Fiala dal, Babiš vzal. Anebo obráceně. Kdo je vítězem a poraženým souboje o letošní rozpočet?
Vedle financování obrany, na níž současná vláda pro letošek vyčlenila o 21 miliardu méně než zamýšlela její předchůdkyně, táhnou nový a starý kabinet hot a čehý i v jiných oblastech. Například zemědělcům chtěla Fialova vláda čtyři miliardy ubrat a Babišova jim naopak čtyři miliardy přidala.
Srovnání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z dílny minulé vlády premiéra Petra Fialy a rozpočtu připraveného kabinetem Andreje Babiše, který po pátečním podpisu prezidenta Petra Pavla putuje do sbírky zákonů, ukazuje rozdíly v prioritách obou vlád.
Současná vláda je větší skrblík třeba ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Digitální a informační agentuře či Bezpečnostní informační službě.
Vítězové letošního rozpočtu
Nejvíc peněz navíc ve vztahu k velikosti svého rozpočtu dostalo ve srovnání s loňským rokem ministerstvo pro místní rozvoj. Letos má hospodařit se zhruba 31,7 miliardy korun, což je oproti roku 2025 o 18,3 miliardy, respektive o 138 procent, více. Za navýšením stojí zejména programy spolufinancované z evropských fondů.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka. 
Ivana Pečinková: Chcete vědět, co se platí z vašich daní? Zapomeňte na to
Názory
Minulá vláda premiéra Petra Fialy chtěla resortu přidat „pouze“ 11,6 miliardy, tedy 87,2 procenta rozpočtu roku 2025. A ve srovnání s Babišovým přídělem chtěla dát o 27 procent méně.
Z hlediska absolutních objemů přidaných peněz je na prvním místě ministerstvo práce a sociálních věcí, které ve srovnání s loňskem dostalo o asi 41 miliard korun více. Ve vztahu k jeho rozpočtu jde ovšem o vcelku drobné zvýšení o 4,2 procenta. Minulá vláda chtěla rezortu přisypat o 15,8 miliardy méně.
Na druhém místě se v disciplíně přidaných absolutních částek umístilo ministerstvo průmyslu a obchodu, kterému šéfka financí Alena Schillerová přidělila a vláda odsouhlasila ve srovnání s loňskem 18,7 miliard korun navíc.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun. Upozornil přitom na nedostatečné financování obrany i rostoucí zadlužení země. Podle vlády jde naopak o realistický rozpočet s rekordními investicemi a nejvyššími výdaji na obranu v historii.
Prezident Pavel podepsal rozpočet na rok 2026. Varuje před škrty v obraně a vysokým schodkem
Politika
Což znamená, že si MPO do své pokladny oproti loňsku přihodilo 52 procent. Celkem bude letos hospodařit s 54,5 miliardami korun, zatímco loni mělo 35,8 miliardy. Důvodem je připravovaná dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany.
Minulá Fialova vláda ovšem chtěla MPO na rok 2026 přihodit skoro 31 miliard, tedy o 12 miliard více než její následovnice a zvýšit tak jeho rozpočet z loňských 35,8 miliardy na 66,5 miliardy korun.
Kdo přišel o nejvíc peněz?
Některé rezorty naopak letos dostaly méně než loni. Nejvíce to vzhledem k velikosti jeho loňského rozpočtu postihlo Digitální a informační agenturu, která dostala o více než miliardu méně. Ubrat jí ale chtěl, a to o skoro 800 milionů korun, i předchozí ministr financí Zbyněk Stanjura.
S méně penězi se musí smířit také rezort ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha. Tomu ministryně financí škrtla zhruba pět miliard korun, což znamená 28 procent loňského rozpočtu. O moc lépe by ovšem nedopadl ani v případě, že by Babišova vláda Fialův návrh neupravila. Ten chtěl zdravotnictví sebrat 4,5 miliardy korun.
Viděno absolutními čísly přišlo o nejvíc ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které dostane o 6,8 miliardy méně než loni. Fialova vláda ovšem byla ještě přísnější, chtěla mu jeho rozpočet meziročně snížit o více než 9,1 miliardy.
Na druhém místě co do snížení absolutního objemu přidělených peněz je ministerstvo zdravotnictví (minus pět miliard) a na třetím ministerstvo kultury (minus čtyři miliardy). K výdajům ministerstva kultury byla Fialova vláda smířlivější. Chtěla jeho rozpočet snížit o 2,7 miliardy.
Premiér Andrej Babiš odmítá kritiku opozice kvůli letošnímu rozpočtu Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj vláda schválila rekordní částku, opozice v čele s Marian Jurečka ale upozorňuje, že oproti původnímu návrhu došlo ke škrtům, které mohou ohrozit bezpečnost státu.
Spor o peníze pro BIS: Babiš mluví o rekordu, opozice varuje před ohrožením bezpečnosti
Politika
Jsou tu také rozpočtové kapitoly, kterým chtěl tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura přidat a jeho následovnice jim naopak ubrala. Jako třeba Energetický regulační úřad (ERÚ), kterému chtěl Stanjura na letošní rok zvýšit apanáž o bezmála 50 milionů, ale rezort ministerstva financí to pod vedením Schillerová viděl jinak a úřadu 17 milionů naopak ubral.
Největší rozdíly v názoru předchozí pětikoaliční a současné tříkoaliční vlády na to, jak vysokou absolutní částku má kdo dostat, se týkají ministerstva obrany. Tomu současná vláda meziročně zvýšila jeho rozpočet jen nepatrně, o 396 milionů, zatímco předchozí vláda letos chtěla na obranu dát o 21 miliard více. To byl i důvod, proč státní rozpočet 2026 kritizoval prezident republiky Petr Pavel.
Shoda Fiala-Babiš: dluhová služba
V rozpočtu 2026 existují dvě kapitoly, kdy ministryně financí Alena Schillerová na návrh svého předchůdce Zbyňka Fialy nesáhla. Je to kapitola státní dluh, tedy letošní úhrada státního dluhu, která obnáší v obou verzích rozpočtu zhruba 110 miliard korun. V tomto ohledu ovšem změny nejsou vzhledem k povaze dluhové služby dost dobře myslitelné. Další nedotčená kapitola má název Operace státních finančních aktiv, kde je obě vlády alokovaly 10 milionů korun.
Téměř stoprocentní shoda na částce letošních výdajů panovala u bývalé a současné vlády také v případě Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Babiš ČTÚ přihodil 1,25 miliardy, Fiala chtěl dát o 3,7 milionu více.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
