Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
V pařížském muzeu Louvre se pro veřejnost z preventivních důvodů ❌ uzavře jedna z galerií v prvním patře poté, co kontrola odhalila křehkosti některých trámů. Není ale zatím jasné, kdy a na jak dlouho se tak stane, napsala dnes s odvoláním na tiskovou zprávu agentura AFP.
Americký dolar dnes mírně 📈 posiluje vůči euru i dalším předním měnám, investoři podle agentury Reuters čekají na nové údaje o ekonomice Spojených států. Kolem 17:15 středoevropského času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta, sestoupila tak mírně pod hranici 1,16 dolaru.
Ceny ropy se mírně 📉 snižují po pátečním výrazném růstu, za kterým stál ukrajinský útok na ruský černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska. Severomořská ropa Brent kolem 16:30 středoevropského času vykazovala pokles o zhruba 0,2 procenta na 64,25 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř 0,3 procenta, vrátila se tak pod 60 dolarů za barel.
Americká farmaceutická společnost Johnson & Johnson (J&J) koupí soukromou společnost Halda Therapeutics za 3️⃣,0️⃣5️⃣ miliardy dolarů (63,5 miliardy korun). Rozšíří tak svoji působnost v oblasti léčby rakoviny prostaty a tzv. solidních nádorů.
Tisíce lidí dnes odpoledne dorazily na ✊ demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů na pražské Staroměstské náměstí, kde krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnily. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance (NATO).
Ruské úřady zařadily bývalého premiéra Michaila Kasjanova a ekonoma Sergeje Gurijeva na 📜 seznam „teroristů a extremistů“. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Řada labouristických poslanců ☝ kritizuje plány své vlády na omezení nelegální migrace. Poukazují na to dnes britská média. Zákonodárci především kritizují návrhy týkající se lidí, kteří získali azyl. Změny by dnes měla oficiálně představit ministryně vnitra Shabana Mahmoodová, návrhy však v uplynulých dnech zveřejnila britská média.
Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí 📉 nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta.
V bouřlivé atmosféře dorazili před polednem k památníku 17. listopadu na Národní třídě Motoristé v čele s předsedou 👨 Petrem Macinkou. Pískot a výkřiky „Hanba“, ale i vyjádření podpory mířily zejména na čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, jenž by mohl být ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů ministrem zahraničí.
Česká ekonomika letos podle Evropské komise 📈 poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta a v roce 2027 opět zrychlí na 2,4 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech.
