Vláda schválila rozpočet na příští rok s deficitem 389 miliard korun. Obhajuje ho slovy o nutnosti investic, v roce 2028 se prý schodek bude snižovat. Podle vlády to zajistí větší daňové výnosy z rostoucí ekonomiky. Dost děravá pohádka.
Donald Trump oprášil zákon z roku 1930, který mu dává mimořádně tvrdou zbraň proti obchodním partnerům: až padesátiprocentní dodatečná cla, nebo dokonce zákaz dovozu. Kanada je první terč. Pokud nový postup obstojí, může se stejný celní kanón brzy otočit proti Evropě. A český průmysl by před jeho palbou rozhodně nezůstal stranou.
Kdo bere dotace, kdo radí ministrům a za kolik? U veřejných peněz by mělo být jasno, realita je ale jiná. Stát místo větší transparentnosti znovu „zatahuje závěsy“.
Ministr školství Robert Plaga chce zvýšit platy učitelů. Chce je dotlačit na 130 procent průměrné mzdy. Je to téma omleté, každý ministr školství chtěl přidávat učitelům. Je to závazek letitý, stále nenaplněný. Vláda nyní opět slibuje.
Poslední zpráva od armády České republiky zní, že se vrtulníky H-1 Venom a Viper postupně připraví k obnovení provozu. Asi to má být dobrá zpráva. Otázkou je, k čemu nám vlastně tyto vrtulníky slouží. Česko nakoupilo od USA dvanáct vrtulníků, to není velká vojenská síla. Jeden vrtulník již spadnul. Je to obrana země, nebo byznys?
Z vlády padají v poslední době různé nápady, co by se mělo změnit ve školství. Nejprve to bylo zrušení devátých tříd, tento nápad nepřežil týden. Potom vznikla debata kolem předškolní výchovy. Naposledy ministr Plaga zveřejnil nápad, že by se mohl změnit formát letních prázdnin. Co se děje na ministerstvu školství?
Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na pět procent a překonala očekávání ekonomů. Bez práce je 367 tisíc lidí, meziročně zhruba o 38 tisíc více. Část nárůstu jde na vrub prázdninám, analytici ale upozorňují na dlouhodobější ochlazování trhu práce a úbytek míst v průmyslu. Skutečný test českého trhu práce podle nich přijde na podzim.
Evropa čelí brutální vlně devastujících požárů, nejhorší je situace ve Francii (ale špatné je to i ve Španělsku, Řecku, Chorvatsku i jinde). Logicky se vede debata, kdo za to může, jak tomu do budoucna předcházet, jak reagovat a co se s tím vůbec dá dělat. Je jasné, že se ani v Česku velkým lesním požárům ve vysušených porostech a během vln obrovských veder nevyhneme. Vzpomeňme na České Švýcarsko. V tom je debata ve Francii poučná i pro nás.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Euro bývá prezentováno jako nástroj podporující stabilitu a rozpočtovou odpovědnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Empirica však dospěl k opačnému závěru: vlády v eurozóně reagují na rostoucí zadlužení podstatně slaběji.
