Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos, a zlepší tak letošní hospodaření státu, uvedl bývalý ministr. Plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok byl 241 miliard korun.
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, a to o takřka dvacet miliard korun. Loňský schodek státního rozpočtu totiž činí 290,7 miliardy korun. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla v rozsahu takřka padesáti miliard korun. Zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po šestnácti let, uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích. Navíc obsahuje 15 miliard korun nafouknutých, v podstatě neexistujících příjmů, tvrdí Babiš ve svém příspěvku na sociálních sítích. Kabinet v demisi se podle něj bojí, že tyto údaje vyjdou najevo, a proto nechce návrh poslat do Sněmovny. Zástupci odcházející vlády jeho kritiku odmítli.
Vláda Petra Fialy odmítá nové sněmovně předložit návrh rozpočtu na příští rok. Odmítá, neboť nenašla dost peněz na dopravní stavby. Je to celkem zapeklitá situace.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.
Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.
Prodej nových aut s hybridním pohonem🚙🔌 za osm měsíců vzrostl↗️ meziročně o 14,9 procenta na 49 368 vozidel. Hybridy tak tvořily 29,4 procenta všech letos prodaných osobních vozů. Prodej elektromobilů se pak zvýšil o 32,3 procenta na 11 665 aut. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Číst více
Stát loni získal dědictví💰💰 po lidech bez příbuzných a bez závěti za víc než 5️⃣6️⃣0️⃣ milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí. Od roku 2015 je to druhý nejvyšší počet. Vyplývá to z výroční zprávy ÚZSVM za minulý rok.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,7️⃣5️⃣ procenta. Shodují se na tom analytici a naznačila to tento týden i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters. Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
V Hormuzském průlivu byla nad ránem zasažena íránská obchodní loď⛴️, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna 2026 vyhlásily 9869 osobních bankrotů, meziročně je to pokles↘️ o osm procent. Soudy zároveň přijaly 10 121 návrhů na osobní bankrot, rovněž o osm procent méně než za prvních osm měsíců roku 2025. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF-Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Polsko přišlo ruskou invazí na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu Kč). To odpovídá přibližně 3,5 procenta kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo polské stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), neuvede své akcie na burzu v letošním roce. V rozhovoru s časopisem Fortune to řekl šéf podniku Sam Altman. Poukázal v této souvislosti na pochybnosti ohledně bezpečnosti AI.
Číst více
Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém🎬 festivalu v Benátkách získalo historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
