Obnova zájmu o jadernou energii znovu přitahuje pozornost k uranu, který je důležitým palivem pro jaderné elektrárny. Podle nedávné zprávy Světové jaderné asociace (WNA) se očekává, že poptávka po uranu do roku 2030 vzroste téměř o třetinu na zhruba 86 tisíc tun a do roku 2040 až na 150 tisíc tun.
Plzeňská ŠKODA JS a.s. získala od začátku roku sedm zakázek na dodávky a servis zařízení pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Jejich celková hodnota přesahuje 500 milionů korun. Pro strojírny to znamená kontinuitu dodávek i stabilní pracovní vytížení pro příslušné divize zhruba až do roku 2030, řekl Karel Samec, mluvčí výrobce a dodavatele zařízení pro jadernou energetiku, který patří do skupiny ČEZ. Podnik usiluje o dodávky zařízení pro primární i sekundární části nových bloků českých jaderných elektráren. Chce se také podílet na montáži, koordinaci, spouštění dílčích provozních souborů a projektování.
Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál. Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
Korejská společnost KHNP podá vlastní kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit proti vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Učinit tak chce v nejbližších dnech. Podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu připravuje také společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má celý jaderný tendr na starosti.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Korejská společnost KHNP získala v Česku jeden z největších jaderných kontraktů v Evropě. S každým dalším dnem je ale stále jasnější, že tato výhra s sebou nese značná rizika. Geopolitická závislost na USA, minimální podíl českých firem, právní nejistota, nejasné financování, chybějící evropské reference – to vše činí z Dukovan velmi ošemetnou zakázku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.
O zapojení českých firem do výstavby nových reaktorů Dukovan jednal ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v únoru v Jižní Koreji. Také on tento týden připomněl to, že si s KHNP při této misi odsouhlasili dosažení třicetiprocentní účasti českého průmyslu na zakázce souběžně s podpisem EPC smlouvy.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Skupina ČEZ se stala akcionářem britské společnosti Rolls-Royce SMR. Postupné převzetí zhruba pětinového podílu nyní schválily regulační orgány. Společnosti budou spolupracovat na vývoji modulárních jaderných reaktorů. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
