Umělá inteligence má potenciál změnit globální ekonomiku. Nicméně bude to pomaleji, než se očekávalo. Vychází to z nového reportu Světového ekonomického fóra, jehož zástupci analyzovali predikce využití AI v průmyslu od ekonomů z celého světa. Nejpomaleji se přitom umělá inteligence pozitivně projeví v zemědělství a rybolovu.

Sektory IT a telekomunikací patří k ekonomickým oblastem, v nichž dochází k dopadům zavádění umělé inteligence nejrychleji. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Světového ekonomického fóra mezi ekonomy z celého světa, který fórum představilo na konci května. Oslovení ekonomové očekávají, že pozitivní dopady zejména na zvýšení produktivity se v těchto sektorech projevují méně než do šesti měsíců. Navíc se tento čas ještě zkrátil proti obdobnému průzkumu z letošního ledna.

„Více než devět z deseti respondentů souhlasí nebo rozhodně souhlasí s tvrzením, že míra adopce AI se během příštích dvanácti měsíců dále zvýší. Tempo zavádění je natolik vysoké, že se již začínají objevovat známky významných omezení na straně nabídky. Současně je zřejmé, že adopce AI postupuje nerovnoměrně, a to jak z geografického hlediska, tak mezi jednotlivými typy podniků,“ stojí v reportu. „První vlna produktivních přínosů se objevuje zejména tam, kde je samotná práce plně digitální a umělá inteligence může přímo pracovat s kódem, daty a pracovními procesy,“ píše se dále v reportu Světového ekonomického fóra.

Kellnerová se rozhlíží po trhu, má investiční apetit

Zprávy z firem

Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.

lib

Přečíst článek

Ochlazení očekávání

Při srovnání aktuálního reportu s tím lednovým ekonomové sledují ještě jednu oblast, kde dochází k pozitivním dopadům rychleji, než se očekávalo: v oblastní vzdělávání.

„Zavádění umělé inteligence do vzdělávání totiž nabízí značný potenciál pro proměnu výukových metod, personalizaci vzdělávacích zkušeností a zefektivnění administrativních procesů,“ myslí si autoři reportu.

V ostatních oblastech ale dochází k ochlazování očekávání. A to v některých případech i o několik let. Týká se to například zdravotní péče, kde se dříve očekávaly pozitivní dopady po 12 měsících, aktuálně ekonomové očekávají, že k tomu dojde spíše až za dva a půl roku. Nejvyšší posun zažila oblast stavebnictví a technických prací, kde se původně očekával nárůst produktivity za 15 měsíců, aktuálně odhady hovoří o třech a půl letech. Nejdelší horizont pozitivních dopadů pak ekonomové z celého světa očekávají v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde jde o téměř čtyři roky.

Devadesátky jsou zpět díky AI. Nokia, Dell či Micron raketově rostou

Trhy

Investor do technologického sektoru si může připadat, že se ocitl zpět v devadesátých letech před prasknutím takzvané dot.com bubliny. Firmy jako Nokia, Dell, Micron nebo Intel narostly v posledních měsících o stovky procent. Důvod je přitom zřejmý: umělá inteligence a budování infrastruktury pro její fungování.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Pozvolnější a nerovnoměrný vývoj

Ve srovnání s předchozím vydáním průzkumu tak respondenti napříč většinou odvětví mírní očekávání ohledně krátkodobého dopadu AI na produktivitu. Historie podle reportu ukazuje, že přínosy univerzálních technologií často vyžadují roky doplňkových investic.

„Současná vlna AI navíc zůstává soustředěna především ve velkých firmách a ve službách založených na znalostech, zatímco právní, datové, dovednostní a infrastrukturní překážky zpomalují její širší rozšíření,“ upozorňuje report.

Výsledkem tak může být pozvolnější a nerovnoměrnější vývoj, než naznačovala původní očekávání. Viditelné úspěchy budou přicházet postupně a makroekonomické přínosy se projeví až ve chvíli, kdy se jim přizpůsobí manažerské postupy, energetická infrastruktura i pracovní síla.

Nvidia chystá superčipy, které změní počítače k nepoznání. Klávesnici nahradí AI agenti

Zprávy z firem

Šéf Nvidie Jensen Huang ohlásil první revoluci v osobních počítačích za 40 let. Klávesnici a myš mají postupně nahradit AI agenti. To je jeden z dopadů nového čipu, na němž Nvidia pracovala společně s Microsoftem v uplynulých třech letech, uvádí Financial Times.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.

Když se mluví o české architektuře, často se řeší hlavně to, jestli je stavba krásná, odvážná nebo dostatečně současná. Letošní ročník České ceny za architekturu ale nabízí ještě jiný pohled. Je to poměrně přesná zpráva o tom, kde se v Česku investuje, jaké typy projektů vznikají a jak moc se kvalita architektury stává součástí ekonomického uvažování.

Do jedenáctého ročníku ceny, kterou pořádá Česká komora architektů, se přihlásilo 301 realizací dokončených v posledních pěti letech. Jde o třetí nejsilnější ročník v historii soutěže. Za tímto číslem se neskrývá jen bohatší přehlídka domů, škol, parků nebo kanceláří. Ukazuje se na něm i širší proměna trhu, kdy architektura přestává být výjimečným bonusem a stále častěji se stává součástí investičního rozhodování.

Jak rekonstruovat staré městské domy? Zašedlý činžák V Nuslích přiblížili těm výstavním na Vinohradech

Reality

Býval to takový obyčejný pavlačový dům, jakých v pražských Nuslích najdeme spousty. Dvojice architektek z ateliéru Plus One Architects ho ale přetvořila k obrazu svému a podle jasných pravidel: ctít původní a minulost oživit současností.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Stavby za stovky milionů mění města

Silný ekonomický rozměr soutěže potvrzují i investiční náklady. U 164 přihlášených realizací byly nižší než třicet milionů korun. Dalších 59 staveb se pohybovalo mezi třiceti a sto miliony. A hned 78 projektů přesáhlo hranici sta milionů korun. To je podstatná informace. Česká architektura se neodehrává jen v kategorii malých citlivých rekonstrukcí, interiérů nebo rodinných domů pro osvícené klienty. Ve hře jsou velké bytové projekty, školy, sportovní haly, kulturní budovy, nádraží, veřejná prostranství i multifunkční stavby. Tedy přesně ty investice, které formují města a zároveň ukazují, jakou ekonomickou ambici má veřejný i soukromý sektor.

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Reality

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Soukromý sektor táhne. Veřejný se učí

Z celkových 301 přihlášených realizací převažují soukromé zakázky. Je jich 181, zatímco veřejný investor stojí za 120 projekty. Na první pohled to není překvapivé, protože soukromý sektor táhne hlavně bydlení. Zároveň to ale připomíná jednu dlouhodobou slabinu. Stát, města a obce sice stále častěji mluví o kvalitě veřejného prostoru a stavební kultuře, ale skutečná síla investic je pořád výrazně rozdělená.

Veřejný sektor přesto začíná být vidět. Mezi přihlášenými projekty jsou školy, knihovny, sportovní stavby, zdravotnická zařízení, nádraží, mosty, parky i náměstí. Právě tyto stavby jsou pro kvalitu života možná důležitější než jednotlivé architektonické ikony. Dobrý dům může potěšit investora a sousedství. Dobrá škola, park nebo náměstí mění celé město.

Nejenom nová budova filharmonie. Na Vltavské do dvou let započne stavební revoluce

Reality

Čtyři sály, knihovna, kavárny i restaurace. Praha už má jasno, jak bude vypadat Vltavská filharmonie. Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) představilo architektonickou studii. I ta už si našla svoje kritiky.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Soutěží přibývá. Hotových staveb ale pořád pomalu

Zajímavým ukazatelem kvality veřejného zadávání jsou architektonické soutěže. Z veřejně financovaných staveb vzešlo dvanáct realizací ze soutěží s potvrzením regulérnosti České komory architektů. To je pozitivní signál, protože soutěže patří k nejlepším nástrojům, jak veřejné zakázky zadávat kvalitněji.

Jenže mezi soutěží a hotovou stavbou často uplyne i více než deset let. V praxi to znamená, že i když se kvalita podaří dobře nastartovat, systém ji neumí dostatečně rychle dotáhnout do reality.

Právě tady se ukazuje jeden z hlavních paradoxů české architektury. Česko má dobré architekty, rostoucí počet soutěží, silné soukromé investory a čím dál ambicióznější města. Zároveň ale narážíme na pomalé povolování, složitou administrativu, proměnlivou politickou podporu a někdy i nedostatek odvahy dělat věci jinak.

Praha vede, Brno sílí

Zajímavá je také regionální mapa. Nejvíce přihlášených realizací tradičně pochází z Prahy, letos 81. Následuje Jihomoravský kraj se 49 stavbami, z toho 28 je přímo v Brně. Třetí je Středočeský kraj se 47 realizacemi. To potvrzuje koncentraci kapitálu, investorů i architektonických kanceláří ve velkých centrech a jejich zázemí.

Zároveň ale nejde jen o pražský příběh. Do soutěže se přihlásily realizace ze všech krajů. Kvalitní architektura se objevuje i v menších městech, v regionech a v typologiích, které dříve stály mimo hlavní pozornost: sportovní zázemí, komunitní centra, smuteční síně, zdravotnické objekty, parky nebo konverze průmyslových areálů. Právě v tom je možná nejdůležitější posun. Architektura se pomalu dostává tam, kde ji člověk potkává každý den.

Z bývalého mlýna v Brně budou nové byty. Nejlevnější stojí sedm milionů

Reality

Na jihu Brna pokračuje přeměna zanedbaných území. V Komárově se začíná prodávat rezidenční projekt s 80 byty, který cílí na vlastní bydlení i investory. Projekt nabídne terasy, parkování i soukromý rezidenční park.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Dalším tématem je udržitelnost. Autoři ji letos výslovně uvedli u 128 realizací. To samo o sobě ještě neznamená, že zbytek staveb udržitelný není, ani že všechny deklarace mají stejnou váhu. Ukazuje to ale, že bez energetické úspornosti, práce s vodou, zelenými střechami, recyklovanými materiály nebo rekonstrukcemi místo demolic se dnes o kvalitní architektuře mluví čím dál hůř.

Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům

Money

Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.

nst

Přečíst článek