Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.
Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?
Koalice chce na aktuálním zasedání Sněmovny změnit jednací řád tak, aby se zkrátily promluvy poslanců. Je jasné, že změna míří zejména vůči opozičním poslancům, kteří logicky mluví déle.
Soukromá komunikace, nebo promyšlený politický tah? Politolog Otto Eibl vysvětluje, proč se kauza SMS mezi Hradem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou dostala na veřejnost, co tím Macinka sleduje a proč premiér Andrej Babiš působí slabší, než by si přál.
Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?
Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) bude vládnout s důvěrou Sněmovny. Poslanci rozhodli o jejím vyslovení po více než 100 dnech od voleb loni v říjnu. Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Byla dosud nejdelší. Nynější jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech. Poslanecká schůze bude pokračovat v pátek.
Jednání o důvěře vládě se změnilo v ostrý střet mezi vládou a opozicí. Petr Fiala mluvil o destrukci a cynismu, Zdeněk Hřib varoval před návratem ke korupci a normalizaci lži. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich ohrožuje směřování Česka.
Již pouhé hodiny nás dělí od památného okamžiku letošního roku. V úterý totiž odstartuje sněmovní schůze, na které poslanci budou hlasovat o důvěře vládě. Ačkoli se na poslední chvíli objevilo pár nespokojenců, kteří si chtěli před svými voliči přihřát nějakou tu minutu slávy, žádné drama nás ve Sněmovně opravdu nečeká.
Vláda má skutečně neotřelou koordinaci. Jeden týden Okamura označí Ukrajince za lůzu, druhý týden jede do Kyjeva Macinka s dobrými zprávami. Podle Macinky je dobře, že se podařilo najít kompromis ohledně muniční iniciativy. Tu nakonec Česko torpédovat nebude, bude ji dál koordinovat. Ovšem, jak řekl premiér Babiš, země na munici nepřispěje ani korunou. Taková hezká, typicky česká pomoc.
Očekávání Pražanů, že Zdeněk Hřib, ničitel pražské dopravy, po rezignaci na post náměstka pro dopravu opustí i další pozice spojené s řízením městské dopravy, se nenaplnila. Poslanec Hřib zůstane pražským zastupitelem a nadále bude působit také v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku.
V loňském roce bylo v České republice vyrobeno 2️⃣,4️⃣ milionu tun surové oceli. To je zhruba stejně jako v roce 2024, stále se ale jedná o dosud nejnižší množství. Spotřeba oceli loni meziročně nepatrně vzrostla na 5,5 milionu tun, i tak jde o druhý nejhorší výsledek od doby finanční krize v roce 2009.
Německo musí počkat, až Spojené státy a Izrael dosáhnout v Íránu svých válečných cílů, teprve pak bude reálně možné vyjednat obnovení volné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým protějškem Jorgosem Gerapetritisem to dnes řekl německý ministr zahraničí 👨 Johann Wadephul. Gerapetritis řekl, že Řecko chce trvalé mírové řešení a nepodporuje uzavírání separátních dohod o průplavu přes průliv mezi Perským zálivem a Arabským mořem.
Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl ❌ zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac.
Kvůli vývoji na mezinárodním trhu s plynem by Německo letos mohlo čelit ☝️ problémům s naplněním plynových zásobníků. Uvedl to dnes německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Podle něj sice válka s Íránem a narušení plavby přes Hormuzský průliv nezpůsobily přímo technické problémy se zásobováním, výrazně ale zvýšily ceny na globálním trhu s plynem.
Všichni čtyři žijící bývalí prezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu 👴 Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, Billa Clintona a George Bushe mladšího.
Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, ❌ nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom dnes informoval na svém webu. Podle něj 95 procent prostředků z fondu financovaného z půjček vláda kancléře Friedricha Merze využila na látání děr v rozpočtu.
Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom to uvedl předseda Evropské rady 👨 António Costa.
V hodnocení akcí spolku Milion chvilek pro demokracii je česká společnost rozdělená. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí Milionu chvilek jsou 💰 podplaceni nebo jinak manipulováni. Naopak podporu má spolek u voličů opozičních stran, kteří akce považují za projev demokracie a zájmu veřejnosti o politiku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Developer Skanska Residential ✅ dokončuje výstavbu rezidenční čtvrti Albatros v pražských Kbelích za nižší jednotky miliard korun. Společnost začala stavět poslední etapu projektu se 178 byty, jejíž dokončení je plánováno na začátek roku 2028. Poslední etapa by měla vyjít na zhruba 917 milionů korun.
Předseda Evropské rady António Costa od maďarského premiéra Viktora Orbána ☝️ očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět.