Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Americký dolar 💲 dnes na devizových trzích posiluje 💪. Děje se tak poté, co výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů krátce vystoupaly na nejvyšší úroveň od července 2007. Investoři očekávají, že americká centrální banka (Fed) na probíhajícím měnovém zasedání ve středu přikročí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2023, uvedla agentura Reuters.
Nápojářská skupina Kofola kupuje nadpoloviční podíl ve firmě Chachar catering, která provozuje desítky restaurací Chacharova Hasičárna a Chacharova pizza 🍕. Kofola to oznámila v tiskové zprávě. Cenu za podíl 51 procent v Chachar catering žádná ze stran transakce neuvedla. V srpnu Kofola oznámila, že získává podíl 52 procent v české síti kaváren Cøkafe.
Ceny ropy 🛢 se dnes opět zvyšují 📈. Kromě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě je tlačí vzhůru rovněž částečné pozastavení těžby v Libyi. Severomořská ropa Brent přidává 2,3 procenta a dostává se nad 108 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje asi 3,5 procenta a nachází se nedaleko 105 dolarů za barel.
Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal 📈 až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.
Pražská burza dál oslabuje 📉. Index PX klesl o 0,32 procenta na 2752,28 bodu, a uzavřel tak na nejnižší hodnotě od začátku srpna. Ztrácela většina hlavních titulů, rostly jen akcie energetické společnosti ČEZ a zbrojovky Colt.
Česká měna dnes stagnovala k euru i dolaru. Kurz k euru činil 24,30 Kč/EUR a kurz k dolaru 21,06 Kč/USD. V příštích dnech může korunu ovlivnit vývoj ve střetu USA s Íránem a jednání bankovní rady České národní banky (ČNB).
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku 🔬👩🔬 získá společnost CTP za 722 milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park. Minimálně třicet procent plochy musí být vyhrazeno pro vědu, výzkum a inovace.
Švýcarský výrobce pesticidů a osiv Syngenta důvěrně podal žádost o vstup na burzu v Hongkongu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje. Cílem primární nabídky akcií (IPO) je vybrat alespoň pět miliard dolarů 💲 (asi 105 miliard korun), v závislosti na reakci trhu by však objem emise mohl dosáhnout až deseti miliard dolarů, uvedly zdroje. V takovém případě by se podle údajů LSEG jednalo o největší IPO v Hongkongu od roku 2010.
Pozemky v brněnských Černovicích pro stavbu vědecko-technického parku získá společnost CTP za 7️⃣2️⃣2️⃣ milionů korun bez daně. Je to cena, kterou firma nabídla. O prodeji pozemků dnes rozhodli brněnští zastupitelé. Společnost vzešla z koncesního řízení. Podle smlouvy musí firma na pozemcích vybudovat a nejméně deset let provozovat vědecko-technický park.
Rekonstrukce a přestavba 🏫 budovy pražského smíchovského nádraží by mohla začít v roce 2029 a trvat dva roky. Na dnešní konferenci Pražské dopravní fórum to řekl ředitel odboru přípravy staveb Správy železnic Pavel Paidar. Záměr zahrnuje i výstavbu nového křídla. SŽ na Smíchově také rekonstruuje železniční stanici, hotovo má být v roce 2028.
