Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.

Pokud se ale rozvaha nesníží, nebude proces její redukce omezovat financování v nejširším smyslu slova, tedy včetně toho akciového. Pak ale není důvod, aby se trh obával zásadního vyschnutí zdrojů financování akcií nebo i krypta. Není důvod, aby tedy utíkal od rizika. Není také důvod, aby sázel na redolarizaci.

Redukce rozvahy by z dolaru nepochybně učinila dlouhodobě pevnější měnu, protože znamená omezení dolarového financování. Pokud ale dolarů a dolarového financování bude ve finančním systému hojně jako dosud, znehodnocování jeho kupní síly se neutlumí, takže nebude důvod vzdávat se zlata nebo bitcoinu.

Nalijme si čistého vína, celý nynější poprask na trzích vznikl proto, že Warsh prostě hodně chtěl prestižní křeslo šéfa centrální banky. Slíbil tedy Trumpovi redukci úrokových sazeb. Těch krátkodobých, které má centrální banka v moci ovlivnit. Aby se zároveň neshodil odborně, celé to navlékl tak, že snižování krátkodobých sazeb, které tolik sleduje Trump i média, bude vlastně kompenzací důsledků procesu redukce rozvahy.

To by ještě mohlo dávat smysl, i odborně. Protože redukce rozvahy představuje opak kvantitativního uvolňování. Tedy taková redukce utahuje měnové podmínky. Z trhu se stahuje kupec amerického dluhu s teoreticky bezednou kapsou, což znamená tlak na růst zejména dlouhodobých úrokových sazeb. Ty už média ani Trump nesledují. A centrální banka je nemá přímo v moci jako ty krátkodobé.

Proč Trump vybral do čela Fedu Warshe? Půjde mu na ruku

Názory

Americký prezident dnes do čela americké centrální banky – Fedu – nominoval Kevina Warshe, který v jejím širším vedení už působil, v letech 2006 až 2011.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Tlak na růst dlouhodobých sazeb může být tlumen právě poklesem sazeb krátkodobých. Warsh ale Trumpovi zjevně řekl jen tu druhou polovinu předchozí věty, možná i vsadil na to, že Trump mezi oběma druhy sazeb ani nerozlišuje.

Zatímco Trump tedy míní, že Warsh mu měnové podmínky uvolní oproti nynějšímu stavu, ten to myslí tak (alespoň před kolegy z odborné branže), že měnové podmínky uvolní až oproti stavu zpřísněnému oproti nynějšímu stavu. Takže přes pokles krátkodobých sazeb (které Trump sleduje a vysílají o nich v televizi) by fakticky k žádnému uvolnění podmínek na trhu oproti nynější situaci nedošlo. To právě v uplynulých dnech tolik vyděsilo trhy, které v prostředí již tak napjatých valuací začaly do svých úvah zahrnovat tu, že Warsh habaďůru na prezidenta – kterou na rozdíl od Trumpa rychle prokoukly – opravdu uskuteční.

video

Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec

Newstream TV

Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.

tzv

Přečíst článek

Dostane se Warsh s Trumpem do křížku

Pokud ale nyní Bank of America říká, že Warsh s redukcí rozvahy neuspěje a že vše pojede ve starých kolejích, znamená to, že se k rozehrání oné habaďůry nový šéf centrální banky vlastně ani neodhodlá. To ovšem značí, že se může dostat rychle po svém nástupu do funkce s Trumpem do křížku.

Aby střet s Trumpem oddálil, lze si představit, že Warsh bude chtít prezidentovi doručit alespoň jedno snížení sazeb záhy po nástupu do funkce, i kdyby mělo být projevem extrémně holubičího přístupu. Tedy i když nebude představovat kompenzaci efektů redukce rozvahy.

Z čehož všeho ale nekouká nic, co by mělo tolik lekat trhy. Warsh nakonec nejpravděpodobněji bude celkově větší holubicí než stávající šéf Jerome Powell, alespoň tedy z počátku svého působení v čele centrální banky.

Bude však holubicí, byť přechodně třeba i extrémní, v rámci možného, a nepůjde za hranice možného, kam by se zřejmě vydal Kevin Hassett, donedávna Trumpův favorit na post v čele banky. Hassett se tolik chtěl Trumpovi zalíbit, až přetáhl strunu, takže se toho možná sám prezident zalekl, spíše však ministr financí Scott Bessent.

To Warsh to celé koulí prozíravěji. A zatím mu to vychází.

V uplynulých 12 měsících se jen málokterému investorovi podařilo tak masivně navýšit své podíly ve velkých firmách jako českému podnikateli Danielu Křetínskému. Podle prestižního magazínu The Economist se z „české sfingy“ stal jeden z nejvlivnějších podnikatelů Evropy. Vyplácí se mu tak investice do odvětví nabízející nejdůležitější potřeby, jako je maloobchod nebo energetika.

Od února 2025, kdy Daniel Křetínský dotáhl do úspěšného konce stažení společnosti Metro z burzy, po letošní leden, kdy učinil nabídku na odkup obřího retailového řetězce Fnac Darty, prožívá český miliardář jedno z nejrušnějších, ale také nejúspěšnějších období své kariéry. A stalo se tak symbolicky v roce, kdy oslavil padesáté narozeniny.

Po ovládnutí Metra Křetínský učinil svou dosud největší akvizici, když koupil britskou společnost International Distributions Services provozující Royal Mail. Ale ani tím jeho bohatý rok neskončil, protože v listopadu se stal jedním z největších podílníků v globálním energetickém podniku TotalEnergies.

„V posledních několika letech se tak tiše stal jedním z nejvlivnějších podnikatelů na kontinentu a nashromáždil jmění v hodnotě přibližně deseti miliard dolarů,“ uvedl The Economist. Dodejme, že podle českého Forbesu činí jmění Daniela Křetínského 284 miliard, tedy při aktuálním kurzu téměř 14 miliard dolarů. „Jeho byznysový přístup spočívá v tom, že se nezaměřuje na nová, okázalá odvětví, ale na ta, která uspokojují základní potřeby spotřebitelů. I když stále věří v potenciál Evropy, obává se, že ji srazí nedostatek pragmatismu,“ dodává The Economist, kterému Daniel Křetínský poskytl rozhovor.

Větrný paradox britské energetiky: Jak Daniel Křetínský vydělal miliardy na elektřině, která se nesměla vyrobit

Zprávy z firem

Zisky z energetické krize dál přepisují mapu evropského byznysu. Český miliardář Daniel Křetínský si v roce 2024 vyplatil z britských energetických aktiv dividendu 320 milionů liber. Příběh, který za touto částkou stojí, odhaluje hluboké rozpory britské energetické transformace i to, jak se z technických omezení sítě stal výnosný byznys.

nst

Přečíst článek

Z energetiky do maloobchodu

The Economist dále popisuje Křetínského cestu zejména od založení EPH. V první fázi se podle magazínu Křetínský orientoval na „špinavá aktiva“, jichž se původní investoři museli narychlo zbavovat kvůli tlaku ze strany institucí či globálních investičních hráčů. V důsledku toho se Křetínskému podařilo řadu významných aktiv koupit se značnou slevou.

Později se však začal čím dál častěji orientovat na maloobchod, ale nadále pokračoval také v investicích v energetice. The Economist také připomíná, že podstatnou roli v jeho strategii hrají média.