Český státní dluh dál láme rekordy. Za prvních devět měsíců letošního roku narostl o 204,6 miliardy korun na 3,882 bilionu. V přepočtu na jednoho obyvatele jde o více než 356 tisíc korun. Stále dražší je také samotná obsluha dluhu, která má letos podle ministerstva financí stát 110 miliard korun.
Penzijní společnosti varují, že připravovaná reforma třetího pilíře může mít opačný efekt, než vláda očekává. Snížení poplatků podle nich omezí schopnost fondů získávat nové klienty i aktivně investovat a během tří let může ze systému naopak zmizet až milion lidí. Asociace penzijních společností proto představila vlastní návrh, který má podle ní zachovat motivaci fondů k vyšším výnosům.
Zdvojnásobení státního příspěvku pro mladé je podle šéfa KB Penzijní společnosti Jiřího Šperla krok správným směrem, samo o sobě ale problémy třetího pilíře nevyřeší. Češi začínají spořit pozdě, odkládají málo a značná část peněz stále zůstává v příliš konzervativních fondech. V rozhovoru pro Newstream Šperl vysvětluje, proč by mladí měli do penzijka vstupovat už při nástupu do práce, proč by pomohl systém automatického zapojení s možností vystoupit a jakou roli mohou sehrát zaměstnavatelé.
Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní zásadní úsporu nepřineslo.
Andrej Babiš sice další souboj o Hrad odmítá, jeho jméno ale z prezidentské hry nemizí. Zatímco mezi voliči ANO zůstává jasnou jedničkou, většina Čechů nevěří, že by případnou kandidaturu dokázal proměnit ve vítězství.
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Skoro 400 miliard korun v minusu je pro většinu Čechů příliš. Navrhovaný deficit státního rozpočtu podle průzkumu Medianu odmítá 62 procent lidí. Výrazně vstřícnější jsou k němu voliči ANO, zatímco mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů panuje téměř jednomyslný nesouhlas.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Motoristé přišli na jednání s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou s návrhy, které podle nich mohou snížit rozpočtový schodek o nejméně 20 miliard korun. Ministryně financí ale jejich očekávání výrazně zchladila: v návrhu vidí prostor spíš jen pro úspory v nižších jednotkách miliard. Dohoda zatím nevznikla a koaliční přetahovaná o deficit 389 miliard bude pokračovat v pondělí.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Výrobce čokolády Lindt & Sprüngli 🍫 mění vedení kvůli slabým výsledkům. Končí výkonný ředitel Adalbert Lechner. Firma, která se v poslední době potýká se slabými výsledky v Evropě, představila i další změny ve vedení. Doufá, že tak zajistí obrat v hospodaření podniku.
