projekty, na nichž se jako subdodavatelé podílejí cizinci. Tedy i Wright coby Kanaďan.
Osud lariocidinu je v tuto chvíli nejistý. Stejně jako osud dalších slibných projektů, na které nebudou mít NIH v důsledku prováděných škrtů peníze. Ke škodě potenciálních pacientů všude po světě.
Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
Kdo se o vás postará ve stáří? No přece roboti
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
