Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Kromě faktu, že stát vydává peníze, které nevybral na daních, má saldo rozpočtu ještě jeden aspekt. A sice, že Česko utrácí obří sumy za splácení úroků z dluhů, které kvůli schodkům naseká.
Britskému výrobci luxusních aut Jaguar Land Rover (JLR) v loňském fiskálním roce prudce klesl zisk 📉 před zdaněním a mimořádnými položkami na 14 milionů liber (393,2 milionu korun) z 2,5 miliardy liber o rok dříve. Hospodaření firmy negativně ovlivnily kybernetický útok, který narušil výrobu, americká cla a propad poptávky v Číně. Uvedla to společnost, kterou vlastní indická Tata Motors, v tiskové zprávě.
Ceny ropy 🛢 se mírně snižují poté, co Írán uvedl, že Hormuzským průlivem proplulo několik desítek lodí. Severomořská ropa Brent kolem vykazuje pokles o zhruba 0,6 procenta a pohybuje se těsně pod 105 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí asi 0,5 procenta a nachází se v blízkosti 100,5 dolaru za barel.
Britský antimonopolní úřad (CMA) zahájil vyšetřování pozice americké softwarové společnosti Microsoft na trhu s podnikatelským softwarem. Cílem vyšetřování je zajistit správné fungování hospodářské soutěže na tomto trhu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnost Microsoft podle agentury Reuters uvedla, že se zavázala k rychlé a konstruktivní spolupráci s britským úřadem, aby jeho vyšetřování usnadnila.
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku.
Nejvyšší ceny pohonných hmot ⛽ v pátek vzrostou. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o 21 haléřů na 44,22 koruny. Naftu bude možné prodávat maximálně za 42,03 Kč za litr, tedy o 17 haléřů dráž než dnes. U nafty se tak zastavil cenový pokles z posledních dnů. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
Šanci obsadit jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu (ČRo) 🎙 mají její bývalý předseda Miroslav Dittrich, někdejší místopředseda Tomáš Kňourek a publicista Petr Žantovský, který v minulosti působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a později v Radě České tiskové kanceláře. Ze čtveřice nominantů je dnes vybral do sněmovní volby mediální výbor dolní komory.
Důvěra maďarských spotřebitelů v ekonomiku stoupla v květnu po parlamentních volbách nejvíce ve 30leté historii měření.Uvedl to think-tank GKI. V dubnovém hlasování porazil středopravicový kandidát Péter Magyar dosavadního pravicového premiéra Viktora Orbána, pod jehož vedením země v posledních letech víceméně stagnovala.
Ministerstvo financí ode dneška nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července.
První malý modulární reaktor ☢ v Česku by mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji. Stavět by se mohl začít roku 2035, vybírá se nejvhodnější místo. Jedním z uvažovaných míst jsou Dětmarovice na Karvinsku, kde donedávna stála uhelná elektrárna. Během konference Strojírenství Ostrava 2026 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).