Dlouholetý novinář se zkušeností z řady českých médií. V posledních letech se zaměřoval na oblast ekonomiky, zahraniční politiky a energetiky. Aktuálně působí jako editor magazínu Moderní ekonomické diplomacie.
články autora
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.
Více než polovina z malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 54 procent, čelila v prvním čtvrtletí tohoto roku 📈 vyšším nákladům na energie, materiály a další vstupy. Nejčastěji ceny vzrostly v součtu do deseti procent, uvedla třetina z nich. Naopak cena jejich produktů se tolik nezvýšila. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 firmami a živnostníky.
Vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v pondělí až do odvolání ❌ pozastavila letecké spoje s Kolumbií. Zdůvodnila to snahou žoldnéřů dostat se do země a sabotovat parlamentní a regionální volby, které se ve Venezuele konají v neděli. Kolumbijský úřad pro civilní letectví uvedl, že jedná s Caracasem o obnově letů, informoval server televize France24.
Ceny průmyslových výrobců v Česku klesají tři měsíce v řadě, v dubnu to bylo meziročně o 1️⃣,3️⃣ procenta. Naopak ceny ostatních výrobců pokračovaly ve svém meziročním růstu. Ceny v zemědělství meziročně zrychlily svůj růst na 15,7 procenta, ceny stavebních prací byly meziročně vyšší o 3,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o čtyři procenta.
České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 2️⃣0️⃣,9️⃣ milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů. Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023.
Maďarský parlament ✅ schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už 3. dubna s tím, že soud je zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Netanjahu v Budapešti zatčen nebyl.
Čínská centrální banka oznámila 📉 snížení důležité jednoleté primární úvěrové sazby (LPR) o 0,1 procentního bodu na tři procenta. Cílem je povzbudit spotřebu a růst úvěrů. Naposledy tuto sazbu Čína snížila loni v říjnu.
Jemenští povstalci Húsíové oznámili, že ☝ zahájili „námořní blokádu“ Haify, a varovali, že všechny lodě plující do tohoto hlavního izraelského přístavu tak budou od nynějška terčem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na mluvčího Íránem podporovaných povstalců.
Americký Senát schválil jmenování realitního magnáta 👨 Charlese Kushnera - otce zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého Trump omilostnil po odsouzení za ovlivňování svědků a daňové úniky - novým velvyslancem Spojených států ve Francii. Kushnera schválili senátoři poměrem 51 ku 45 hlasům, uvedly tiskové agentury.
Ukrajina ❌ nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem.
