Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.
Rozpočtová disciplína bude díky novele zákona, která vychází i z nových evropských pravidel, podle předsedy Národní rozpočtové rady méně transparentní a obtížněji vymahatelná.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Kdykoli jede ministr zahraničí Macinka do ciziny, Čech trne, co tam provede. Obavy se potvrdily při mnichovské bezpečnostní konferenci. Kromě gesta tvrdohlavého dítěte, kdy dopředu ohlásil, že tam bude ignorovat prezidenta naší země, se na místě pustil do demokratky a bývalé ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
