Opatření, která americká společnost SpaceX přijala proti neautorizovanému používání satelitního internetového systému Starlink ruskými drony, podle všeho fungují. Na své síti X to oznámil miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk. Jeho slova následně potvrdil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států.
Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska buduje síť stovek špionážních satelitů pro jednu z amerických tajných služeb. V uplynulých letech firma vynesla do kosmu několik prototypů těchto družic určených k pořizování snímků, informovala agentura Reuters s odvoláním na pětici informovaných zdrojů.
Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl mluvčí Bílého domu poté, co vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.
Francouzská satelitní společnost Eutelsat je připravena koupit britského rivala OneWeb v dohodě, která by mohla být oznámena již v pondělí, uvedla agentura Reuters s odkazem na své dva zdroje blízké jednání. Vznikem nové velké společnosti vznikne konkurence plánům miliardáře Elona Muska, jeho kosmické společnosti SpaceX a sítě StarLink na vybudování sítě tisíců satelitů kolem země, uvedl Reuters.
České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.
Cena hliníku je kvůli válce na Blízkém východě blízko čtyřletého maxima. Jeho cena se aktuálně pohybuje těsně pod 3400 dolarů (72 350 korun) za tunu. Americko-izraelská válka proti Íránu totiž narušila globální dodávky, píše CNBC. Hliník je nezbytný materiál v elektronice, dopravě a stavebnictví, stejně jako v dalších odvětvích, například při výrobě solárních panelů a obalů.
Číst více
