Na první pohled to nevypadá jako oslnivá nabídka. Stát dává na tříměsíčním Flexi Bondu 3,75 procenta ročně, zatímco některé spořicí účty nabízejí přes čtyři procenta. Jenže samotná sazba neříká všechno. Díky automatické reinvestici a složenému úročení státní bond poráží i ten nejlepší spořicí účet.
Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Letiště Praha čeká rychlejší výměna vedení, která má uklidnit napjatou situaci mezi zaměstnanci. Radomír Lašák se stane předsedou představenstva už od srpna, tedy o měsíc dříve, než se původně čekalo. Odbory ale zůstávají ve stávkové pohotovosti a čekají, jaké kroky nové vedení po nástupu udělá.
Český státní dluh se během prvního pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun a na konci června dosáhl rekordních 3,727 bilionu korun. Přestože celkový dluh roste, jeho poměr k výkonu ekonomiky mírně klesl. Do konce roku ministerstvo financí očekává další zvýšení téměř ke čtyřem bilionům korun.
Češi znovu ukázali chuť půjčovat státu napřímo. V první emisi státních dluhopisů pro občany nakoupili papíry za 74 miliard korun. Největší zájem byl o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně.
Sněmovna schválila návrat elektronické evidence tržeb spolu s rozsáhlým balíkem daňových změn. Znovu se zavede školkovné a sleva na studenta, nealkoholické nápoje v restauracích mají zlevnit díky nižší DPH a část spropitného nebude podléhat dani ani odvodům. Poslanci před závěrečným hlasováním rozhodovali také o desítkách výjimek, od prodeje kaprů až po tiché víno.
Elektronická evidence tržeb se má od ledna 2027 vrátit v modernější podobě. Bez povinného tisku účtenek a s bezplatným softwarem, ale stále jako další povinnost, kterou budou muset podnikatelé plnit při každé tržbě. Vláda slibuje miliardy navíc a rovnější podmínky. Rozhodující však bude, zda systém skutečně zasáhne daňové úniky, nebo hlavně přidělá práci těm, kteří už dnes podnikají poctivě.
Elektronická evidence tržeb se má po čtyřleté přestávce vrátit. Sněmovna schválila její novou, plně digitální podobu, od níž si vláda slibuje omezení daňových úniků a více než 14 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty. Zákon přináší také návrat školkovného a studentské slevy nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Červnová inflace ve výši 1,5 procenta představuje bezesporu dobrou zprávu. Potvrzuje, že se České národní bance podařilo dostat růst cen pod kontrolu a inflace se již několik měsíců pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Přesto by bylo chybou připisovat celý úspěch pouze měnové politice centrální banky. Svou roli letos sehrála i konkrétní rozhodnutí vlády.
Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
