Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Evropská komise navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 4️⃣5️⃣ miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times. Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
Pět zemí EU na dnešním jednání ve Vídni zřejmě oznámí 📜 plány posílat zamítnuté žadatele o azyl do deportačního střediska ve Rwandě. S odkazem na diplomaty to uvedly agentury APA a Reuters. Německo, Rakousko, Řecko, Dánsko a Nizozemsko v září oznámily, že s jednou zemí mimo EU pracují na dohodě, podle které by na jejím území měla vzniknout takzvaná návratová centra.
Rusové podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc ❌ zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Kolik nepilotovaných letounů do ruského vzdušného prostoru proniklo, Moskva nezveřejňuje.
Premiér Andrej Babiš se dnes na úvod třídenní pracovní návštěvy Izraele setká s ministerským předsedou 👴 Benjaminem Netanjahuem, na jehož pozvání do země přicestuje. V dalších dnech má jednat také s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem a s předsedou strany Jašar Gadim Eisenkotem, jehož hlava státu minulý týden pověřila sestavením nového kabinetu.
Na Blízký východ dorazila v neděli americká letadlová 🚢 loď USS Theodore Roosevelt, Spojené státy tak mají nyní v oblasti tři letadlové lodě, napsaly v noci na dnešek deník The Jerusalem Post a agentura DPA. O tom, že USA vysílají na Blízký východ třetí letadlovou loď, informovala už začátkem října agentura AP.
Britský princ 👨 Harry o víkendu navštívil Ukrajinu, kde se setkal se zraněnými vojáky a těmi, kdo jim pomáhají. Podle agentury AFP šlo o čtvrtou cestu mladšího syna krále Karla III. do této země od začátku ruské invaze v únoru 2022. Před víkendovou návštěvou ve Lvově byl Harry na Ukrajině naposledy letos v dubnu.