Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Akciové burzy ve východní Asii prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump na 90 dní snížil cla většině zemí na deset procent. Směrem vzhůru však pádí i indexy v Evropě.
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Americké akciové indexy zažily v březnu 2025 nejhorší denní propady od roku 2022 a nálada na trzích spadla na úroveň extrémního strachu. V tomto článku se podíváme na to, co se v březnu dělo na akciových trzích, kdo byli vítězové a poražení prvního kvartálu, proč zlato láme rekordy a jaké další příběhy psal trh v uplynulém měsíci.
Londýnský akciový trh, kdysi bašta globálních financí, je na ústupu. Potýká s problémy s likviditou, sníženou důvěrou investorů a konkurencí dynamičtějších finančních center. Zatímco světové trhy si nadále užívají nadprůměrného růstu, příběh na slavné Square Mile, jak se londýnské City přezdívá, nabízí smutnější příběh.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Zatímco velké americké akciové indexy posílily o 15 až 30 procent, v Evropě to bylo v průměru jen 10 procent. Lépe se vedlo také asijským cenným papírům. Tuzemští investoři si ale mohou mnout prsty. Akcie pražské burzy jim letos vydělaly přes 24 procent.
V uplynulém týdnu zasedaly centrální banky, přičemž rozhodnutí té americké bylo pod drobnohledem investorů. Fed nakonec doručil snížení sazeb o 25 bazických bodů (bps), zatímco zklamáním byla data z Číny. Hlavní americký index S&P 500 následně prošel prudkým „výprodejem“ a atakoval úroveň kolem 5900 bodů.
Ceny ropy 🛢 se dnes snižují 📉 kvůli vyhlídkám na slabší poptávku ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent kolem 18:15 SELČ vykazovala pokles více než 0,7 procenta a pohybovala se mírně nad 68 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela přes 0,8 procenta a nacházela se v blízkosti 64 dolarů za barel.
Americký miliardář Elon Musk požádal soud o zamítnutí ❌ žaloby, ve které ho americká Komise pro cenné papíry a burzy viní, že v roce 2022 příliš pozdě informoval o zvýšení podílu v sociální síti Twitter, která se nyní jmenuje X. Musk tvrdí, že se ho komise pomocí žaloby snaží potrestat za to, že ji kritizuje.
Čistý zisk ruské státní plynárenské společnosti Gazprom v letošním prvním pololetí 📉 klesl meziročně o šest procent na 983 miliard rublů (zhruba 255 miliard korun). Oznámila to dnes firma. Na výsledky měly negativní dopad nižší ceny ropy a silnější kurz rublu, napsala agentura Reuters.
Americký dolar oslabuje 👎 po zprávě o červencovém růstu spotřebitelských výdajů ve Spojených státech. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácí kolem 17:15 SELČ 0,1 procenta na 97,72 bodu.
Pražská burza v závěru týdne dál oslabila 📉, index PX klesl poosmé v řadě, dnes o 0,63 procenta na 2267,93 bodu. Ztratila většina emisí, akcie Erste Bank a Komerční banky odepsaly kolem jednoho procenta, energetický ČEZ a Moneta Money Bank přišly zhruba o 0,3 procenta. S mírným ziskem uzavřela dnešní obchodování pouze nápojářská Kofola. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna dnes 💪 zpevnila k euru i dolaru. K 17:00 posílila koruna vůči euru oproti předchozímu závěru o deset haléřů na 24,46 koruny za euro a k dolaru o 14 haléřů na 20,89 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
V místě někdejší restaurace Bohemia v centru Plzně, kterou stavbaři před rokem strhli, vzniká komplex 🏢 Palác Anglické nábřeží s 205 byty a 2800 metry čtverečními ploch pro kanceláře, maloobchod a služby. Za více než miliardu korun ho do prvního čtvrtletí 2028 postaví realitní fond INVESTIKA s místním developerem BC Real.
Deficit Spojených států v zahraničním obchodu se zbožím se v červenci zvýšil o 22 procent na 103,6 miliardy dolarů (zhruba 2,2 bilionu korun). Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu.
Německo dnes zahájilo ✔ komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní společnost Deutsche Energy Terminal (DET).
Na poslední chvíli se k hlasování ve sněmovních volbách ze zahraničí k dosavadním 24 000 přihlásily datovými schránkami další nízké tisíce zájemců. Přibližné počty těch, kteří chtějí využít první možnosti hlasovat z ciziny korespondenčně, bude moci ministerstvo zahraničí oznámit během příštího týdne.