Zajímá nás
České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. To jsou klíčové závěry Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ při zmrazení plateb za státní pojištěnce hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Miloš Zeman novelu o snížení plateb státu do zdravotnictví nyní vetoval. Vládní koalice ale zřejmě jeho veto přehlasuje.
Další ex-centrální bankéř míří do křesla šéfa Národní rozpočtové rady. Mojmír Hampl vystřídá Evu Zamrazilovou, která se vrací do bankovní rady České národní banky.
Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
V Česku za Babišovy éry klesaly daně nejvíce ze všech zemí EU a příjmy veřejných rozpočtů se ztenčovaly. V kombinaci s potřebou vyšších výdajů potřebných na boj proti covidu se díry v rozpočtech jen umocňovaly. Nyní přichází čas na ozdravení veřejných financí. Pán je ale podle ekonomů z Národní rozpočtové rady málo ambiciózní, Česko je v tomto ohledu drží na chvostu zemí EU.
Inflace v Česku je sice dovezená, ale už se přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat. V nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní by se sazby ke konci roku mohly dostat ke dvěma procentům. To by podle ministryně financí Aleny Schillerové citelně zdražilo obsluhu státního rozpočtu.
Rusko se chystá na příští rok 📈 zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 procenta na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu korun). Dnes to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
