Po desetiletích amerického zaostávání za Čínou a Ruskem v jaderné energetice mohl mít prezident Donald Trump v den 250. výročí USA důvod ke spokojenosti. Americké startupy splnily, ba překročily jeho plán a ke 4. červenci mohly prezentovat čtyři případy prototypů mikroreaktorů, které dosáhly udržitelné štěpné reakce. Gratuloval i šéf ruského jádra, který však neopomněl připomenout ruské úspěchy.
Poláci v čele s miliardářem Michalem Solowowem můžou udat směr dalšího vývoje oboru jaderných modulárních reaktorů v Evropě. Dosavadní výběrová řízení v Británii, Česku a Švédsku naznačovala, že budoucnost těchto reaktorů patří spíše společnosti Rolls-Royce SMR s podílem ČEZ. Na její domácí britský trh ale razantně zamířila Solowowa firma Synthos Green Energy (SGE) s reaktory od společnosti GE Vernova Hitachi. A drží silné trumfy.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Viktoru Orbánovi nelze upřít jedno – jeho neúspěšnou snahu o další vítězství v maďarských parlamentních volbách sledovali i daleko za hranicemi nevelké středoevropské země. Také nový premiér Péter Magyar ale bude poutat hodně pozornosti. V Bruselu i Moskvě už začali bedlivě zkoumat snahu jeho vlády o diverzifikaci energetických zdrojů a hlavně to, do jaké míry bude Maďarsko dál odebírat ruské suroviny.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.
Společnost Dr. Müller Pharma z Hradce Králové, která je významným českým vývozcem léčiv, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, už dobyla více než pět desítek zahraničních trhů. Nyní se posouvá k budování vlastních zahraničních filiálek, první otevřela loni v Mongolsku. „Naším cílem je export, export a ještě jednou export. Chceme vývoz organizovat vlastními silami, nebýt závislí na lokálních partnerech a zakládat pobočky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz zakladatel a majitel firmy Vladimír Müller.
