Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Hospodaření energetické skupiny ČEZ zatím podle analytiků v prvních třech čtvrtletích letošního roku 👍 plnilo současné předpoklady společnosti. Zisk podniku by tak podle jejich odhadů měl oproti loňsku mírně klesnout, což by měl být zejména důsledek nižších cen elektřiny na trhu a také pokračujících odvodů windfall tax. Pozitivně naopak v hospodaření skupiny podle analytiků dál působí loňská akvizice GasNet. Vyplývá to z komentářů analytiků.
Předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová navrhla změny příštího sedmiletého rozpočtu EU ve snaze získat podporu Evropského parlamentu, píše server Politico. Změny se týkají zejména regionálních a zemědělských plateb, které podle europoslanců vylučují EP a regionální představitele z rozhodování o přidělování peněz z rozpočtu.
Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruská vojska dobyla další 3️⃣ vesnice na východě Ukrajiny - dvě v Záporožské a jednu v Doněcké oblasti. Podle agentury Interfax postupují Rusové také v Myrnohradu nedaleko Pokrovsku. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Nezaměstnanost v Česku ke konci října 📈 vzrostla na 4,6 procenta ze zářijových 4,5 procenta. Lidí bez práce ve srovnání s koncem září přibylo o 2584 na 340 509. Počet volných pracovních míst se snížil pod 94 tisíc. Loni na konci října byla nezaměstnanost 3,8 procenta a bez práce bylo zhruba 289 tisíc lidí.
Spojené státy se v roce 2023 staly největším zahraničním investorem v Africe, poprvé od roku 2012 se tak dostaly před Čínu, uvedl server BBC. Zpráva přichází v době, kdy se 🤝 obchodní vztahy s Afrikou snaží upevnit rovněž Evropská unie pod vedením českého eurokomisaře Jozefa Síkely, který v Evropské komisi zodpovídá za mezinárodní partnerství.
Výrobce pracovních oděvů a ochranných prostředků Cerva Group změní vlastníka, koupit by ho měla italská firma U-Power. O dohodě obou stran píší Hospodářské noviny s odkazem na prohlášení italské strany v deníku La Stampa. Kupní cena zveřejněna ❌ nebyla. Transakce, kterou ještě musí schválit příslušné úřady, by měla být dokončena nejpozději začátkem příštího roku.
Jihokorejská prokuratura ☝ obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola z napomáhání nepřátelskému státu a z dalšího zneužití pravomoci. Jun se pokoušel vyprovokovat konflikt se Severní Koreou, aby ospravedlnil své vyhlášení stanného práva loni v prosinci, uvedl podle agentury Reuters mluvčí zvláštního prokurátora. Prezident již čelí obžalobě z řady činů souvisejících se zneužitím svých pravomocí.
Americký Senát ✅ schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných 60 hlasů ze 100 díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, uvedla agentura AP.
Pařížský odvolací soud dnes rozhodne, zda propustí bývalého francouzského prezidenta 👴 Nicolase Sarkozyho z vězení, kam nastoupil 21. října, aby si odpykal pětiletý trest odnětí svobody kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye. Do vězení jej poslal prvoinstanční rozsudek pařížského soudu.
U nádraží ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy se v neděli večer srazily dva 🚆 vlaky slovenského národního osobního dopravce ZSSK. Při neštěstí nikdo nezahynul, lehce se ale zranily desítky lidí, 11 zraněných bylo převezeno do nemocnice, řekl novinářům slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
