Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Vládní strany nás měsíce strašily, jaké horory nastanou po vítězství Andreje Babiše. Když k tomu skutečně došlo, poplácaly se po zádech a v klidu mizí ze scény. My, obyčejní lidé, tu ale musíme zůstat. Opuštění jako Jeníček a Mařenka v lese. Přitom teď nastal čas na hrdinství.
Výsledek sněmovních voleb opravdu zásadně ovlivnil fakt, že Motoristé překročili pětiprocentní hranici. Pokud by dopadli jako Stačilo!, pod pětiprocentní hranicí, kabinet premiéra Petra Fialy mohl pomýšlet na to, že bude vládnout další čtyři roky. Právě vyklizení pozic Motoristům tedy bylo osudovou chybou koalice Spolu. A zejména pak její nejsilnější strany, ODS.
Americká vyhrocená politika vyústila po letech do rozpočtového provizoria. Statisíce rodin budou bez výplat a státní aparát jede na autopilota. Děsivé kulisy doplňuje ještě rétorika Donalda Trumpa, která dělá z běžné politické strategie záškodnictví. Ukazuje se jediné, pro amerického prezidenta není politika uměním možného, ale tvrdé autoritářské zakleknutí.
Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.
Volební kampaň nám vrcholí, už za týden budeme vědět výsledky a rozložení sil. Okamžitě se rozjede ono reálné druhé kolo voleb, tedy pověření sestavením vlády, vyjednávání o složení koalic, neúspěšní lídři budou skládat funkce, začne pnutí ve stranách. Pojďme se podívat na některé možné aspekty této povolební hry, která začne příští sobotu. Bude to zábava, něco pro fajnšmekry politických strategií a her.
Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.
Fakta jsou zřejmá. Babiš někdy před dvaceti lety vymyslel, že si vezme dotaci padesát milionů na Čapí hnízdo, přestože na ni neměl nárok. Dělalo to tak mnoho bohatých podnikatelů, když si stavěli hotely a rekreační střediska. Byly to však dotace určené pro malé a střední firmy, ne pro boháče.
Klíčovém problémem je, že Evropská unie reguluje, jak mají slepice klást vejce. Už ne v kleci, ale někde „lidštěji“, třeba v podestýlce. Bohulibý záměr, který má vaječný průmysl vrátit do devatenáctého století. Bohužel, ten současný vaječný průmysl na tuto progresivní myšlenku není připraven. Důsledkem bude, že nebude dost vajec. Nebo budou příliš drahá.
Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos „jedné miliardy“, jímž se resort spravedlnosti chlubil.
Máme nového šéfa ČT, který vzešel z volby, jde o zkušeného televizního manažera a pravděpodobně jeho cílem není veřejnoprávní stanice zrušit. Tím ale dobré zprávy o volbě končí. Celý týdenní cirkus totiž znovu ukázal limit toho, jak vlastně dohled nad veřejnoprávními médii v Česku „funguje“. A taky se potvrdilo, že systém, který vlastně nikdo nechtěl a nechce, nikdy nevede k dobrým výsledkům.
Sjezd znovu zvolil prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který ji vede 19 let. Ve druhém kole volby neuspěl Zdeněk Mrozek, který vede vědeckou radu komory.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval do funkce zástupce tajemníka vlivné bezpečnostní rady Andreje Bulygu, dosavadního náměstka ministra odpovědného za technické a materiální vybavení ozbrojených sil. Kreml o tom informoval na svých internetových stránkách
Význam potravinových bank v Česku roste . Pomoc z jejich zásob loni v Česku využilo přes 430 tisíc lidí, jejichž počet přitom každoročně zvyšuje. Nejčastěji pomáhají využívat samoživitelky, rodiny v krizi nebo senioři. Natiskové ko nferenci při příležitosti podzimního kola celostátní sbírky potravin to řekl ministerstvo zemědělství Marek Výborný.
Novým prvním místopředsedou TOP 09 se na dnešním sněmu nejmenší sněmovní strany v Praze stal exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Od delegátů získal 110 hlasů. Ve volbě porazil dosavadního statutárního zástupce předsedy Vlastimila Válka, pro kterého hlasovalo 63 delegátů.
Novým předsedou TOP 09 se na sněmu strany v Praze stal poslanec a dosavadní řadový místopředseda Matěj Ondřej Havel. Získal podporu 120 ze 171 hlasujících delegátů, tedy mírně přes 70 procent. Protikandidáta neměl, bývalý šéf strany Jiří Pospíšil se nominace z regionů vzdal.
Přípravy na vánoční trhy 🎄🎄🎄v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028.
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a 🛢️🛢️🛢️ ropu, uvedl podle agentury APpremiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Po šesti letech dnes čelo TOP 09 opustí Markéta Pekarová Adamová. Volební sněm aktuálně nejmenší parlamentní strany vybere jejího nástupce. Na jaře se rozhodla opustit vysokou politiku, do sněmovních voleb v současnosti už bývalá předsedkyně Sněmovny nekandidovala.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.