Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Největší kryptoaktivum světa se začalo chovat poněkud nečekaně. Na špatné zprávy z geopolitiky již také reaguje poklesem. Přitom donedávna při podobných zprávách hodnota bitcoinu rostla. Podle odborníků se na tom projevuje i aktivita velkých hráčů, kteří nechtějí nechat padnout cenu bitcoinu.
Nejznámější kryptoměna bitcoin pokračuje v poklesu a její cena se během středy dostala pod 67 tisíc dolarů (1,36 milionu korun), poté se nad tuto hranici vrátila. Pohybuje se tak v blízkosti nejnižších hodnot z minulého pátku, kdy bitcon po masivní výprodejní vlně krátce klesl až k 60 tisícům dolarů, nejníže od podzimu 2024. Kryptoměny se přitom nyní odchylují od vývoje cen akcií, uvedla agentura Bloomberg.
Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.
Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.
Cena největší a nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od listopadu 2024 klesla pod 70 tisíc dolarů (1,44 milionu korun). Z maxima, na němž se ocitla na podzim loňského roku, už je cena níže o více než 45 procent. Jen od začátku letošního roku bitcoin ztrácí přes 20 procent.
Kolaps krypta by mohl strhnout i další aktiva. Zlato a stříbro nevyjímaje, varuje známý investor a prorok velké finanční krize Michael Burry.
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.
Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
