Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP. Zelenskyj také naznačil, že by mohly pokračovat výměny válečných zajatců mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Celkově je podle Zelenského jasné, že Rusko nechce ukončit válku, pokračující pátým rokem.
„Je důležité zajistit, aby agresor nebyl za tuto válku odměněn. A je důležité, aby nikdo z nás nebyl nucen se za pár měsíců nebo let znovu bojovat ve válce, a to znamená, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a pro celou Evropu musí být dostatečné, aby zajistily spolehlivý mír,“ zdůraznil ukrajinský prezident s tím, že podrobnosti očekává po návratu ukrajinských vyjednávačů.
„Jsou signály, že by mohly být možné další výměny (zajatců), a to by skutečně byla velmi dobrá zpráva a potvrzení, že diplomacie funguje. Doufáme, že k tomu dojde,“ poznamenal. Současně je ale podle Zelenského naprosto jasné, že ruský vůdce Vladimir Putin nechce válku ukončit. „Klíčové ale je, co chce svět. Musíme všichni společně udělat vše, co je v našich silách, abychom válku ukončili,“ dodal.
Lukáš Kovanda: Trumpova nejnovější hrozba se jeví být projevem zoufalství
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff na sociální síti X napsal, že jednání na Floridě, vedená v sobotu a neděli, byla „konstruktivní“.
Dřívější verze jeho příspěvku krátce zmínila i „průlom“ v jednáních „o klíčové humanitární otázce“, než byla tato část zprávy odstraněna, napsala AFP.
O pokroku v jednáních se zmínil i ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle kterého se rozhovory zaměřily na otázku spolehlivých bezpečnostních záruk a na humanitární rozměr, zejména výměnu zajatců a návrat ukrajinských občanů do vlasti.
Jsou signály, že by mohla být možná další jednání. Doufáme, že k tomu dojde, dodal Zelenskyj.
Evropská unie chce dát Ukrajině půjčku 90 miliard eur i přes odpor Maďarska
Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.
Americká diplomatická iniciativa zaměřená na ukončení nejkrvavější konfliktu v Evropě od druhé světové války ustrnula, jakmile USA a Izrael koncem února zahájily společné údery proti Íránu, válce a válka zachvátila celý Blízký východ. Vzhledem k rostoucím cenám ropy Washington nedávno zmírnil některá omezení na vývoz a prodej ruské ropy ve snaze stabilizovat trh, poznamenala AFP.
Ruská strana se jednání na Floridě nezúčastnila.
Naposledy se ukrajinští, ruští a američtí vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě. Předtím se dvě kola odehrála v Abú Zabí. Klíčovým sporným bodem zůstává požadavek Ruska na vydání celého ukrajinského Donbasu, včetně té části, kterou ruská armáda od začátku invaze přes vysoké ztráty nedokázala dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá a příměří navrhuje na základě stávající linie fronty. Tři kola rozhovorů dosud k žádnému průlomu nevedla.
Související
Zelenskyj: Trump chce, aby válka na Ukrajině skončila do června
Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.
Práce z domova je passé, lidé se vracejí do kanceláří. V interakci s kolegy se jejich energie zvyšuje, říká na základě zkušeností z trhu Eduard Forejt, šéf developmentu v Passerinvest Group. Sdělení je jasné – lidé se vracejí do kanceláří a je potřeba stavět nové. Skupina Radima Passera je však jen jednou z mála, která kanceláře v Česku začíná stavět.
Výstavba kanceláří je však v Česku v těžké defenzivě. Nové komerční projekty na českém, a tedy zejména pražském trhu, zoufale chybí. V loňském roce bylo v Praze dokončeno pouhých 27 tisíc metrů nových kancelářských prostor, což představuje historicky nejnižší přírůstek nabídky. Ve srovnání s rokem 2024 jde o pokles o 64 procent.
Passer jde proti proudu. Po několika letech, kdy se zaměřoval na zpětný odkup budov na Brumlovce, které vybudoval, nyní začíná budovat nové projekty. Koncem loňského roku začal výstavbu projektu Orion na Brumlovce s plochou kanceláří 19 300 metrů čtverečních. A před pár dny slavnostně oznámil výstavbu budovy Sequoia v pražských Roztylech, která poskytne 33 tisíc metrů kanceláří.
Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky
Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.
Je však jedním z mála, který se do výstavby kanceláří pouští. Podle poradenské společnosti Colliers bylo loni dokončeno pouze pět kancelářských projektů, přičemž čtyři z nich představovaly rekonstrukce či renovace. Jedinou novostavbou roku byla budova PernerKarlín, která však byla plně předpronajata již krátce po zahájení výstavby v roce 2023.
Prostor pro výstavbu kancelářských projektů je v Praze obrovský. Developeři se však nyní soustředí na výnosný rezidenční segment. Do něj míří většina peněz investorů z realitních fondů. Segment kanceláří zůstává upozaděn. Praha přitom ze svých kanceláří tvoří víc než čtvrtinu HDP Česka.
Jako klíčový se jeví rok 2028. Až v tomto roce by mělo na trh přijít více projektů, které se teprve nyní začínají stavět. Zoufalou situaci s výstavbou kanceláří ilustrují data Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). V letošním roce by podle analýzy asociace mělo být dodáno na trh jen necelých 37 tisíc metrů kanceláří, což znamená opět jen velmi omezenou nabídku. Dokončena bude například rekonstrukce budovy Danube House v Karlíně, projekt Isola v Praze 4 a dvě menší budovy v Praze 9 a v Praze 7. S podobným objemem volné plochy se aktuálně počítá i pro rok 2027.
Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu
Malá nabídka znamená růst nájmů. U nových kanceláří poblíž stanic metra vyrostly podle Colliers průměrné nájmy za dva roky o víc než šest procent na hodnoty mezi patnácti a dvaceti eury za metr. V centru města nyní pronajímají majitelé metr kancelářské plochy za ceny kolem třiceti eur, v širším centru kolem dvaceti a v okrajových částech města v průměru za 16,50 eura.
Podle dat společnosti Savills začínají například u budovy, kterou buduje Penta Real Estate a PSN na Vinohradské 8, těsně za Národním muzeem, nabídkové nájmy na třiceti eurech. Starší, již stojící budova Citi Empiria na Pankráci nabízí nevyužité prostory za osmnáct až dvacet eur za metr. Budova Flow Building na Václavském náměstí nabízí aktuálně prostory od 28 do 32 eur za metr. Nově budovaná Sequoia Radima Passera počítá s nájmy začínajícími na 23,50 eura za metr.
Boj o každé patro
Zdá se, že do roku 2028 není žádný developer či vlastník větších kancelářských projektů schopen přivést na trh větší, kvalitní projekt. S dokončením Orionu nebo Vinohradské 8 se počítá právě v této době. Neřeší to aktuální nedostatek kvalitních kanceláří. Podle Colliers bylo na konci loňského roku rozestavěno ve třinácti velkých projektech téměř tři sta tisíc metrů kanceláří. „Projekty, které by mohly být zahájeny v roce 2026 a dokončeny v roce 2028, představují celkem 151 500 metrů,“ tvrdí Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.
Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města
Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.
Do té doby bude na trhu boj o místo. Čím menší je nabídka, tím větší je obsazenost kanceláří a také tlak na růst nájmů. Obsazenost současných kapacit je nyní v Praze v průměru vysokých 95 procent. Nízká nabídka kanceláří v následujících dvou letech povede podle poradenských firem k prohlubování napětí na trhu a dalšímu poklesu míry neobsazenosti.
Podle Colliers bude právě tento strukturální nedostatek kvalitních prostor určovat v letošním roce jak dynamiku nájemného, tak i vyjednávací pozici nájemců. Přeloženo – o kanceláře je zájem, nájmy dál porostou.
Velké projekty, málo volných ploch
Další okolností kolem výstavby kanceláří je, že zdaleka ne všechny nové projekty půjdou v budoucnosti na volný trh. Například jedním z aktuálně největších projektů v Praze je Smíchov City Luďka Sekyry. Na Smíchově má vyrůst do roku 2028 sto dvacet tisíc metrů kanceláří, včetně nového kampusu České spořitelny o 75 tisících metrech a nové centrály společnosti ČEZ. Ke konci loňského roku však již bylo z celkového objemu výstavby k pronájmu k dispozici pouze 36 procent plochy. Tento fakt umožňuje například Passerovi zahájit výstavbu velkých komplexů bez jediného předem domluveného nájemce. O budoucím obsazení budovy tak nemusí mít obavy.
Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat
České nemovitostní fondy zaznamenávají rekordní přítoky nových peněz. „Podle odhadů jde asi o sto milionů eur měsíčně a více,“ tvrdí Zdenka Klapalová, jednatelka poradenské společnosti Knight Frank a prezidentka správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Výsledkem je větší poptávka po nemovitostech.
Jak uvádí analýza ARTN, kromě probíhající výstavby je plánováno dalších téměř půl milionu kancelářských ploch. Spolu s projekty již ve výstavbě to představuje přibližně 15 procent současného kancelářského fondu v Praze. Podle asociace je však pravděpodobné, že některé plánované projekty projdou změnami, nemusí být realizovány, případně mohou být konvertovány na byty.
Mírnou nadějí pro trh s kancelářskými nemovitostmi, ale opět až po roce 2028, by mohla být opuštěná současná sídla ČEZ nebo České spořitelny. Ta však budou muset nejdříve projít obnovou. Aktuální centrálu České spořitelny na Pankráci koupila Penta společně s firmou MAT Corporation. „S ohledem na fázi transakce nemůžeme detailně komentovat náš záměr, ale naší ambicí je využít potenciál a strategický význam lokality Budějovická a vytvořit zde moderní městské centrum,“ uvedl koncem loňského roku David Musil, výkonný ředitel Penta Real Estate.
Smutná zpráva pro nájemníky. Jejich bydlení si vyhlédli investoři
Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Pražský Manhattan. Rohan City nabídne luxusní penthausy s výhledem na Hrad
Satelity, data i obrana — technologické firmy i státy rozjíždějí ve velkém miliardové závody o dosud nepříliš využívaný prostor nad Zemí, který možná rozhodne o budoucnosti internetu, AI i geopolitiky.
Do výšky zhruba dvou tisíc kilometrů nad Zemí se odehrává tichá revoluce. Nízká oběžná dráha, dlouho přehlížená ve stínu vzdálenějších částí vesmíru, se mění v kritickou infrastrukturu moderního světa. Právě zde dnes vzniká páteř globální konektivity – od satelitního internetu přes navigační systémy až po vojenské technologie.
Zájem o tento prostor prudce roste. Technologičtí giganti jako Elon Musk se svými satelitními sítěmi, výrobci čipů v čele s Nvidií i jednotlivé státy jako Francie do něj posílají miliardy dolarů či eur. Důvod je jednoduchý: kdo ovládne nízkou orbitu, získá kontrolu nad daty, komunikací i částí digitální ekonomiky budoucnosti.
Elon Musk přesune tisíce satelitů Starlink na nižší oběžnou dráhu
Americká společnost SpaceX letos přesune zhruba 10 tisíc satelitů své sítě Starlink na nižší oběžnou dráhu Země. Změna má zvýšit bezpečnost provozu v čím dál zaplněnějším kosmickém prostoru a snížit riziko srážek s jinými objekty. Oznámil to viceprezident firmy Michael Nicolls.
Nízká oběžná dráha Země (označovaná zkratkou LEO pocházející z anglického low Earth orbit) loni přitáhla investice za 45 miliard dolarů, téměř dvakrát více než předloni, uvedl server CNBC na základě zprávy společnosti Space IQ sledující aktivitu startupů a investiční trendy v kosmické ekonomice.
Nízká orbita se tak rychle mění z úzce technicky zaměřené oblasti do jednoho ze strategicky nejdůležitějších prostředí v 21. století. Satelity díky své relativní blízkosti k Zemi poskytují rychlejší reakce, mají nižší náklady na vypuštění ze Země a rychleji komunikují. Na rozdíl od satelitů na vyšších drahách nezůstávají nad pevným místem nad Zemí a často pracují v uskupeních umožňujících maximalizovat globální pokrytí.
Důležitá jako energetické sítě na Zemi
Dlouhodobě jsou doménou satelitní infrastruktury vzdálenější oběžné dráhy. Jenže také podléhají přísnějším provozním omezením. „Orbitální přístup se stává strategickým aktivem podobně jako přístavy, kabelové nebo energetické sítě na Zemi,“ řekl CNBC Carlos Moreira, generální ředitel švýcarské firmy Wisekey zabývající se kybernetickou bezpečností a polovodiči.
Nejviditelnějším příkladem tohoto trendu je rychle se rozšiřující satelitní síť budovaná Elonem Muskem. Jeho společnost SpaceX již provozuje síť Starlink, která má v současnosti v provozu více než 9500 satelitů. Společnost plánuje tuto síť rozšířit o tisíce dalších satelitů. SpaceX také chystá ještě větší projekt, orbitální solární datové centrum které by mohlo zahrnovat až milion satelitů.
Musk klamal investory při koupi Twitteru, rozhodl soud. Hrozí mu miliardové odškodné
Americký soud dospěl k závěru, že Elon Musk záměrně ovlivňoval hodnotu akcií Twitteru před jeho převzetím v roce 2022. Svými výroky o falešných účtech měl investory uvést v omyl a snížit cenu společnosti. Výši škody soud zatím neurčil, může však jít až o miliardy dolarů.
Ale SpaceX není sama. V uplynulém týdnu technologický oblíbenec Nvidia představil novou platformu zaměřenou na využití umělé inteligence (AI) pro orbitální datová centra na oběžné dráze. A Amazon LEO – dříve známý jako Projekt Kuiper – plánuje vypustit více než tři tisíce satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země.
Začátkem tohoto roku schválila Federální komunikační komise (FCC) dalších 4500 satelitů pro budoucí nasazení. Mezitím se očekává, že společnost Blue Origin založená Jeffem Bezosem, vypustí do konce roku 2027 více než pět tisíc satelitů.
Francie buduje konkurenci Muskovi
V Evropě zahrnuje síť OneWeb LEO od francouzsko-belgického Eutelsatu více než šest stovek satelitů. Ačkoliv společnost v současnosti působí ve srovnání s výše uvedenými projekty v mnohem menším měřítku, Francie doufá, že Eutelsat nakonec bude konkurovat Muskovu Starlinku. Francouzský stát proto loni do Eutelsatu investoval 1,35 miliardy eur, čímž se stal největším akcionářem společnosti s přibližně 30procentním podílem.
A pozadu nezůstává ani Čína, která pracuje na plánu víc než 200 tisíc satelitů ve 14 projektech. Rozsah těchto plánů představuje zásadní změnu v tom, jak bude tento orbitální prostor využíván, řízen a komerčně využit, podotkl server CNBC.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Muskova obří raketa SpaceX po startu explodovala, ale firma o neúspěchu nemluví
