Donald Trump chce za bezpečný průjezd Hormuzským průlivem vybírat pětinu hodnoty nákladu. U plně naloženého supertankeru by poplatek mohl dosáhnout zhruba 640 milionů korun. Námořníci plán označují za zlodějinu a obchodníci se obávají dalšího růstu cen ropy. Ten by brzy pocítili také čeští řidiči.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Dostupnost sportu se stává stále důležitějším sociálním tématem. Pravidelný pohyb se liší podle věku, vzdělání i regionu a rostoucí ceny mohou tyto rozdíly dál prohlubovat. Dopady se přitom nemusí projevit jen na sportovištích, ale i ve zdravotnictví.
Česko čeká teplotně nadprůměrné léto a s ním i otázka, zda se mohou opakovat blackouty. Podle zakladatele energetické skupiny Amper Jana Palaščáka jsou soláry snadný terč, ale hlavním viníkem výpadků elektřiny nejsou. Tím jsou přehřívající se sítě, slabá odolnost infrastruktury, sucho a problémy konvenčních elektráren s chlazením.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Otevření Hormuzského průlivu srazilo cenu ropy a zlepšilo náladu na trzích. Podle Lukáše Kovandy může dohoda Washingtonu s Teheránem změnit i českou debatu o sazbách: pokud ropa zůstane levnější, část bankovní rady ČNB může váhat se zvýšením úroků. To by nahrálo Andreji Babišovi.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
