Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Evropa ztrácí, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB a současný šéf Národní rozpočtové rady, která sleduje útraty státu. „Evropa se z hlediska svého světového významu zmenšuje,“ říká Hampl. Zatím se neprobudila, a nezjistila, že se směr vývoje dramaticky změnil.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V minulém týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
V pákistánském Islámábádu odpoledne začaly trojstranné mírové🕊️ rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. S odvoláním na zdroje a média to napsaly agentury Reuters a AFP. Íránská a americká delegace dopoledne samostatně jednaly s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, který zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem. To začalo platit v noci na středu a má trvat dva týdny.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi osvobozenými jsou i ranění. Většina z Ukrajinců byla v zajetí od roku 2022, kdy Rusko invazí svých vojsk do sousední země rozpoutalo válku, pokračující pátým rokem.
Spojené státy souhlasily s uvolněním zmrazených íránských aktiv uložených v Kataru a dalších zahraničních bankách. S odvoláním na vysokého íránského představitele to napsala agentura Reuters. USA to zatím nepotvrdily. Stejný íránský zdroj Reuters řekl, že krok má přímou souvislost se zajištěním bezpečné plavby Hormuzskou úžinou.
Během noci na neděli se do Česka bude ve vyšších vrstvách atmosféry dostávat saharský prach, vydrží minimálně do začátku příštího týdne. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav. Jemný písek z Afriky se bude vyskytovat ve výškách od tří do pěti kilometrů nad zemí, neměl by proto ovlivnit kvalitu ovzduší. Způsobí jen to, že obloha nebude tak modrá a v dešti se může dostat prach výjimečně i na zem.
