Rusové se kvůli výpadkům mobilního internetu i rostoucí nejistotě znovu vracejí k hotovosti. Od začátku roku přibylo v oběhu 1,56 bilionu rublů, tedy 423 miliard korun, nejvíce od pandemie. Pro Kreml je to problém: hotovost pomáhá firmám obcházet daně právě ve chvíli, kdy stát potřebuje peníze na financování války.
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
Největší výzvu představuje Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele ve firmách pro mzdovou agendu, ale zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT. Pouze čtyři procenta firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Finsko se může chlubit tím, že je hodnoceno jako nejvíce digitalizovaná země Evropy. Avšak téměř polovina tamních seniorů tím strádá, protože se jim špatně žije ve světě, který na ně nebere ohledy. Co s tím?
Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Česko má nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v rámci Visegrádské čtyřky (V4). Na první pohled tedy vychází ve srovnání se sousedy dobře. Jenže u snížené sazby, která se vztahuje na vybrané zboží a služby, už to tak slavné není.
Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.
Elektronická evidence tržeb se má od příštího roku vrátit do praxe. Podle ministryně financí Aleny Schillerové má být nová verze EET jednodušší, méně administrativně náročná a spravedlivější vůči podnikatelům, kteří řádně odvádějí daně. Stát si od ní slibuje až 15 miliard korun ročně navíc do veřejných rozpočtů.
