Trump prohrál, česká koruna slaví. Volební triumf demokratů oslabil dolar, srazil výnosy amerických dluhopisů a české měně pomohl mezi světovou desítku vítězů. Pokud se tento trend udrží, mohou z něj těžit i Češi s hypotékami. Investory do amerických akcií ale může Trumpova porážka bolet.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
Český stát má k prostituci pozoruhodný vztah. Jako povolání ji neumí pořádně uchopit, jako zdroj příjmů už ano. Sexuálním pracovnicím nevystaví živnostenské oprávnění, zato jim dokáže vystavit daňový účet. Morální rozpaky končí tam, kde začíná příjem státního rozpočtu.
Elektřina sice meziročně zlevnila, jenže české domácnosti ji po zohlednění kupní síly stále mají jednu z nejdražších v Evropské unii. A právě v tom je kus vysvětlení volebního debaklu vládních stran: lidé slyší o zlevňování, ale ve svých peněženkách pořád cítí drahé energie, bydlení, hypotéky i pohonné hmoty.
Začínají komunální a senátní volby. V metropoli, která má rozpočet přes dvě stě miliard korun a řadila by se tak rozpočtem k největším ministerstvům, jsme mluvili s lídry všech relevantních stran. Existuje tu jedna záhada. Kandidáti na primátora mají na spoustu témat prakticky stejné názory. Jen se tak nějak nemusí osobně.
Primátor nosí řetěz, skutečná moc se ale dělí jinde. Po komunálních volbách se totiž nehraje jen o radnice, ale především o miliardové městské firmy, jejich vedení a veřejné zakázky. Kdo získá klíče od městského majetku a proč by to mělo voliče zajímat víc než jméno primátora?
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
