Energetická krize je i příležitostí. Třeba pro vývoj malých jaderných reaktorů
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Podle definice Mezinárodní agentury pro atomovou energii mají malé reaktory výkon do 300 megawattů. To je hodně – víc než půlka jednoho dukovanského reaktoru. „Ale v praxi se dá předpokládat výkon reaktoru v desítkách megawattů,“ říká Marek Ruščák, který je seniorním konzultantem pro jadernou bezpečnost a malé modulární reaktory v Centru výzkumu Řež.
Mají být určeny pro zásobování blízkého města či továrny jako stabilní a cenově jistý zdroj. Za nedostatku zemního plynu nabývá elektřina na významu při vytápění domácností. A celkově roste její role i v průmyslu, vždyť i ocelárny přecházejí při výrobě oceli na elektrické pece.
Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje
Money
První povolení
Jako první na světě získala v roce 2020 úřední schválení svého malého reaktoru americká společnost NuScale. Jde o tlakovodní reaktor s elektrickým výkonem 77 MW, vysoký 20 metrů a s průměrem necelé tři metry. Zahájení výroby se plánuje na druhou polovinu příštího roku, nasazení prvního z nich v Portlandu v americkém státě Oregon v roce 2029. O rok později má na témže místě začít pracovat dalších pět stejných reaktorů. Americká federální vláda projekt podpořila grantem ve výši 1,3 miliardy dolarů.
NuScale plánuje aktivity i v Evropě. Zatím oznámila jeden konkrétní projekt – postavení malého jaderného reaktoru v areálu tepelné elektrárny Doicești v Rumunsku.
Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo
Enjoy
Vyčleněný prostor v Temelíně
Také společnost ČEZ už v roce 2019 uzavřela s NuScale dohodu o partnerství. Letos na jaře oznámila, že pro budoucí instalaci malého reaktoru vyčlenila prostor v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Malé reaktory ostatně vyvíjí i společnost ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu), jejímž nadpolovičním majitelem je ČEZ.
Kromě partnerství s NuScale má ČEZ uzavřené dohody o spolupráci v oblasti malých jaderných reaktorů také s americko-japonským podnikem General Electric Hitachi, s britským Rolls-Royce, francouzskou EdF, jihokorejskou KHNP a americkou společností Holtec International. Rolls-Royce chce první malý reaktor spustit v roce 2029, jeho schvalování však teprve probíhá.
Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata
Enjoy
Papírování jako u velkých elektráren
Malé reaktory musí splňovat stejné bezpečnostní parametry jako velké elektrárny. Neboli jejich schvalování do provozu bude provázet stejně složitý, dlouhý, a tedy nákladný administrativní proces jako u velkých jaderných elektráren. Dodejme, že budou používat jen mírně obohacený, „nevojenský“ uran, nikoli vysoce obohacený uran používaný v dnešních reaktorech v jaderných ponorkách, který se hodí i pro výrobu jaderných zbraní.
„Malé reaktory by měly být modulární. Sestaví se z unifikovaných komponentů – stejných pro řadu malých reaktorů. Vyjde to levněji a stavba je technicky jednodušší,“ popisuje inženýr Ruščák.
Reaktory by měly fungovat v součinnosti s obnovitelnými zdroji. Jaderný reaktor potřebuje běžet ve stálém režimu. Oproti tomu obnovitelné zdroje, jako slunce nebo vítr (pokud tedy svítí nebo fouká), se dají rychle zapnout i vypojit ze sítě. „Ideální stav je, že základní dodávku elektřiny zajišťuje jaderný reaktor. Když jeho energie není zapotřebí, ukládá se do baterií, setrvačníků, nebo třeba do přečerpávací elektrárny, aby se dala použít později. Elektrárny na obnovitelné zdroje pak představují pružnou část energetické soustavy,“ komentuje Marek Ruščák.
Oponenti však uvádějí, že ekonomická efektivnost se přesně určit nedá a že obnovitelné zdroje nad jadernými ekonomicky vyhrají.
Jak to nakonec dopadne, ještě uvidíme. I to, jaký podíl na případných modulárních reaktorech získají čeští odborníci. „Máme u nás světově unikátní pokusný reaktor z hliníku. Tento kov je „neviditelný“ pro neutrony vznikající při jaderné reakci. Takže můžeme přesně sledovat, jak se v reaktoru pohybují částice, dokážeme simulovat různé situace. To je vhodné pro výzkum nejšikovnější konstrukce malého reaktoru,“ vysvětluje Marek Ruščák z Centra výzkumu Řež, což je dceřiná společnost ÚJV.
„Nejen u nás v Řeži, ale i třeba v Energoprojektu Praha nebo ve Škodě Praha jsou odborníci, kteří jsou schopni konstrukci reaktoru navrhnout, připravit dokumentaci, bezpečnostní analýzy a podobně, a pak také reaktor vyrobit,“ říká a připomíná: „Využití pak může najít i ve světě.“
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
