V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří sumy za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká.
Vládě došly peníze na program dostupné bydlení, jak informovala Česká televize. Tedy na program, na kterém se v době nedostupného bydlení chtěla předvést. Nutno podotknout, že šlo o projet Piráta, bývalého ministra Ivana Bartoše. Tedy v současné vládě nijak oblíbeného politika. Byl to chaot, který byl loni v září z vlády vyhozen.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz řekl, že zjevně neexistuje společný plán ukončení války v Íránu. Německo nemá zájem na nekonečné válce, řekl Merz na tiskové konferenci po dnešním jednání s českým premiérem Andrejem Babišem. Dodal, že svět potřebuje stabilní a životaschopný Írán. Babiš prohlásil, že německý pohled na válku na Blízkém východě sdílí.
Americký prezident 👴 Donald Trump v rozhovoru se stanicí Fox News nevyloučil, že by byl ochoten jednat s Íránem, ale záleželo by podle něj na podmínkách. Fox News o tom informovala dnes. Írán přitom v pondělí uvedl, že na jednání o příměří není prostor, dokud útoky USA a Izraele pokračují. Mluvčí íránské diplomacie v této souvislosti poznamenal, že Írán tuto válku nezačal.
Podpora útoků Spojených států na Írán je mezi Američany mnohem 📉 nižší, než tomu bylo v případě amerického zapojení do válek v zahraničí v minulosti, napsal dnes deník The New York Times s odvoláním na průzkumy.
Nafta v Česku 📈 zdražila od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u tuzemských čerpacích stanic za průměrných 36,36 koruny za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.
Dánský výrobce hraček Lego má za loňský rok tržby i zisk na 📈 rekordu, zejména díky vysoké poptávce po svých produktech. Čistý zisk firma zvýšila o 21 procent na 16,7 miliardy dánských korun (DKK; 54,5 miliardy Kč), uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení 👎 kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.
Český start-upový trh zažívá odliv investorů. Výrazně klesl podíl nových investorů a třetina těch stávajících plánuje letos svou aktivitu omezit nebo zcela ❌ přerušit. Vyplývá to z průzkumu mezi investory, který uskutečnila investiční společnost DEPO Ventures ve spolupráci s Českou start-upovou asociací a partnery.
Spotřebitelské ceny v únoru 📈 stouply meziročně o 1,4 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta. Byla nejnižší od října 2016. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru klesly o 0,1 procenta.
Česká zbrojovka Colt CZ chce vstoupit na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že požádá akcionáře o 👍 souhlas s tímto krokem. Výnos z navýšení kapitálu pak plánuje použít na investice či akvizice.
Japonská ekonomika 📈 rostla v posledních třech měsících loňského roku mnohem rychleji, než se odhadovalo, zejména díky vysokým investicím podniků. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil v celoročním přepočtu o 1,3 procenta místo původně uváděných 0,2 procenta, uvedla dnes ve zpřesněné zprávě japonská vláda.