Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministr zahraničí Petr Macinka vyzval v New Yorku k většímu dialogu mezi Evropou a Indií. V projevu na setkání zemí Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) a Indie uvedl, že svět se stává více multipolárním a transakčním a zároveň méně předvídatelným. Země jako ČR pak podle něj v tomto kontextu potřebují více partnerství, ale zároveň by se měly vyvarovat vytváření nových závislostí.
Britský letový dispečink ✈ dnes již podruhé během posledních dvou týdnů čelil technickým obtížím, které narušují provoz, informuje AP. Podle analytické společnosti Cirium bylo zatím zrušeno minimálně 200 letů. Opět se ozývají hlasy volající po odvolání šéfa dispečerské společnosti NATS Martina Rolfeho.
Rozpočet ministerstva školství 🎒 by měl příští rok činit 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Je to o 4,2 miliardy korun více, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Národní část rozpočtu školství podle ministra roste o 16,1 miliardy korun. Platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent, uvedl Plaga. V rozpočtu jsou podle něj peníze i na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Porsche se stává přítěží skupiny VW 🚗, dostává se do stínu Škody. Výrobce luxusních sportovních vozů byl dlouhou dobu spolehlivým zdrojem zisků koncernu. V současnosti se však podle analytiků stává jedním z jeho největších problémů, píše Reuters.
Současné období vyšších rafinérských marží ⛽ nelze podle provozovatele tuzemských rafinérií společnosti Orlen Unipetrol vytrhávat z dlouhodobého kontextu, kdy se petrochemický sektor potýká i s obdobími výrazně nižší rentability. Získané peníze navíc slouží k financování velkých investic. V reakci na dnešní rozhodnutí vlády o zavedení mimořádné daně na zvýšené marže rafinérií to v prohlášení uvedla firma Orlen Unipetrol.
Pražská burza na začátku týdne odmazala část pátečních ztrát a rostla 💪, index PX přidal 1,09 procenta na 2750,24 bodu. Dařilo se finančním titulům i ČEZ, ztráty vykázaly akcie CSG.
Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími členskými státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů 💲 (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50 tisíc korun.
Ceny ropy na začátku týdne dál prudce 📉 klesají. Severomořská ropa Brent se poprvé od 9. září propadla pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel (asi 159 litrů). Investoři doufají v diplomatický pokrok v otázce války s Íránem v důsledku zasedání Valného shromáždění OSN, které v New Yorku začíná tento týden.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ⚡. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stejně jako letos na nich stát zaplatí zhruba 41 miliard korun.
Číst více
