Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Motoristé vstupovali do vlády jako samozvaní rozpočtoví dozorci. Andreje Babiše prý nenechají bezuzdně utrácet, ochrání pravicové principy a pohlídají veřejné finance. Ve středu svou hlídku završili, když Babišovi odemkli trezor, podali mu klíče a omezili čas na otázky poslanců.
Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Vláda při přípravě rozpočtu na příští rok dál posouvá hranice schodku a rozdává miliardy, aniž by bylo jasné, kde chce šetřit. Rostoucí zadlužení přitom nepovažuje za akutní problém, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo soutěž na stavbu střediska správy a údržby dálnice D11 u Stříteže nedaleko Trutnova. Odhadovaná cena zakázky je 490 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Součástí střediska bude i objekt policie. Na síti X to dnes uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Stát chce do února příštího roku, tedy do odložené účinnosti zákona o právu na digitální služby, digitalizovat zhruba 400 služeb. Elektronický formulář byl již zveřejněn u 3008 služeb z přibližně 3440, které byly určeny k digitalizaci, uvedla Digitální a informační agentura
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví tuto sobotu a neděli Moskvu a také Kyjev. Napsaly to dnes ruská státní tisková agentura TASS či americký zpravodajský server Axios s odvoláním na své zdroje. Kreml ani Washington zprávu oficiálně nepotvrdily. Podle zdroje agentury Reuters se o první cestě amerických vyjednavačů na Ukrajinu stále jedná, přičemž týmy hovořily o možném datu 6. září.
Restrukturalizace německého automobilového koncernu Volkswagen v Česku výrazněji zasáhne vyšší desítky až stovky tuzemských dodavatelů automobilky, zejména pak z řad menších firem. Podniky, které jsou na koncernu závislé jako na jediném odběrateli, mohou mít i existenční problémy. Do budoucna ovšem plán zvyšuje šance automobilky na další fungování, což je klíčové právě i pro české dodavatele, uvedli analitici pro čtk.
S novým školním rokem začíná v Rakousku platit zákaz nošení šátků ve školách pro dívky do 14 let. Od pondělí nabude účinnosti ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandu a o týden později ve zbývajících spolkových zemích. Rakouská organizace mladých socialistů označila zákaz za rasistický a sexistický a hodlá 9. října uspořádat ve Vídni protest. Rakouský ministr školství Christoph Wiederkehr nicméně očekává, že zákaz bude většina dívek dodržovat
Ve vltavské kaskádě je i přes extrémní hydrologické sucho vody dostatek. Orlická přehrada dnes kvůli poklesu hladiny na 334,6 metru nad mořem sníží odtok. Poprvé v historii využije Povodí Vltavy zásobu vody ze slapské nádrže, která je po proudu řeky blíž Praze. Do dolního toku Vltavy tak stále poteče potřebných 40 metrů krychlových za sekundu. Dohromady je v Orlíku a Slapech 47 procent běžného objemu vody.
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
Zástupci sněmovní opozice dnes navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve Sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
Ani část 🔥🔥🔥 vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat. Demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, uvedl to ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v červenci zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta. V červnu po revizi vrostly o 3,4 procenta. Meziměsíčně tržby v červenci stouply o 0,6 procenta. Výsledky maloobchodu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Největší podíl na červencovém růstu měly internetové a zásilkové obchody.