Andrej Babiš sice další souboj o Hrad odmítá, jeho jméno ale z prezidentské hry nemizí. Zatímco mezi voliči ANO zůstává jasnou jedničkou, většina Čechů nevěří, že by případnou kandidaturu dokázal proměnit ve vítězství.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
