Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli nemoci zrušil svou dnešní očekávanou cestu na Ukrajinu, na třídenním summitu takzvané Karpatské osmičky ho zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Informoval o tom portál The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta.
Automobilky v Česku vyrobily za osm měsíců letošního roku 966 888 osobních automobilů, což je meziročně o 1,4 procenta více. V červenci a v srpnu měly i přes odstávky a dovolené produkci 187 280 aut.
Státní podnik Lesy České republiky udělá po letošním velmi suchém létě mimořádný audit stavu lesních porostů. Kromě dopadů sucha lesníci zmapují i míru ohrožení lesů kůrovcem. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují 1,2 milionu hektarů lesů, což je téměř polovina lesních pozemků v Česku.
Nedělní volby 🗳 v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě.
Dánská odpadová firma 🚮 Marius Pedersen oznámila, že do exkluzivních jednání o prodeji svých českých a slovenských aktivit vstupuje s francouzskou společností Paprec. Hodnota transakce se předpokládá zhruba 15 miliard korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN). Mezi sedmi zájemci, kteří podali závazné nabídky, byly také české investiční skupiny.
Japonská centrální banka (BoJ) dnes podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení 📈 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v dnešním prohlášení.
Evropská unie v pátek uvolní pro Ukrajinu 3,3 miliardy eur 💶 (zhruba 80 miliard korun) na nákup raket a dronů. Oznámila to na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, žesouhlasí s prodejem 48 bojových letounů F-35 a dalšího souvisejícího vybavení Saúdské Arábii. Zakázka má odhadovanou hodnotu 24,3 miliardy dolarů 💲 (515 miliard korun). Podle ministerstva prodej letounů posílí schopnost Saúdské Arábie odstrašit současné i budoucí hrozby.
Lotyšsko si chce koupit houfnice Morana od české zbrojovky Excalibur Army, píše server Delfi. Původně se vláda této baltské země rozhodla pro model od švédské společnosti BAE Systems Bofors, od plánů ale upustila. Kolik systémů si Lotyšsko plánuje pořídit a za jakou částku, server nezmiňuje. Mluvčí CSG, pod který Excalibur Army spadá, Andrej Čírtek jednání s lotyšskou stranou potvrdil, detaily ale nekomentoval.
