Britský premiér Andy Burnham je otevřený velkým změnám. Hned po jeho nástupu zesílilo volání po dani z bohatství, která má podle zastánců přinést spravedlnost, efektivitu i peníze do napjatého rozpočtu. Že je třeba platit víc, urguje nového premiéra i neopomenutelná skupina milionářů.
Elektronická evidence tržeb se má po čtyřleté přestávce vrátit. Sněmovna schválila její novou, plně digitální podobu, od níž si vláda slibuje omezení daňových úniků a více než 14 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty. Zákon přináší také návrat školkovného a studentské slevy nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
Největší výzvu představuje Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele ve firmách pro mzdovou agendu, ale zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT. Pouze čtyři procenta firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte.
Donald Trump pohrozil stoprocentním clem na zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na americké firmy. Výhrůžka míří hlavně na Evropu a přichází krátce před termínem pro schválení celní dohody mezi USA a EU. Francie už vzkázala, že svou digitální daň rušit nehodlá.
Finsko se může chlubit tím, že je hodnoceno jako nejvíce digitalizovaná země Evropy. Avšak téměř polovina tamních seniorů tím strádá, protože se jim špatně žije ve světě, který na ně nebere ohledy. Co s tím?
Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží.
Česko má nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v rámci Visegrádské čtyřky (V4). Na první pohled tedy vychází ve srovnání se sousedy dobře. Jenže u snížené sazby, která se vztahuje na vybrané zboží a služby, už to tak slavné není.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
