Českým jaderným oborem se v posledních dnech šířila poplašná spekulace – Korejci už údajně vyhlížejí spoustu projektů v Americe a o Dukovany přestávají mít zájem. Tyto obavy vyvolala nedávná zpráva, že KHNP přerušila jednání s další korejskou společností Daewoo o dodávce stavební části dukovanského projektu. Kolem amerických projektů je však ve skutečnosti hodně nejistot, což potvrdily i volby do Kongresu. Význam Dukovan nijak neklesá.
Slovensko posiluje svou sázku na jádro a český miliardář Daniel Křetínský je u toho. Slovenské elektrárne, které z 66 procent ovládá Křetínského EPH, připojily do sítě čtvrtý blok Mochovců. Po plném spuštění má jádro tvořit až 77 procent výroby elektřiny v zemi, nejvíc z celé EU, upozorňuje Bloomberg.
V ÚJV Řež strávil více než dvě desetiletí, teď se posouvá až do jejího čela. Patrik Špátzal se od října stal generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti ze Skupiny ČEZ. Vystřídal Martina Ruščáka a firmu přebírá v době, kdy se česká jaderná energetika chystá na jednu z největších investičních vln ve své historii.
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Regulace, která klade náročné požadavky, ještě nemusí být byrokratická, říká v rozhovoru předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Uznává, že jaderní regulátoři mají hledat cestu k vyšší efektivitě i zjednodušením. Musí být ale hodnoceni podle toho, jak zajišťují bezpečnost, nikoliv jestli přispívají k rozvoji jaderné energetiky. Spojené státy se v tomto ohledu nevydaly ideálním směrem.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru💥💥💥 a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101, uvedli dnes podle agentury Reuters polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil medaili Za zásluhy bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi a americkému historikovi Timothymu Snyderovi. Oba dostali vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie a mezinárodní spolupráce. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi a publicistovi Timothy Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi (vlevo)
profimedia.cz
Česká 🥼🥼🥼lékařská komora na svém víkendovém sjezdu v Brně kritizovala legislativní návrhy a záměry ministerstva zdravotnictví, včetně změn ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, pravidel dohodovacího řízení či rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků. Delegáti zároveň vyzvali k odborné diskusi před předkládáním novel zákonů a poukázali na rizika spojená s elektronizací zdravotnictví. Vyplývá to z usnesení, které dnes delegáti v závěru jednání schválili.
Na ruské 🚢🚢🚢 lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části Libye. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Vláda podle agentury Reuters informovala, že plavidlo mířící zpátky do Ruska zastavilo v Benghází kvůli doplnění paliva a zásob v rámci dohod o námořní spolupráci mezi oběma zeměmi. Sítí X koluje mnoho videí zobrazujících velké výbuchy na lodi, podle řady zdrojů je loď zcela vyřazena z provozu.
Pro Českou republiku by byly podle ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) ideální systémy 🚀🚀🚀 protivzdušné obrany podobného typu, jako je izraelský David's Sling (Davidův prak). Ten se soustředí na zničení střel a objektů středního až delšího doletu a byl by eventuálně schopný z jednoho centrálního místa pokrýt ochranu celého území státu. Systémy Arrow likvidující rakety dlouhého doletu podle něj pro ČR vhodné nejsou. Macinka to uvedl v diskusním pořadu Poledne s Moravcem.
Konference COP31 dnes překonala rekord v délce trvání 🌎🌎🌎 klimatických konferencí Organizace spojených národů, píše agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin po plánovaném konci, jelikož se zúčastněné země nemohou shodnout na společné deklaraci. Irské předsednictví EU uvedlo, že unie a její členské státy nesouhlasí s přijetím konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
Papírenské 📝📝📝 skupině KRPA Holding z Hostinného na Trutnovsku loni klesly tržby o osm procent na 2,03 miliardy korun. Zisk společnost znásobila na 126,3 milionu korun z předloňských 14,5 milionu korun. Vyplývá to z konsolidované účetní závěrky za loňský rok. KRPA Holding patří k největším papírenským skupinám v Česku. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, které s výrobou papíru začaly před více než 190 lety.
Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku ❌❌❌ absolutně nepřijatelný, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu zveřejněném na síti X. Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.