Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.
Užito se svolením PSN
Dalibor Martínek

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Práce z domova je passé, lidé se vracejí do kanceláří. V interakci s kolegy se jejich energie zvyšuje, říká na základě zkušeností z trhu Eduard Forejt, šéf developmentu v Passerinvest Group. Sdělení je jasné – lidé se vracejí do kanceláří a je potřeba stavět nové. Skupina Radima Passera je však jen jednou z mála, která kanceláře v Česku začíná stavět.

Výstavba kanceláří je však v Česku v těžké defenzivě. Nové komerční projekty na českém, a tedy zejména pražském trhu, zoufale chybí. V loňském roce bylo v Praze dokončeno pouhých 27 tisíc metrů nových kancelářských prostor, což představuje historicky nejnižší přírůstek nabídky. Ve srovnání s rokem 2024 jde o pokles o 64 procent.

Passer jde proti proudu. Po několika letech, kdy se zaměřoval na zpětný odkup budov na Brumlovce, které vybudoval, nyní začíná budovat nové projekty. Koncem loňského roku začal výstavbu projektu Orion na Brumlovce s plochou kanceláří 19 300 metrů čtverečních. A před pár dny slavnostně oznámil výstavbu budovy Sequoia v pražských Roztylech, která poskytne 33 tisíc metrů kanceláří.

Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky

Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.

Přečíst článek

Ve stínu bytové výstavby

Je však jedním z mála, který se do výstavby kanceláří pouští. Podle poradenské společnosti Colliers bylo loni dokončeno pouze pět kancelářských projektů, přičemž čtyři z nich představovaly rekonstrukce či renovace. Jedinou novostavbou roku byla budova PernerKarlín, která však byla plně předpronajata již krátce po zahájení výstavby v roce 2023.

Prostor pro výstavbu kancelářských projektů je v Praze obrovský. Developeři se však nyní soustředí na výnosný rezidenční segment. Do něj míří většina peněz investorů z realitních fondů. Segment kanceláří zůstává upozaděn. Praha přitom ze svých kanceláří tvoří víc než čtvrtinu HDP Česka.

Jako klíčový se jeví rok 2028. Až v tomto roce by mělo na trh přijít více projektů, které se teprve nyní začínají stavět. Zoufalou situaci s výstavbou kanceláří ilustrují data Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). V letošním roce by podle analýzy asociace mělo být dodáno na trh jen necelých 37 tisíc metrů kanceláří, což znamená opět jen velmi omezenou nabídku. Dokončena bude například rekonstrukce budovy Danube House v Karlíně, projekt Isola v Praze 4 a dvě menší budovy v Praze 9 a v Praze 7. S podobným objemem volné plochy se aktuálně počítá i pro rok 2027.

Nové kanceláře v žižkovské Akropoli

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.

Přečíst článek

Nájemné roste

Malá nabídka znamená růst nájmů. U nových kanceláří poblíž stanic metra vyrostly podle Colliers průměrné nájmy za dva roky o víc než šest procent na hodnoty mezi patnácti a dvaceti eury za metr. V centru města nyní pronajímají majitelé metr kancelářské plochy za ceny kolem třiceti eur, v širším centru kolem dvaceti a v okrajových částech města v průměru za 16,50 eura.

Podle dat společnosti Savills začínají například u budovy, kterou buduje Penta Real Estate a PSN na Vinohradské 8, těsně za Národním muzeem, nabídkové nájmy na třiceti eurech. Starší, již stojící budova Citi Empiria na Pankráci nabízí nevyužité prostory za osmnáct až dvacet eur za metr. Budova Flow Building na Václavském náměstí nabízí aktuálně prostory od 28 do 32 eur za metr. Nově budovaná Sequoia Radima Passera počítá s nájmy začínajícími na 23,50 eura za metr.

Boj o každé patro

Zdá se, že do roku 2028 není žádný developer či vlastník větších kancelářských projektů schopen přivést na trh větší, kvalitní projekt. S dokončením Orionu nebo Vinohradské 8 se počítá právě v této době. Neřeší to aktuální nedostatek kvalitních kanceláří. Podle Colliers bylo na konci loňského roku rozestavěno ve třinácti velkých projektech téměř tři sta tisíc metrů kanceláří. „Projekty, které by mohly být zahájeny v roce 2026 a dokončeny v roce 2028, představují celkem 151 500 metrů,“ tvrdí Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.

Nová Amerika v Brně

Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města

Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.

Přečíst článek

Do té doby bude na trhu boj o místo. Čím menší je nabídka, tím větší je obsazenost kanceláří a také tlak na růst nájmů. Obsazenost současných kapacit je nyní v Praze v průměru vysokých 95 procent. Nízká nabídka kanceláří v následujících dvou letech povede podle poradenských firem k prohlubování napětí na trhu a dalšímu poklesu míry neobsazenosti.

Podle Colliers bude právě tento strukturální nedostatek kvalitních prostor určovat v letošním roce jak dynamiku nájemného, tak i vyjednávací pozici nájemců. Přeloženo – o kanceláře je zájem, nájmy dál porostou.

Velké projekty, málo volných ploch

Další okolností kolem výstavby kanceláří je, že zdaleka ne všechny nové projekty půjdou v budoucnosti na volný trh. Například jedním z aktuálně největších projektů v Praze je Smíchov City Luďka Sekyry. Na Smíchově má vyrůst do roku 2028 sto dvacet tisíc metrů kanceláří, včetně nového kampusu České spořitelny o 75 tisících metrech a nové centrály společnosti ČEZ. Ke konci loňského roku však již bylo z celkového objemu výstavby k pronájmu k dispozici pouze 36 procent plochy. Tento fakt umožňuje například Passerovi zahájit výstavbu velkých komplexů bez jediného předem domluveného nájemce. O budoucím obsazení budovy tak nemusí mít obavy.

Zdenka Klapalová

Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat

České nemovitostní fondy zaznamenávají rekordní přítoky nových peněz. „Podle odhadů jde asi o sto milionů eur měsíčně a více,“ tvrdí Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výsledkem je větší poptávka po nemovitostech.

Přečíst článek

Co bude dál?

Jak uvádí analýza ARTN, kromě probíhající výstavby je plánováno dalších téměř půl milionu kancelářských ploch. Spolu s projekty již ve výstavbě to představuje přibližně 15 procent současného kancelářského fondu v Praze. Podle asociace je však pravděpodobné, že některé plánované projekty projdou změnami, nemusí být realizovány, případně mohou být konvertovány na byty.

Mírnou nadějí pro trh s kancelářskými nemovitostmi, ale opět až po roce 2028, by mohla být opuštěná současná sídla ČEZ nebo České spořitelny. Ta však budou muset nejdříve projít obnovou. Aktuální centrálu České spořitelny na Pankráci koupila Penta společně s firmou MAT Corporation. „S ohledem na fázi transakce nemůžeme detailně komentovat náš záměr, ale naší ambicí je využít potenciál a strategický význam lokality Budějovická a vytvořit zde moderní městské centrum,“ uvedl koncem loňského roku David Musil, výkonný ředitel Penta Real Estate.

Smutná zpráva pro nájemníky. Jejich bydlení si vyhlédli investoři

Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Přestavba luxusního hotelu Waldorf Astoria v New Yorku stojí miliardy. Jenže byty nikdo nechce

Rekonstrukce ikonického hotelu Waldorf Astoria v New Yorku za pět až šest miliard dolarů ale zatím naráží na realitu trhu. Prodalo se jen minimum bytů.
Creative Commons CC BY-SA 4.0
Zdeněk Pečený

Měl to být jeden z nejprestižnějších realitních projektů v New Yorku. Rekonstrukce ikonického hotelu Waldorf Astoria za miliardy dolarů ale zatím naráží na realitu trhu. Prodej luxusních rezidencí, který měl investici z velké části zaplatit, postupuje pomaleji, než se očekávalo.

Hotel Waldorf Astoria na newyorské Park Avenue byl uzavřen v roce 2017 a po několikaleté rekonstrukci se znovu otevřel jako kombinace luxusního hotelu a rezidenčního projektu. Investici financovala čínská skupina Dajia Insurance a její celkové náklady se podle odhadů pohybují mezi pěti a šesti miliardami dolarů.

Z původních zhruba 1 400 pokojů vzniklo přibližně 375 hotelových pokojů a celkem 372 rezidencí určených k prodeji. Právě ty měly být hlavním zdrojem návratnosti celé investice.

Prodal se každý sedmý byt

Podle dat z realitního trhu bylo dosud prodáno přibližně 54 z celkových 372 rezidencí, tedy necelých 15 procent. Na projekt této velikosti, který se připravoval několik let, jde o relativně pomalé tempo prodeje.

Vilu v Dubaji prodala česká makléřka za téměř dvě miliardy

OBRAZEM: Vila za dvě miliardy korun. V Dubaji ji prodala česká makléřka

Česká makléřka Jana Zapletalová zprostředkovala v Dubaji prodej luxusní vily za téměř dvě miliardy korun. Jde o jednu z největších rezidenčních transakcí v historii emirátu. Dubajský trh s ultra-luxusními nemovitostmi zažívá boom, který táhnou ultra-bohatí investoři z celého světa. Zájem přitom roste i mezi Čechy a Slováky.

Přečíst článek

Ceny jednotlivých bytů přitom nejsou nízké. Menší jednotky začínají přibližně na 1,8 milionu dolarů, zatímco nejluxusnější rezidence se nabízejí za více než 20 milionů dolarů. Právě v této cenové kategorii ale kupci v New Yorku často volí jiné lokality a projekty.

V průběhu prodeje se zároveň objevují informace o individuálních slevách a pobídkách pro kupce. Oficiální plošné snížení cen sice oznámeno nebylo, tlak na vyjednávání je ale podle trhu patrný.

Lokalita není pro rezidenční luxus ideální

Jedním z důvodů je samotná poloha projektu. Midtown Manhattan, kde se Waldorf Astoria nachází, je tradičně vnímán spíše jako kancelářská a hotelová čtvrť. V segmentu ultra-luxusního bydlení se dlouhodobě více prosazují jiné lokality, zejména oblasti kolem Central Parku nebo čtvrti jako Tribeca.

Luxusní sektor zpomaluje růst a sází na kvalitu. Klíčem má být umělá inteligence a udržitelnost

Luxusní průmysl vstupuje po letech dynamického růstu do nové fáze. Podle studie společnosti Deloitte s názvem Global Powers of Luxury 2026 se firmy stále více zaměřují na skutečnou hodnotu pro zákazníky, efektivitu a posilování značek místo rychlé expanze. Průzkum vychází z odpovědí 420 vrcholových manažerů z deseti zemí.

Přečíst článek

Kupci, kteří jsou ochotni zaplatit desítky milionů dolarů za byt, často preferují adresy, které mají silnější rezidenční charakter. Waldorf Astoria tak musí soutěžit s projekty, které jsou v tomto ohledu pro cílovou skupinu přirozenější.

Projekt byl připravován v době, kdy byly úrokové sazby nízké a poptávka po luxusních nemovitostech rostla. Od té doby se ale podmínky výrazně změnily. Financování je dražší, zahraniční poptávka slabší a kupci jsou výrazně selektivnější než dříve.

To se promítá nejen do tempa prodejů, ale i do tlaku na cenu a podmínky transakcí.

Hotel funguje, návratnost je nejistá

Hotelová část projektu se mezitím opírá o silnou značku Waldorf Astoria a podle prvních informací přitahuje klientelu i mediální pozornost. Z ekonomického pohledu ale zůstává vedlejší částí projektu.

Hilton Prague

Hotelový boom v Česku. Investice vyskočily na rekordní úroveň

V Česku se loni prodalo 16 hotelů za celkem 764 milionů eur (zhruba 18,7 miliardy korun). Oproti roku 2024 se tak objem investic zvýšil pětinásobně a počet transakcí vzrostl o šest. Více než tři čtvrtiny obchodů se přitom uskutečnily v Praze, vyplývá z údajů realitní společnosti Cushman & Wakefield.

Přečíst článek

Krátce po znovuotevření se objevily informace, že vlastník projektu zvažuje jeho prodej. V realitním sektoru jde o relativně častý krok v situaci, kdy je projekt dokončen a investor hledá způsob, jak zhodnotit vložený kapitál nebo omezit potenciální ztrátu.

Waldorf Astoria New York zůstává jednou z nejvýraznějších adres na světě a jeho návrat je bezpochyby významnou událostí. Z pohledu investice ale projekt zatím čelí složitějším podmínkám, než se očekávalo.

Klíčová otázka nyní zní, zda se podaří prodat zbývající rezidence za ceny, které odpovídají původním plánům. Právě to rozhodne o tom, zda bude miliardová rekonstrukce v konečném důsledku úspěšná.

Související

Vlastní pláž, heliport a lodní dok v New Yorku. Rockstar Billy Joel prodává dům za miliardu

Vlastní pláž, heliport a lodní dok u New Yorku. Rockstar Billy Joel prodává dům za miliardu

Přečíst článek
Zohran Mamdani

„Nejdražší socialistické město světa.“ Investoři opouštějí New York kvůli nové levicové radnici

Přečíst článek

Ivana Pečinková: Chcete vědět, co se platí z vašich daní? Zapomeňte na to

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
ČTK
Ivana Pečinková

Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.

Tečku za nekonečnými přestřelkami mezi vládou a nynější opozicí, která návrh rozpočtu na letošní rok schválila v posledních měsících svého panování, v pátek udělal prezident republiky Petr Pavel.

Nejdůležitější zákon roku podepsal, ale znovu zopakoval své výhrady. Výdaje na obranu jsou nízké a nedosahují výše, k níž jsme se zavázali coby člen obranné aliance NATO.

Bývalý premiér Petr Fiala (vpravo; ODS) přivítal nového premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii, kde se sešla nová vláda k prvnímu zasedání, 15. prosince 2025, Praha

Fiala dal, Babiš vzal. Anebo obráceně. Kdo je vítězem a poraženým souboje o letošní rozpočet?

Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.

Přečíst článek

Nyní tedy zákon o státním rozpočtu míří do sbírky zákonů, a tím nabude účinnosti. A zapomene se na to, že rozpočet 2026 porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, protože plánovaný deficit překračuje vytýčenou hranici vůči hrubému domácímu produktu.

Rozpočet schválen, zapomeňte

Zapomene se také na nesmyslnost argumentu ministryně financí Aleny Schillerové, že se dotyčná pravidla vztahují pouze na rozpočet předložený v řádném termínu.

Zapomene se ale také na to, že Schillerové předchůdce Zbyněk Stanjura započetl do svého rozpočtu 2025 zhruba 41 miliard korun, které měly dorazit do rozpočtu z evropských fondů, přestože nedorazily, a tím opticky snížil deficit.

Andrej Babiš

Spor o peníze pro BIS: Babiš mluví o rekordu, opozice varuje před ohrožením bezpečnosti

Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku opozice kvůli letošnímu rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj vláda schválila rekordní částku, opozice v čele s Marian Jurečka ale upozorňuje, že oproti původnímu návrhu došlo ke škrtům, které mohou ohrozit bezpečnost státu.

Přečíst článek

A je tu celá řada dalších vad, které českým ministrům financí po několik let vyčítá Národní rozpočtová rada. Není to Národní rozpočtová rada vlády, jak se mnohdy omylem ozývá, ale zákonem vytvořený nezávislý arbitr správy veřejných financí. Oponent ministrů financí.

Kouzlení s čísly

Nicméně oponentem by přirozeně měl být každý daňový poplatník. Jde přece o naše peníze a účel jejich využití nám není lhostejný. Občanům ani firmám. Sledování téhle stopy je ovšem nad možnosti normálního člověka, a dost možná i ekonoma. Nejen proto, že naši ministři financí, potažmo vlády, nakládají s metodikami a čísly, jak se jim zrovna hodí.

Čerstvý malý střípek do mozaiky: ministerstvo financí na svých webových stránkách po schválení návrhu státního rozpočtu poslaneckou sněmovnou obvykle zveřejňuje tabulku se základními parametry schváleného rozpočtu a výdaji jednotlivých rozpočtových kapitol. Ta se tam v textu s názvem Sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2026 objevila i nyní.

Michal Skořepa

Nulový deficit státního rozpočtu není férový vůči dnešní generaci, říká šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Skořepa

Veřejné finance mají být vyrovnané, rozpočtové deficity jsou nepřípustné, zní uznávané paradigma. Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa to ovšem vidí jinak. Deficit je podle něj užitečný a mezigeneračně férový.

Přečíst článek

Jenže tentokrát mohl pozorovatel zjistit, že čísla v tabulce přímo na webu jsou jiná než ta obsažená v návrhu, který šel do poslanecké sněmovny. Rozdíl vysvětluje drobná a lehce přehlédnutelná poznámka „bez EU a FM“, což znamená bez peněz z evropských fondů a finančních mechanismů, tedy například Norských fondů. Poslanci ale schvalovali jiná čísla, bez této poznámky. Tedy patrně s vlivem EU a FM. Anebo snad ne?

Takové dvojí účetnictví je dost matoucí. A dojem nezlepšuje ani to, že ministerstvo ke zmíněné tiskové zprávě přiložilo jeden list ze sněmovního tisku, vytržený z kontextu schváleného parlamentního tisku. Spíš naopak.

Vysvětlení se nabízí jen jedno: pokus vytěžit z přešlapu minulé vlády, která dala mezi příjmy 41 miliard, které ještě neměla, maximum politického kapitálu. Vnucuje se okřídlená otázka: komu to prospěje?

Související

Zbyněk Stanjura

Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání

Přečíst článek
Doporučujeme