Nejsou to evropské OpenAI. Přesto na AI boomu vydělaly přes 100 procent
Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.
Evropa sice nemá vlastní OpenAI, Nvidii ani Google. Přesto se na jejích burzách našlo několik firem, které se svezly na globální AI horečce tak prudce, že jejich akcie letos přidaly více než 100 procent.
Nejde přitom o společnosti, které by trénovaly nejpokročilejší jazykové modely. Většina z nich prodává vybavení a technologie, bez nichž by současný boom umělé inteligence nemohl pokračovat: stroje pro výrobu čipů, testovací zařízení, výkonové polovodiče, optické sítě nebo infrastrukturu pro datacentra.
Podle CNBC vzrostly akcie německého výrobce čipového zařízení Aixtron od začátku roku o 189 procent. Italský Technoprobe přidal 129 procent, francouzsko-italský výrobce čipů STMicroelectronics 133 procent a Nokia, někdejší symbol mobilních telefonů, která se dnes soustředí na síťovou infrastrukturu, posílila o 108 procent. Podobný trend popsal i server Financial Times (FT), podle kterého patří mezi letošní nejvýkonnější evropské AI tituly právě STMicroelectronics, Aixtron, BE Semiconductor Industries a Nokia.
Hlavní příběh umělé inteligence dál píší Spojené státy a Čína. Tam vznikají nejvýkonnější modely, největší cloudové platformy i nejdůležitější čipy. Evropa zůstává spíše na okraji.
Jenže právě obří výdaje technologických firem na AI infrastrukturu mění to, kam investoři směřují peníze. Když roste poptávka po výpočetním výkonu, roste také hlad po firmách, které dodávají zařízení pro výrobu čipů, síťové prvky, chlazení, napájení a datová centra.
„V Evropě tento trend zesiluje nedostatek příležitostí,“ řekl CNBC Fabio Bassi, šéf cross-asset strategie v J.P. Morgan. Podle něj je na evropském trhu málo velkých a likvidních čistých sázek na AI, takže se peníze koncentrují do malé skupiny titulů, které investoři vnímají jako zástupce AI příběhu.
Jinými slovy, investoři nehledají evropskou OpenAI. Hledají firmy, které prodávají nástroje těm, kdo AI infrastrukturu skutečně staví.
Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.
Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk
Zprávy z firem
Aixtron jako hvězda roku
Nejvýraznějším příkladem je německý Aixtron. Firma vyrábí pokročilé stroje používané při nanášení velmi tenkých vrstev materiálů na křemíkové desky, tedy v jedné z klíčových fází výroby polovodičů.
Akcie Aixtronu za posledních 12 měsíců vzrostly o více než 300 procent. Citi v dubnu zvýšila cílovou cenu akcií firmy o více než dvě třetiny s odkazem na silnější poptávku a marže. Podle CNBC banka zároveň uvedla, že AI je hlavním tahounem výhledu tržeb Aixtronu pro rok 2026.
Financial Times upozorňuje, že investoři v Evropě stále častěji vyhledávají firmy dodávající „lopaty a krumpáče“ pro AI boom, tedy specializované dodavatele v čipovém a infrastrukturním řetězci.
Čipy, testování i optické sítě
Růst se netýká jen Aixtronu. Italská společnost Technoprobe vyrábí takzvané probe cards, tedy testovací rozhraní používané při kontrole křemíkových waferů. Bank of America v květnu zvýšila doporučení pro akcie firmy na „buy“, tedy koupit, protože čeká růst zisků díky poptávce navázané na grafické procesory.
STMicroelectronics podle analytika Morningstar Briana Colella těží z AI hned dvěma způsoby: přes výkonové polovodiče pro efektivnější napájecí systémy a přes optické produkty pro rychlejší propojení datových center. „Výstavba AI spotřebovává polovodiče všeho druhu,“ řekl Colello CNBC.
Nokia je zase příkladem firmy, která se snaží úplně přepsat svůj příběh. Z někdejšího výrobce mobilů je dnes dodavatel síťové a optické infrastruktury pro datacentra. Po převzetí společnosti Infinera se zařadila mezi velké hráče v optických sítích. Když Nvidia loni v říjnu oznámila nákup akcií Nokie za jednu miliardu dolarů, titul tehdy podle CNBC vyskočil o 22 procent.
Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.
SpaceX míří na burzu s plány jako ze sci-fi. Musk chce AI infrastrukturu ve vesmíru i kolonii na Marsu
Zprávy z firem
Index čipů drtí širší trh
Rozdíl mezi AI tituly a širším evropským trhem je letos mimořádný. Podle CNBC vzrostl index Stoxx Europe Total Market Semiconductor od začátku roku o 84 procent, zatímco širší Stoxx 600 přidal jen tři procenta.
Podobný nepoměr popisuje i FT. Evropské polovodičové a infrastrukturní tituly výrazně překonávají širší trh, protože investoři hledají jakoukoli evropskou expozici na AI.
Růst poptávky po AI infrastruktuře navíc nepomáhá jen čipovým firmám. Reuters už dříve upozornil, že evropské průmyslové společnosti jako Schneider Electric, Prysmian, Siemens Energy nebo ABB rostly díky očekávání masivních investic do datacenter, elektrifikace a energetické infrastruktury.
Renesance evropského techu? Spíš ne
Přesto analytici varují před příliš velkým optimismem. Růst několika akcií podle nich neznamená, že by Evropa najednou doháněla USA a Čínu v umělé inteligenci.
Martin Szumski z Morningstar podle CNBC upozorňuje, že evropskou výstavbu AI infrastruktury brzdí jiné regulační prostředí než v USA. Zmiňuje omezení energetických sítí, moratoria na datacentra a také pravidla vyplývající z evropského AI Actu.
To je podstatný rozdíl. V USA se AI boom opírá o technologické giganty, hyperscalery, čipové lídry a obří kapitálové výdaje. Evropa má spíš dílčí vítěze v dodavatelském řetězci. Důležité, ziskové a investičně atraktivní, ale stále jen ojedinělé dílky širšího AI příběhu.
