Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Největší australský těžař zlata Northern Star Resources ❌ odmítl nevyžádanou nabídku na převzetí za 38,7 miliardy australských dolarů (AUD; 582 miliard korun) od jihoafrické společnosti Gold Fields. Informovala o tom firma Northern Star Resources v tiskové zprávě. Spojením měl vzniknout druhý největší těžař zlata na světě po firmě Newmont a transakce by se zařadila mezi největší akvizice australské společnosti.
České zbrojařské skupině STV Group loni stoupl čistý zisk o téměř 40 procent na 7️⃣,5️⃣ miliardy korun. Tržby se více než zdvojnásobily na 24,4 miliardy korun, předloni činily 11,6 miliardy. Firma, která dodává vojenský materiál na Ukrajinu, označila loňský rok za nejúspěšnější ve své historii. Uvedla to ve výroční zprávě, která je zveřejněná ve Sbírce listin. STV Group loni vyplatila dividendy v celkové výši 4,5 miliardy korun.
Průměrná škoda v cestovním pojištění byla v letošní letní sezoně 📈 vyšší než před rokem. Nejvíce pojistných událostí tradičně hlásili klienti z Egypta. Nejvíce pojištěných osob vycestovalo v létě 2026 podle nich do Řecka, Egypta, Turecka, Tuniska a Bulharska.
Zpravodajské informace ukazují, že Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, uvedla před dnešním jednáním ministrů obrany v Bruselu šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Ministři budou debatovat zejména o situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Budou se ale rovněž zabývat zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Z ní podle agentury Reuters vyplývá, že EU nezbrojí dostatečně rychle ani efektivně.
Francouzská krajní pravice zaznamenala v dnešních senátních volbách velký úspěch, když se spojenci získala 14 křesel v horní komoře a čtyřnásobně tak 📈 zvýšila počet svých senátorů. Napsala to agentura AFP, podle níž se jedná o významný úspěch před prezidentskými volbami plánovanými na 18. dubna.
Jihokorejská prezidentská kancelář ☝️ obvinila Ukrajinu, že vyzradila předání dvou severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje a poté nepravdivě popřela, že se obě strany dohodly na utajení této akce. Soul žádá po Kyjevu oficiální vysvětlení a omluvu, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.
Obavy českých domácností z dalšího vývoje cen energií 📈 rostou. Jejich zvýšení nyní očekává 60 procent Čechů, což je nejvíce za poslední dva roky. Naopak ve zlevňování věří jen sedm procent obyvatel. Jako hlavní důvod pro zdražování lidé nejčastěji uvádí válku na Blízkém východě a politiku Spojených států.
