Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Německá společnost Schwarz Group, která vlastní diskontní řetězec Lidl a supermarkety Kaufland, plánuje investovat až 5️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 140 miliard korun) do výstavby datového centra u Rostocku na severu Německa. Investice má posílit cloudové a výpočetní kapacity pro umělou inteligenci (AI) v Německu a v Evropě, uvedla dnes firma.
Plzeňský Prazdroj 🍺 zdraží od 1. října čepované pivo ze sudů a tanků, část plechovek a některá lahvová piva o 2,6 procenta, tedy v průměru o 70 haléřů na půllitr. Cenu ležáku Pilsner Urquell pivovar mění poprvé od roku 2023.
Číst více
Americký výrobce čipů Nvidia se dohodl 🤝 na koupi start-upu Hugging Face za 12,9 miliardy dolarů (267 miliard korun). Ve středu to s odvoláním na informovaný zdroj napsal server The Information. Transakce tohoto rozsahu by pro Nvidii byla jednou z největších akvizic.
Číst více
Důvěra německých spotřebitelů v ekonomiku se zvýšila 💪, index důvěry na září vzrostl na minus 26,6 bodu ze zpřesněné hodnoty minus 29,4 bodu za srpen. V dnešní zprávě to uvedly instituty GfK a NIM. Analytici podle agentury Reuters předpovídali zhoršení a očekávali pokles na minus 29,6 bodu. Zlepšení lze přičíst především výrazně vyšším očekáváním ohledně příjmů.
Obchodní válka mezi USA a Kanadou zdraží lidem i toaletní papír 🚽, píše Guardian. Ačkoli se toaletní papír a kapesníky běžně vyrábějí v USA, z hlediska surovin jsou výrobci silně závislí na Kanadě s jejími bohatými zásobami dřeva.
Poradenská a auditorská společnost Deloitte zaplatí miliony dolarů za urovnání sporu s americkou vládou. Jako firma, která s ní spolupracuje, už podle zákona nesmí uplatňovat pozitivní diskriminaci, tedy rovnost pohlaví 👩💼👨💼 či rozmanitost lidí na pracovišti, což podle vlády prezidenta Donalda Trumpa porušila. Informuje o tom francouzský web Les Echos.
Číst více
Brazilská vláda zažalovala americkou společnost Discord provozující stejnojmennou komunikační platformu, požaduje od ní 500 milionů realů (dvě miliardy korun) za morální újmu. Brazílie firmu obviňuje z nedodržování zákonů na ochranu dětí 🔞 a dospívajících.
Americký výrobce čipů Nvidia ve druhém čtvrtletí více než zdvojnásobil zisk 💰 i tržby. Firma oznámila, že její čistý zisk se meziročně zvýšil o 126 procent na 59,7 miliardy dolarů (přes 1,2 bilionu korun), zatímco tržby vzrostly o 106 procent na 96,2 miliardy dolarů. Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii.
Číst více
