Čína se stala světovým lídrem v mnoha oborech moderní energetiky, dobře známé jsou její solární panely, baterie nebo elektromobily. Dynamický rozvoj technologií v asijské zemi vybízí k otázce: A co bude dál? Další inovace vyplývají i z čínské geografie – rozvoj obří a vysoce výkonné přenosové sítě elektřiny i jejího moderního řízení, budování velkých jaderných reaktorů nebo solárních termálních elektráren. Silnou kartou může být také recyklace surovin.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Regulace, která klade náročné požadavky, ještě nemusí být byrokratická, říká v rozhovoru předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Uznává, že jaderní regulátoři mají hledat cestu k vyšší efektivitě i zjednodušením. Musí být ale hodnoceni podle toho, jak zajišťují bezpečnost, nikoliv jestli přispívají k rozvoji jaderné energetiky. Spojené státy se v tomto ohledu nevydaly ideálním směrem.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Americký prezident Donald Trump si nemohl vybrat méně vhodný moment. Ohlášená dohoda se Saúdskou Arábií o rozvoji jaderné energetiky vyvolává v době pokračující války na Blízkém východě oprávněné obavy. Korunní princ Muhammad bin Salmán v minulosti nevyloučil snahu získat jadernou zbraň. Hrozí další sváry v regionu, který pořád silně ovlivňuje světový trh s ropou a plynem.
Obchodní řetězec Tesco Stores ČR vykázal v uplynulém účetním roce zisk 3️⃣8️⃣7️⃣ milionů korun, o rok předtím se naopak dostal do ztráty 488 milionů korun. V zisku 16,6 milionu korun byla po předchozí ztrátě 13 milionů korun také společnost Tesco Franchise Stores ČR, která provozuje síť Žabka.
Prezidentka Evropské centrální banky 👵 Christine Lagardeová 7. února předčasně odstoupí z funkce. Osmiletý mandát její šéfky měl vypršet v říjnu 2027. Odchod Lagardeové umožní francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a německému kancléři Friedrichu Merzovi rozhodnout o obsazení jedné z nejdůležitějších vrcholných pozic v Evropě ještě před dubnovými volbami ve Francii.
Agentura Bloomberg a dvě investiční firmy se dohodly se sociální sítí Truth Social, že jim za peníze umožní rychlejší přístup k příspěvkům, které na ní zveřejňuje její zakladatel, americký prezident 👴 Donald Trump. Uvádějí to zdroje agentury Reuters.
Evropská unie ❌ neočekává, že by jí v nadcházejícím období hrozil nedostatek energií, vysoké ceny ale mohou dál výrazně dopadat na domácnosti a podniky. Před dnešním jednáním ministrů energetiky v Lucemburku to uvedl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.
Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku v říjnu stoupla na nejvyšší hodnotu v letošním roce 💪, zatímco ještě v září byla na téměř ročním minimu. Plyne to z dnešních údajů slovenského statistického úřadu.
Automobilka Škoda Auto 🚗 v prvních třech čtvrtletích letošního roku zvýšila provozní zisk meziročně o 7,4 procenta na 1,92 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Její tržby vzrostly o 3,5 procenta na 23,13 miliardy eur. Ve své výsledkové zprávě to dnes oznámil mateřský automobilový koncern Volkswagen.
Číst více
Německá automobilová skupina Volkswagen 🚗 v prvních devíti měsících roku hospodařila s provozním ziskem 0,1 miliardy eur (2,43 miliardy korun), což je meziroční pokles o 98,7 procenta. Oznámila to dnes firma, jejíž součástí je rovněž Škoda Auto.
Číst více
Komerční bance (KB) za první tři čtvrtletí letošního roku klesl čistý zisk 💰o 2,8 procenta na zhruba 13,2 miliardy korun. Provozní zisk naopak stoupl o 5,2 procenta na 15,5 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o 1,8 procenta na téměř 28 miliard korun. Výsledky dnes banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, zveřejnila na svém webu.
Číst více
Tržby americké technologické společnosti Alphabet, jejíž součástí je také internetová společnost Google, vzrostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 25 procent na 127,6 miliardy dolarů (zhruba 2,7 bilionu Kč). Čistý zisk 💰 naopak klesl 📉 o 25 procent na 26,2 miliardy dolarů. Zisk na akcii klesl z 2,87 na 2,12 dolaru. Pokles zisku ovlivnily zejména ztráty z investic do cenných papírů, ukazují výsledky.
Číst více
Americká technologická společnost Microsoft navýšila čistý zisk v prvním čtvrtletí svého finančního roku meziročně o 32 procent na 36,6 miliardy dolarů 💲 (přibližně 799 miliard korun). V přepočtu na jednu akcii zisk činil 4,92 dolaru. Společnost to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Číst více
