Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.
V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.
Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
Napětí kolem Íránu a vojenské operace v blízkovýchodním regionu se okamžitě promítají i do realitního trhu. V praxi to znamená, že část kupujících odkládá rozhodnutí o nákupu nemovitostí. Nejviditelnější je to v Dubaji a dalších částech Spojených arabských emirátů (SAE), které v posledních letech patřily mezi nejrychleji rostoucí realitní trhy světa, píše ve svém komentáři Jan Štěpánek, ředitel Century 21 Synergy.
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.
Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.
