Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Evropská unie chce dát Ukrajině půjčku 90 miliard eur i přes odpor Maďarska

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
ČTK
 nst
nst

Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.

Evropská unie je připravena poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur, a to i v případě, že se nepodaří dosáhnout jednomyslné shody všech členských států. Po skončení summitu EU to znovu zdůraznila předsedkyně Evropské komise.

Plán finanční pomoci však naráží na odpor Maďarska. Premiér Viktor Orbán jeho schválení podmiňuje obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Podle Ukrajiny byl ropovod poškozen ruskými útoky a jeho oprava potrvá ještě několik týdnů.

Napětí mezi členskými státy kvůli maďarskému postoji roste. Předseda Evropské rady António Costa během jednání prohlásil, že nikdo nemůže Evropskou radu vydírat. Kritika zazněla i z Německa – kancléř Friedrich Merz označil Orbánovo jednání za porušení principu loajality mezi členskými státy a varoval, že takové kroky oslabují schopnost EU jednat a poškozují její pověst.

Ropovod Družba

Zelenskyj: Oprava Družby bude hotová za měsíc a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Přečíst článek

Podle zdrojů obeznámených s jednáním byla diskuse mezi lídry mimořádně vyhrocená. Navzdory tlaku ostatních zemí však maďarský premiér svůj postoj nezměnil. Mezi členskými státy tak sílí frustrace a hledají se alternativní způsoby, jak pomoc Ukrajině prosadit i bez souhlasu Budapešti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu zúčastnil prostřednictvím videohovoru, zdůraznil, že plánovaná půjčka je pro jeho zemi zásadní. Podle něj může pomoci stabilizovat ekonomiku i podpořit obranu země a zachránit lidské životy.

Související

Zelenskyj vyzval k obnovení mírových jednání, ukrajinští vyjednavači míří do USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 nst
nst

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k ukončení pauzy v jednáních o ukončení války a zdůraznil nutnost dosažení „důstojného míru“. Ukrajinští vyjednavači jsou na cestě do Spojených států, kde by se mělo o víkendu uskutečnit další kolo rozhovorů mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem.

 Je čas ukončit pauzu v americko-rusko-ukrajinských jednáních o ukončení války, uvedl dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném projevu na sociálních sítích. Dodal, že ukrajinští vyjednavači jsou na cestě do Spojených států a nové kolo rozhovorů by se mělo uskutečnit v sobotu.

„Naší prioritou je udělat vše, aby byl možný důstojný mír,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajina se už pátým rokem za pomoci západních spojenců brání ruské invazi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj obvinil Evropu z vydírání kvůli ropovodu Družba

Za vydírání označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tlak Evropy na zprovoznění ropovodu Družba, kterým Maďarsko a Slovensko dováželo ruskou ropu. Kyjev tvrdí, že ropovod poničily ruské útoky a jeho oprava si vyžádá delší dobu. Informovala o tom agentura AFP.

Přečíst článek

Poslední jednání mezi ukrajinskými, ruskými a americkými zástupci se uskutečnila 17. a 18. února v Ženevě, předtím se dvě kola konala v Abú Zabí. Dosavadní rozhovory však nepřinesly průlom.

Hlavním sporným bodem zůstává požadavek Ruska na předání celého Donbasu, včetně oblastí, které ruská armáda od začátku invaze nedokázala dobýt. Ukrajina odmítá vzdát se svého území a navrhuje příměří na základě současné linie fronty.

Zelenskyj tento měsíc připustil, že průběh jednání ovlivňuje i vývoj na Blízkém východě, kde Izrael a Spojené státy koncem února zahájily vzdušné útoky na Írán, který odpověděl protiútoky na Izrael, americké základny i další cíle v regionu.

Andrej Babiš

Babiš varuje před zdražením plynu po útoku na Írán. Trhy reagují nervózně, EU řeší dopady

Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.

Přečíst článek

Ukrajinský prezident nicméně očekává, že nové kolo rozhovorů se zaměří především na pokračování výměn válečných zajatců a na přípravu případné schůzky prezidentů Ukrajiny a Ruska. „Pokud jde o územní otázky, nevidím žádnou možnost dospět k výsledku, aniž by k němu došlo na nejvyšší úrovni,“ uvedl.

Zájem hostit další jednání mezitím projevilo Turecko, které se dlouhodobě snaží sehrát roli prostředníka v konfliktu vyvolaném ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Související

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Ropná rafinérie v Saudské Arábii
Saudi Aramco
 nst
nst

Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.

Saúdská Arábie poprvé od začátku současné krize otevřeně připustila možnost přímého vojenského zásahu proti Íránu. Ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán označil důvěru mezi oběma zeměmi za zásadně narušenou poté, co íránské balistické rakety zamířily na saúdskoarabské hlavní město.

Saúdská protivzdušná obrana sice několik střel zneškodnila, přesto jejich úlomky dopadly v blízkosti strategických ropných zařízení. Čtyři lidé utrpěli zranění, jedná se o první potvrzené oběti v Rijádu od začátku konfliktu. Pro obyvatele města šlo o šok: sirény, výbuchy a varovné zprávy v mobilních telefonech proměnily dosud vzdálenou válku v bezprostřední realitu.

Region na pokraji přímé konfrontace

Současná eskalace je součástí širšího konfliktu, který od konce února rozechvěl celý Blízký východ. Po úderech Spojených států a Izraele proti Íránu přešel Teherán k odvetě – nejen vůči Izraeli, ale i vůči americkým základnám a infrastruktuře v zemích Perského zálivu.

Blokáda průlivu žene ceny paliv vzhůru

Plyn zdražuje o desítky procent. Blízký východ znovu rozhoupal evropský trh

Napětí v Perském zálivu se během hodin promítlo do peněženek Evropanů. Po útocích na klíčovou plynárenskou infrastrukturu vystřelily ceny zemního plynu na burze až o třetinu výš. Trh reaguje nervózně – a obavy z další eskalace zůstávají.

Přečíst článek

Saúdská Arábie se přitom ocitla v první linii. Útoky íránských raket a dronů, ať už přímé nebo prostřednictvím spojeneckých milic, zasahují nejen vojenské cíle, ale i civilní infrastrukturu – rafinerie, letiště či odsolovací zařízení. Právě tento posun k ohrožení civilního zázemí představuje zásadní zlom a zvyšuje tlak na tvrdou odpověď.

Diplomatické snahy slábnou

Ještě před dvěma lety přitom Saúdská Arábie a Írán obnovily diplomatické vztahy a naznačily možnost uklidnění dlouhodobého soupeření. Dnes se tento křehký proces prakticky rozpadá.

Ministři zahraničí dvanácti převážně muslimských zemí nyní íránské útoky jednoznačně odsoudili a vyzvali k jejich okamžitému zastavení. Saúdská diplomacie sice stále deklaruje preferenci politického řešení, zároveň ale dává jasně najevo, že trpělivost se rychle vyčerpává.

Hrozba širší války a globálních dopadů

Možný přímý střet mezi Saúdskou Arábií a Íránem by znamenal zásadní zlom. Nešlo by už o sérii nepřímých konfliktů a proxy válek, ale o otevřenou konfrontaci dvou regionálních mocností.

čerpací stanice (ilustrační foto)

Nafta v Česku zdražila o více než devět korun

Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.

Přečíst článek

Důsledky by sahaly daleko za hranice Blízkého východu. Ohrožení ropných zařízení v Perském zálivu může destabilizovat globální energetické trhy, zvýšit ceny ropy a prohloubit ekonomickou nejistotu i v Evropě.

Okamžik, kdy se rozhoduje

Výrok saúdského ministra není jen diplomatickou rétorikou, ale varováním, že se region blíží bodu zlomu. Pokud útoky nepřestanou, může se současná krize během krátké doby proměnit v rozsáhlý ozbrojený konflikt.

Blízký východ tak znovu stojí na křižovatce – mezi návratem k diplomacii a sklouznutím do války, jejíž následky by pocítil celý svět.

Související

Ceny pohonných hmot výrazně rostou

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Přečíst článek
Doporučujeme