Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.
Každý soudný člověk ví, že Babišův zájem o život Čechů jsou prázdná fráze. Je to politický marketing. Babišovi houby záleží na běžných Češích. Potřebuje je, aby ho volili a on mohl vládnout. Agrofert mu nestačil. Proto si kupuje voliče, schodek rozpočtu je mu jedno. Uplácí hlavně důchodce, klíčovou voličskou základnu. Přes zastropování odchodu do penze na pětašedesáti letech nejede vlak.
Zákony pro Babiše neplatí
Dát masám nějaký ten cukr, na tom stojí vládnutí Andreje Babiše. Zlevníme elektřinu. Poplatek za obnovitelné zdroje nyní platí stát. Spotřebitel ušetří pár set korun, a je mu úplně jedno, že toto opatření jde na účet schodku státního rozpočtu, který má za letošek přesáhnout zákonné maximum. Zákony pro Babiše neplatí, když bude chtít, udělá si jiné.
Babišovo klíčové téma je teď úprava systému emisních povolenek, ne nějaká Ukrajina. Bojuje prý za občany, nechce, aby lidé platili víc za benzín, chce pomoci průmyslu. Jednoduché, pochopitelné cíle. Už jen samotným vzdorem vůči „Bruselu“ sbírá body u svých voličů. To je to jediné, o co Babišovi reálně jde.
Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump
Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
O peníze mu šlo dřív, když podnikal. Teď jich má dost. Začal podnikat v politice, a tam se počítají hlasy. Udělá cokoliv, aby je získal. Lidé si za Fialovy vlády stěžovali, že se jim nevede dobře. Faktem je, že Fiala hospodářské politice moc nerozuměl, nebavila ho. Držel principy, posouval Česko blíž k vyspělé Evropě. Přestože rozvoj ekonomiky šel tak trochu kolem něj, za poslední dva roky jeho vlády se ekonomice překvapivě celkem dařilo. Klesla inflace, platy rostly, nezaměstnanost nízká. Babišovi se přesto podařilo vytvořit obraz Fialy jako packala.
Fiala je státník, Babiš hokynář
Za Fialův opravdový postoj k okupované Ukrajině bychom měli být bývalému premiérovi vděční. Fiala je na rozdíl od Babiše principiální člověk, státník. Babiš je hokynář. Co se mu hodí do krámu, použije, na prostředky nehledě. Nyní se mu nehodí výdaje na armádu. U voličů víc zabírá marketingový výtvor, že by měl raději zdravé spoluobčany, aby dlouho žili.
Jde o poněkud krátkozraký přístup. Ano, Fiala málo akcentoval dobré zprávy pro občany. A když je sděloval, působil málo důvěryhodně. Bylo na něm patrné, že ho zajímají vyšší cíle. Babiš umí počítat. Když slíbí nemocnicím nový přístroj, může si dvakrát podtrhnout, že působí jako lidumil. Ne válce, ano prosperitě.
„Sobecký postoj“. Fiala ostře zareagoval na Babiše kvůli výdajům na obranu
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.
Je to kupecký přístup k životu. V tom se podobá Trumpovi. Možná má propočítané, že když se bude dostatečně k Trumpovi lísat, nebude na něj platit Trumpův tlak na vyšší výdaje na zbrojení. Koupíme si přece F 35, takže to budeme mít v Americe dobré. A tři a půl procenta na obranu jsem neslíbil já, ale Fiala.
Babiš nechce vnímat, že nejde o kupecké počty, ale o důvěryhodnost země. Když chceme patřit k západnímu okruhu, a něco tam slíbíme, a potom neplníme, protože se nám to zrovna nehodí do krámu, je to hloupá hra. Ztrácíme důvěru společenství, jehož chceme být součástí. Jednou se nám toto Babišovo počtářství může zle vymstít. Ale to už bude Babišovi jedno, jeho socha blahotvůrce bude stát.
Související
Babiš: Ukrajina není prioritou vlády, válku má řešit Trump
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
Tomáš Ignačák zdůrazňuje, že alfou a omegou pro úspěch českého výrobce kolejových vozidel na zahraničních trzích jsou reference z tuzemska: „Naše úspěchy například v Německu by nebyly tak výrazné, kdybychom předtím nedodali třeba tramvaje 15T pro Dopravní podnik v Praze.“ Praha je podle dlouholetého vrcholového manažera Škody Group tramvajové město, které klade na tento dopravní prostředek snad největší nároky na světě. Pražská tramvaj musí umět projet různými oblouky, křižovatkami, historickými uličkami a plně naložená se nejenom rozjet, ale třeba také zabrzdit na barrandovském kopci.
Zdá se, že pokračovatelé tradic průmyslníka Emila Škody v Plzni mají slušně nakročeno i v dobách umělé inteligence a posilování prvků autonomního řízení, kdy se z tramvaje nebo vlaku stává „mozek na kolejích“. Tomáš Ignačák připomíná antikolizní systém nových škodováckých tramvají, který je důležitým krokem k autonomnímu řízení. Škoda Group nyní testuje chytré depo ve finském Tampere. Řidič v depu opustí tramvaj, která už se pak sama o sebe postará, v případě potřeby zajede i do myčky, a později řidiče zase vyzvedne.
Škoda Group je známá svými dodávkami dopravních prostředků na český a slovenský trh. Zaznamenal jsem, že za skoro domácí trhy ale považujete i další země. V této souvislosti se mluvilo třeba o Finsku, kde jste před časem koupili společnost Transtech. Často informujete o aktivitách v sousedních zemích. Mohl byste shrnout poslední vývoj?
Finsko určitě patří mezi naše strategické trhy – zaměstnáváme tam 500 lidí, máme významné projekty a značka Škoda Transtech navazuje na dlouhou historii. Stále významnějším trhem je pro Škodu Group rozhodně také Německo. Získali jsme zakázky na tramvaje už do jedenácti německých měst a věřím, že jich bude ještě více. Naši přítomnost v Německu můžeme označit za dlouhodobou, hodně se věnujeme také servisu. Naše stopa je tam opravdu výrazná. Mohl bych ale mluvit i o dalších zemích. Když zatím zůstanu na západě Evropy, můžu zmínit dodávky do italského Cagliari a od letoška také do Bergama. Ve Švédsku realizujeme projekt rekonstrukce tramvají v Göteborgu a loni jsme podepsali smlouvu ohledně projektu příměstského vlaku Saltsjöbanan.
Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Švédskou zakázku má na starosti vaše finská dcera? Předpokládám, že její aktivity jsou důležité pro celý severský trh…
Velkou část komunikace skutečně zajišťuje finská Škoda Transtech, ale do projektu jsou významně zapojeny plzeňské výrobní a inženýringové kapacity. Mezi naše strategické trhy patří také Pobaltí, kde jsme aktivní ve všech třech zemích. Kromě klasických elektrických vlaků tam začneme dodávat také jednotky BEMU s kombinovaným bateriovým a elektrickým pohonem. To jsou poměrně široké vlaky s velkým prostorem.
Pokud vím, namířeno máte také například do Polska.
Ano. V Polsku máme také vlastní tým, který se zabývá nejenom obchodem, ale i technickou podporou. Navazujeme partnerské vztahy s řadou polských dodavatelů. Do Varšavy jsme vyvezli vlaky pro tamní metro a rýsuje se řada potenciálních projektů v oblasti tramvají i železnice. Polsko je nám poměrně blízké jazykově, z Ostravy se tam dobře operuje.
V USA nás berou jako americkou firmu, říká šéf výrobce motorů PBS z Velké Bíteše
Nové poznatky o vedení boje ve vzdušném prostoru a významu dronů, které přinesla ruská válka na Ukrajině, nezůstaly stranou pozornosti amerických ozbrojených sil. Český výrobce motorů do dronů a vojenských střel PBS Group byl na rostoucí poptávku svých amerických odběratelů připraven. „Už jsme měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci jako US Air Force i US Navy byli s výsledky těchto zkoušek spokojeni,“ řekl generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán v rozhovoru pro Export.cz.
V řadě oborů ekonomiky platí, že se exportéři potřebují ve světě pochlubit tím, jak se jim vede na domácím trhu. Jak důležité jsou pro vás na zahraničních trzích reference z Česka?
Na Česko a Slovensko připadá 35 procent našich tržeb. Domácí reference jsou alfou a omegou i pro náš export. Naše úspěchy v Německu by nebyly tak výrazné, kdybychom předtím nedodali třeba tramvaje 15T pro Dopravní podnik v Praze. Očekáváme, že podobně důležitá bude reference z Prahy v případě nových tramvají 52T. To je naše nejnovější tramvaj a troufnu si říct, že je jedna z nejlepších na světě. Praha je tramvajové město, které klade na tento dopravní prostředek snad největší nároky na světě. Pražská tramvaj musí umět projet různými oblouky, křižovatkami, historickými uličkami a plně naložená se nejenom rozjet, ale třeba také zabrzdit na barrandovském kopci.
O novou tramvaj už se také zajímají další potenciální zákazníci?
Jednoznačně. Důležité je, že do našich tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Například náš antikolizní systém je důležitým krokem k autonomnímu řízení. A kombinujeme i další technologické přednosti, které navíc dokážou snížit náklady i spotřebu elektřiny. Elektromechanická brzda výrazně snižuje náklady na údržbu, podvozkové uspořádání zase provozní náklady. Otočné podvozky zajišťují lepší průjezd ostrými oblouky – třeba právě v historickém centru Prahy – a nižší opotřebení kol i kolejí. Tramvaj 52T využívá výhod náprav a přesto je zcela nízkopodlažní.
Tramvaj 52T ČTK
Je reference z domácího trhu důležitá ve výběrových řízeních, přes která vede cesta k zakázkám v dalších evropských zemích?
Reference je důležitá, abyste získal důvěru zákazníka, že jste opravdu schopen garantovat dodávku dopravních prostředků bez průtahů a následně i jejich bezproblémový provoz. Ve většině tendrů musíme dokládat referenční dodávky, předložit referenční dopisy. Potenciálního zákazníka navíc zajímá dlouhodobý časový horizont. Životnost tramvaje nebo vlaku je minimálně třicet let. Často se přijede podívat třeba právě na tramvaj do Prahy. Jenom na začátku letošního roku se tady objevila řada zástupců západoevropských dopravních podniků.
Od Prahy až po Tokio. Vojtěch Kačena staví bateriová úložiště a míří mezi globální elitu energetiky
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Jak z vašeho pohledu funguje jednotný vnitřní trh Evropské unie? Setkáváte se v jednotlivých členských zemích s velkými bariérami?
Jak kde. V Evropě platí určité jednotné podmínky a společný trh celkově přináší větší konkurenci. Třeba Česko je otevřené, absolutně liberální, tady de facto nejsou žádné bariéry. V některých jiných zemích je to složitější, narážíme na různé technické bariéry, lokální specifické normy. Pokud neznáte místní normy a homologační procesy, je to samozřejmě problém. Musíme je důkladně studovat. Když jsem mluvil o tom, jak významný je pro nás německý trh, měl jsem na mysli i to, že už se tam umíme pohybovat, známe dobře tamní normy i potřeby zákazníků.
Je vůbec možné konkurovat Siemensu v Německu nebo Alstomu ve Francii?
Ukazuje se, že do značné míry ano, když se nám daří do Německa úspěšně dodávat tramvaje. Siemens má samozřejmě obrovskou výhodu – tamní trh dokonale zná, zaměstnává na něm spoustu lidí a v Německu má velkou tradici. Pro nás to ale nemusí nutně být nepřekonatelná bariéra. Se Siemensem a Alstomem si ostatně konkurujeme i na dalších trzích. V našem oboru zase není tolik výrobců, kteří jsou schopni dopravní prostředky nejenom dodat, ale také garantovat jejich dlouhodobý provoz. Prosadí se silné firmy, které jsou schopny dlouhodobě financovat vývoj, výrobu i servis. Škoda Group mezi ně patří.
Do jaké míry váš byznys ovlivňuje čerpání evropských fondů na dopravu, nákup dopravních prostředků?
To je specifikum především střední a východní Evropy. Zažíváme určité vlny poptávky, podle toho, jak se blíží uzávěrky některých dotačních projektů.
Brněnský Whalebone chrání „bránu internetu“. Poptávka je až šílená, říká šéf firmy
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Prosazujete se také na mimoevropských trzích. Jak těžké to je ve vašem oboru?
Zatímco v Evropské unii můžeme počítat s tím, že zde platí určitá jednotná pravidla, mimo Evropu jsou podmínky pro export výrazně odlišné. Některé země jsou velmi ochranářské, protekcionistické. Tímto směrem se vydalo třeba i Turecko, které zavedlo opravdu silnou ochranu domácích výrobců. Mezi taková protekcionistická opatření patří různé podmínky typu padesátiprocentní lokalizace výroby nebo pravidla, podle něhož musí být cenová nabídka zahraničního uchazeče podstatně nižší než domácího. Podmínka výrazné lokalizace výroby platí i ve Spojených státech – ještě z dob před Donaldem Trumpem. Podobné je to v Izraeli a v tomto výčtu zemí bych mohl pokračovat.
Mluvíte také o zvýšených nárocích na financování vašich dodávek…
V mimoevropských zemích se navíc často objevuje požadavek na naše vlastní financování projektu – třeba ve formě patnáctiletého úvěru na dodávku vlaků. Dostáváme se tak do ostrého konkurenčního střetu s čínskými nebo korejskými firmami, které v tomto ohledu často mají větší možnosti. Musíme počítat s tím, že za hranicemi Evropy už neplatí model, kdy si zákazník objedná dopravní prostředky a financování si zajišťuje sám. Proto je pro tuzemské vývozce nezbytné, aby měli v Česku vhodnou nabídku exportního financování a pojištění.
Pokud vím, rýsuje se vám velký obchod v Uzbekistánu. Jaké jsou vaše vyhlídky v dalších zemích bývalého Sovětského svazu?
Máme pro tyto trhy vhodné produkty, přicházíme se strategií 1520. Tato číslice označuje v milimetrech železniční rozchod, který se používá právě v těchto zemích, včetně Pobaltí. Jako prakticky jediní nabízíme pro tento rozchod příměstskou elektrickou jednotku, která je nízkopodlažní a významně energeticky úsporná. Také máme zkušenosti s metrem v takzvaném postsovětském tunelu. Před rokem 1989 se všechna metra v rámci někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci stavěla podle stejného technického standardu. Dodáváme metrovlak, který je vhodný právě do těchto tunelů, což se týká i zmiňované Varšavy nebo Sofie.
Globální centrum vývoje turbín se z Plzně nikam stěhovat nebude, říká šéf plzeňského Doosanu
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
Jsou pro vás důležité aktivity české ekonomické diplomacie?
Rozhodně. Důležité jsou cesty politiků s podnikatelskými misemi, které podpoří zájmy a projekty českých firem. Pomáhá také spolupráce s českými ambasádami v jednotlivých zemích, které se navíc podílejí na organizaci projektů ekonomické diplomacie PROPED – menších misích s užším zaměřením na určité odvětví. Naše Asociace českého železničního průmyslu ACRI se účastní několika projektů PROPED ročně. Z členských firem nám přichází velmi pozitivní reakce – když se třeba během dvou dnů setkají zástupci českých firem, jejich potenciálních zákazníků v dané zemi a dalších tamních společností, je to velmi efektivní. A podobně úspěšné bývají také takzvané incomingové mise, kdy naopak do Česka přijíždí představitelé zahraničních firem a ministerstev.
Společné tažení českých firem
Export.cz se často zabývá spoluprací českých firem z určitého odvětví při dobývání zahraničních trhů. V některých oborech typu zdravotnických prostředků nebo leteckého průmyslu je taková spolupráce velmi silná, v jiných si české firmy v zahraničí spíš vzájemně konkurují. Jak je to v případě železničního průmyslu?
Snažíme se maximálně spolupracovat. Proto také vítáme podporu, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje například budování národních stánků na mezinárodních veletrzích. Návštěvníci se mohou seznámit s celým spektrem českých firem a často je zaujmou i společnosti, které nejsou tak známé.
Škoda Group je v rámci vašeho oboru nejviditelnější…
Dodáváme finální výrobek, který je vidět. Ale vedle nás se prezentuje spousta dodavatelů různých komponentů nebo výzkumné a testovací laboratoře. Dám vám příklad – společnost VÚKV, která se zabývá vývojem a zkušebnictvím kolejových vozidel, provádí různé testy v zahraničí a objednávky dostává třeba i ze vzdálených zemí jako Austrálie. Český inženýring je ve světě pořád dost vidět.
Příležitosti pro český export tedy nejsou vázány jenom na finální výrobek, jako je tramvaj nebo vlak.
Nejsou. Na druhou stranu, pokud chceme, aby česká ekonomika vytvářela vysokou přidanou hodnotu, je důležité vyvážet finální produkty. Musíme je umět prodávat, nabízet chytré technické řešení, efektivně je vyrábět a dalších dvacet, třicet let zajišťovat servis. Takový uzavřený cyklus vytváří nejvyšší přidanou hodnotu.
Pivo je fajn, ale svět by měl Česko znát díky letadlům a výcviku pilotů, říká šéf letecké asociace
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
A uzavřený cyklus začíná u vlastního výzkumu a vývoje…
Přesně tak. Základem je vlastní konstrukční návrh, abychom dokázali prodat náš vývoj, myšlenku. Cestou určitě není něco pouze vyrobit nebo svařit podle dokumentace, která vznikla jinde. Když se procházíte naším areálem v Plzni a sledujete výrobu našich tramvají nebo vlaků, můžete se přesvědčit, jak vysoký je podíl českých subdodávek – od sedadel po dvojkolí. I pro nás je vždy jednodušší mít domácího partnera a naši subdodavatelé rostou s námi. A když se nám podaří proniknout s železničními vozidly do zmiňovaného Uzbekistánu, může na to navázat další spolupráce při rozvoji dopravní infrastruktury nebo v dalších oblastech.
Podnikatelská iniciativa Druhá ekonomická transformace přichází s analýzami, podle nichž má Česko velký potenciál ve vývozu zelených technologií, takzvaného CleanTechu. Zařazuje do něj i železniční průmysl. Jak to vnímáte?
ACRI společně s poradenskou firmou Deloitte před časem zkoumala podíl železničního průmyslu na českém hrubém domácím produktu a zjistila, že se blíží dvěma procentům, což odpovídá desítkám miliard korun. To už je slušné číslo. A jsem přesvědčen, že náš obor má potenciál dalšího růstu. Železnici dává zelenou Evropa i Asie, rozvíjí se městská hromadná doprava.
Zařazení železničního průmyslu mezi zelené technologie je v pořádku?
Procházíme významným technologickým posunem. Když si dnes budete chtít objednat dieselové motoráky, moc dodavatelů ani nenajdete. Stávající tratě se elektrizují, staví se další. Naše nové elektrické jednotky i tramvaje jsou významně lehčí, mají daleko vyšší energetickou účinnost a umožňují rekuperaci energie. Opravdu jsme se vydali cestou zelené transformace, která omezí environmentální zátěž v dopravě.
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
V nedávném rozhovoru se známým manažerem Škody Auto Martinem Jahnem jsme mluvili o tom, jak se z auta stává mozek na kolech. Mohli bychom v případě tramvaje nebo vlaku mluvit o mozku na kolejích?
Moderní vlak i tramvaj jsou opravdu velmi sofistikovaná zařízení. V celém vlaku se sbírají různá data, která dává dohromady centrální řídicí počítač. Na datové sběrnice je navěšeno kdeco – ovládací jednotka dveří, toalety, různých displejů. A to jsem zatím jen u toho, co pasažér vidí na vlastní oči. Dále je to například celý pohon nebo veškerá data o poloze vlaku. Strojvedoucí obsluhuje nejenom počítačový displej, kterým řídí vlak, ale vedle něj jsou tu další systémy – infotainmenty, diagnostika, evropský zabezpečovací systém ETCS. Vše funguje ve vysokém bezpečnostním standardu. Když některý prvek selže, vlak i jeho systémy jedou dál. A do toho postupně vstupují nové systémy. Autonomní tramvaj bude vybavena různými lidary, čidly, bude schopna sledovat, co se děje uvnitř vozu i kolem něj.
Předpokládám, že s rychlým vývojem technologií je nutné neustále přehodnocovat dosavadní směry vývoje. Zaznamenal jsem třeba diskusi, jestli u autonomních vozidel více prosadí radary nebo kamery. A rozvoj umělé inteligence v posledních letech ukazuje úplně nové možnosti…
Často to bude určitá kombinace různých technologií, jako v případě radarů a kamer. Díky umělé inteligenci bude možné zdokonalit řadu různých činností, včetně například údržby. Když budeme dlouhodobě sbírat data z provozu našich vozidel a umělá inteligence je vyhodnotí, najde souvislosti, které budou sloužit k optimalizaci konstrukčního vývoje nebo našich diagnostických systémů. Budeme například schopni lépe predikovat, co se stane s určitým komponentem, jak se projeví budoucí potenciální vada.
Problém nové hospodářské strategie je, že řeší vše. Potřebujeme priority, říká ekonom
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Centrální vývoj je v Plzni, napříč skupinou zaměstnáváme tisícovku inženýrů a vývojářů, kteří se zaměřují na celé spektrum našich inovací – od mechaniky přes elektroniku, pohony po digitální technologie. Další vývojové kapacity máme v Praze, Ostravě, finském Oulu a díky našim akvizicím také v dceřiných firmách, jako jsou rakouská Škoda Group Austria nebo belgická The Signalling Company. Ta se zaměřuje na evropský zabezpečovací systém ETCS, což je pro nás další významný směr vývoje. Máme také 40 inženýrů na Ukrajině, kteří pokračují v práci i během válečného konfliktu.
Spolupracujete ve výzkumu a vývoji s univerzitami?
Ano. Příkladem může být právě náš dlouhodobý projekt autonomní tramvaje, na němž spolupracujeme s ČVUT a Západočeskou univerzitou. Postupně vyvíjíme různé komponenty, prvním byl zmiňovaný antikolizní systém, který získal ocenění Česká hlava za rok 2023. S oběma univerzitami a dalšími partnery se podílíme na projektu Didymos, jehož cílem je, aby tramvaj například správně reagovala na vozidla záchranného systému a uvolnila jim prostor. Dalším projektem je takzvaná autonomní točna, tramvajová smyčka. Když tramvaj přijede na konečnou, řidič vystoupí, nemusí s tramvají popojíždět jako dosud a má čas na přestávku. Tramvaj popojíždí sama a řidič se vrátí, když už je připravena k odjezdu.
Uvádíte, že největšího pokroku v rámci vašeho směřování k autonomní tramvaji jste dosáhli ve finském Tampere…
Testujeme tam takzvané chytré depo. Řidič v depu opustí tramvaj, která už se pak sama o sebe postará, v případě potřeby zajede i do myčky, a později zase řidiče na stanoveném místě a ve stanoveném čase vyzvedne. Testovací tramvaj Lyyli díky antikoliznímu systému zcela kontroluje cestu před sebou, dokáže zareagovat na jakoukoliv překážku a signalizaci v rámci depa. Náš antikolizní systém je nastavený tak, že tramvaj nejenom „vidí“ vše kolem sebe, ale také se řídí podle detailní mapy, tedy reálného prostředí ve městě, a nepřekvapí ji například kdejaký sloup. Využívá technologii digitálního dvojčete města.
Řidiči automobilů vědí, jak nečekaně může reagovat vozidlo s pokročilým adaptivním tempomatem třeba na kruhovém objezdu. Naším cílem bylo, abychom se v případě tramvaje něčemu podobnému vyhnuli. Tramvaj musí bez problémů zvládnout jakýkoliv oblouk, i když proti ní jede jiná tramvaj. Kontroluje si dostatečný odstup, ale tramvaj jedoucí naproti ji nijak nerozhodí.
Dominik Stroukal: Reformy bez kontinuity jsou jen drahé experimenty. Růst nepřinesou
Česko není zemí bez strategií, ale bez kontinuity. Jedna vláda reformu prosadí, druhá ji zruší, aby si připsala politické body. Dopad to má na důchody, daně i podnikatelské prostředí. Bez stability pravidel se investovat nedá. Růst podkopávají politická diskontinuita a krátkodobé myšlení, říká v rozhovoru ekonom Dominik Stroukal.
Směřujete ve vašem vývoji také k rychlejším vlakům? Pokud vím, máte takovou zakázku od dopravní společnosti Arriva.
Pustili jsme se do vývoje platformy Škoda 26EV, což je vlak určený pro traťové úseky delší než 100 kilometrů. Rychlost vlaku se má pohybovat na úrovni 200 kilometrů za hodinu, počítáme až s 230 kilometry. U podobných projektů jsou důležité nejenom homologační zkoušky, ale také takzvané kusové zkoušky – na danou rychlost je potřeba otestovat každý jednotlivý vlak. Využíváme řadu nových poznatků, které se týkají pohonu, energetické bilance, konstrukce. Součástí projektu jsou testy v aerodynamickém tunelu. V Česku už ostatně vznikají rychlá vlaková spojení, vlaky budou z Prahy brzy vyjíždět rychlostí 200 kilometrů za hodinu. Tento segment je pro nás důležitý.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Mezi Amerikou a Asií: Evropu straší problémy s dodávkami léků
Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
Zájem ze Spojených států výrazně vzrostl v lednu 2025, tedy v době, kdy americký prezident Donald Trump znovu otevřel otázku větší kontroly nad Grónskem. Na právníky a realitní kanceláře v hlavním městě Nuuk, kde žije zhruba 20 tisíc lidí, se tehdy začali obracet američtí zájemci o koupi nemovitostí. Do té doby byl přitom zahraniční zájem minimální.
„Ti nejaktivnější chtěli koupit všechno, co bylo na trhu k dispozici,“ uvedl pro Reuters právník z Nuuku, který si nepřál být jmenován.
Grónsko je poloautonomní součástí Dánska. Trump v minulosti pohrozil anexí ostrova a nevyloučil ani vojenskou okupaci. Tvrdil přitom, že Grónsko je klíčové pro bezpečnost Spojených států.
„Úprk před Donaldem“. Z USA odchází rekordní počet Američanů a míří do Evropy
Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.
Zvýšený zájem amerických investorů postavil místní zákonodárce před složité rozhodování. Na jedné straně potřebují přilákat kapitál pro stagnující ekonomiku, na druhé se snaží zabránit investicím, které by mohly mít politické pozadí.
Podle tří zdrojů Reuters se grónští politici obávají, že by zahraniční kupci mohli vytlačit místní obyvatele z už tak napjatého trhu s bydlením v Nuuku. Vláda proto už loni v únoru zpřísnila omezení nákupu nemovitostí zahraničními investory.
Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA
Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.
Další návrh zákona, předložený parlamentu loni v říjnu, má úřadům umožnit prověřovat původ finančních prostředků. Obchodní transakce by mohly být zamítnuty, pokud by vzniklo podezření na politické úmysly investorů.
„Pokud někdo pracuje pro Trumpa, díky tomuto zákonu to zjistíme,“ řekl poslanec Aqqalu Clasen Jerimiassen z vládní Strany sjednocení (Atassut). „Jde o naši vlastní bezpečnost,“ dodal.
Původně měl zákon chránit především před nežádoucími čínskými investicemi. Po opakovaném Trumpově tlaku se však pozornost podle zdrojů přesunula jiným směrem.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Dánové chtějí více investovat do Grónska. Plánují i udělení větších pravomocí
