Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách ❌ nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku ❌ odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
