Vrcholným politikům vzrostou od ledna platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď, plus náhrady v téměř stejné výši jako plat. Vyplývá to z příslušného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Sněmovna v úterý hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu. Schodek rozpočtu vzroste z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Italský výrobce luxusních sportovních aut🚘 Ferrari loni zvýšil hrubý provozní zisk o 16 procent na 1️⃣,7️⃣7️⃣ miliardy eur (42,1 miliardy korun). Čisté tržby se zvýšily o 19 procent na 5,1 miliardy eur, uvedla firma ve svém dnešním sdělení. Na letošní rok očekává ještě lepší výsledek, zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) podle ní dosáhne 2,13 až 2,18 miliardy eur.
Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0️⃣,3️⃣ procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 1️⃣0️⃣,8️⃣ procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo 5️⃣ členů bankovní rady České národní banky, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla. Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší, řekl Michl.
Není reálné, aby se případný další audit v Kanceláři prezidenta republiky stihl ještě před inaugurací Petra Pavla, řekl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Závěr kontroly hospodaření a jí podřízených organizací, která je již hotová, by podle Kaly mohl být zveřejněný v řádu maximálně několika týdnů.
Česká národní banka zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude, naopak ve druhé polovině roku by je mohla začít snižovat 📉. Shodli se na tom analytici v reakcích na dnešní rozhodnutí bankovní rady o ponechání úrokových sazeb.
Kopřivnická automobilka🚚 Tatra Trucks dosáhla loni tržeb 7️⃣,1️⃣2️⃣ miliardy korun, což bylo o deset procent více↗, než plánovala. Zákazníkům dodala 1326 vozů, uvedla firma. Předloni měla automobilka tržby 5,31 miliardy korun a prodala 1278 automobilů. Letos Tatra plánuje další zvýšení výroby, s partnery také pracuje na vývoji nákladního automobilu s vodíkovými palivovými články.
Číst více
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na 7️⃣ procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Číst více
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta.
Číst více
Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta Petra Pavla bude brigádní generál Radek Hasala. Na jeho jmenování se budoucí hlava státu dohodla s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Objem obchodů s kryptoměnami v Česku v lednu meziročně klesl zhruba o třetinu téměř na 3️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Proti prosinci to naopak představuje zhruba třetinový nárůst. Většinu obchodů tvořily transakce s bitcoinem, který za poslední měsíc posílil o 42 procent na 23 700 dolarů, tedy asi 517 tisíc korun.
Zajímá nás
