Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.

Generativní umělá inteligence se na čínských vysokých školách využívá podobně jako jinde ve světě. Jak uvádí časopis MIT Technology Review s odkazem na čínský výzkumný ústav Mycos, jen jedno procento vysokoškolských učitelů a studentů v Číně ve výzkumech říká, že nástroje umělé inteligence vůbec nikdy k práci nepoužívají. Zato 60 procent dotázaných prozradilo, že je používají často. Několikrát denně nebo aspoň několikrát týdně.

Užívání některých zahraničních modelů (jako jsou ChatGPT nebo Claude) je v Číně blokováno jak místními úřady, tak i zahraničními provozovateli, kteří se nechtějí zaplést do složitých čínských předpisů. Tato blokace se však dá při určité námaze obejít. Ale už to není zapotřebí, čínští uživatelé mají vlastní nástroje, zejména od loňska produkované čínské úspěšné, výkonné a přitom na provoz finančně relativně nenáročné jazykové modely DeepSeek.

DeepSeek si získal celosvětovou popularitu, navzdory obavám o bezpečnost dat, která jsou ukládána v Číně, a ze šíření čínské propagandy. Splňuje čínské požadavky na to, aby jeho produkty byly „v souladu se socialistickými hodnotami“, což znamená, že na otázky odpovídají v souladu s oficiální linií. Číňané jej vnímají jako zdroj národní hrdosti.

DeepSeek obchází americký zákaz čipů, zní z USA

Zprávy z firem

Čínský technologický start-up DeepSeek, který se zabývá umělou inteligencí, pomáhá Číně při jejích vojenských a zpravodajských operacích. Agentuře Reuters to sdělil jeden z amerických činitelů.

ČTK

Přečíst článek

Nové studijní programy pro digitální gramotnost a kritické myšlení

Redakce již zmíněné MIT Technology Review prozkoumala přístup k umělé inteligenci na 46 nejlepších čínských univerzitách. Ukazuje se, že téměř všechny přidaly v uplynulém roce vzdělávací kurzy a studijní programy související s umělou inteligencí, a to nejen pro oblast informatiky a obecně pro technické vědy, ale také pro přírodovědné, společenskovědní a humanitní obory studia.

Nejde o samostatnou aktivitu univerzit. Letos v dubnu čínské ministerstvo školství zveřejnilo nové národní směrnice vyzývající k rozsáhlým reformám vzdělávání v oblasti umělé inteligence, které by mělo být zaměřeno na rozvoj kritického myšlení a digitální gramotnosti.

Právě spojení digitální gramotnosti s kritickým myšlením je důležité. Cílem prý totiž nemá být učit studenty prosté užívání generativní umělé inteligence, protože to zvládne každý. Podstatné je naučit se ji používat k co největšímu užitku. Třeba Liou Ping-jü, profesorka na Čínské univerzitě politických věd a práva v Pekingu, má sérii přednášek, v níž radí, jak z umělé inteligence vytvořit nejen sekretářku nebo autora grafů, ale i partnera probrainstorming, tvůrce rešerší a nových návrhů.

Zaměřuje se na způsoby formulování pokynů (promptů), které by měly umělou inteligenci navést na co nejlepší řešení zadaného úkolu. Jak řekla pro MIT Technology Review, umělá inteligence nemůže nahradit lidský úsudek. Na člověku záleží, jestli z ní dokáže „vyždímat“ to nejlepší a přitom poznat, že výsledek dává reálný smysl.

Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí

Enjoy

Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nadšení pro novinku

Oceňování umělé inteligence je v Číně odlišné od jiných zemí. Jak ukazují výzkumy veřejného mínění zpracované na Stanfordově univerzitě, čtyři pětiny dotazovaných obyvatel v Číně jsou přesvědčeny, že výrobky a služby vytvořené s využitím umělé inteligence přinášejí víc výhod než nevýhod. Tentýž názor má přitom jen 38 procent Britů, 37 procent Němců, 35 procent Američanů nebo 31 procent Francouzů.

Proč jsou obyvatelé Číny z umělé inteligence tolik nadšení? „V Číně panuje tradice víry v technologii jako hnací sílu národního pokroku,“ hodnotí Fang Kche-čheng, profesor Čínské univerzity v Hongkongu. „Tato tradice sahá až do 80. let minulého století, kdy (tehdejší faktický čínský vůdce) Teng Siao-pching již říkal, že věda a technologie jsou primárními produktivními silami.“

Čína se evidentně snaží, aby to platilo i pro moderní počítačové technologie, které si rychle osvojuje.

Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Zprávy z firem

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Josef Tuček

Přečíst článek