Euro bývá prezentováno jako nástroj podporující stabilitu a rozpočtovou odpovědnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Empirica však dospěl k opačnému závěru: vlády v eurozóně reagují na rostoucí zadlužení podstatně slaběji.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Volkswagen se pokouší uklidnit investory zeštíhlením nabídky, jeho plán je však příliš vágní. Koncern dál ztrácí konkurenceschopnost v Číně, bojuje s drahou pracovní silou i problémy elektromobilů. Otázkou zůstává, zda se ozdravný řez dotkne také Škody Auto.
Debata o silnější roli státu v energetice znovu otevírá otázku, jak hodnotit privatizace strategických podniků. Příběh Mostecké uhelné ukazuje, že úspěch nelze měřit pouze cenou transakce, ale také zachováním provozu, pracovních míst a stability regionu.
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které soud nařídil elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Dostupnost sportu se stává stále důležitějším sociálním tématem. Pravidelný pohyb se liší podle věku, vzdělání i regionu a rostoucí ceny mohou tyto rozdíly dál prohlubovat. Dopady se přitom nemusí projevit jen na sportovištích, ale i ve zdravotnictví.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Ceny ropy smazaly počáteční zisky a klesají. Může za to zpráva o stavu zásob ropy a benzinu ve Spojených státech. Zásoby ropy nečekaně 📈 vzrostly, protože rafinérie omezily zpracování a dovoz se mírně zvýšil. Cena severomořské ropy Brent ztrácí 0,2 procenta a prodává se za 79,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI klesla o 0,7 procenta na 75,23 dolaru za barel.
