Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.

Spojené státy od éry prezidenta Dwighta D. Eisenhowera nesledují souhrnné statistiky o počtu občanů, kteří zemi opouštějí. Data z více než 50 zemí – od povolení k pobytu přes nákupy nemovitostí až po zápisy ke studiu – však podle WSJ ukazují, že Američané „hlasují nohama“ v dosud nevídané míře. Milionová diaspora studuje, pracuje na dálku nebo tráví důchod v zahraničí. Pro některé se novým americkým snem stává Ameriku opustit.

Například v Lisabonu Američané skupují tolik bytů, že si nově příchozí stěžují, že kolem sebe slyší spíše angličtinu než portugalštinu. V dublinské čtvrti Grand Canal Dock se podle makléřů narodil v USA každý patnáctý obyvatel. Na Bali, v Kolumbii či Thajsku místní protestují proti zdražování bydlení kvůli přílivu digitálních nomádů placených v dolarech.

Studium v zahraničí si kvůli dostupnějšímu školnému vybralo kolem 100 tisíc amerických vysokoškoláků. Na mexickém pohraničí mezitím vznikají nové domovy důchodců zaměřené na klientelu z USA.

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Názory

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Michal Nosek

Přečíst článek

Stěhování jako byznys

Relokační společnost Expatsi zaznamenává prudký nárůst zájmu. Na lednový konferenční hovor o možnosti přestěhovat se do Albánie se přihlásilo téměř 400 Američanů. Albánie nabízí zvláštní vízum, které občanům USA umožňuje žít a pracovat v zemi a po dobu jednoho roku neplatit daň z příjmů ze zahraničí.

„Dříve byli Američané, kteří odcházeli, velmi dobrodružní a vysoce kvalifikovaní. Teď jsou to obyčejní lidé, jako jsem já,“ uvedla zakladatelka Expatsi Jen Barnettová, která se přestěhovala do mexického státu Yucatán. Zatímco loni firma uspořádala tři průzkumné cesty pro klienty, letos jich plánuje 57. Cílem je podle Barnettové přestěhovat jeden milion Američanů.

„Úprk před Donaldem“

Někteří komentátoři označují současnou vlnu za „úprk před Donaldem“, protože počty emigrantů výrazně vzrostly během druhého funkčního období prezidenta Trumpa. Podle WSJ se však trend začal projevovat už dříve, mimo jiné kvůli rozšíření práce na dálku, rostoucím životním nákladům a touze po jiném životním stylu.

V roce 2025 zaznamenaly Spojené státy čistou zápornou migraci, odhadovanou ztrátu zhruba 150 tisíc lidí. Think tank Brookings Institution očekává, že v roce 2026 se odliv ještě zvýší.

Loni bylo ze Spojených států deportováno 675 tisíc osob a dalších 2,2 milionu se podle údajů „samo-deportovalo“. Analýza 15 zemí, které poskytly data za loňský rok, ukázala, že se k nim připojilo nejméně 180 tisíc Američanů. Skutečné číslo bude pravděpodobně vyšší.

Velvyslanci ve službách MAGA? Trumpovi muži rozdmýchávají spory v Evropě

Politika

Napětí mezi Spojenými státy a několika evropskými zeměmi se vyostřuje. Francie i Belgie si předvolaly americké velvyslance kvůli jejich výrokům a zásahům do domácí politiky. Paříž navíc po odmítnutí schůzky přerušila kontakty s americkým velvyslancem Charlesem Kushnerem, píše Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Ve Spojeném království žije více než 325 tisíc Američanů, což je část z více než 1,5 milionu občanů USA žijících v Evropě, uvedla Asociace Američanů žijících v zahraničí. Ve většině z 27 členských států EU je počet Američanů přicházejících žít a pracovat rekordní a dál roste. V Portugalsku se jejich počet od pandemie covidu-19 zvýšil o více než 500 procent, jen v roce 2024 o 36 procent. V posledních deseti letech se počet amerických rezidentů téměř zdvojnásobil ve Španělsku a Nizozemsku a více než zdvojnásobil v České republice. Do Německa se loni přistěhovalo více Američanů než Němců do USA, stejně jako do Irska.

Americká vláda zároveň čelí několikaměsíčnímu zpoždění ve vyřizování žádostí o vzdání se občanství. V roce 2024 jejich počet vzrostl o 48 procent a loni byl podle odhadů ještě vyšší.

Podle výzkumnice Caitlin Joyceové rostoucí počet Američanů odcházejících do zahraničí zpochybňuje obraz USA jako země s nejlepší kvalitou života. „Američané se stěhují do zahraničí a zjišťují, že se jim tam líbí víc, že se jim líbí sociálnědemokratická politika,“ uvedla.

Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.

Tak lze shrnout dosud nejrozsáhlejší studii jejího využití mezinárodní podnikovou a firemní sférou, kterou tento měsíc zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (abstrakt viz níže). Autoři studie – ekonomové americké i britské centrální banky či Stanfordu – se tázali 6000 vrcholných manažerů podnikové sféry USA, Británie, Německa a Austrálie.

A výsledek? Firmy dosud, po třech letech možnosti využívání AI, hlásí zanedbatelný dopad umělé inteligence jak na vlastní produktivitu, tak zaměstnanost. Přes 80 procent tázaných firem dokonce přiznává, že umělá inteligence má na dané dvě veličiny v jejich případě nulový dopad.

Výraznější efekt ovšem oslovené firmy předpokládají pro následující tři roky. Stále ovšem nejde o nijak omračující výhled. Produktivita by díky AI měla narůst o 1,4 procenta, produkce o 0,8 procenta a zaměstnanost klesnout o 0,7 procenta.

Zajímavé ovšem je, že taktéž tázání zaměstnanci to vidí jinak: podle nich AI naopak výší zaměstnanost, a to 0,5 procenta.

Umělá inteligence mění hru. A investoři vidí černě

Trhy

Akcie velkých softwarových firem padají o desítky procent. Strach z dopadu AI na jejich marže je silný. Fundamenty firem však zůstávají stabilní, zatím. Přeceňuje trh trh budoucí rizika? „Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem, oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Timur Barotov

Přečíst článek

Obří investice

Lídři AI – Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a Oracle – si letos hodlají na investice do AI napůjčovat v přepočtu tolik, že se to blíží celoročnímu HDP České republiky. Trh v rostoucí míře pochybuje o uspokojivé návratnosti takových obřích investic, navíc uskutečňovaných na masivní dluh, v případě Alphabet dokonce částečně i stoletý.

Sociální sítě zřejmě právě i proto v poslední době zaplavily hojně sdílené zjevné PR příspěvky, které roztleskávají nové, dosud neveřejné verze chatbotů, které prý už věru revolučním průlomem budou, když jím nebyly ty dosavadní. Veřejnost je třeba držet ve varu.

To se povedlo třeba před pár dny zveřejněné dystopické zprávě dosud málo známé společnosti Citrini Research, která se snaží roztleskat umělou inteligenci vskutku svérázně – líčením jejích mimořádně chmurných dopadů na zaměstnanost už v roce 2028. Ovšem i to prodává; strach je na trzích podobně určující emocí jako lačná hrabivost.

Pokud ale k průlomu a dosažení kvalitativně zcela nové, vyšší úrovně schopností umělé inteligence nedojde, nejspíše nelze počítat se zásadnějším vzmachem akcií zmíněných lídrů AI, ani firem typu Nvidie, navzdory tomu, že technologické akcie v USA jsou nyní v USA vzhledem k ocenění akcií na tamním trhu jako celku nejlevnější za uplynulou celou řadu let.