NYT odhalil „Satošiho“. Otcem bitcoinu má být britský kryptograf Adam Back
Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejná osoba. Jde mimo jiné o podobný odborný i osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Stopy vedou do hnutí cypherpunk
Oba se silně angažovali v hnutí známém jako cypherpunk, které od raných 90. let prosazuje soukromí s využitím kryptografie. „V sérii e-mailů, které si na konci 90. let vyměňoval se svými kolegy cypherpunkery, Back navrhl vytvoření jakési formy elektronické hotovosti, která by lidem pomohla vyhnout se vládním zásahům do finančních transakcí,“ uvedl NYT.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie. 
Bitcoin dospívá. A přichází o část anarchie
Názory
„Nastínil koncepci decentralizované sítě počítačů, neboli uzlů, která by fungovala i v případě, že by se několik z nich pokusilo spolupracovat a převzít nad sítí kontrolu. Přesně tak později Satoši navrhl bitcoin,“ dodal deník.
Shodný profil i styl psaní
Podle NYT jsou oba muži odborníky na zabezpečení počítačových sítí a Back se specializuje na asymetrickou kryptografii, kterou Nakamoto zahrnul do bitcoinu. Oba se také zabývali e-mailovým spamem a navrhovali podobná řešení, jak se ho zbavit. Spojuje je i preference anonymity a vystupování pod pseudonymy.
„Když Satoši představil svůj vynález, strávil dva a půl roku jeho vylepšováním. V roce 2011 pak, jak je známo, zmizel. Back postupoval podle stejného vzorce, ale v opačném pořadí,“ píše NYT. Zatímco Back byl dříve aktivní v debatách o elektronických penězích, po uvedení bitcoinu na konci roku 2008 byl podle deníku „k nenalezení“. Šest týdnů po Nakamotově zmizení pak zveřejnil svůj první příspěvek o bitcoinu.
Britský umělec Banksy potvrdil serveru The Art Newspaper, že na Ukrajině vytvořil sedm graffiti, a to v Kyjevě a také v Irpini a Boroďance, které nejvíce utrpěly ruským bombardováním a ostřelováním v jarní fázi války.
Banksy navštívil Ukrajinu. Na troskách budov vytvořil sedm graffiti
Enjoy
Spekulace trvají roky, Back vše popírá
O tom, že by Back mohl být osobou skrývající se za pseudonymem Nakamoto, se spekuluje dlouhodobě. „Nikdo neví, kdo je Satoši. A to je dobře,“ napsal Back v roce 2024 na síti X. Na výzvu jednoho z uživatelů „Jsi to ty. Hned se přiznej!“ reagoval stručně: „Já to nejsem.“
Back byl přitom jedním z prvních lidí, kteří od Nakamota obdrželi e-mail. Už v roce 2016 ho jako možného autora bitcoinu označil deník Financial Times (FT), a to vedle dalších kandidátů, jako jsou Nick Szabo či Hal Finney.
Tajemství, které stále není uzavřené
Bitcoin (BTC) je nejznámější a nejpoužívanější kryptoměna. Je navržen tak, aby neměl žádnou centrální autoritu a nebylo možné jej kontrolovat, padělat ani manipulovat s jeho oběhem.
Systém vytvořil anonymní vývojář nebo skupina vývojářů pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Poprvé se objevil 3. ledna 2009 a vycházel z návrhu publikovaného v říjnu 2008 v dokumentu „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“.
K autorství se v minulosti přihlásil například australský podnikatel Craig Wright, aniž by svá tvrzení doložil důkazy. Spor s Backem kvůli pomluvě nakonec stáhl a uhradil soudní náklady.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
