Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Volby v době války představují velké riziko, pro stát by v současné chvíli byly jako vlna cunami a rozdělily by zemi, řekl podle veřejnoprávní stanice Suspilne ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak před novináři poté, co k uspořádání voleb ještě během nynější války s Ruskem vyzval bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, jenž nedávno skončil ve vládě.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska na stupni A-. Výhled úvěrového ratingu však zůstává ❌ negativní. To signalizuje, že agentura by v budoucnosti mohla přikročit ke snížení ratingové známky. Negativní výhled podle zprávy odráží absenci věrohodného plánu na konsolidaci rozpočtu, domácí politické problémy a riziko uvolňování rozpočtové politiky před blížícími se volbami.
Česká energetická skupina Greenbuddies, která se zaměřuje na komerční fotovoltaiku a bateriová úložiště, v loňském roce zaznamenala provozní zisk před zdaněním 51,2 milionu korun. Meziročně si tak skoro o čtvrtinu polepšila. Obrat skupiny vzrostl o více než třetinu na dosud nejvyšších 1️⃣,1️⃣ miliardy korun.
Firmy v Česku čelily v červenci průměrně 2671 kybernetickým útokům týdně, což představuje meziroční 📈 nárůst o 17 procent. Proti červnu je to ale pokles o 257 útoků za týden. Tuzemské organizace byly vystaveny o 335 více útoků, než je evropský průměr. Uvedla to bezpečnostní firma Check Point.
Německá nezisková organizace HateAid podala u tamní Ústředny pro boj s internetovou kriminalitou (ZIT) trestní oznámení kvůli takzvaným 👓 chytrým brýlím od společností Meta a Ray-Ban. Oznámení podala kromě těchto dvou společností také proti prodejcům brýlí Oakley, Fielmann, Apollo-Optik, Mister Spex a Mediamarkt. Německá agentura pro regulaci sítí (BNetzA), která má pravomoc podobná zařízení zakazovat, brýle prozatím zakázat nehodlá.
Ceny serverů vybavených čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké společnosti Nvidia se v mnoha případech zvýší o více než 1️⃣5️⃣ procent. Důvodem je prudký růst cen paměťových čipů, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Japonské zbrojařské společnosti, včetně firmy Mitsubishi Heavy Industries, v poslední době 📈 zintenzivňují vývoj dronů. Japonská vláda má v úmyslu učinit z bezpilotních systémů a umělé inteligence (AI) centrální pilíř své nové obranné strategie. Informovala o tom japonská agentura Kjódó.
