Snížení odvodů může podpořit domácí spotřebu a omezit šedou ekonomiku. Zároveň ale znamená další výpadek příjmů důchodového systému.
Poslanecká sněmovna včera schválila zpětné snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ z původně uplatňovaných 40 procent na 35 procent průměrné mzdy. Pro statisíce českých živnostníků jde o vítanou úlevu. V měsíčním rozpočtu jim díky tomu zůstane o 715 korun více, než s čím počítal scénář konsolidačního balíčku minulé vlády. Stát živnostníkům nyní dokonce vrátí přeplatky za začátek letošního roku. Když však porovnáme realitu dneška s rokem 2023, tedy s dobou před konsolidačním balíčkem, OSVČ si stále citelně pohoršují. Nyní tedy jen o něco méně.
Proti roku 2023 platí živnostníci výrazně víc
V roce 2023 činily celkové minimální odvody živnostníka na hlavní činnost 5 666 korun měsíčně. V letošním roce 2026, i po aktuálním snížení, musí titíž živnostníci posílat státu každý měsíc minimálně 8 311 korun. To je nárůst o výrazných 2 645 korun měsíčně. V ročním vyjádření to znamená, že z rodinných rozpočtů drobných řemeslníků, kadeřnic či nezávislých konzultantů stát vybere o citelných 31 740 korun více než před třemi lety.
Paušální daň podražila ještě víc
Ještě zásadnější nárůst zažívají ti, kteří vsadili na dříve populární paušální daň v prvním pásmu. Ta v roce 2023 stála 6 208 korun měsíčně. Letos po úpravách činí 9 984 korun. Roční účet za klid od papírování tak živnostníkům podražil o znatelných 45 312 korun.
Většinu nárůstu způsobila změna pravidel
Zčásti jsou za nárůstem objektivní ekonomické faktory, zejména vzestup průměrné mzdy, ze které se odvody počítají. Větší podíl na nárůstu než samotná inflace a růst platů však stále má vládní zásah v podobě konsolidačního balíčku, který tedy nynější vláda jen mírně oslabuje.
Z celkového měsíčního navýšení o 2 645 korun jde 1 430 korun, tedy 54 procent, čistě na vrub vládního konsolidačního balíčku a jeho nové přísnější metodiky. Přirozený růst průměrné mzdy v ekonomice, která se posunula z necelých 40 500 korun v roce 2023 na letošních 48 967 korun, má na svědomí „jen“ 1 215 korun, tedy 46 procent. Bez balíčku by dnes minimální odvody činily mírnějších 6 881 korun.
Úleva může pomoci spotřebě
Z makroekonomického pohledu je nynější redukce ze 40 na 35 procent krokem, který může omezit přesun živnostníků do šedé ekonomiky či do švarcsystému. Pro státní rozpočet snížení znamená více než čtyřmiliardový výpadek příjmů a další prohloubení deficitu důchodového účtu. Pro ekonomiku taženou domácí spotřebou však jde o pozitivní impulz. Peníze, které lidem zůstanou, by totiž měly povzbudit útraty v tuzemské ekonomice.
Evropské pobřeží zdražilo, ale levné nemovitosti u moře úplně nezmizely. Jen už neleží v Marbelle, Toskánsku ani na řeckých ostrovech. Kdo hledá chytře, míří do druhého pásu od pobřeží, a to 10 až 40 minut od pláže, kde ceny ještě dávají smysl a nákup není právní noční můra.
Levný dům přímo na pláži je v Evropě čím dál vzácnější. Algarve, Costa del Sol, Toskánsko nebo Kyklady už dávno hrají vyšší cenovou ligu. Přesto v EU existují lokality, kde lze koupit byt či dům v dojezdu k moři za ceny, které jsou proti nejznámějším destinacím výrazně nižší.
Klíčem je nehledat první linii u moře, ale druhý pobřežní pás: menší města, vesnice a kopcovité lokality, odkud se dá večer dojet na pláž, ale kde kupující neplatí nejvyšší turistickou přirážku.
1. Abruzzo: italské moře bez toskánské přirážky
Abruzzo je možná nejzajímavější evropský kompromis pro kupující, kteří chtějí Itálii, ale nechtějí platit ceny Toskánska, Ligurie nebo jezer na severu. Region leží na Jadranu, má letiště v Pescaře, historická města, hory a dlouhé pobřeží. Z Česka je navíc kulturně i dopravně srozumitelný.
Největší smysl nedávají nutně byty přímo v Pescaře, ale druhý pás od moře: okolí Chieti, Lanciana, Ortony, Vasta nebo menší obce nad pobřežím. V dubnu 2026 uváděl realitní server Immobiliare.it průměrnou nabídkovou cenu v provincii Chieti na úrovni 1 180 eur (v přepočtu asi 28 tisíc korun) za metr čtvereční. Samotná Pescara byla výrazně dražší, kolem 2 114 eur (v přepočtu asi 51 tisíc korun) za metr čtvereční.
Boj o jachty. Itálie prověřuje podnět Karla Komárka kvůli rozhodnutí akcionářů Ferretti
Italská vláda se zabývá žádostí společnosti KKCG Maritime podnikatele Karla Komárka o přezkum čtvrtečního rozhodnutí akcionářů výrobce luxusních jachet Ferretti. Valná hromada se ve sporu o kontrolu nad firmou přiklonila k čínské skupině Weichai. KKCG upozorňuje na možné porušení pravidel pro investice do strategických podniků a žádá prověření postupu čínských akcionářů.
To dobře ukazuje základní pravidlo přímořských trhů: čím blíž k nejznámějšímu městu a první linii u moře, tím vyšší přirážka. Kdo se posune o dvacet minut autem dál, může získat mnohem lepší poměr ceny, prostoru a kvality života. Abruzzo je ideální pro kupující, kteří chtějí „italský sen“, ale ne nutně turistickou kulisu. Dům v kopcích s výhledem na Jadran může být 20 minut od pláže a zároveň pořád výrazně levnější než podobná nemovitost ve známějších regionech. Pozor ale na starší domy. U italských venkovských nemovitostí je zásadní ověřit stavební dokumentaci, přístupovou cestu, stav střechy, technické sítě a případné nepovolené úpravy.
2. Peloponés: řecké moře bez ostrovní cenovky
Pokud je hlavním kritériem moře, Peloponés má obrovskou výhodu, je obklopen vodou ze všech stran. Korintský záliv, Jónské pobřeží, Messénie, Lakónie, Mani nebo Argolida nabízejí různé typy pobřeží, od městských apartmánů po domy v kopcích nad mořem.
Cenově je Peloponés výrazně příznivější než Athény, Mykonos nebo Santorini. Server Indomio v dubnu 2026 uváděl u rezidenčních nemovitostí v regionu průměrnou nabídkovou cenu 1 790 eur (v přepočtu asi 43 tisíc korun) za metr čtvereční, zatímco řecký průměr byl podle stejného zdroje vyšší.
Pro zahraniční kupující je Řecko obecně otevřené. Evropská síť pozemkových registrů ELRA uvádí, že v principu neexistují obecná právní omezení pro cizince, kteří chtějí koupit nemovitost v Řecku. Výjimkou jsou některé pohraniční a strategické oblasti, zejména na severu země a na východních ostrovech.
Americké občanství za milion dolarů. Trump spustil vízový program „zlatá karta“
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho můžou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun). Zažádat o kartu lze na speciálních webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše agentura Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu dražší.
Peloponés je proto dobrá alternativa k ostrovům. Nabízí řecké moře, taverny, dlouhou sezonu a často i lepší logistiku než ostrovní trhy závislé na trajektech. Dobře fungují oblasti kolem Korintského zálivu, Aigia, Kyparissie, Kalamaty mimo nejdražší části nebo menší obce v Messénii a Lakónii.
Hlavní riziko není v tom, že by cizinec nemohl koupit. Riziko je v detailu. U domů mimo města je nutné pečlivě ověřit vlastnický titul, přístupovou cestu, stavební povolení, napojení na vodu a elektřinu a případná omezení výstavby. Řecká levná nemovitost může být krásná, ale bez právní prověrky se z ní snadno stane drahá lekce.
3. Portugalská Silver Coast: Atlantik bez cen Lisabonu
Portugalská Silver Coast je kompromis mezi levným vnitrozemím a drahým Algarve. Patří sem Figueira da Foz, Leiria, Caldas da Rainha, Alcobaça, Nazaré mimo nejdražší části nebo menší obce mezi Atlantikem a vnitrozemím.
Portugalsko je pro zahraniční kupující právně přívětivé a nákup nemovitosti není obecně omezen jen na domácí obyvatele. Levnější nabídky se na Silver Coast stále objevují i pod 120 tisíc eur, ale kvalitní nemovitosti blízko oceánu už samozřejmě stojí výrazně víc.
4. Bulharské pobřeží: nejlevnější vstupenka k moři v EU
Bulharsko je cenově nejdostupnější varianta ve výběru. V okolí Burgasu, Nessebaru, Pomorie, Obzoru nebo Sunny Beach se pořád dají najít apartmány za ceny, které ve Středomoří prakticky zmizely.
Global Property Guide uvádí u bulharských destinací průměrnou cenu kolem 1100 eur za metr čtvereční. U resortních oblastí typu Sunny Beach se v některých tržních přehledech objevuje i pásmo 800 až 1200 eur za metr.
Bulharské pobřeží je vhodné hlavně pro kupující, kteří chtějí co nejnižší vstupní cenu u moře a spokojí se spíše s apartmánem než samostatným domem. Právě u bytů bývá nákup jednodušší, zatímco u domů s pozemkem je potřeba pečlivě řešit právní režim vlastnictví půdy. Vedle ceny je dobré počítat také s kratší sezonou než ve Středomoří a prověřit kvalitu resortní správy, protože ta může zásadně ovlivnit budoucí výnos i pohodlí vlastníka.
Mít vlastní byt u moře Čechy láká víc a víc. Za jakých podmínek se dá sjednat hypotéka?
Zaměstnanců s velmi dobrými příjmy je v Česku evidentně čím dál více. Dokonce tolik, že si mohou dovolit nakupovat nemovitosti v cizině ve větším měřítku než podnikatelé. Část jich to financuje kompletně z vlastního, část si na to bere hypoteční úvěr. Ten si přitom mohou vzít už i u bank přímo v Česku. Ne každý ale o tom ví. Přečtěte si, za jakých podmínek takovou hypotéku na byt či dům u moře, můžete dostat.
5. Almería, Murcia, Castellón: Španělsko mimo drahou mapu
Španělsko zůstává známým a relativně srozumitelným trhem. Dostupnější příležitosti už ale neleží v Barceloně, Marbelle ani na Mallorce. Zajímavější jsou Almería, Murcia, části Castellónu a menší města mimo první pobřežní linii. Na realitních portálech se v těchto provinciích dají najít i extrémně levné nabídky, Almería od 6000 eur, Murcia od 3000 eur a Castellón od 6800 eur. U použitelných nemovitostí v dobré dojezdové vzdálenosti k moři je ale realističtější počítat spíš s vyššími desítkami až nižšími stovkami tisíc eur; například nabídky s výhledem na moře v Castellónu začínají zhruba na 85 tisících eur.
Výhodou je klima, infrastruktura a známé prostředí. Nevýhodou je politická citlivost tématu zahraničních kupujících. I když návrh až 100procentní daně pro non-EU kupující se podle Reuters v březnu 2026 zasekl v parlamentu, ale ukazuje, že Španělsko je pro kupce mimo EU regulatorně rizikovější než dřív.
Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik
Koupí vilu na exotickém ostrově, často ji ani osobně nevidí, a za pár měsíců ji prodají se ziskem. Zahraniční nemovitosti lákají čím dál víc Čechů a v Indonésii už více než čtvrtina investorů sází na rychlé „flipování“. Klíčovou roli přitom hraje Instagram.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Koupí vilu na Bali a za rok ji prodají za trojnásobek. Češi objevili nový investiční trik
Akcie jihokorejského výrobce paměťových čipů SK Hynix ve středu prudce posílily a tržní hodnota firmy překonala hranici jednoho bilionu dolarů, píší světové agentury. Investoři dál sázejí na boom umělé inteligence, který žene vzhůru poptávku po vysokorychlostních pamětech pro datová centra a čipy Nvidie.
Jihokorejský výrobce paměťových čipů SK Hynix se zařadil mezi firmy s tržní hodnotou přes jeden bilion dolarů. Akcie společnosti ve středu vyskočily dvouciferným tempem a podle agentury Reuters se tržní kapitalizace dostala až na rekordních 1 680 bilionů wonů, tedy zhruba 1,12 bilionu dolarů.
Za prudkým růstem stojí především poptávka po paměťových čipech pro umělou inteligenci. SK Hynix patří mezi klíčové dodavatele vysokorychlostních pamětí HBM, které se používají v serverech a akcelerátorech pro výpočty umělé inteligence. Firma je zároveň významným dodavatelem pro Nvidii, jejíž čipy se staly symbolem současné AI investiční horečky.
V první fázi AI boomu investoři sledovali hlavně výrobce grafických procesorů v čele s Nvidií. Teď se pozornost stále víc přesouvá i k paměťovým čipům. Bez nich totiž obří modely umělé inteligence a datová centra nemohou fungovat.
Právě vysokorychlostní paměti HBM umožňují rychle přesouvat obrovské objemy dat mezi výpočetními čipy a pamětí. S růstem AI serverů tak roste i význam firem, které tento typ paměti dokážou vyrábět ve velkém a v dostatečné kvalitě.
SK Hynix z tohoto trendu těží mimořádně silně. Podle CNBCakcie firmy od začátku roku vzrostly zhruba o 250 procent.
Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent
Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.
SK Hynix není jedinou jihokorejskou firmou, která se díky AI dostala do klubu bilionových společností. Stejný milník nedávno překonal také Samsung Electronics. Podle Reuters se tak Jižní Korea dostala do mimořádné pozice: její burzu táhnou dvě polovodičové firmy, jejichž výkon je stále víc navázaný na globální investice do umělé inteligence.
Samsung vstoupil mezi bilionové firmy. Čipy pro AI z něj udělaly burzovního obra
Tržní hodnota firmy Samsung Electronics překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Akcie největšího světového výrobce paměťových čipů za poslední rok vzrostly více než čtyřnásobně, protože investoři sázejí na prudce rostoucí poptávku po čipech pro umělou inteligenci. Uvedla to agentura Bloomberg.
Ve středu rostly také akcie Samsungu, podle CNBC o více než šest procent. Obě společnosti dohromady představují zásadní část jihokorejského akciového indexu Kospi. Reuters uvádí, že Samsung a SK Hynix nyní tvoří zhruba polovinu jeho tržní kapitalizace.
To je pro investory dobrá i varovná zpráva zároveň. Na jedné straně má Jižní Korea v globálním AI řetězci mimořádně silnou pozici. Na straně druhé se výkon tamního trhu stále víc opírá o několik málo velkých technologických titulů.
Kospi letí vzhůru. S ním i riziko
Jihokorejský index Kospi má za sebou prudký růst, od začátku roku se téměř zdvojnásobil. Index letos přidal zhruba 91 procent poté, co už loni vzrostl o 76 procent.
Tak silná koncentrace ale může zvyšovat kolísavost trhu. Pokud by se zpomalily investice do datových center, přišly problémy v dodavatelských řetězcích nebo by se ukázalo, že firmy do AI infrastruktury investovaly příliš agresivně, dopadlo by to nejen na jednotlivé výrobce čipů, ale i na celý jihokorejský akciový trh.
Podobnou logiku už investoři znají z amerického trhu, kde výkonnost hlavních indexů v posledních letech výrazně ovlivňovalo několik technologických gigantů. V Koreji tuto roli přebírají Samsung a SK Hynix.
Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk
Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.
Optimismus investorů ovšem podporují i výsledky SK Hynix. Firma v prvním čtvrtletí roku 2026 oznámila rekordní čísla: tržby 52,6 bilionu wonů, provozní zisk 37,6 bilionu wonů a čistý zisk přes 40 bilionů wonů. Čtvrtletní zisk SK Hynix vzrostl meziročně více než pětinásobně.
Peter Kim, globální investiční stratég KB Financial Group, CNBC řekl, že akciový příběh SK Hynix a Samsung Electronics nemusí být vyčerpaný. „Fundamenty i valuace obou dvojčat jsou stále velmi pevné,“ řekl. Zároveň upozornil, že analytici zvyšují odhady zisků rychleji, než roste cena akcií. Jinými slovy: i po prudkém růstu může podle něj ocenění působit levněji, než by samotný vývoj kurzu naznačoval.
SK Hynix není v růstu osamocený. Do bilionového klubu se podle Reuters dostal také americký Micron Technology, další významný hráč v paměťových čipech. Agentura tento vývoj popisuje jako posun investorské pozornosti od samotných výrobců výpočetních čipů k firmám, které zajišťují paměť pro ukládání a přesun dat v AI infrastruktuře.
Další vítěz AI boomu. Micron překonal hodnotu jednoho bilionu dolarů
Americký výrobce paměťových čipů Micron Technology se zařadil mezi nejhodnotnější firmy světa. Jeho tržní kapitalizace dnes poprvé překonala hranici jednoho bilionu dolarů, tedy téměř 21 bilionů korun. Společnost tak dál posiluje roli jednoho z klíčových hráčů v dodavatelském řetězci pro umělou inteligenci.
To ukazuje širší změnu v polovodičovém byznysu. Z AI boomu netěží jen firmy navrhující nejvýkonnější procesory, ale i dodavatelé komponent, bez kterých se datová centra neobejdou. Paměťové čipy se z dříve cyklického a často podceňovaného segmentu staly jedním z klíčových úzkých hrdel celé AI ekonomiky.
Co sledovat dál
Další vývoj bude záviset hlavně na tom, zda technologické firmy udrží tempo investic do datových center. Pokud ano, výrobci pamětí mohou dál těžit z omezené nabídky, silné vyjednávací pozice a rostoucích cen.
Rizika jsou ale zřejmá. Polovodičový sektor je historicky cyklický. Prudký růst cen a kapacit může časem vést k opačnému problému: přebytku výroby.
Prozatím však platí, že AI horečka přepsala mapu vítězů na burze. A SK Hynix se z výrobce pamětí stal jedním z nejviditelnějších symbolů nové fáze technologického boomu.
Týden tradera: Nvidia zachraňuje náladu na trzích. Obavy ze stagflace ale sílí
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
