Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu
Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.
V Praze existuje jen několik domů, které mají status společenské instituce bez ohledu na to, co se v nich právě odehrává. Palác Akropolis je jedním z nich. Ikona žižkovského kulturního života s téměř stoletou historií, která prošla rolemi prvorepublikového společenského paláce, postrevoluční alternativní scény i současného eventového hubu. A nejnovější kapitolu představuje kancelářské patro vzniklé rekonstrukcí pod taktovkou studia Marco Maio Architects.
Architekt Rudolf V. Svoboda zahájil stavbu Paláce Akropolis na horním Žižkově v roce 1927 jako multifunkční dům s byty, kavárnou a divadelním sálem v suterénu. Ten byl otevřen roku 1928 a prošel několika provozovateli, mimo jiné pod vedením Karla a Laury Želenských. Hospodářská krize však vedla k prodeji objektu a postupnému útlumu divadelního provozu, který byl po roce 1948 nahrazen jinými funkcemi; interiér sálu byl výrazně poškozen a degradován.
Zásadní obrat přišel až po roce 1989, kdy se palác proměnil v jedno z klíčových center alternativní a klubové kultury v Praze. Výraznou identitu mu vtiskly autorské intervence Františka Skály. Dnes Akropolis funguje jako multifunkční kulturní dům s koncertním a divadelním sálem, bary, kavárnou i dalšími provozy.
Rekonstrukce pod veřejným drobnohledem
Jakmile se začaly připravovat úpravy dalších částí objektu včetně kancelářských pater, otevřela se intenzivní odborná i kulturní debata. Řešilo se do jaké míry je Skálův interiér nedotknutelný a kde musí ustoupit současným provozním nárokům. Diskuse probíhaly napříč architektonickou scénou i kulturní komunitou. Skálovy zásahy totiž nebyly vnímány jen jako design, ale jako součást identity domu.
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Současně však vstupovala do hry ekonomická realita. Majitel objektu pracuje s hybridním modelem fungování, kdy kulturní program doplňují komerční pronájmy zajišťující finanční stabilitu i další rozvoj budovy. Administrativní nájemci přitom očekávají standard odpovídající současným pracovním modelům od akustiky přes flexibilitu až po technologie a reprezentativnost.
Vzniklo tak typické dilema rekonstrukcí historických domů: zachovat genius loci, nebo optimalizovat výkon prostoru? Architekti zvolili třetí cestu. „Současná rekonstrukce na jeho odkaz nenavazuje doslovně, ale převádí jej do klidného, přehledného a funkčního pracovního prostředí odpovídajícího dnešním potřebám,“ popisuje architekt Marco Maio.
Kanceláře jako pokračování DNA domu
Dispozice stojí na výrazném společenském principu. „Návrh se soustředí kolem velkorysého centrálního prostoru, který funguje jako společenské jádro i hlavní komunikační osa a zajišťuje vizuální i prostorovou kontinuitu napříč patrem,“ popisují dál Maio.
Jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí v Česku dlouhodobě postrádá prémiové služby. Projekt Hladina na této mezeře staví investiční model kombinující hotel a servisované apartmány s celoročním provozem. „Dnes tu chybí nabídka odpovídající reálné poptávce,“ říká v rozhovoru Pavla Čapková, která se svým manželem přestavují starý hotel na moderní pětihvězdičkový resort.
„Slapy jsou podinvestované,“ říká mladá developerka. Ze starého hotelu buduje luxusní pětihvězdičkový resort
Reality
Denní světlo přitom nově definuje orientaci v prostoru. Dříve tmavé chodby se proměnily v jemně zakřivené průchody obložené červenými keramickými obklady, což je jeden z charakteristických prvků projektu. Stejný keramický materiál se ve světlejších tónech objevuje i v sociálních zařízeních, čímž vytváří tichou vizuální kontinuitu napříč podlažím. Keramické povrchy vyvažuje přírodní dubová podlaha.
Provozní logika vychází z profilu nájemců. Podlaží kombinují pracovní a zasedací prostory s různou mírou otevřenosti a staví na rovnováze mezi sdílenými zónami spolupráce a klidovými místnostmi pro soustředění. Prosklené příčky zajišťují akustický komfort při zachování vizuálního propojení, čímž posilují soudržnost celého prostředí.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře
Reality
Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.
Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
