Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Poláci v čele s miliardářem Michalem Solowowem můžou udat směr dalšího vývoje oboru jaderných modulárních reaktorů v Evropě. Dosavadní výběrová řízení v Británii, Česku a Švédsku naznačovala, že budoucnost těchto reaktorů patří spíše společnosti Rolls-Royce SMR s podílem ČEZ. Na její domácí britský trh ale razantně zamířila Solowowa firma Synthos Green Energy (SGE) s reaktory od společnosti GE Vernova Hitachi. A drží silné trumfy.
Britové chtěli, aby z nových reaktorů Rolls-Royce profitoval hlavně domácí průmysl. Jenže část příprav klíčových komponent míří do Jižní Koreje — a také do Plzně. Zatímco Korejci vyvolali v Londýně poprask, česká Škoda JS zůstává spíš stranou pozornosti.
ČEZ zdražuje Babišovi pod rukama. Morgan Stanley otočila a dramaticky zvýšila cílovou cenu akcií ČEZ z 880 na 1250 korun. Babišově vládě, která chystá postátnění výroby elektřiny, tak americká banka poslala nepříjemný vzkaz: výkup minorit nemusí být levný.
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Když Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.
Systém emisních povolenek se podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) změnil v obchodní komoditu, na které vydělávají spekulanti. Kritizuje zejména plánované rozšíření systému na budovy a dopravu (ETS2), které podle něj povede ke zdražení energií a pohonných hmot. Červený to řekl v rozhovoru s ČTK.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zakladatel a generální ředitel americké internetové společnosti Meta Mark Zuckerberg koupil na jihovýchodě Irska zámek 🏰 z první poloviny 19. století. Informoval o tom jeho mluvčí. Podle listu The Irish Times se hodnota nemovitosti odhaduje na 20 až 30 milionů eur (zhruba 482 až 724 milionů korun).
Číst více
