Andrej Babiš sice další souboj o Hrad odmítá, jeho jméno ale z prezidentské hry nemizí. Zatímco mezi voliči ANO zůstává jasnou jedničkou, většina Čechů nevěří, že by případnou kandidaturu dokázal proměnit ve vítězství.
Tomio Okamura a Petr Macinka se po zveřejnění návrhu státního rozpočtu zděsili schodku 389 miliard korun. SPD údajně jeho výslednou výši předem neznala, Motoristé ji zase nepovažují za konečnou. Koaliční partneři Andreje Babiše tak začínají s oblíbenou disciplínu české politiky. Chtějí se podílet na vládní moci, ale od nepopulárního účtu se raději držet dál.
Prezident Petr Pavel ostře zkritizoval návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun. V době hospodářského růstu a nízké inflace by podle něj měla vláda deficit spíš snižovat než prohlubovat. Varoval také před neúměrným zadlužováním a připomněl riziko scénáře, který v minulosti zažilo Řecko.
Návrh státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun narazil i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí deficit snížit, o úsporách budou ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem. Jejich předseda Petr Macinka zároveň varuje, že bez změn bude mít jeho strana problém rozpočet podpořit.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Příprava státního rozpočtu na rok 2027 může pokračovat bez komplikací. Výbor pro rozpočtové prognózy označil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí a odhad rozpočtových příjmů za realistické a nevidí snahu nadhodnotit budoucí příjmy.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Moskevský soud poslal na 1️⃣3️⃣ dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun).
Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, 📈 zvýšila za první pololetí meziročně provozní zisk EBITDA – před odečtením úroků, daní a odpisů – o 140 procent na 111 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 2,7 miliardy korun. Tržby stouply o 32 procent na 726 milionů eur, tedy 17,66 miliardy korun. Skupina zvýšila objem nových zakázek o 47 procent na 475 milionů eur, v přepočtu asi 11,55 miliardy korun.
Dohoda mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem je jednoznačně pozitivní krok, míní prezident 👨 Petr Pavel. Českým novinářům dnes v New Yorku řekl, že zvítězil rozum a potvrdilo se, že princip suverenity platí. USA, Dánsko a Grónsko mají dohodu, která se týká amerických bezpečnostních zájmů v Grónsku, podepsat dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN.
Cena nafty se v srpnu v České republice 📈 zvýšila nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Proti červenci vzrostla o 14,3 procenta, zatímco průměr za celou unii činil 8,3 procenta. Cena benzinu se pak v Česku zvýšila o 2,7 procenta, zatímco průměrný růst za EU je 3,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat.
Americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio uvedl, že je otevřený možnému jednání s Íránci na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Šéf americké diplomacie to řekl v rozhovoru s NBC News. Zároveň ale dodal, že žádná bilaterální schůzka nyní na programu není.
Největší tuzemské internetové firmě Seznam.cz loni klesl čistý zisk o 12 procent na 1,112 miliardy korun. Výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb se zvýšily o 3,7 procenta na 6,454 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti v Obchodním rejstříku.
Spojené státy ❌ odmítly vydat víza náměstkovi ruského ministra zahraničí Alexandru Alimovovi, který se chystal na Valné shromáždění OSN do New Yorku. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva to pokládá ze strany Washingtonu za nikoliv přátelský čin.
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku 📈 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 5,5 procenta na 71,06 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 12,09 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 777 miliard korun. Za růstem zisků stojí podle analytiků zejména dobrá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady klientů u bank.
Počítače v Česku v srpnu nejvíce napadal 💻 škodlivý program CloudEyE, který stál za dvěma pětinami útoků. V červenci stál za polovinou incidentů. CloudEyE funguje jako takzvaný loader, jeho primárním úkolem je zajistit útočníkům přístup k napadenému zařízení, do kterého pak dokáže stáhnout další škodlivé kódy. Uvedla to bezpečnostní firma Eset.
Kvůli nové vlně vysokých cen energií bude inflace v eurozóně vyšší a trvalejší, než Evropská centrální banka původně předpokládala. V rozhovoru se švýcarským deníkem Le Temps to uvedl hlavní ekonom a člen Výkonné rady Evropské centrální banky 👨 Philip Lane.