Dlouholetý novinář se zkušeností z řady českých médií. V posledních letech se zaměřoval na oblast ekonomiky, zahraniční politiky a energetiky. Aktuálně působí jako editor magazínu Moderní ekonomické diplomacie.
články autora
Strašák deindustrializace. Na přesunu výroby z Česka může ve finále tuzemská ekonomika vydělat
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.
Tomáš Kolář, výkonný šéf proslulého exportéra nemocničních lůžek Linet, vidí velkou příležitost pro Česko i celou Evropu v rozvojové spolupráci. „Předpokládal bych, že nyní bude mnohem aktivnější Evropská unie, kde má rozvojovou agendu Global Gateway na starosti komisař Jozef Síkela,“ řekl Kolář v rozhovoru pro Export.cz. Vznikla tu totiž velká mezera po americké agentuře USAID, která se z rozvojových programů naopak stáhla. V mnoha zemích navíc zjistili, že ani spolupráce s Číňany není ideální.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Demokratický poslanec americké Sněmovny reprezentantů Jimmy Gomez představil návrh zákona, který by ❌ znemožnil prezidentu Donaldu Trumpovi naplnit jeho hrozby a koupit od Dánska Grónsko, případně se ostrova zmocnit silou. Informoval o tom dnes server Axios.
Americký výrobce letadel a letecké techniky Boeing loni 📈 zvýšil dodávky letadel o 72 procent na 600, což je nejvíc od roku 2018. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Za evropským konkurentem Airbus sice společnost zaostala, ale poprvé po sedmi letech ho porazila v objednávkách.
Bývalá předsedkyně Sněmovny 👩 Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) po odchodu z politiky pracuje pro poradenskou společnost KPMG. Věnuje se řízení rozvoje podnikání. Napsal to server Deník.cz.
Společnost Iveco Czech Republic z Vysokého Mýta na Orlickoústecku loni 📈 zvýšila výrobu autobusů o 14 procent na rekordních 5303 autobusů. Do zahraničí firma vyvezla 94 procent vyrobených autobusů, a to do 25 zemí Evropy, Asie a Afriky. Hlavními odbytišti byly Francie, Itálie a Španělsko.
Americký prezident 👴 Donald Trump na sociální síti Truth Social vzkázal Íráncům, aby pokračovali v protivládních protestech a zmocnili se institucí v zemi. Pomoc je podle šéfa Bílého domu na cestě. Trump v posledních dnech íránskému režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu demonstrantů a v noci na dnešek uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem.
Správa Krkonošského národního parku společně s ministerstvem životního prostředí loni vykoupila 13 hektarů pozemků za 7️⃣,8️⃣ milionu korun. Šlo o další krok k ochraně krkonošské přírody, informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V roce 2024 správa parku takto vykoupila 11,4 hektaru pozemků za více než tři miliony korun.
Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér 👨 Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters.
Spojené státy jsou nadále nepostradatelným spojencem Evropy, je ale jasné, že vztahy už nejsou tak dobré, jak bývaly. Na tiskové konferenci po jednání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem to řekla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Pistorius zdůraznil, že Německo stojí ve sporu o Grónsko plně za Dánskem a podporuje územní celistvost Dánského království.
Německé generální státní zastupitelství ☝ obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory. Cílem podle prokuratury bylo otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta 👨 Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci.
