Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Boj o jachty. Itálie prověřuje podnět Karla Komárka kvůli rozhodnutí akcionářů Ferretti

Karel Komárek
Allwyn, užito se svolením
 nst
nst

Italská vláda se zabývá žádostí společnosti KKCG Maritime podnikatele Karla Komárka o přezkum čtvrtečního rozhodnutí akcionářů výrobce luxusních jachet Ferretti. Valná hromada se ve sporu o kontrolu nad firmou přiklonila k čínské skupině Weichai. KKCG upozorňuje na možné porušení pravidel pro investice do strategických podniků a žádá prověření postupu čínských akcionářů.

Italská vláda posuzuje žádost společnosti KKCG Maritime podnikatele Karla Komárka o přezkoumání platnosti rozhodnutí akcionářů italského výrobce luxusních jachet Ferretti. Ti se ve čtvrtek ve sporu o kontrolu nad podnikem přiklonili na stranu čínské skupiny Weichai Group. S odkazem na italského ministra průmyslu Adolfa Ursa o tom informovala agentura Reuters.

Žádost byla přijata a nyní ji posuzují příslušné odbory,“ uvedl Urso. Podle něj se věcí nezabývá pouze jeho resort. „Netýká se to jen mého ministerstva, ale především také ministerstva obrany, jelikož Ferretti má zbrojní část výroby,“ dodal ministr.

Italský úřad vlády podle zdroje ČTK obdržel podnět k prověření, zda nebyly porušeny povinnosti spojené s oznamováním a schvalováním investic do strategických podniků ze zemí mimo Evropskou unii. Podle KKCG by se na Ferretti tato pravidla mohla vztahovat, protože firma má menší divizi vyrábějící hlídková plavidla pro bezpečnostní složky.

Akcionáři dali přednost Weichai

Čtvrteční valná hromada Ferretti se konala za zavřenými dveřmi. Rozhodovala o tom, zda si kontrolu nad představenstvem udrží největší akcionář firmy, čínská skupina Weichai, nebo zda převahu získá skupina kandidátů podporovaná Komárkovou KKCG Maritime.

Podle zveřejněného zápisu podpořili kandidátku vedenou společností Weichai akcionáři zastupující 49,7 procenta kapitálu. Kandidátku navrženou KKCG podpořili akcionáři držící 45,1 procenta kapitálu.

Weichai má většinu v představenstvu, KKCG jedno místo

Po hlasování má podle italských médií Weichai v představenstvu Ferretti osm křesel, zatímco KKCG jedno. V představenstvu podle webu společnosti zasedá dlouholetá manažerka skupin KKCG a Allwyn Katarína Kohlmayerová.

Nové představenstvo následně jmenovalo nového generálního ředitele. Stal se jím švýcarský manažer bulharského původu Stassi Anastassov, který ve funkci nahradil dlouholetého šéfa firmy Alberta Galassiho.

KKCG mluví o vážných obavách

KKCG už ve čtvrtek rozhodnutí valné hromady zpochybnila. Uvedla, že informovala italskou vládu o možném porušení pravidel, a žádá mimo jiné prověření toho, zda skupina čínských investorů nekoordinovala nákupy akcií Ferretti.

„Stanovisko KKCG Maritime odráží její vážné obavy ohledně možné koordinované akce akcionářů napojených na skupinu Weichai, možného nedodržení oznamovacích povinností a širšího souladu s regulatorními požadavky vztahujícími se na společnosti strategického významu pro národní obranu a bezpečnost Itálie,“ uvedla společnost ve čtvrtečním prohlášení zaslaném ČTK.

Ferretti vlastní značky Riva či Wally

Ferretti ovládá sedm značek luxusních jachet, mimo jiné Riva a Wally. Skupina KKCG působí v zábavním průmyslu, energetice, technologiích, nemovitostech a dalších odvětvích. Zaměstnává více než 16 tisíc lidí ve více než 40 zemích a spravuje aktiva v hodnotě přes 10,5 miliardy eur.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Deloitte: České banky zůstávají ve formě. Rostou aktiva, ziskovost i úvěry

Deloitte: České banky zůstávají ve formě. Rostou aktiva, ziskovost i úvěry
ČTK
 nst
nst

Českým bankám se loni dařilo. Podle studie Deloitte CEE Banking M&A Study si tuzemský sektor drží vysokou ziskovost, silný kapitál a velmi dobrou kvalitu úvěrů. Celková aktiva bank vzrostla na 472 miliard eur a návratnost vlastního kapitálu se zvýšila na 16,7 procenta.

Českému bankovnímu sektoru se v roce 2025 dařilo. Podle objemu bankovních aktiv si udržel pozici druhého největšího trhu ve střední a východní Evropě. Vyplývá to z osmého vydání studie Deloitte CEE Banking M&A Study, která sleduje bankovní sektor a transakční aktivitu v 16 zemích regionu.

Celková aktiva českých bank dál rostla. Ve třetím čtvrtletí roku 2025 dosáhla 472 miliard eur, zatímco v roce 2024 činila 422 miliard eur. Banky zároveň posílily kapitálovou vybavenost. Kapitálová přiměřenost sektoru dosáhla 23,5 procenta.

Kevin Warsh

Kevin Warsh míří do čela Fedu. Trhy znejistěly kvůli sazbám

Příští zasedání Fedu v červnu už patrně povede jeho nový předseda Kevin Warsh. Končící šéf americké centrální banky Jerome Powell ale nestandardně chce zůstat v Radě guvernérů.

Přečíst článek

Ziskovost dál rostla

České banky si udržely také vysokou ziskovost. Návratnost vlastního kapitálu, tedy ROE, se v roce 2025 pohybovala na úrovni 16,7 procenta. O rok dříve činila 15,5 procenta.

Hlavním zdrojem růstu zisků zůstaly čisté úrokové výnosy. Podle Deloitte je podpořila zejména refixace hypotečních úvěrů za vyšší sazby. Rostly ale také čisté výnosy z poplatků a provizí.

Český bankovní sektor potvrzuje, že i při postupném poklesu úrokových sazeb je možné udržet vysokou ziskovost a stabilitu. Čisté úrokové výnosy zůstávají hlavním tahounem rostoucích zisků, českým bankám se však daří zlepšovat i provozní efektivitu danou poměrem nákladů k výnosům, takzvaným cost-to-income ratio,“ uvedl Roman Lux, partner v oddělení finančního poradenství ve společnosti Deloitte.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Pro ČNB skončily prázdniny, říká ekonom David Marek

Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Přečíst článek

Úvěrový trh znovu ožil

Po slabším roce 2024 se podle Deloitte loni výrazněji rozběhl také úvěrový trh. Celkové úvěry v roce 2024 vzrostly o 3,5 procenta, zatímco do třetího čtvrtletí roku 2025 tempo růstu zrychlilo na 8,1 procenta.

K oživení přispěly domácnosti i firmy. Výraznější dynamiku ale vykázal retailový segment. Objem retailových úvěrů rostl v roce 2024 tempem 4,1 procenta, ve třetím čtvrtletí roku 2025 už o 9,6 procenta.

Firemní úvěry rostly pomaleji. V roce 2024 se zvýšily o 3,4 procenta, v roce 2025 pak o 6,6 procenta. Podle Deloitte se v tom odráží opatrnější investiční aktivita podniků.

Špatných dluhů je minimum

Kvalita úvěrových portfolií českých bank zůstává podle studie velmi silná. Podíl nesplácených úvěrů se od roku 2023 drží kolem 1,6 procenta. To Česko řadí mezi nejlépe hodnocené trhy ve střední a východní Evropě.

„Nízký podíl nesplácených úvěrů je odrazem kombinace konzervativního úvěrování, důsledného posuzování bonity klientů a aktivního přístupu k řízení rizik ze strany bank, stejně jako přiměřené regulace České národní banky. Úvěrová portfolia českých bank tak dlouhodobě vykazují vysokou kvalitu,“ uvedl Lux.

Spořicí účty v květnu: Čtyřka drží, pořadí žebříčku se mění. Kde vám dají nejvíc?

Zaparkovat peníze na spořicím účtu a očekávat, že se automaticky zhodnotí, je jako doufat v zázrak. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta ale stále jde. Klienti bank ale musí splnit různé, mnohdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání květnových spořicích účtů.

Přečíst článek

Bankovní trh ve střední a východní Evropě zůstává podle Deloitte vysoce koncentrovaný. Mezi největší bankovní skupiny v regionu patří Erste Group, v Česku zastoupená Českou spořitelnou, KBC, tedy vlastník ČSOB, dále UniCredit, PKO a OTP.

V roce 2024 se Česká spořitelna stala největší bankou v Česku podle celkových aktiv. Její tržní podíl dosáhl 18,3 procenta. Těsně za ní skončila ČSOB s podílem 18,2 procenta.

Konsolidovaný a vysoce koncentrovaný trh

Na trhu pokračují také strategické transakce. V září 2025 dokončila Banka CREDITAS akvizici digitální bankovní skupiny MeDirect, která působí na Maltě a v Belgii.

V říjnu 2025 se skupina KBC dohodla na akvizici stoprocentního podílu ve společnostech Business Lease Czech Republic a Business Lease Slovakia za 72 milionů eur. Transakce má rozšířit její leasingové aktivity ve střední Evropě.

„Konsolidace bankovního trhu zůstává jedním z hlavních současných trendů. Silné bankovní skupiny budou nadále hledat růstové příležitosti doma i v zahraničí. Současně se M&A aktivita posouvá od navyšování tržního podílu k rozšiřování nabídky, a to zejména prostřednictvím integrace fintech řešení a doplňkových služeb do bankovních ekosystémů,“ dodal Lux.

Studie Deloitte CEE Banking M&A Study 2026 analyzuje bankovní sektor, fúze a akvizice a hlavní trendy ve střední a východní Evropě. Věnuje se makroekonomickému vývoji, výkonnosti bank, transakční aktivitě, bankovním IPO, platebnímu sektoru i vztahu kryptoměn a finančního systému.

Private equity ve střední Evropě je v kondici. Důvěra investorů je výrazně nad průměrem

Důvěra investorů v oblasti private equity ve střední Evropě zůstává na vysoké úrovni a naznačuje pokračující optimismus i pro další období. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Deloitte Private Equity Confidence Survey Central Europe, který více než dvacet let sleduje náladu investorů a odborníků na transakční trh v regionu.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

video

Úspěch vyžaduje odvahu, houževnatost a otevřenost, říkají Lucie Simpartlová, Lada Kičmerová a Jitka Lucbauerová z Partners

Přečíst článek
video

Stát láká firmy na vyšší daňové odpočty za výzkum a vývoj. Překážkou je ale tvrdá byrokracie a kontroly

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Praha mimo žebříček. Nadané děti se nemusí dostat ani na střední

V Praze jsou šance na přijetí na střední školu nejmenší
iStock
Dalibor Martínek

Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

V prvním kole přijaly střední školy do čtyřletých oborů 117 tisíc uchazečů. To znamená 90 procent z celkového počtu přihlášených. To vypadá jako pěkné číslo, zdá se, že v přijímacím řízení je vše v pořádku, není zdánlivě důvod k nějakému pohoršení. Jenže, pohled na detail ukazuje, jak šílenou máme v zemi situaci.

Devadesát procent vypadá dobře. Dokud se nepodíváte na Prahu

V Praze, která stahuje chytré hlavy z celé země a tvoří třicet procent HDP Česka, se na střední školy dostalo „jen“ osmdesát procent uchazečů. A to ne proto, že by pražské děti byly hloupější než jinde. Opak je pravdou. Je to kvůli tomu, že zřizovatelé, město Praha a městské části, nedokáží vytvořit dostatečnou kapacitu vzdělávacích zařízení.

Je to téma letité, paradoxně bez škrábance na politické prestiži prochází všem politikům, kteří vyhrávají volby. Je to nepochopitelné, i jejich děti přece chtějí studovat.

Šikovný řemeslník dnes vydělává více než průměrný vysokoškolák

Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Přečíst článek

Stejná zkouška, úplně jiná realita

Pro ilustraci: například na čtyřleté gymnázium v Klášterci nad Ohří byl průměrný počet bodů v jednotné státní zkoušce, které stačily k přijetí, 49 procent. Nejnižší počet, který ještě dostal žáka na střední, bylo 23 bodů. Což ve zkratce znamená, že žák mohl klidně odpovědět na tři ze čtyř otázek špatně, přesto se dostal.

Na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze ani 85 procent správných odpovědí nestačilo ke přijetí, průměr správných odpovědí byl přes 90 procent. Na Keplerce byl průměr správných odpovědí 92 procent, dvě třetiny uchazečů se nedostaly.

V Moravskoslezském kraji se na střední dostalo 94 procent žáků, stejně jako na Vysočině. V Praze 80 procent, přestože žáci dosahovali v průměru mnohem lepších výsledků. Na Mendelovo gymnázium v Opavě, nejprestižnější školu kraje, stačilo k přijetí 71 procent správných odpovědí.  

Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Přečíst článek

Praha bere chytré hlavy, ale nemá pro ně lavice

„Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol. Praha jako zřizovatel, a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný, mrhá potenciálem dětí,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. A tím si myje ruce. Praha se svými 180 miliardami korun na účtech zatím jen teoreticky zvažuje výstavbu kampusu v Letňanech za dvě miliardy korun. Což je řešení zatím jen teoretické, a přitom nedostatečné.

Výsledkem alibismu českého takzvaně bezplatného vzdělávacího systému je, že Pražáci platí desítky tisíc korun soukromým subjektům, aby připravily děti na vysoce konkurenční přijímací zkoušky na gymnázia. Jelikož to učitelé veřejných základních škol, tito prestižní státní zaměstnanci, nedokážou. Tisíce dětí si v hlavním městě zpestří jaro opakovačkami.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Blíží se přijímací zkoušky na střední. Stát fatálně selhává, hází dětem klacky pod nohy

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Před volbami se vynořil vzdušný zámek, středoškolský kampus v Praze

Přečíst článek
Doporučujeme