Pět ministrů financí zemí Evropské unie vyzvalo k zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Reagují tak na prudký růst cen paliv způsobený válkou s Íránem. Vyplývá to z dopisu adresovaného Evropské komisi, který získala agentura Reuters.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.
„Karty nebereme“ nebo „terminál nefunguje“. Oznámení, která zákazníky spíš rozčílí než překvapí. A pro část podniků pohodlný způsob, jak si vynutit hotovost a snížit vykázané tržby. EET 2.0 má tyto praktiky omezit: narovná pravidla mezi hotovostí a kartami a přitvrdí kontrolu tam, kde byla dosud nejslabší.
Daňová sezona je v plném proudu a letos přináší víc než jen tradiční povinnost odevzdat „růžový formulář“. Přiznání za rok 2025 odráží změny z posledních let. Omezení některých slev, posun daňových pásem i přísnější pravidla pro bonusy. Zároveň roste tlak na správné vykazování vedlejších příjmů a digitalizaci podání.
Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.
Daně jsou pro podnikatele jedním z nejcitlivějších témat. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musí většinu povinností hlídat samy – zároveň ale mají větší prostor ovlivnit, kolik skutečně odvedou státu.
Maďarská opoziční strana Tisza, pokud se dostane k moci, chce zdanit bohaté, zavést jednotnou evropskou měnu euro a pevně ukotvit zemi v Evropské unii a v Severoatlantické alianci. Uvádí to podle agentury Reuters zveřejněný stranický program. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby a právě Tisza pod vedením Pétera Magyara by mohla ukončit vládu nacionalisticko-konzervativní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána, který zemi vede nepřetržitě od roku 2010.
Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 400 milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
