Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Obnova zájmu o jadernou energii znovu přitahuje pozornost k uranu, který je důležitým palivem pro jaderné elektrárny. Podle nedávné zprávy Světové jaderné asociace (WNA) se očekává, že poptávka po uranu do roku 2030 vzroste téměř o třetinu na zhruba 86 tisíc tun a do roku 2040 až na 150 tisíc tun.
Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších 15 miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to server e15.cz.
V Jaderné elektrárně Dukovany investovala společnost ČEZ do posílení bezpečnostních systémů bloků přes 150 milionů korun. Byl vybudovaný nový systém odtlakování primárního okruhu pro případ mimořádných provozních událostí a modernizovaná jedna z důležitých potrubních tras.
Světová banka začne po několika desetiletích opět financovat projekty na výrobu energie z jádra. Podle agentur AFP a Reuters to uvedl šéf organizace Ajay Banga. Banka poskytuje výhodné úvěry chudším zemím a jaderné elektrárny se rozhodla podpořit v době, kdy řada států začala spatřovat v nukleární energii klimaticky šetrnější alternativu k uhlí či plynu.
Britská vláda hodlá investovat 14,2 miliardy liber (zhruba 416 miliard korun) do projektu výstavby nové jaderné elektrárny Sizewell C, uvedlo britské ministerstvo financí. Výstavba elektrárny, která se plánuje už několik let, podle vlády přímo zaměstná 10 tisíc lidí a vytvoří další tisíce pracovních míst v dodavatelských podnicích.
Plzeňská ŠKODA JS a.s. získala od začátku roku sedm zakázek na dodávky a servis zařízení pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Jejich celková hodnota přesahuje 500 milionů korun. Pro strojírny to znamená kontinuitu dodávek i stabilní pracovní vytížení pro příslušné divize zhruba až do roku 2030, řekl Karel Samec, mluvčí výrobce a dodavatele zařízení pro jadernou energetiku, který patří do skupiny ČEZ. Podnik usiluje o dodávky zařízení pro primární i sekundární části nových bloků českých jaderných elektráren. Chce se také podílet na montáži, koordinaci, spouštění dílčích provozních souborů a projektování.
Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Korejská společnost KHNP podá vlastní kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit proti vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Učinit tak chce v nejbližších dnech. Podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu připravuje také společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
