Vláda si píše pravidla sama. Rozpočtová novela čelí tvrdé kritice odborníků
Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.
Příští týden by Sněmovna měla ve 3. čtení projednat návrhy novel několika klíčových zákonů, které se týkají přípravy státního rozpočtu. Zásadní význam mají novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který mimo jiné stanovuje výdajové limity, a zákona o rozpočtových pravidlech. Ten upravuje přípravu a projednávání návrhu státního rozpočtu.
Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je ještě návrhem z dílny minulé vlády, konkrétně ministra financí Zbyňka Stanjury, který vláda schválila 10. prosince 2025. Důvodem bylo přizpůsobení zákona novým evropským pravidlům rozpočtové odpovědnosti. Nad rámec implementace evropské legislativy Stanjurova novela v zásadě nešla.
Podstatou změny je, jak vysvětluje člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil, že se mění ukazatel, podle nějž se mají řídit výdaje. Místo maximálního přípustného strukturálního schodku bude limitem přírůstek takzvaných čistých rozpočtových výdajů. Fungovat to má tak, že Evropská komise každé členské zemi onu dráhu čistých výdajů „narýsuje“ na několik let dopředu, a to podle klíčových fiskálních parametrů, jako jsou vládní dluh či schodek veřejných rozpočtů v poměru k HDP, ale i hospodářský růst a další ukazatele. Dráha čistých výdajů členským státům určí, o kolik mohou v daném roce jejich veřejné výdaje růst.
„Když to hodně zjednoduším, EU nám stanoví, jak se nám mohou z roku na rok zvyšovat výdaje, abychom se třeba za čtyři roky dostali na schodek v takové a takové výši, v závislosti na tom, jaký máme dluh a další parametry,“ nastiňuje Musil. Dodává, že jinak bude vypadat požadovaná dráha zemí, které mají dluh přes 60 procent, a jinak těch, které jsou na tom lépe, jako třeba my, kteří máme dluh pod 45 procenty.
Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu. 
Ivana Pečinková: Vláda otevírá cestu k vyšším deficitům. Tiše a nepozorovaně
Politika
Nová karta do hry
Minulý týden ovšem byly ve Sněmovně ve druhém čtení do návrhu novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti načteny dva pozměňovací návrhy poslankyně, vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). „Největší problém vidím v následujícím: pokud Sněmovna v prvním čtení vrátí návrh zákona vládě k přepracování, nemusí se už vláda ohlížet na výdajové rámce, které zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanoví,“ říká člen NRR Musil. Tím se podle něj vytváří prostor k tomu, že vláda předloží Sněmovně návrh, který bude v souladu se zmíněnými pravidly, nicméně Sněmovna jej jaksi naplánovaně vrátí. „Protože nějaký důvod, když je to potřeba, se vždy najde,“ zamýšlí se Musil. „A nový návrh už vláda může připravit bez ohledu na stanovené výdajové rámce,“ dodává.
Musil připomíná, že taková situace vlastně nastala při přípravě státního rozpočtu na letošní rok. „Když jsme my jako NRR poukázali na to, že návrh překračuje výdajové limity o zhruba 63 miliard korun, ministerstvo na to řeklo, že nic neporušilo, protože zákon vůbec neřeší situaci, kdy se rozpočet připravuje v nestandardním termínu,“ říká. „Taková změna jde úplně proti logice zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jako vláda si prakticky můžete kdykoliv nechat návrh rozpočtu Sněmovnou vrátit a pak si můžete udělat rozpočet, jaký chcete,“ podtrhuje.
Prodloužení výjimek
Další pozměňovací návrh Aleny Schillerové, který byl minulý týden do návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti načten, je prodloužení výjimky na zbrojní výdaje. Ustanovení, že výdaje na obranu nebudou od objemu, který představuje dvě procenta hrubého domácího produktu, započítávány do výdajových limitů, uzákonila už vláda premiéra Petra Fialy. Tato výjimka měla platit do roku 2033. Nyní bude Sněmovna projednávat návrh na její prodloužení do roku 2036. Přibyla ovšem ještě další výjimka, a sice na infrastrukturní výdaje, která má platit už od letoška a rovněž do roku 2036. Jak při prezentaci svého návrhu před poslanci uvedla Schillerová, má jít o zvýšení výdajových rámců o částky na financování výstavby dálnic a silnic, drah, infrastruktury pro vodní dopravu, vodní infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro druhou cestu na Tchaj-wan. Babiš to uvedl na setkání k devátému výročí internetové televize XTV, informoval server Blesk. Premiér zdůvodnil odmítnutí odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.
Babiš neposkytne Vystrčilovi letadlo pro cestu na Tchaj-wan. Prorazil další dno, ohradil se Kupka
Politika
Na programu příští týden
Spolu s dalšími zákony, které se týkají přípravy státního rozpočtu, by novela měla být projednávána příští týden. Poslanci si totiž odhlasovali zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Přípravu novel klíčových zákonů kritizovala poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN). „Navrhované změny rozpočtových pravidel oslabují roli Poslanecké sněmovny při kontrole hospodaření vlády. Nejde o drobnost, pro demokratické vládnutí máme systém vah a protivah. Vláda hospodaří podle rozpočtu, který jí schválí Poslanecká sněmovna, a následně jí skládá účty,“ podtrhla poslankyně a členka sněmovního rozpočtového výboru. Dodala, že se tak děje předkládáním čtvrtletních a pololetních zpráv, a upozornila, že návrh obsahuje také snížení jejich periodicity.
Sedmihradská dále upozornila, že jde o skutečně rozsáhlou novelu a že meziresortní připomínkové řízení proběhlo pouze u novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc došlo ke zkrácení lhůt na projednání. „To, že takto významný tisk byl na rozpočtovém výboru projednáván jen jednou, vedlo k tomu, že nebyl čas o věcech diskutovat a zohlednit potřeby různých účastníků rozpočtového procesu,“ uvedla s tím, že výbor měl na projednání pouhé tři čtvrtě hodiny a navíc tam chybělo politické zastoupení. Nejvyšším představitelem byl vrchní ředitel ministerstva financí, který podle ní není partnerem pro politickou diskusi.
