Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kabinet dnes jednal se zástupci největších distributorů paliv v Česku, kterým představil svůj postoj k maržím. Znovu se s nimi podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejde ve středu. Kromě toho nyní ministerstvo financí připravuje také několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv, ve čtvrtek je projedná vláda na mimořádném jednání.
Poslanci schválili státní rozpočet s očekávaným schodkem 310 miliard korun. Koaliční většina při závěrečném hlasování odmítla všechny opoziční návrhy na přesuny peněz. Prezident Petr Pavel už dříve naznačil, že rozpočet vetovat nebude.
Vláda schválila návrh, podle kterého budou moci někteří důchodci ukončit penzijní spoření bez sankcí. Změna se týká lidí, kteří si smlouvu o penzijním spoření uzavřeli před rokem 2023. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh předložila jako poslaneckou iniciativu.
Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.
Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.
Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.
Kdykoli jede ministr zahraničí Macinka do ciziny, Čech trne, co tam provede. Obavy se potvrdily při mnichovské bezpečnostní konferenci. Kromě gesta tvrdohlavého dítěte, kdy dopředu ohlásil, že tam bude ignorovat prezidenta naší země, se na místě pustil do demokratky a bývalé ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
Evropská unie má plán, jak poskytnout Ukrajině alespoň nějaké finance za situace, kdy slíbenou půjčku v hodnotě 90 miliard eur 💶 stále blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Chce využít peníze z unijních fondů určených pro rozšíření EU, uvedly bruselský server Politico a ukrajinský list European Pravda.
Polská kontrarozvědka (ABW) před několika dny zadržela dva aktivisty z Polska v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích.Napsala to na svém webu polská stanice TVP Info.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra 📰. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Výroba v elektránách Počerady a Chvaletice 🏭 bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Uvedla to mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala tento termín za nejzazší.
Číst více
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se podle indexu nákupních manažerů (PMI) v březnu výrazně zlepšily 💪. Index stoupl na 52,8 bodu z únorových 50 bodů. Bylo to nejsilnější zlepšení zdraví sektoru za téměř čtyři roky. Uvedla to společnost S&P Global.
Řecké akcie se v květnu 2027 vrátí do indexu vyspělých trhů společnosti MSCI. Oznámil to správce indexu. Je to další krok k normalizaci řecké ekonomiky po dluhové krizi, která začala v roce 2009. Řecko bylo dosud jedinou zemí eurozóny, kterou MSCI neřadila mezi vyspělé trhy.
Číst více
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
