Bitcoin se po tvrdém výprodeji vrátil nad hranici 60 tisíc dolarů. Klid na trhu to ale neznamená. Největší kryptoměna světa letos výrazně ztrácí a akcie firem napojených na krypto se staly terčem velkých opčních sázek. Jedna z nich počítá s dalším tlakem na Strategy. Druhá naopak s návratem Coinbase.
Bitcoin se znovu drží nad psychologicky důležitou hranicí 60 tisíc dolarů. Ještě v pátek se přitom krátce propadl pod tuto úroveň poprvé od října 2024. Pro kryptotrh to byla další nepříjemná rána. Největší digitální měna světa od začátku roku ztratila přibližně 27 procent a proti svému historickému maximu je zhruba o polovinu níže. Přesto se obchodníci od krypta neodvracejí. Naopak. Na trzích s opcemi patřily v pondělí mezi nejaktivnější instrumenty právě tituly navázané na bitcoin, píše server CNBC.
Bitcoin / Coinbase
Vývoj ceny BTC/USD
Načítám…
Minimum–
Maximum–
Poslední aktualizace–
Zdroj dat: Coinbase Exchange API. Data se aktualizují automaticky.
Podle CNBC se burzovně obchodovaný fond iShares Bitcoin Trust ETF, známý pod tickerem IBIT, zařadil mezi dvacet nejobchodovanějších titulů na opčním trhu podle objemu. Mezi největšími jednotlivými opčními obchody se objevily také sázky na Strategy a Coinbase.
Velká sázka na propad Strategy
První velký obchod mířil na Strategy, firmu Michaela Saylora, která se z někdejší softwarové společnosti přeměnila v nejznámější „bitcoinovou pokladnu“ na burze.
Podle CNBC jeden z obchodníků udělal u akcií Strategy velký opční obchod za asi 56 milionů dolarů. Nejvíc vydělá tehdy, pokud akcie Strategy do srpna zůstanou pod 125 dolary. Jinými slovy počítá s tím, že firma silně navázaná na bitcoin se po výprodeji kryptoměn rychle nezotaví.
Nervozitu kolem Strategy posílil i nedávný prodej části bitcoinů. Firma, která byla roky symbolem neochvějného hromadění kryptoměny, tím znejistila část trhu, i když později oznámila nákup bitcoinů za více než 100 milionů dolarů.
Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů. Trh vyděsil krok Strategy
Bitcoin se znovu dostal pod silný tlak. Největší kryptoměna světa poprvé za téměř dva měsíce klesla pod hranici 70 tisíc dolarů, když náladu investorů zasáhly obavy z války mezi USA a Íránem, rekordní odliv peněz z bitcoinových ETF i neobvyklý prodej ze strany společnosti Strategy.
Ne všichni ale vidí současný propad jako začátek delší kryptozimy. Tom Lee, předseda BitMine a šéf výzkumu ve FundStrat, podle CNBC upozornil, že bitcoin zůstává pro část investorů atraktivní právě v době, kdy se rychle mění technologické a finanční prostředí.
„Tváří v tvář náporu příběhů o umělé inteligenci, které podkopávají důvěru v tradiční systémy, zůstává bitcoin nejtvrdšími penězi a odolnost jeho proof-of-work architektury byla prokázána,“ uvedl Lee.
Pokud se největší digitální měně podaří přesvědčit investory, že aktuální výprodej není začátkem hlubšího problému, mohou z toho těžit i akcie firem napojených na krypto.
Bitcoin na rozcestí. Čeká ho růst k 120 tisícům, nebo propad?
Bitcoin by se podle expertů mohl ještě letos vrátit nad hranici 90 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,85 milionu korun. V delším horizontu pak analytici nevylučují ani opětovné přiblížení k historickému maximu přes 120 tisíc dolarů. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje kolem 75 tisíc dolarů.
Druhý velký pondělní obchod se týkal Coinbase. A na rozdíl od obchodu u Strategy má jasně býčí charakter. Podle CNBC jeden obchodník vsadil zhruba 21 milionů dolarů na to, že se akcie největší americké kryptoburzy v příštích měsících zvednou. Aby na své sázce vydělal, museli by přidat alespoň 13 procent t proti úrovním, na kterých se titul pohyboval během pondělního obcodování.
Proč jsou kryptoakcie tak citlivé
Coinbase i Strategy patří mezi akcie, které se často obchodují jako nepřímá sázka na bitcoin. Když kryptoměna roste, investoři obvykle čekají vyšší zájem o obchodování a lepší sentiment pro celý sektor. Když bitcoin padá, bývají tyto tituly pod tlakem ještě výrazněji.
U Coinbase je vazba zřejmá. Firma vydělává mimo jiné na aktivitě klientů a objemech obchodů. Slabší trh může znamenat nižší transakční výnosy, menší zájem retailových investorů a tlak na ocenění akcie.
U Strategy je příběh jiný. Společnost vlastní obrovské množství bitcoinů, a její akcie proto investoři často vnímají jako pákovou sázku na cenu kryptoměny. Jenže právě to funguje oběma směry. Růst bitcoinu může akcii pomáhat, prudký pokles ji naopak zranit.
NYT odhalil „Satošiho“. Otcem bitcoinu má být britský kryptograf Adam Back
Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.
Současné opční obchody ukazují, že trh není jednotný. Část investorů se zajišťuje proti dalšímu poklesu nebo počítá s tím, že kryptoakcie zůstanou pod tlakem. Jiní naopak využívají propadu k sázce na návrat.
Bitcoin tak stojí před důležitou zkouškou. Musí obhájit hranici kolem 60 tisíc dolarů a přesvědčit investory, že výprodej není začátkem další dlouhé kryptozimy.
Pro Coinbase, Strategy i další firmy napojené na digitální aktiva bude klíčové, zda se vrátí obchodní aktivita a důvěra v celý sektor. Zatím je jisté hlavně jedno: ani po prudkém propadu krypto z Wall Street nezmizelo. Jen se z něj stala mnohem nervóznější a dražší hra.
Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.
Britští průmyslníci a politici bijí na poplach. Prestižní list Financial Times informoval, že developer jaderných reaktorů Rolls-Royce SMR, v němž drží zhruba pětinový podíl také český ČEZ, hodlá „outsourcovat části svého projektu“ do Jižní Koreje. A je kvůli tomu pod palbou kritiků, podle nichž by z budoucí výstavby reaktorů měl profitovat především britský průmysl. Paradoxem je, že Rolls-Royce SMR pro finalizaci designů klíčových komponent vybral dvě firmy – nejen korejskou Doosan Enerbility, ale také plzeňskou Škodu JS.
Britové od těchto firem zatím neočekávají přímo výrobu dílů pro plánované reaktory v britské Wylfě nebo českém Temelíně. Na to je celý projekt modulárních reaktorů Rolls-Royce ještě v příliš rané fázi. Od Doosanu Enerbility a Škody JS vyžadují „předvýrobní práce“ na komponentech. Kromě finalizace designu mají prokázat připravenost k výrobě.
Zmiňované díly bychom mohli nazvat „jaderným zlatem“. Patří k takzvanému primárnímu okruhu a zahrnují tlakové nádoby reaktorů, jejich vnitřní části, víka reaktorů i kompenzátory objemu. Generální ředitel Škody JS Karel Bednář už na konci května řekl agentuře ČTK, že plzeňská společnost zahájila vývojové a konstrukční práce. S výrobou následně počítá jak ve své reaktorové hale, tak v sousední budově bývalé kalírny, kterou koupila loni.
Jan Palaščák: Jaderná sázka EU. Jsou malé reaktory fantasmagorie, nebo geniální tah?
Malé modulární reaktory mají být novou kapitolou evropské energetiky. Zatím jde ale o drahý projekt, který bez veřejných peněz a dlouhodobé podpory nemá šanci na rozvoj.
Zmiňovaný článek Financial Times přitom zmiňuje Škodu jen okrajově, aniž by upřesnil, o kterou z nástupnických firem někdejšího plzeňského konglomerátu se vlastně jedná. Důvodů, proč potenciální „outsourcing“ do Česka nevyvolává takové obavy jako do Koreje, může být více. Někteří britští průmyslníci možná vidí Korejce jako klíčového průmyslového konkurenta a české firmy neberou tak vážně.
Není vyloučeno, že Britové v rámci Evropy očekávají větší vzájemnou spolupráci, do které se vedle českých firem zapojí i ty jejich. Celý Rolls-Royce SMR je sám o sobě tak trochu, řečeno s nadsázkou, britsko-český podnik, i když má kromě českého ČEZu další minoritní akcionáře. Jsou jimi britská společnost BNF, která se zabývá finančními službami, a katarský státní fond Qatar Investment Authority.
Obavy spojené se zmiňovaným „outsourcingem do Koreje“ nejspíš souvisejí s očekáváním, že východoasijská země si při potenciální výrobě komponent zcela vystačí sama. Vzhledem k silným korejským kapacitám, od oceláren po výrobu velkých komponent, dává taková úvaha logiku.
Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Pro Brity navíc určitě není snadné se zorientovat v různých plzeňských „škodovkách“. Zmiňovaná Škoda JS, pro kterou se spolupráce s Rolls-Royce SMR stává skvělou referencí, je dnes čistě českou společností a ovládá ji ČEZ. Korejci však v Plzni většinově vlastní firmu Doosan Škoda Power, která je předním exportérem turbín. Tato „škodovka“ je v rámci projektu Rolls-Royce SMR paradoxně spíše symbolem nenaplněných českých ambicí. Před plzeňskou nabídkou turbíny totiž Britové upřednostnili německou společnost Siemens Energy.
Slibovali jste „British-made“
Britští kritici „outsourcingu do Koreje“ se nyní odvolávají na vládní slib, že 70 procent projektu reaktorů Rolls-Royce SMR má být „British-made“. Bude nyní možné takového ambiciózního podílu dosáhnout? Jako velmi znepokojující označil výběr společnosti Doosan Enerbility generální ředitel oceláren UK Steel Gareth Stace. Je podle něj v rozporu se strategií Londýna podpořit vlastní průmysl, energetickou bezpečnost a odolnost dodavatelského řetězce.
Projekt nových reaktorů ve Wylfě má silnou vládní podporu a vlivný labouristický poslanec Liam Byrne podle Financial Times podotkl, že pokud daňoví poplatníci pomáhají financovat nové strategické odvětví, je těžké pochopit, proč klíčové kontrakty míří do zahraničí.
Zmínka o budoucím nadějném oboru „malých modulárních reaktorů“ není náhodná. Britské firmy nepatří k těm, které by dokázaly zajistit finální dodávku klasických velkých reaktorů o výkonu 1000 megawattů a výše. Spojené království ale navazuje na silnou tradici jaderných ponorek a projekt Rolls-Royce SMR by Britům mohl zajistit i přední místo v jaderném průmyslu.
K energii bez limitů je ještě daleko. Ale peníze už proudí
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Reaktor Rolls-Royce ve skutečnosti nebude malý, jeho výkon 470 megawattů je zhruba na úrovni dnešních dukovanských bloků. Zařazení do kategorie „malých“ je marketingový trik, který firmě umožňuje svézt se na vlně nadšení pro tento typ nových jaderných zdrojů.
Američané přitom Londýn za výběr reaktorů Rolls-Royce ostře kritizují. Velvyslanec USA Warren Stephens v minulosti dosti nediplomaticky tvrdil, že pro lokalitu Wylfa je k dispozici levnější a rychlejší řešení v podobě větších reaktorů Westinghousu. I podobné slovní přestřelky ukazují, do jakého segmentu a s jakými ambicemi Rolls-Royce SMR mimo jiné míří.
Cena versus lokalizace
Podíl lokálních firem je velkým tématem nejen mezi britskými, ale také českými průmyslníky. Pokud by ale měly mít společnosti ze Spojeného království 70procentní podíl na projektu, okamžitě vzniká otázka, jak velký prostor zůstává pro ty tuzemské. Je pravděpodobné, že jejich podíl bude větší v Temelíně než ve Wylfě, ale jsou tu určité limity.
Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Pokud má Rolls-Royce SMR směřovat k cenově přijatelným projektům, jež nebudou o moc dražší než výstavba velkých reaktorů, musí opakovaně sázet na stejné dodavatele, kteří dosáhnou úspor z rozsahu.
Zástupci českého jaderného průmyslu v minulosti vyjadřovali naděje, že tuzemský podíl u menších reaktorů pro Česko by mohl být podobný jako v případě chystaných velkých dukovanských bloků, které má dodat korejská KHNP. Tedy na úrovni kolem 60 procent. Nyní je jasné, že v případě britských reaktorů střední velikosti je takové číslo nedosažitelné, a mnozí pochybují i o slibech, že ho bude možné dosáhnout v Dukovanech.
Hlavní problém spočívá v rozporu mezi snahou dosáhnout co nejnižší ceny za reaktor a co nejvyšší lokalizace. I když hlavní dodavatel najde v určité zemi subdodavatelské firmy, které budou schopny zajistit zmiňovaných 60 procent, není moc pravděpodobné, že všechny nabídnou lepší cenu než konkurenti z jiných států. Některé z nich by musely hodně investovat do rozjezdu nové výroby. U jaderných projektů, které počítají se silnou podporou státu, pak záleží i na politicích, jak budou chtít toto dilema vyřešit.
„Nechybí jen jaderní inženýři, nejvíc chybí svářeči-potrubáři.“ Českému jádru docházejí lidé
Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.
Korejský tisk informuje o tom, že KHNP tvrdě tlačí i na firmy ze své země, které se budou podílet na dukovanské zakázce, aby výrazně snížily cenu. Nic nenasvědčuje tomu, že by to ve vztahu k českým společnostem mělo být jinak. Korejci jsou zároveň pod tlakem skupiny ČEZ, pro kterou je cena reaktorů také prioritou. Pro potenciální české subdodavatele to nemusí být vždy dobrá zpráva.
V Koreji se dokonce objevily spekulace, že KHNP se chce na svých subdodavatelích finančně „zahojit“, když ji čekají výdaje navíc, které uspokojí americký Westinghouse. Ten Korejce „zkasíruje“ vzhledem k mimosoudnímu urovnání sporu o duševní vlastnictví mezi oběma společnostmi.
V případě projektu Rolls-Royce SMR se zatím zdá, že ČEZ díky svému podílu v britské firmě uspokojí společnosti ze své vlastní skupiny. Stále je tu ale hodně nejistot. Kolem rozvoje středních či malých modulárních reaktorů pořád panují pochyby, na Západě ještě nestojí žádný. Před Američany a Evropany mají i v tomto segmentu náskok Číňané a Rusové.
Pokud ale reaktory Rolls-Royce časem opravdu vyrostou a Škoda JS pro ně začne dodávat reaktorové nádoby, bude to skutečně významný počin. Zatím vůbec nebylo jisté, jestli Češi ještě někdy budou podobné velké díly vyrábět, navzdory nezpochybnitelným tradicím a schopnostem plzeňské firmy. Mnohem nejistější je odpověď na otázku, jestli by se pak uplatnily i české firmy mimo skupinu ČEZ.
Jaderná škola pro Dukovany. Čeští experti v Soulu ladí palivo pro nové bloky
Dukovany vstupují do další fáze příprav na svoji jadernou budoucnost. Dvacet čtyři českých odborníků se v Soulu školí v práci s palivem pro plánované bloky APR1000, které má dodat jihokorejská společnost KEPCO Nuclear Fuel. První z nových bloků by měl začít palivo využívat v roce 2036.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ
AI firmy se tlačí na Wall Street a Perplexity nechce zůstat stranou. Firma plánuje vstup na burzu v roce 2028. Její šéf Aravind Srinivas tvrdí, že plán platí bez ohledu na to, jak dopadnou očekávané burzovní debuty OpenAI a Anthropicu. „Rok 2028 pro nás zůstává ve hře,“ řekl CNBC.
Zatímco investoři vyhlížejí burzovní debuty SpaceX, OpenAI a Anthropicu, o místo ve frontě se hlásí i další jméno z umělé inteligence: Perplexity. Firma, která se snaží změnit způsob, jak lidé vyhledávají informace na internetu, chce na burzu v roce 2028.
Šéf Perplexity Aravind Srinivas v rozhovoru pro CNBC uvedl, že firma svůj plán nemění bez ohledu na to, jak dopadnou očekávaná IPO větších hráčů z oboru. I kdyby investoři u OpenAI nebo Anthropicu znejistěli, Perplexity chce mít vlastní burzovní příběh připravený.
„Bez ohledu na tyto dvě společnosti jsme plánovali něco na rok 2028, takže to stále platí,“ řekl Srinivas.
Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy se z umělé inteligence stává nejen technologické, ale i burzovní téma roku. Anthropic už podal důvěrnou žádost o primární veřejnou nabídku akcií, OpenAI ho následovala.
Wall Street otestuje víru v umělou inteligenci. OpenAI nebude chybět
Po Anthropicu se k burze chystá také OpenAI. Spolu se SpaceX tak vzniká trojice očekávaných technologických IPO, která prověří hlad investorů po akciích firem spojených s umělou inteligencí.
Do toho se chystá také mimořádně sledovaný burzovní debut SpaceX Elona Muska. Právě jeho přijetí investory může podle Srinivase naznačit, jak velkou chuť bude mít trh i na další technologické giganty. Připouští, že pokud by tyto obří nabídky investory zklamaly, dopad by pocítil celý sektor.
„Určitě si myslím, že pokud nedopadnou dobře, bude to mít vlnové efekty. To se nedá nijak přikrášlit,“ řekl Srinivas CNBC.
Naopak, pokud by trh dokázal absorbovat tak velkou nabídku, mohlo by to podle Srinivase posílit i důvěru v další obří IPO.
Hrozí materiální pokrok, ale regrese lidstva, varoval papež Lev
Ve své první encyklice s názvem Magnifica Humanitas neboli Vznešené lidstvo Lev XIV. varoval před novou hrozbou pro lidstvo a práci, kterou představuje umělá inteligence. „AI se vyvíjí v intelektuálním prostředí, v němž jsou někteří lidé považováni za méně užitečné, méně žádoucí a méně hodnotné,“ varovala hlava církve.
OpenAI a Anthropic patří mezi takzvané frontier labs, tedy firmy vyvíjející nejpokročilejší modely umělé inteligence.
Právě proto se kolem jejich ocenění vede ostrá debata. Na jedné straně stojí obrovská očekávání investorů. Na druhé straně rostou otázky, zda se miliardové výdaje na výpočetní infrastrukturu, datová centra a vývoj modelů dokážou proměnit v dlouhodobě ziskový byznys.
Srinivas je v tomto ohledu spíše optimistou. Podle něj si OpenAI i Anthropic vysoké valuace zaslouží, protože jsou technologicky na špičce.
Varuje ale, že trpělivost investorů nebude nekonečná. Pokud by se tempo inovací zastavilo, ocenění firem by se mohlo rychle dostat pod tlak.
„Když šest měsíců neuvidíte posun ve schopnostech modelu u jedné z těchto dvou firem, pak je to pro ně problém,“ řekl šéf Perplexity.
Malá, ale ambiciózní. Firma Perplexity chce koupit Chrome
Společnost Perplexity AI, oceněná na „pouhých“ 18 miliard dolarů, nabídla Googlu 34,5 miliardy za jeho nejpoužívanější prohlížeč světa - Chrome. Odvážný tah přichází ve chvíli, kdy Google čelí tlaku na rozdělení firmy kvůli údajnému monopolu.
Vedle velkých IPO se mění i debata o tom, kolik má používání umělé inteligence vlastně stát. Firemní zákazníci začínají podrobněji řešit, které modely se jim vyplatí používat a kdy dává smysl sáhnout po levnější variantě.
Srinivas upozorňuje na trend, kterému se v americkém technologickém prostředí začalo říkat „tokenmaxxing“. Jde o situaci, kdy zaměstnanci výrazně navyšují používání AI nástrojů, aby působili produktivněji. Pro firmy to ale zároveň znamená vyšší účty za provoz modelů.
Podle šéfa Perplexity nebude budoucnost spočívat v tom, že firmy budou bez rozmyslu posílat každý úkol na nejdražší a nejvýkonnější model. Důležitější bude vybrat model, který je pro daný úkol nejlepší kombinací výkonu a ceny.
„Když open-source model zvládne práci v 90 procentech případů a je desetkrát až dvacetkrát levnější než frontier model, pravděpodobně bych použil ten,“ uvedl Srinivas.
To je také jádro byznysového příběhu Perplexity. Firma nestaví jen na jednom vlastním modelu, ale využívá modely od různých poskytovatelů. Její systém má podle zadání vyhodnotit, který model se pro konkrétní úkol hodí nejlépe, a zohlednit přitom i náklady.
Skládací iPhone se blíží. Apple ho prozradil ve vlastním softwaru
Apple ve svém novém softwaru zanechal zatím nejvýraznější stopy po chystaném skládacím iPhonu. Podle agentury Bloomberg se v iOS 27 a souvisejících aktualizacích objevují odkazy na skládací hardware, druhý displej i funkce určené pro větší a pružnější obrazovky.
Pro investory je to podstatný rozdíl. OpenAI a Anthropic jsou sázkou na nejpokročilejší modely a rychlost vývoje. Perplexity se snaží prezentovat spíše jako praktická vrstva nad AI, která dokáže uživateli najít odpověď a zároveň hlídat, aby provoz nebyl zbytečně drahý.
Právě náklady se mohou stát jedním z klíčových témat celé další fáze AI boomu. V první vlně investoři odměňovali hlavně růst, technologický náskok a schopnost získat uživatele. Teď se stále častěji ptají, kolik bude provoz umělé inteligence stát a zda za něj firmy dokážou platit dlouhodobě.
Srinivas to shrnul tak, že budoucnost nejpokročilejší umělé inteligence zůstává velmi slibná, ale éra bezhlavého utrácení se podle něj může chýlit ke konci.
Perplexity sází na rok 2028
Perplexity už dříve uváděla, že na burzu nechce před rokem 2028. Nové vyjádření šéfa firmy ale působí jako konkrétnější závazek. Společnost se tak řadí do širší vlny AI firem, které se připravují na veřejný trh, ale zároveň nechtějí vstup uspěchat.
Do té doby bude rozhodující, zda se Perplexity podaří dál růst, udržet si pozici v AI vyhledávání a přesvědčit zákazníky, že dokáže přinášet hodnotu levněji než přímé používání nejdražších modelů.
Rok 2028 je v technologickém byznysu daleko. Jenže už letošní burzovní vlna může rozhodnout, v jaké atmosféře bude Perplexity jednou na Wall Street přicházet. Pokud uspějí SpaceX, Anthropic a OpenAI, může se otevřít prostor pro další AI jména. Pokud ne, trh začne od firem kolem umělé inteligence chtít mnohem víc než jen růstový příběh.
