Ročně dojde k 350 tisícům pojistných událostí na majetku, za které pojišťovny vyplatí 15 miliard korun. V případě přírodní katastrofy, jako byly loňské povodně, se můžou škody vyšplhat i na dvojnásobek.
Nejstarším z nich je letos 29 let a k pojištění přistupují jinak než jejich rodiče či prarodiče. To ale neznamená, že by generace Z byla méně zodpovědná než ty předchozí, jak dokazuje nejnovější průzkum společnosti Deloitte. Klasická pojištění (života, zdraví, bydlení aj.) zoomeři, jak se lidem narozeným po roce 1996 také přezdívá, vnímají v životě jako klíčové, ale zatím jsou bez závazků, takže ve svém věku si často pořizují primárně cestovní pojištění nebo „niche“ pojištění – například domácích mazlíčků či elektroniky.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Téměř dvacet procent Čechů, kteří se vypraví na lyže do ciziny, se nijak speciálně nepojišťuje a spoléhá se jen na svou kartu zdravotní pojišťovny, jak vyplývá z posledního průzkumu KB Pojišťovny. To se jim však nemusí vůbec vyplatit, protože kvůli „lovcům nehod“ na ně mohou tvrdě dopadnout platby i za jiné než léčebné výlohy. A ty se mohou podle pojistných expertů vyšplhat i do statisíců či milionů korun. Přečtěte si na co si dát pozor, když se chystáte lyžovat v cizině.
Nynější požáry v Los Angeles jsou na nejlepší cestě stát se jedním z nejnákladnějších katastrof tohoto typu v dějinách USA. Očekává se, že škody přesáhnou 135 miliard dolarů.
Pojištění válečných rizik je specializovaný pojistný trh, který v současné době nabývá dramaticky na významu. Je životně důležitý pro udržení přepravců ropy, uhlí a obilí plujících nebezpečnými vodami Rudého, Černého i Středozemního moře.
Vláda chce zlepšovat situaci ohledně zařízení dlouhodobé péče o seniory v Česku. Premiér Petr Fiala proto podepsal memorandum o rozvoji těchto zařízení s Českou asociací pojišťoven (ČAP), která celý projekt tuzemských pojišťoven zastřešuje. Do roku 2034 by tak měla na základě této spolupráce v Česku vyrůst síť nových domovů pro seniory s 2,5 tisíci lůžky.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
V loňském roce bylo aktivních téměř pět milionů smluv životního pojištění. To je sice méně než před pár lety, podle Lenky Kejíkové z Generali České pojišťovny ale zájem postupně zase roste. Jedním z důvodů mohou být i pokroky lékařské vědy, které umožňují krytí stále většího množství vážných onemocnění nebo pojištění některých dříve „nepojistitelných“ osob. Třeba HIV pozitivních pacientů.
Zájem o pojištění v Česku rok od roku roste. Podle údajů České asociace pojišťoven se počet uzavřených pojistných smluv za posledních deset let zvýšil o 25 procent. Češi si stále více uvědomují, že pojištění není jen další výdaj, ale klíčový prvek finanční stability a ochrany jejich majetku i zdraví v případě mimořádných událostí. Tento trend je zčásti výsledkem rostoucí informovanosti díky internetu a médiím, ale také intenzivním kampaním zaměřeným na zvýšení finanční gramotnosti.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
