Kryptoměnová společnost Tether, která spravuje největší světový stablecoin USDT, jedná s vybranými investory o kapitálové injekci v objemu až 20 miliard dolarů (zhruba 411 miliard korun). Podle informací agentury Bloomberg by transakce mohla ohodnotit firmu sídlící v Salvadoru na zhruba 500 miliard dolarů, čímž by se zařadila mezi největší soukromé podniky světa – vedle firem jako SpaceX či OpenAI.
Obchodníky s kryptoaktivy čekají nové povinnosti. Nově už i v Česku platí zákon, který jejich fungování upravuje a nastavuje obdobná pravidla jako pro jiná aktiva. Stát tím konečně dává najevo, že i kryptoaktiva mají své místo na finančním trhu a že je třeba chránit spotřebitele před nekalými obchodníky a danit i tyto investice. Investiční riziko však zůstává i nadále na každém investorovi. Přečtěte si, jaké změny novela přináší a jak se orientovat na rostoucím trhu kryptoaktiv.
Kryptoměna bitcoin před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států vystoupala na rekord. Cena největší a nejstarší digitální měny podle údajů specializované burzy Bitstamp poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Budoucí americká první dáma Melania Trumpová vydala v předvečer manželovy inaugurace vlastní kryptoměnu. Jmenuje se Melania a po spuštění začala posilovat. Donald Trump se oficiálně stane 47. prezidentem Spojených států. Sám vydal vlastní kryptoměnu $Trump den před manželkou, její cena také roste. Informuje o tom zpravodajský server BBC.
Po většinu roku to na bouchání šampaňského investory do kryptoměn nevypadalo, to se ale změnilo až v jeho závěru. Bitcoin investorům letos vydělal 135 procent a investoři i fanoušci kryptoměn věří, že svět začal digitální měny konečně brát vážně.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin se při obchodování v Asii dostala na rekordních 97 902 dolarů (2,35 milionu korun). Cena bitcoinu se výrazně zvyšuje po zprávě, že firma nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o převzetí kryptoměnové společnosti Bakkt. To zvýšilo naděje, že nová americká vláda bude mít vstřícnější přístup ke kryptoměnovému odvětví, uvedla agentura Reuters.
Investiční skupina APF GROUP (VERDANT) uvedla, že její stěžejní produkt, token APFC, byl v listopadu zalistován na dalších dvou významných kryptoměnových burzách. Celkem je tak token APFC aktuálně zařazen do nabídky již dvanácti předních světových krypto burz.
Trumpovo vítězství vytáhlo bitcoin na rekordní hodnoty 75 tisíc dolarů a lze očekávat růst přes 100 tisíc dolarů. Trump nebyl bitcoinu během svého prvního funkčního období příliš nakloněn a považoval ho za nástroj k nekalým aktivitám. V USA ale dle průzkumů vlastní bitcoin a kryptoměny přes 15 procent obyvatel, to je velká voličská základna, proto svůj postoj výrazně přehodnotil.
Nejstarší a největší kryptoměna bitcoin se blíží dosavadnímu maximu. Podle specializovaného serveru CoinDesk její cena po poledni vykazovala růst zhruba o čtyři procenta na 71 240 dolarů (1,7 milionu korun).
Český výrobce kryptoměnových hardwarových peněženek Trezor připravuje nové prémiové zařízení, kterým se posune do kategorie konzumní elektroniky. „Chceme, aby hardwarové peněženky používalo co nejvíce lidí,“ říká v rozhovoru pro newstream šéf firmy Matěj Žák. Kdy bude podle něj stát bictoin přes sto tisíc dolarů? A kolik lidí vlastní kryptoměny?
Italská vláda od příštího roku zvýší daň z kryptoměnových transakcí ze stávajících 26 na 42 procent. Podle agentury APA to uvedl náměstek ministra hospodářství Maurizio Leo. Řím potřebuje naplnit prázdnou státní pokladnu. Daň nebudou muset stejně jako dosud odvádět ti, kteří na bitcoinu a ostatních digitálních měnách vydělají za rok méně než 2000 eur (zhruba 50 600 korun).
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.