Britský premiér Andy Burnham je otevřený velkým změnám. Hned po jeho nástupu zesílilo volání po dani z bohatství, která má podle zastánců přinést spravedlnost, efektivitu i peníze do napjatého rozpočtu. Že je třeba platit víc, urguje nového premiéra i neopomenutelná skupina milionářů.
Elektronická evidence tržeb se má po čtyřleté přestávce vrátit. Sněmovna schválila její novou, plně digitální podobu, od níž si vláda slibuje omezení daňových úniků a více než 14 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty. Zákon přináší také návrat školkovného a studentské slevy nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
Největší výzvu představuje Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele ve firmách pro mzdovou agendu, ale zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT. Pouze čtyři procenta firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Finsko se může chlubit tím, že je hodnoceno jako nejvíce digitalizovaná země Evropy. Avšak téměř polovina tamních seniorů tím strádá, protože se jim špatně žije ve světě, který na ně nebere ohledy. Co s tím?
Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Česko má nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v rámci Visegrádské čtyřky (V4). Na první pohled tedy vychází ve srovnání se sousedy dobře. Jenže u snížené sazby, která se vztahuje na vybrané zboží a služby, už to tak slavné není.
Americká nápojová společnost Coca-Cola ve druhém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 16 procent na 4,4 miliardy USD (93,6 miliardy Kč). Společnost současně v dnešní tiskové zprávě zlepšila roční prognózu vývoje tržeb a zisku, zejména díky silné poptávce po nápojích bez cuku a značce mléka Fairlife ve Spojených státech. Ke zlepšení přispěly i vyšší tržby v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale.
Dodavatel dílů pro výrobu automobilů Schaeffler Production CZ Lanškroun vloni skončil s čistým ziskem téměř 40 milionů korun. Je to výrazně méně než rok předtím, kdy zisk po zdanění dosáhl 106 milionů korun. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb se meziročně snížily o tři procenta na 3,815 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. Na webu to dnes uvedl Zdravotnický deník. Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů korun.
Austrálie zváží výstavbu první nové ropné rafinerie za více než 60 let, aby posílila bezpečnost dodávek paliv ⛽ . Uvedl to australský premiér Anthony Albanese. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, novou velkokapacitní rafinerii postaví výrobce průmyslových chemikálií Perdaman v Západní Austrálii, informovala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v poklesu 📉, už v pondělí přitom odepsaly zhruba osm procent a dostaly se nejníže od 20. července. Hlavní příčinou jsou podle analytiků naděje na vyřešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořský Brent odepisuje 1,9 procenta na 86,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácí 1,5 procenta a prodává se za 81,40 dolaru za barel.
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). V letošním roce stát plánuje schodek 310 miliard korun. Babiš dodal, že chce příští rok tlačit ministry k provozním úsporám, zároveň očekává růst investic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek SELČ přiletěl do Spojených států, kde se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj napsal na síti X, že s šéfem Bílého domu a s jeho týmem chce jednat především o obraně před balistickými raketami a o strategické spolupráci.
Většina stran v Praze má už zkompletovány kandidátky do podzimních komunálních voleb 🗳 na magistrát, pro jejichž podání končí lhůta za týden. Výjimkou je hnutí ANO, jehož vedení stále nemá potvrzeného lídra po konci dřívějšího kandidáta na primátora Ondřeje Prokopa. Podle vyjádření předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše by pražskou kandidátku měl vést Jan Hušbauer, musí to ale ještě potvrdit celorepublikový výbor hnutí.
Číst více
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se obrátila na Nejvyšší soud Spojených států, aby jí umožnil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování 🗳 před listopadovými volbami do Kongresu. Informuje o tom agentura Reuters. Trump podepsal nařízení, které pravidla ve 23 amerických státech a Washingtonu zpřísňuje, federální soud ale uplatňování dekretu zablokoval.
Číst více