Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Británie nyní vynakládá více zdrojů, aby čelila hrozbám ze strany jiných států, než v době studené války. Podle stanic BBC News a Sky News to uvedl šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum ve svém výročním projevu. Za agresora číslo jedna označil Rusko, ale hovořil také o rostoucí hrozbě z Íránu.
Širší ekonomické dopady letošního extrémního sucha ☀ mohou v ČR dosáhnout podle odhadů až 50 miliard korun. Tento účet zahrnuje nejen nedostatek vody a přímé škody v zemědělství a lesnictví, ale započítává i dopady do dodavatelských řetězců, dopady na investice a produktivitu i škody na životním prostředí. Vyplývá to z analýzy České asociace pojišťoven (ČAP).
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
Pražská burza se po týdnu vrátila nad hranici 2600 bodů. Index PX dnes posílil 💪 o 0,22 procenta na 2603,42 bodu. Rostl potřetí v řadě. Pomohly mu mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ nebo některých bank. Ztrácely zbrojařské tituly. Aktivita na trhu byla podprůměrná.
Americká technologická společnost Apple dnes představila novou řadu produktů pro chytrou domácnost, včetně zařízení podobného tabletu iPad s názvem HomeView. To je určeno k zavěšení na zeď nebo umístění na stůl a jeho součástí bude virtuální asistentka Siri s prvky umělé inteligence (AI).
Země Evropské unie zaplatily od začátku ruské invaze na Ukrajinu, tedy od února 2022, za ruské uhlovodíky 209 miliard dolarů (4️⃣,5️⃣ bilionu korun). Podle agentury AFP to uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Zároveň zdůraznila, že EU pracuje na ukončení dovozu ruského plynu do konce roku 2027.
Členské státy Evropské unie otevřely cestu k uvolnění zmrazených unijních prostředků pro Maďarsko ve výši 4️⃣,2️⃣ miliardy eur (102,4 miliardy korun). Unijní země dnes schválily ukončení mechanismu podmíněnosti vůči Budapešti, který se týkal rizik spojených s porušováním zásad právního státu. Rozhodnutí Rady EU uvítala na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Lídryně švédské středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AFP řekla, že ❌ nesplnila podmínky pro sestavení vlády. Jde o její druhý neúspěšný pokus, a to měsíc po parlamentních volbách, v nichž levicový blok zvítězil. Předseda parlamentu vzápětí uvedl, že komora bude ve čtvrtek hlasovat o tom, zda se 59letá Anderssonová může stát premiérkou.
Největší americká banka JP Morgan Chase 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 6,3 procenta na 15,3 miliardy dolarů (333 miliard korun), zaostala ale za odhady. Zisk konkurenční Wells Fargo stoupl o 6,4 procenta na 5,95 miliardy dolarů. Banka sice nedosáhla očekávaných tržeb, překonala však očekávání v oblasti zisku.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes překročila 8️⃣6️⃣ eur (zhruba 2100 korun) za megawatthodinu a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 2022. K růstu přispívají výpadky v dodávkách suroviny z Blízkého východu a nízké zásoby v Německu, napsala agentura AFP.
