Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří sumy za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká.
Vládě došly peníze na program dostupné bydlení, jak informovala Česká televize. Tedy na program, na kterém se v době nedostupného bydlení chtěla předvést. Nutno podotknout, že šlo o projet Piráta, bývalého ministra Ivana Bartoše. Tedy v současné vládě nijak oblíbeného politika. Byl to chaot, který byl loni v září z vlády vyhozen.
Mzdy rostou, z hlavních daňových příjmů se proto nejrychleji zvýšilo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Vybralo se na ní 89 miliard korun, o 13,6 procenta víc než loni.
V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
Schodek státního rozpočtu bude příštím roce větší než letos, mohl by se dostat až k 280 miliardám korun. Za prohloubením schodku budou mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, řekl České televizi (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Co Spolu zpackat mohlo, to zpackalo. Čtyři měsíce před volbami, kdy premiér Fiala vyrazil debatovat s lidmi po českých městech ve snaze zachránit reputaci ODS a volební výsledek, si partaj pro sebe připravila nečekaný bonbónek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru, avšak až po podpisu smlouvy, uvedl Deník N. Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru. Ministr financí později upřesnil, že v lednu dostal od Blažka jen žádost o schůzku, detaily před osobní schůzkou neznal.
Česká spořitelna získala od Evropské investiční banky úvěr na stavbu 700 nájemních bytů v Praze. Získá až 60 milionů eur (zhruba 1,5 miliardy korun), celkové náklady projektu činí zhruba 187,5 milionu eur. Banka byty pronajímá za nižší než tržní nájemné profesím, které jsou důležité pro fungování státu, například zdravotníkům, učitelům, policistům či hasičům, uvedl Filip Hrubý z České spořitelny. Výstavbu a správu bytů má na starosti společnost Dostupné bydlení České spořitelny (DBČS), jde o dceřinou firmu banky.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
