Při další blokádě Hormuzského průlivu by světu hrozila největší globální energetická krize, říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Vypadá to, že znesvářené strany kolem Perského zálivu míří k dohodě a že Hormuzský průliv bude co nejdříve zase otevřený. Co by se ale stalo, kdyby se něco zvrtlo?

I po jeho otevření bude trvat týdny až měsíce, než se obnoví normální provoz. V případě oprav poškozené infrastruktury, což se týká Kataru, to mohou být i roky. Kdyby uzavření Hormuzu trvalo rok, tedy do března 2027, svět by přišel o zhruba sedm procent primární energie. To by znamenalo nejhorší energetickou krizi, kterou jsme v moderní historii zažili za několik posledních dekád. Horší než oba ropné šoky v 70. a 80. letech minulého století. Ty se týkaly Spojených států, Evropy nikoliv. O největší globální krizi, která nám hrozí nyní, mluvila i samotná Mezinárodní energetická agentura.

Výpadek pouhých sedm procent by způsobil globální krizi?

Jen na okraj – z Perského zálivu putuje do světa mnohem více ropy a plynu, ale část jde ropovody a produktovody. A těch sedm procent je z celkového objemu energie, kterou si vyrábíme z ropy, plynu, uhlí, jádra, slunce, větru, vody, geotermální energie a podobně. I za předpokladu, že budou Spojené státy více těžit z břidlice a že bude Saúdská Arábie přesměrovávat více vytěžené ropy přes Rudé moře anebo že některé tankery Hormuzem projedou, protože zaplatí Iránu, takže by ten výpadek činil třeba jen 3,5 procenta, stále by šlo o největší energetickou krizi moderní historie.

Index prosperity: Čísla teď vypadají dobře, ale budoucí růst na nich nestojí

Money

Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.

ČTK

Přečíst článek

Evropa je připravenější než v roce 2022

Bylo by to horší než energetická krize po vypuknutí rusko-ukrajinské války v roce 2022, kdy se domácnostem zvedaly zálohy na plyn o několik set procent?

Krize v roce 2022 se koncentrovala jen do Evropy. My jsme brali plyn a ropu z Ruska, plynu 45 procent spotřeby, a neměli jsme infrastrukturu na to, abychom byli schopni jej dovážet třeba z Ameriky nebo z Kataru prostřednictvím LNG. Takže jsme v roce 2022 řešili fyzický nedostatek, tedy že plyn nebude. A v té době zároveň tím, co nejvíce ovlivňovalo cenu elektřiny, byly plynové elektrárny. Takže tím, že jsme měnili dodavatele plynu, jsme měnili i cenu elektřiny, protože tu určovaly plynové elektrárny.

Teď jsme v jiné situaci. Potenciální energetická krize, o níž hovořím, by se rozlila po celém světě. My jako Evropa nečelíme tomu, že plyn nebude. Ale čelíme rozhodnutí, jak drahý plyn si koupíme. I nadále můžeme jet ve stejných kolejích a nesnižovat spotřebu plynu a ropy, pokud budeme ochotni platit ty vysoké ceny. To nám samozřejmě bude přinášet ekonomické škody. Ale máme na výběr. Buď šetřit, anebo platit.

Jak by ta krize dopadla na nás?

Z hlediska Evropy by šlo o méně závažnou krizi, než byla ta roku 2022, protože tehdy šlo o nedostatek především plynu, a to se pak přelilo do elektřiny. Mimochodem, když se vrátím k roku 2022, omezení množství ropy a plynu přišlo do Evropy v nejhorším možném roce. Ve Francii byly kvůli opravám odstavené jaderné elektrárny, takže nemohly dodávat. Teď jedou na plný výkon. Za druhé bylo tehdy sucho, takže třeba nefungovaly hydroelektrárny ve Skandinávii, protože neměly vodu. Za třetí byly tehdy drahé emisní povolenky, takže na plný výkon nejely ani uhelné elektrárny. I to je dnes jinak. Čili tehdy to byl problém plynu, protože nedostatek elektřiny z jiných zdrojů jistily drahé plynové elektrárny. Dnes máme výrazně více výrobních zdrojů elektřiny a je to problém ropy a plynu.

Firmy musejí šetřit energii, ne čekat na levnou elektřinu

A české firmy jsou dnes na podobnou situaci výrazně lépe připravené, protože jsme ve srovnání s rokem 2019 snížili spotřebu plynu o nějakých 12 až 15 procent. V Německu se také snížila spotřeba plynu, ale kvůli tomu, že jim klesl průmysl. My vyrábíme stejně anebo dokonce více, ale zvyšujeme naši efektivitu. A to je přesně cesta, která nám může dlouhodobě pomoci, protože v Evropě prostě budou vysoké ceny energií přetrvávat. Když teď postavíme nové jaderné bloky, cena elektřiny nebude nižší, ale naopak vyšší kvůli investicím. Ale tu elektřinu prostě budeme mít, což je důležité. A pravdu má Václav Smil, který píše, že to, co nám zvýší konkurenceschopnost, nebudou malé jaderné reaktory ani vodík. Ale takové ty malé nudné investice do efektivity. V případě domácností investice jako zateplení fasády, fotovoltaika, tepelná čerpadla a podobně. A v případě firem to stejné a my vidíme, že to české firmy umí velmi dobře dělat.

„Vláda zasypala ekonomiku penězi.“ Ekonom Navrátil vysvětluje, proč inflace vystřelila

Leaders

Vláda po covidu zasypala ekonomiku penězi, a proto spotřebitelé nemuseli snižovat poptávku a obchodníci zlevňovat. A pak z toho byla extrémně vysoká inflace, říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Éra polikrize

Co byste tedy v dnešní době, plné nejistot, doporučil podnikové sféře?

Žijeme v éře polikrize. Máme jednu krizi za druhou. Neprožíváme je ale jako krize, jen se mění naše odolnost a to, jak vnímáme ty minulé krize. Například na krizi dodavatelských řetězců v roce 2020, kdy stály desetitisíce aut na letištích kolem Mladé Boleslavi, protože nebyly čipy, a řada věcí velmi výrazně zdražila, si dnes už ani nevzpomeneme. Následně přišly covidové lockdowny, pak inflační krize respektive krize cen energií, kdy jsme měli skoro 20procentní inflaci. Ale říkáme si, takhle to přece nemůže pokračovat. Já bych řekl, že může. Protože svět je propojený a trochu se láme dosavadní globální řád. Máme tu vyzyvatelské státy jako Čína, která svádí souboj se Spojenými státy. A USA už vojensky nejsou na nejvyšší úrovni, už nejsou schopny vést několik válek najednou a už nejsou schopny hrát roli světového policisty. Evropa se o sebe musí postarat sama. Svět se prostě dramaticky mění. A ty změny budou pokračovat, navíc za podpory technologií, umělé inteligence, což bude pro spoustu lidí a firem ohrožení a příležitost zároveň.

Co by tedy měly dělat české firmy?

Měly by si udělat důkladnou analýzu dodavatelských řetězců. Ukazuje se, že jeden jediný klíčový bod v tom řetězci, může to být Hormuzský průliv, je schopen ohrozit jejich chod. Firmy by proto měly mít zmapované nejen své dodavatele, ale i dodavatele svých dodavatelů, aby věděly, co se skutečně děje. A měly by investovat do zvýšení své odolnosti a adaptability. Máme za sebou období, kdy jsme dělali pětileté plány a na nich trvali. Teď musíme jet spíše ve čtvrtletních cyklech a velmi rychle reagovat na změněné podmínky. Firmy by se neměly řídit heslem, mám jednu strategii, té se držím. Měly by mít různé scénáře a neustále rozhodovat o tom, který scénář je či není platný, vědět, co mě může zabít či ohrozit, a proti tomu se pojišťovat, zajišťovat či ta rizika odstraňovat z cesty. Tedy neustále vyhodnocovat a plánovat.

Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem

Money

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.

ČTK

Přečíst článek

Národ AZ-kvízů

A to podle vás firmy nedělají?

Spíše ne. Vyžaduje to určitý styl myšlení, který je nám většinou cizí. Češi jsou národ AZ kvízů. Když se třeba zeptáte na Bitvu na Bílé hoře, každý hned řekne, 1620. Ale už nezná, o čem ta bitva byla a co jí předcházelo, co ji způsobilo, jaká byla její logika. My prostě jako národ obecně řečeno neumíme přemýšlet nad souvislostmi, neumíme to analyzovat. Je to těžké, a ani se to moc neučíme ve škole. Ale musíme se to naučit. Může nám v tom pomoci umělá inteligence. Ne tím, že nám řekne, jaký máme mít názor, ale že nám může simulovat nějakou velmi košatou diskusi. Přiblížit nám jiné názory, jiné pohledy, pohledy jiného spektra lidí. Různí lidé žijí různé životy s různými problémy, a dokud tohle nezačneme chápat, tak nebudeme schopni řešit ani ty problémy věcí veřejných.

Strategická autonomie jako šance pro Česko

A v čem je příležitost pro českou ekonomiku?

Strategická autonomie, o jejíž nutnosti se v Evropě stále přesvědčeněji mluví, není nic jiného než to, že budeme vyrábět výrazně více věcí v EU. Česká ekonomika je výrobní ekonomika, takže pro nás je to obrovská příležitost. Jsme schopni vyrábět skutečně cokoliv. Budeme mít sice vysoké ceny energií, ale to, co bude zvyšovat naši konkurenceschopnost, budou investice do efektivity. CleanTech jsou věci, které nám v tom pomohou, a Česká republika patří ve výrobě těchto technologií mezi světovou špičku. Elektrické škodovky, které jsou ve světě velmi oblíbené, železnice, různé materiály třeba pro potřeby zateplení, speciální čerpadla. Jsme pátí ve světě ve schopnosti vyrobit takové cleantechové výrobky, které neumí vyrobit nikdo jiný.

Máme ale problém v tom, že všechny ty úžasné věci, které dokážeme vyrobit, neumíme prodat. Nevyvážíme finální výrobky, snad kromě piva, jsme subdodavatelé. Prodáváme s nízkou marží.

Prodávat s dostatečnou marží se musíme naučit. A v mezidobí si najmout někoho, kdo to umí. Třeba Poláky, ti umějí prodat všechno. Zatím jsme ale strašně uzavření, žijeme v takovém hobitíně, kam nechceme nikoho pustit, ani třeba na naše vysoké školy. Přitom by nám větší otevřenost pomohla. Pomohla by nám využívat dovednosti, které zatím nemáme. Nejsme dobří obchodníci, jsme vynikající v kreativitě, v řešení akutních problémů, ale nemáme vizi a schopnost ty věci prodávat. A sebevědomí. My tak dlouho něco vylepšujeme, až nás předběhne někdo jiný s podobným výrobkem anebo ho od nás koupí a prodá výrazně dráž. Říká se o nás, že jsme montovna. Řekl bych, že částečně ano. Ale my si ani za věci, které děláme v té montovně, nedokážeme říct odpovídající cenu.

Michl pro Bloomberg: Červnové zvýšení sazeb je reálná možnost

Money

Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.

nst

Přečíst článek

Ambice zabíjíme už ve škole

K využití schopností jiných ale potřebujeme schopnost delegovat. Máme ji?

Na úrovni korporací to funguje. Nemáme problém najmout si manažera z jiné země. Členem představenstva České spořitelny odpovědným za korporátní byznys je například Slovák. Slováci jsou také větší salesmani než Češi. Zahraniční manažeři jsou také ve vedení Erste Group. Velké podnikatelské skupiny jako Czechoslovak Group a další, kde je velký důraz na efektivitu, mají manažery i v zahraničí a jsou schopni zaplatit si i špičkové Čechy, kteří tady také jsou. Ale my potřebujeme tuhle dovednost pro více lidí. Od malička. Abychom nebyli národ A-Z kvízů, ale národ, který dokáže využít své silné stránky, který má sebevědomí a ambice. Teď naše ambice zabíjíme a přestáváme věřit tomu, že když na sobě budeme pracovat, vyplatí se nám to.

Polovina patnáctiletých dětí, studentů a studentek, když se jich v PISA testech (nejvýznamnější mezinárodní šetření v oblasti vzdělávání – pozn. red.) ptali, zda se snaha vyplácí, řekla, že ne. To je nejhorší výsledek ze zemí OECD. Už v 15 letech trpíme vyhořením, jako kdybychom za sebou měli dvacetiletou práci v korporaci. Je to tím, že chodíme do školy, která odměňuje především nedělání chyb. To znamená ztrátu ambice. Ambice je přece o tom, že budu zkoušet nové věci a chyby dělat budu. My se místo toho velmi záhy naučíme, že dělat chyby se nevyplácí. K tomu přispíváme i my rodiče. Řešíme pětky, čtyřky a trojky a jedničku bereme jako samozřejmost.

Vily, jejichž cenu realitky tají. Pražský luxusní trh nabízí bazény, věže i výhledy na Hrad

Reality

Vily za desítky i stovky milionů korun. Pražský luxusní trh nabízí rezidence s bazény, wellness, věžemi i výhledy na Hrad. U nejdražších domů se cenu často dozví jen vážní zájemci.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Spojené státy a Írán udělaly první krok k mírové dohodě. Prezidenti Donald Trump a Masúd Pezeškján elektronicky podepsali memorandum, které má mimo jiné otevřít Hormuzský průliv.

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, ve středu elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí.

Následně podpis potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak vstoupilo v platnost, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, plánovaná na pátek, je nyní nejistá.

Hormuz se má znovu otevřít

Čtrnáctibodová předběžná dohoda, která by měla vést k ukončení války, má především zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu. Jde o klíčovou námořní trasu pro vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí Perského zálivu.

Dohoda má zároveň ukončit americkou blokádu íránských přístavů. Po původně plánovaném pátečním podpisu dohody, kterou zprostředkoval Pákistán, měla po dobu 60 dnů pokračovat jednání o konečné mírové dohodě.

Babiš: Nesplnění závazku vůči NATO jde za Fialou. Bývalý premiér se brání

Politika

Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.

nst

Přečíst článek