Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy.
Český státní dluh dál láme rekordy. Za prvních devět měsíců letošního roku narostl o 204,6 miliardy korun na 3,882 bilionu. V přepočtu na jednoho obyvatele jde o více než 356 tisíc korun. Stále dražší je také samotná obsluha dluhu, která má letos podle ministerstva financí stát 110 miliard korun.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zvýšení daňového odpočtu na hypotéky nedává smysl, řekl bývalý premiér, ministr financí a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Daňové výjimky podle něj neplní žádný rozumný účel. Schillerová ve středu uvedla, že navrhne zvýšení daňového odpočtu na hypotéky až o 50 tisíc korun. Týkat by se to mělo lidí do 36 let, kteří už hypotéku mají nebo o ní uvažují. Schillerová chce, aby opatření platilo od příštího roku.
Vláda tvrdí, že reforma penzijního připojištění přinese střadatelům o milion víc. Bez automatického zapojení všech do spoření (opt-out) však hrozí, že spořících ubude a fondy přesunou peníze do amerických ETF. Reforma pak bude spíš marketingovým tahem vlády než skutečnou pomocí penzijnímu systému.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
Štědrá státní podpora je určená klientům a jejich finančnímu zajištění na stáří, nikoli k podpoře rekordních zisků penzijních společností, které šplhají nad 60 procent, zatímco nominální výnos pro klienty je okolo 1,5 procenta, uvedlo ministerstvo financí v reakci na požadavky penzijních společností změnit v návrhu reformy penzijka poplatkovou politiku.
Penzijní společnosti varují, že připravovaná reforma třetího pilíře může mít opačný efekt, než vláda očekává. Snížení poplatků podle nich omezí schopnost fondů získávat nové klienty i aktivně investovat a během tří let může ze systému naopak zmizet až milion lidí. Asociace penzijních společností proto představila vlastní návrh, který má podle ní zachovat motivaci fondů k vyšším výnosům.
Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní zásadní úsporu nepřineslo.
Andrej Babiš sice další souboj o Hrad odmítá, jeho jméno ale z prezidentské hry nemizí. Zatímco mezi voliči ANO zůstává jasnou jedničkou, většina Čechů nevěří, že by případnou kandidaturu dokázal proměnit ve vítězství.
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
