V příštím roce dopadne na firmy legislativní novinka: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Hlášení budou muset podávat všichni, co mají zaměstnance, ale i brigádníky, dohodáře, varují daňoví experti Deloitte ČR Lucie Dryáková a Michal Czigle. Stát získá hodně podrobných údajů o firmách, uvidí například, kdo užívá švarcsystém, říkají experti v pořadu Newstream Business Talk.
Londýn je cílem desítek milionů turistů ročně. Zatímco podobné metropole běžně vybírají od turistů poplatky za pobyt, britské hlavní město nikoliv. To by se ale mohlo brzy změnit. Jakými přístupy by se Londýn mohl inspirovat?
Majitel největší tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič se bude bránit u soudu proti tvrzením poslance a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že on nebo jeho firma dluží na srážkové dani z dividend 900 milionů korun. Bude chtít omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely. Babiš v reakci uvedl, že Lukačovič by měl spíše říct, proč jeho firma sídlí na Kypru, a ne v České republice.
Kontrola z finančního úřadu je postrach asi každé firmy. Prověrky jsou přitom čím dál důkladnější, kontroloři řeší i podmínky zaměstnávání lidí, i dodavatelů a obchodního modelu firmy. „Dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu. Kontrola trvá klidně tři roky,“ říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková v pořadu Newstream BusinessTalk.
Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí každý, kdo vlastní nemovitost. Odvádí se jednou ročně a peníze jdou obci, kde nemovitost leží. Základní pravidla určuje zákon č. 338 z roku 1992 o dani z nemovitých věcí. Správu daně a podávání přiznání řeší daňový řád. Daň má dvě části. Daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Každá se vztahuje na jiný typ majetku.
Nová vláda chystá úlevy pro gastronomii i zásahy do obchodních řetězců. Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o dvě až tři miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska.
Rakousko se topí v dluzích, hrozí mu pětiprocentní deficit. I kvůli nákladnému sociálnímu bydlení ve Vídni, které je v Česku zhusta skloňováno jako vzor.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.
Italská premiérka Giorgia Meloniová obhajuje plán své vlády získat od bank pět miliard eur, a to poté, co finanční sektor v posledních letech profitoval z mimořádných tržních podmínek. Podle premiérky jde o „spravedlivý příspěvek“ společnosti a nástroj, jak posílit pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel.
