Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030. Po dnešním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Francouzský Renault plánuje do dvou let přijmout ve svých francouzských závodech 1650 dělníků a dalších 250 lidí na nepřímé pozice ve výrobě. Navýšení počtu zaměstnanců má pomoci s uspokojením vzrůstající poptávky po elektromobilech. Zároveň firma oficiálně potvrdila plán na zrušení 1000 pracovních míst v administrativě. Reuters to řekl průmyslový ředitel Renaultu Thierry Charvet.
Pražská burza navázala na páteční růst a v úvodu týdne posílila 💪. Index PX přidal 0,49 procenta na 2664,62 bodu. Dařilo se zejména akciím zbrojaře Czechoslovak Group (CSG), které zpevnily o více než pět procent. Zdražily také akcie VIG, Erste Bank a Komerční banky. Nedařilo se cenným papírům ČEZ a Monety Money Bank.
Evropa má vůči Moskvě jasné 📜 požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Čínské elektrické dopravní 🛫 letadlo absolvovalo o víkendu svůj první let s posádkou. Letoun CE-25A, na jehož palubě byli dva piloti a jeden inženýr, byl ve vzduchu 16 minut a 38 sekund, uvedl podle agentury AFP časopis spojený s vývojářem letadla, státním podnikem Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Let představuje další krok v rámci snahy země o rozvoj domácí výroby letadel.
Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 8️⃣ procent, uvedl dnes izraelský statistický úřad. Ekonomika se tak zotavuje z války s Íránem, a to díky vyššímu vývozu, spotřebitelským výdajům a investicím. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří odhadovali růst hrubého domácího produktu na šest procent.
Francouzští vojáci již několik měsíců působí na Ukrajině. ❌ Nejsou nasazeni v boji, starají se o výcvik a o údržbu dodané techniky a zbraní, informovaly nejprve rozhlasová stanice RFI a následně agentura AFP s odvoláním na své anonymní zdroje. Ty se zmiňovaly jen o malém počtu příslušníků francouzských ozbrojených sil, přesnější číslo však neuvedly.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.