Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Nechybí jen jaderní inženýři, nejvíc chybí svářeči-potrubáři“ Českému jádru docházejí lidé

Výměna jaderného paliva v JE Dukovany
ČTK
Ivana Pečinková

Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.

Tlak na příchod nových zaměstnanců zvyšuje generační výměna a fakt, že se prodloužila životnost již existujících jaderných reaktorů, chystá se dostavba dalších jaderných bloků v elektrárně Dukovany a také budování malých modulárních reaktorů, shodli se zástupci stake holderů jaderné energetiky na odborné konferenci v Praze. Největší zájem firem se upíná na absolventy. Energetika je totiž kvůli své komplexnosti a složitosti běh na dlouhou trať.

Předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek zastává názor, že se řešení nedostatku zaměstnanců se neobejde bez strategické koncepce, v níž by stát jasně definoval záměry, priority a také cesty k dosažení cíle. „Teď nás čeká velký nárůst aktivit a budeme potřebovat nové zaměstnance v poměrně velkém počtu. Proto je nutné už nyní identifikovat, jaké budou naše potřeby do nadcházejících let. Abychom, až ta doba nastane, potřebné zaměstnance měli,“ řekl.

Karel Bednář

Karel Bednář přebírá Škodu JS. Firmu čekají klíčové jaderné projekty

Novým generálním ředitelem ŠKODA JS a.s. Plzeň bude od 1. dubna 52letý Karel Bednář, který dosud vedl firemní divizi Jaderná zařízení. Dosavadní šéf strojíren František Krček přechází na jiný vrcholový manažerský post ve skupině ČEZ, informoval Karel Samec, mluvčí Škody JS, která patří v Evropě k předním výrobcům a dodavatelům zařízení pro jadernou energetiku.

Přečíst článek

Práce na koncepci už podle něj začaly vznikem mezirezortní pracovní skupiny, v níž jsou vedle zástupců ministerstev a SÚJB i lidé z ČEZ, Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a dalších. „Za mě je potřeba, aby tato platforma dostala přesnější, vládou podporovaný rámec, a skutečně vytvořila strategický dokument. Materiál, který bude pracovat s konkrétními čísly, jasně stanovovat priority, způsoby, jak ty priority naplnit, kdo se má zapojit a podobně,“ konstatoval šéf SÚJB.

Podobná pracovní skupina už podle něj existovala od roku 2023, ale od té doby se mnoho změnilo a vše je nutné aktualizovat. Vytváření personálního zázemí pro jadernou energetiku je obsaženo v programovém prohlášení vlády, nyní jde podle Kochánka o to, jak konkrétně tento bod uchopit a přenést řízení jeho realizace na nižší úrovně.

„Nutné je, aby všechny zapojené strany spolupracovaly. Aby skutečně měly jasnou představu, jaké ty potřeby jsou a jaké jsou možnosti k jejich naplnění. Protože víme, že počet nových lidí na trhu práce je relativně omezený, poptávka po nich je větší než nabídka a konkurence mezi jednotlivými zaměstnavateli je vysoká. To jsou ty problémy energetiky a ty je třeba překonat,“ podtrhl Kochánek.

Jaderný autobus

Důležitou roli podle něj hraje motivace potenciálních zaměstnanců, nejen nabídkou budoucí perspektivy a finančním ohodnocením, ale i třeba formou příjemného pracovního prostředí. A také budováním kapacit pro energetické politiky v oblasti vzdělávání. „Velice pěknou aktivitou je autobus, který objíždí některé kraje a ukazuje dětem na základních školách, co by mohli jako energetici dělat a jak je to zajímavý obor,“ uvedl Kochánek příklad podpory zájmu o práci v energetice už na nejnižších stupních.

„Vlastně bychom potřebovali celorepublikové pokrytí, protože už dnes víme, že v budoucnu se jaderná energetika pravděpodobně bude rozšiřovat do do dalších krajů. Takže i tam by bylo v rámci škol potřeba budovat zájem. I formou nějakých programů či zájmových kroužků a skupin, kde by děti už od raného věku viděly, že je to zajímavé a proč je dobré se tomu věnovat,“ popisuje šéf SÚJB.

Takové programy by měly být součástí dotyčné vládní strategie. Podle Kochánka i proto, že základní a střední školství je v působnosti regionů a proto je třeba tuto problematiku řešit na krajské úrovni.

Temelín

ČEZ a Rolls-Royce SMR startují přípravy modulárních reaktorů. První český projekt má vyrůst v Temelíně

Energetická skupina ČEZ podepsala s britskou společností Rolls-Royce SMR smlouvu o přípravných pracích pro vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). Dohoda má nastavit financování i investorský model projektů, přičemž první český reaktor má vzniknout v Temelíně. Spolupráci dnes podpořilo i memorandum mezi státem a ČEZ o rozvoji SMR v Česku.

Přečíst článek

Prověrka? Jen pro někoho

Práce v energetice, zejména v té jaderné, je běh na dlouhou trať, lemovaná dlouhou odbornou přípravou i celoživotním vzděláváním. Proto energetické firmy, výrobci pro energetiku i odborná ministerstva pošilhávají především po absolventech. Důvodů, proč absolventi škol dávají před energetikou přednost jinému zaměstnavateli, je, jak zaznělo na konferenci, mnoho. Vedle mnohdy lepšího finančního ohodnocení je to především dlouhá doba zapracovávání a řada zkoušek, třeba i včetně úřednické, kterou musí zaměstnanec projít, než se dostane k určité pozici. Například operátorovi jaderné elektrárny trvá odborná příprava na samostatnou práci několik let.

Svou roli sehrává také prověrka takzvané bezpečnostní způsobilosti od Národního bezpečnostního úřadu, kterou musejí zaměstnanci na určitých pozicích mít. „Není to tak, že by zaměstnanci prověrku nedostali. Ale je to určitý krok, určitý proces, který je třeba absolvovat. S nímž se zaměstnanci musejí nějakým způsobem vyrovnat, pokud chtějí na dané pozici v jaderné elektrárně pracovat. Ne každý chce o sobě sdělovat úřadu informace soukromé povahy,“ podotýká Kochánek. Prověrka se podle něj co do náročnosti zhruba podobá prověření na stupeň důvěrné, kdy už dochází k prověřování majetku a rodinných vazeb.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Válka o talenty v AI nabírá na obrátkách, softwaroví obři přicházejí o klíčové manažery

Sam Altman z OpenAI na tiskové konferenci Microsoftu
Profimedia
 nst
nst

Tradiční softwaroví lídři jako Salesforce nebo Snowflake čelí nové existenční hrozbě. K propadu akcií o pětinu se přidává agresivní náborová ofenziva firem OpenAI a Anthropic.

Tradiční softwaroví giganti čelí nejhorším burzovním výsledkům za poslední roky. K obavám z technologické dominance umělé inteligence se nyní přidává masivní úprk elitních manažerů. Společnosti jako OpenAI nebo Anthropic agresivně přetahují klíčové postavy z vedení firem Salesforce či Snowflake, aby využily jejich kontakty v korporátním světě. Tento posun v prioritách lídrů v oblasti umělé inteligence signalizuje novou fázi boje o trh podnikových řešení, který je pro budoucí ziskovost byznysu zcela klíčový, poznamenává server CNBC.

Sektor podnikového softwaru letos prochází brutální korekcí. Ilustruje ji propad fondu iShares Expanded Tech-Software o téměř 20 procent, zatímco širší indexy rostou. Investoři se obávají, že dravé start-upy zcela rozvrátí dosud dominantní model cloudového předplatného. Do této nejistoty přichází personální ofenziva. OpenAI a Anthropic už neloví pouze vědce, ale zaměřují se na manažery se zkušenostmi s prodejem pro největší světové koncerny.

Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu

České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.

Přečíst článek

Mezi nejvýraznější úlovky OpenAI patří Denise Dresser, která nyní zastává pozici obchodní ředitelky. Předtím působila jako šéfka platformy Slack v rámci impéria Salesforce. Další posilou se stala Jennifer Majlessi, která rovněž opustila Salesforce, aby v OpenAI vedla divizi pro tržní strategii. Podle zdrojů z trhu podobným způsobem posiluje i Anthropic.

Důvod této strategie je čistě ekonomický. Firemní segment představuje pro OpenAI stále důležitější růstovou oblast, která je na rozdíl od individuálních uživatelů mnohem výnosnější. Podle Sarah Friar, finanční ředitelky OpenAI, tvoří tito zákazníci aktuálně zhruba 40 procent byznysu společnosti. Do konce roku má tento podíl vzrůst na polovinu. V listopadu firma oznámila, že její technologie využívá více než jeden milion firemních zákazníků.

Hlad je i po aplikačních inženýrech

Kromě obchodníků se OpenAI zaměřuje i na aplikační inženýry, které přetahuje například ze společnosti Palantir Technologies. Tito specialisté dokážou klientům pomoci s implementací zásadních změn přímo v jejich provozech. Právě tato schopnost prodat a nasadit technologii v terénu je pro AI giganty momentálně klíčová.

Strukturální změny v sektoru navíc urychlují masivní propouštění v tradičních firmách. Společnost Oracle nedávno potvrdila zrušení tisíců pracovních míst v rámci transformace na AI cloud. Podobné kroky oznámily i Meta a Microsoft. Profesionálové v IT se tak snaží zachytit nový trend dříve, než jejich současné pozice nadobro zaniknou.

Související

Dědic Del Vecchiů posiluje vliv. Ray-Ban může být další velká AI sázka

Hlavní akcionář značky Ray Ban Leonardo Maria Del Vecchio
Profimedia.cz
 nst
nst

Leonardo Maria Del Vecchio konsoliduje rodinný vliv v impériu EssilorLuxottica a naznačuje, že budoucnost ikonických brýlí Ray-Ban nebude jen módní, ale technologická. Dohoda za 10 miliard eur může změnit nejen dynastii Del Vecchiů, ale i celý byznys s brýlemi.

Ve světě luxusu a technologií se odehrává tah, který může definovat další dekádu fenoménu Ray-Ban. Leonardo Maria Del Vecchio, syn zakladatele optického impéria EssilorLuxottica Leonarda Del Vecchia, dle informací agentury Bloomberg dosáhl dohody o odkupu podílů dvou svých sourozenců v rodinném holdingu Delfin. Transakce v hodnotě přibližně 10 miliard eur by z něj učinila nejsilnějšího akcionáře s podílem 37,5 procenta.

Podle italských médií a agentury Bloomberg návrh schválila většina osmi akcionářů společnosti Delfin na mimořádné valné hromadě. Leonardo Maria tak upevňuje pozici v rodinné struktuře, která byla po smrti patriarchi Leonarda Del Vecchia v roce 2022 paralyzována neshodami a nutností konsenzu při klíčových rozhodnutích.

Supreme

Výrobce brýlí Ray Ban koupí od Vans značku Supreme. A se slevou

Streetwearová značka oděvů Supreme po čtyřech letech znovu mění majitele. Za 1,5 miliardy dolarů (34,7 miliardy korun) ji koupí výrobce luxusních brýlí EssilorLuxottica. Dá za ni o 600 milionů dolarů méně, než za kolik ji v roce 2020 kupovala americká firma VF, která vlastní mimo jiné značky Vans nebo North Face.

Přečíst článek

Ray-Ban: od ikonických aviatorů k umělé inteligenci

Nejde ale jen o rodinné mocenské přesuny. V sázce je budoucnost značky, která se z módní legendy mění v technologickou platformu.

EssilorLuxottica v posledních letech masivně investuje do zdravotnických technologií, chytrých brýlí a zařízení pro zlepšení zraku i sluchu. Klíčovým symbolem této transformace je partnerství s Meta Platforms na vývoji chytrých brýlí Ray-Ban Meta. Produktu, který má spojit design, konektivitu a umělou inteligenci.

Leonardo Maria, který ve skupině aktivně působí, je vnímán jako jeden z architektů této nové vize. Jeho posílený vliv může znamenat ještě agresivnější sázku na propojení luxusu a tech světa.

Fenomén Ray-Ban už dávno není jen o módě

Značka Ray-Ban je jedním z největších kulturních symbolů posledních dekád – od pilotek Aviator přes Wayfarer až po současné smart glasses. Ale Del Vecchiovo impérium stojí na mnohem širších základech.

Skupina vlastní i Oakley a Persol, licencuje značky jako Prada či Chanel a kontroluje retailové giganty jako Sunglass Hut nebo LensCrafters. To, co kdysi bylo byznysem s brýlovými obroučky, se dnes proměňuje v platformu pro nositelnou elektroniku, zdravotní data a AI asistenty.

Rodinná dohoda může otevřít další obchody

Konsolidace v holdingu Delfin může být jen začátek. Holding drží významné podíly i ve finančních institucích jako Banca Monte dei Paschi di Siena a Assicurazioni Generali. Někteří členové rodiny navíc zvažují prodej části finančních investic, což by mohlo odstartovat další transakce.

Leonardo Maria podle Bloombergu jedná o financování s bankami včetně UniCredit, BNP Paribas a Crédit Agricole. Uvažuje se o překlenovacím úvěru krytém navýšeným podílem v Delfinu. 

Boj o dědictví, nebo sázka na budoucnost?

Dohoda se může číst jako rodinné usmíření, ale i jako strategická příprava na novou fázi globálního byznysu s optikou.

V době, kdy se brýle mění z módního doplňku v osobní technologii, je kontrola nad EssilorLuxottica mnohem víc než vlastnictví ikonické značky. Je to sázka na to, kdo bude definovat budoucnost toho, co budeme nosit na očích. A Leonardo Maria Del Vecchio zjevně nechce být jen dědicem impéria. Chce být jeho dalším tvůrcem.

Související

Zemřel Valentino Garavani

Valentino Garavani oblékal šlechtu i filmové hvězdy. Končí éra velkých návrhářů

Přečíst článek
Doporučujeme