Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.
Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.
Rozpočtová disciplína bude díky novele zákona, která vychází i z nových evropských pravidel, podle předsedy Národní rozpočtové rady méně transparentní a obtížněji vymahatelná.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Kdykoli jede ministr zahraničí Macinka do ciziny, Čech trne, co tam provede. Obavy se potvrdily při mnichovské bezpečnostní konferenci. Kromě gesta tvrdohlavého dítěte, kdy dopředu ohlásil, že tam bude ignorovat prezidenta naší země, se na místě pustil do demokratky a bývalé ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Dnešních demonstracích proti vysokým životním nákladům ve Francii se podle organizátorů zúčastnilo na 8️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí, píše agentura AFP. Protesty se podle předchozích údajů uskutečnily na stovkách míst. V řadě měst zasahovala policie se slzným plynem a vodními děly.
Nejvyšší podíl hlasů z letos zvolených senátorů získal obhajující senátor STAN David Smoljak v Praze 9, nejvíce hlasů posbíral staronový senátor STAN Petr Štěpánek na Příbramsku. Nejtěsněji prohrály Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která neobhájila mandát na Kladensku, a starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (ANO) na Karvinsku. Vyplývá to z volebních výsledků.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Starostové podle něj chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Číst více
❗Výsledek hnutí ANO v senátních volbách, když nezískalo žádný mandát, je katastrofální, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad tím, kdo pracuje a kdo se pouze spoléhá na silnou značku.
Číst více
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 1️⃣4️⃣. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové.
Úřadující premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je druhým premiérem po Stanislavu Grossovi, jehož politickému subjektu se nepodařilo v senátních volbách získat žádný mandát. Nulový výsledek zaznamenal tehdejší premiér Gross v senátních volbách v roce 2004. Jeho strana tehdy ještě pod názvem ČSSD (nyní SOCDEM) neobhájila ani jedno ze tří křesel.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který byl dnes zvolen do Senátu za obvod Česká Lípa, senátorské imunity nevyužije. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá. Ještě před konáním druhého kola senátních voleb přes datovou schránku informoval Půta předsedu Senátu, že pokud bude zvolen senátorem, požádá o vydání k trestnímu stíhání.
‼️Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli🏆 senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.Číst více
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.