Minulá emise protiinflačních dluhopisů pro domácnosti vládě prodražila financování možná až o 10 miliard korun. Domácnostem stát platil 15 procent, bankám a fondům šest, říká ekonom Petr Dufek.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Rozdílný přístup k umělé inteligenci (AI) prohlubuje ❌ nerovnosti ve vzdělávání. Části žáků pomáhá učit se rychleji, další ji neumí využívat. V tiskové zprávě na to dnes upozornili odborníci ze vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech). Rozdíly mezi dětmi podle expertů vznikají z toho, jaké podmínky k využívání AI mají.
Meziroční růst stavební výroby 🏗 v Česku letos v červnu zpomalil z květnových 4,4 procenta na rovná dvě procenta. Dále rostlo pozemní stavitelství, zatímco v inženýrském produkce klesla. Vyplývá to z čerstvých dat ČSÚ. Meziroční růst stavební výroby trvá od listopadu roku 2024. V červnu byl ale nejnižší od letošního ledna.
Zahraniční obchod ČR skončil v červnu přebytkem 15,5 miliardy korun, který byl meziročně o 11,5 miliardy nižší. Kladný vliv měl mimo jiné obchod s motorovými vozidly, příznivě se na bilanci podepsal také obchod se stroji a elektřinou. Naopak negativní dopad na celkové saldo měl obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, stejně jako obchod s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných údajů ČSÚ.
Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně stoupla 📈 o čtyři procenta, tedy nejvíce od loňského prosince. Dařilo se většině průmyslových odvětví, plyne z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se produkce v průmyslu zvýšila o 1,2 procenta.
Německý průmyslový koncern Siemens ve třetím čtvrtletí svého finančního roku vykázal dosud největší zisk z průmyslových aktivit v historii. V období tří měsíců do konce června se zisk meziročně zvýšil o 25 procent na 3,52 miliardy eur (85 miliard korun). Firma, která vyrábí například průmyslový software nebo vlaky, to uvedla ve své výsledkové zprávě. Zároveň zvedla celoroční výhled.
Státní zástupce obžaloval pět lidí a jednu právnickou osobu v korupční kauze kolem nákupu urychlovačů za 160 milionů korun ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze 🏥. Na svém webu to oznámilo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze.
Číst více
Rozvíjející se klimatický jev El Niňo 🌊by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.
Číst více
Bankovní rada České národní banky 🏦 dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb a zveřejní makroekonomickou prognózu. Podle analytiků centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Naznačují to i výroky členů bankovní rady v médiích.
Číst více
Kontroverzní slovenský podnikatel Marian Kočner jevinným z daňových podvodů při prodeji hotelů v horském středisku Donovaly a z vytunelování golfového areálu v obci Báč na jižním Slovensku. Soudní senát však upustil od uložení souhrnného trestu, protože pokládá za dostatečný trest 19 let vězení, který Kočner dostal za kauzu falšování směnek televize Markíza.