Opoziční politiky nyní doběhlo vlastní předchozí zkreslování, jímž maskovali, že rozpočet přesáhli hned tři roky po sobě, plyne i ze stanoviska Národní rozpočtové rady.
Mají být auta elektrická, nebo spalovací? Únavná veřejná (ne)debata. Lidé volí spalovací motory, politici jim vnucují elektrické. Mašinérie propagace elektrických aut je velmi propracovaná. Nicméně, zákazníci, ty bestie, si pořád nedají říct.
Kdo sleduje sportovní soutěže v bojových uměních, jak se mladí muži za peníze mezi sebou perou v kleci, musel zaznamenat existenci Jiřího Procházky. Nejlepší český rváč, neotřelý, který si svým zápasením vydělal miliony dolarů. V ringu vždy rozpoutal chaos. Žádný soupeř nevěděl, ze které strany rána přiletí. Vytvořil nečitelné prostředí, ve kterém se komíhal tak, že na konci byl vítězem.
Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Poslanecká sněmovna dnes podle všeho na doporučení rozpočtového výboru vrátí návrh státního rozpočtu na rok 2026 Fialově vládě k přepracování. Dosluhující kabinet bude mít na revizi čas zřejmě zhruba do poloviny prosince. Lze předpokládat, že do té době nová vláda nevznikne.
COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.
Nová vláda chystá úlevy pro gastronomii i zásahy do obchodních řetězců. Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o dvě až tři miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska.
Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.
Rakousko se topí v dluzích, hrozí mu pětiprocentní deficit. I kvůli nákladnému sociálnímu bydlení ve Vídni, které je v Česku zhusta skloňováno jako vzor.
Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Muskova firma stojící za chatbotem Grok získala od investorů 20 miliard dolarů (asi 415 miliard korun). Peníze do firmy podnikatele a miliardáře Elona Muska vloží mimo jiné výrobce čipů Nvidia nebo Katar. Společnost o tom informovala na svém blogu.
Číst více
