Akciím rozvíjejících se trhů (EM) se v roce 2025 daří výrazně lépe než americkým i evropským indexům. Silný růst, tažený slabším americkým dolarem, levnějšími valuacemi a technologickým boomem v Asii, z nich dělá vítěze letošního roku. Pro investory to ale nemusí znamenat změnu éry – spíše připomenutí, že diverzifikace se vyplácí.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Bílý dům dnes potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent. Akcie poté ztráty z úvodu obchodování ještě více prohloubily. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16.387,31 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodů a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39.593,66 bodů.
Akciové burzy ve východní Asii prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump na 90 dní snížil cla většině zemí na deset procent. Směrem vzhůru však pádí i indexy v Evropě.
Oznámení extrémně vysokých a téměř plošných cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa rozkolísala trhy mimořádným způsobem. Některé akciové trhy se již dostaly do „medvědího trhu“, tedy oproti maximům klesly v krátké době o 20 a více procent. Po čtyřech dnech propad sice trhy začaly mírně růst, vyhráno ale investoři téměř jistě nemají. Naznačuje to index volatility VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se v posledních dnech dostal na úroveň, kde naposledy byl na začátku pandemie.
Americké akciové indexy zažily v březnu 2025 nejhorší denní propady od roku 2022 a nálada na trzích spadla na úroveň extrémního strachu. V tomto článku se podíváme na to, co se v březnu dělo na akciových trzích, kdo byli vítězové a poražení prvního kvartálu, proč zlato láme rekordy a jaké další příběhy psal trh v uplynulém měsíci.
Londýnský akciový trh, kdysi bašta globálních financí, je na ústupu. Potýká s problémy s likviditou, sníženou důvěrou investorů a konkurencí dynamičtějších finančních center. Zatímco světové trhy si nadále užívají nadprůměrného růstu, příběh na slavné Square Mile, jak se londýnské City přezdívá, nabízí smutnější příběh.
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
V týdnu, kdy proběhla dlouho očekávaná inaugurace Donalda Trumpa, nedošlo k výraznějším burzovním výkyvům. Nový americký prezident plánuje zavedení celé řady obchodních cel. Avšak zdá se, že jejich aktivace proběhne až v únoru. Naopak ropa utrpěla poměrně výrazný zásah po projevu, ve kterém Trump zmínil heslo „drill, baby, drill“, což je jasný signál o obnovení těžby v USA v co největší možné míře. Hlavní americký index S&P 500 se dostal na úroveň 6 100 bodů.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.