Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Norský státní investiční fond, který spravuje majetek v hodnotě 21,26 bilionu norských korun (zhruba 45,2 bilionu korun), ve druhé polovině roku 2025 snížil podíly v největších amerických technologických firmách. Vyplývá to z oznámení společnosti Norges Bank Investment Management (NBIM), která fond spravuje. Mezi společnostmi, u nichž fond své podíly omezil, je i výrobce čipů Nvidia, v němž drží svou nejhodnotnější akciovou investici.
Plán amerického výrobce čipů Nvidia investovat až 100 miliard dolarů do společnosti OpenAI stojící za modely ChatGPT se zřejmě zastavil. Uvedl to deník The Wall Street Journal s odvoláním na informované zdroje. Někteří zaměstnanci Nvidie o dohodě vyjadřovali pochybnosti.
Největší hráči technologického světa zvažují obří investice do OpenAI. Ve hře jsou desítky miliard dolarů. Firma zároveň čelí sílící konkurenci. Umělá inteligence se stává magnetem pro globální kapitál. Riziko bubliny ale roste.
Pokud si dnes někdo chce přijít na opravdu slušné peníze, nemusí se učit programovat, ale klidně si obléct montérky. Boom datových center podle šéfa Nvidie Jansena Huanga otevírá cestu k vysokým výdělkům pro instalatéry, elektrikáře i stavební dělníky.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 35 procent na rekordních 505,7 miliardy tchajwanských dolarů, což odpovídá zhruba 334 miliardám korun. Firma uvedla, že s dalším růstem počítá i v letošním roce. TSMC je největším světovým výrobcem pokročilých čipů pro umělou inteligenci a klíčovým dodavatelem americké společnosti Nvidia.
Výrobci pamětí a datových úložišť se řadí k největším burzovním vítězům. Investoři totiž sázejí na to, že rozmach umělé inteligence a masivní výstavba datových center budou vyžadovat stále víc výkonného hardwaru. A právě paměti jsou jednou z klíčových součástí celé AI revoluce. Firmy jako Micron, Seagate nebo Western Digital i jejich akcie díky tomu raketově rostou. Vkrádá se však otázka, jak dlouho může současná euforie vydržet?
Americká vláda uvolnila exportní pravidla pro Nvidii. Firma může dodávat AI čipy do Číny, pokud tím neohrozí americký trh a bezpečnost. Armádní využití má zůstat tabu.
Čína plánuje schválit omezený dovoz čipů H200 od Nvidie již v tomto čtvrtletí. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Americká firma by tak znovu získala přístup na důležitý trh.
Akcie společnosti Cisco se letos poprvé po 25 letech od pádu internetové bubliny dostaly na hranici 80 dolarů. Nejde přitom jen o symbolický milník – podle analytiků trh začíná Cisco znovu vnímat jako strukturální růstový příběh, nikoli pouze jako stabilní, ale málo dynamickou technologickou firmu.
Bitva o pokročilé čipy pokračuje. Trump pro ně udělil vývozní výjimku, ale Peking hned zvažuje protiopatření. Nvidia tak zůstává uprostřed geopolitického střetu.
Americké ministerstvo zahraničí dnes nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
Americký prezident Donald Trump doporučil venezuelské opoziční političce Maríi Corině Machadové, aby se zatím nevracela do Venezuely. Zdůvodnil to obavami o její bezpečnost, informoval deník The New York Times
Při izraelských úderech v Íránu bylo od počátku války zabito čtyři až pět tisíc členů ozbrojených složek, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údaje nezahrnují oběti amerických útoků. Izraelské letectvo udeřilo na Írán i dnes. Íránské revoluční gardy odpoledne oznámily, že spolu s libanonským hnutím Hizballáh provedly koordinovaný vzdušný úder na Izrael.
Česká měna dnes ztratila dalších pět haléřů na 24,49 za euro a zůstává k euru nejslabší za víc než půl roku. Vůči dolaru se koruna oslabením o 18 haléřů na 21,40 posunula na nejnižší závěr za 7,5 měsíce.
Čtvrteční zřícení amerického tankovacího letounu KC-135 v západním Iráku nepřežil nikdo z šestičlenné posádky. Oznámilo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM na síti X. Velitelství už dříve během dne potvrdilo úmrtí čtyř ze šesti členů posádky.
Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to dnes premiér Donald Tusk.
Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
Některé větší banky 🏦🏦🏦budou mít o nadcházejícím víkendu z technických důvodů odstávku služeb. Česká spořitelna provede v noci na sobotu 14. března plánovanou odstávku bankovních systémů, fungovat nebudou ani její bankomaty.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat odkup 50 procent mediální skupiny Mafra společností Tymeprax Pavla Tykače. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval na svých webových stránkách. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.
Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici. Íránská státní televize nicméně již dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.
