Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Slovenský prezident 👨 Peter Pellegrini se v úterý při pracovní návštěvě Prahy setká se svým českým kolegou Petrem Pavlem i s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách. Podle ní bude Pellegrini s Pavlem jednat hlavně o posílení regionální, přeshraniční, akademické a vědecké spolupráce mezi Slovenskem a Českem, i o možnostech zlepšení spolupráce v rámci uskupení Visegrádská čtyřka (V4) a Slavkovský formát.
Poslanci hnutí ANO Richard Brabec, Roman Zarzycký a Petr Kubis se v dnešním úvodu ustavující schůze Sněmovny ❌ vzdali mandátu. Všichni se ucházeli o místo v dolní parlamentní komoře ze zadních míst kandidátních listin a úmysl rezignovat ohlásili již dříve.
Sněmovna ✅ zahájila odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.
Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy korun. Říjnový deficit je 📉 nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů dnes v Poslanecké sněmovně podepsali 📜 koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily
Lotyšská tajná služba ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou zadržela lotyšského občana, který je ☝ podezřelý, že v této pobaltské zemi pro ruskou vojenskou rozvědku GRU shromažďoval informace o lotyšské obraně a o spojeneckých silách ze Severoatlantické aliance. Informovaly o tom lotyšské úřady. Totožnost podezřelého, kterého obvinily ze špionáže, nezveřejnily.
Při hlasování o klimatickém cíli Evropské unie do roku 2040 📉 snížit emise o 90 procent bude Česko na Radě ministrů životního prostředí proti. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česko podle něj tento cíl dlouhodobě odmítá, pro průmyslovou zemi, jako je Česká republika, je podle Hladíka nerealistický. Rada zasedá v úterý v Bruselu.
Hlavní americký akciový index S&P 500 od začátku roku do konce října vykazuje 📈 růst skoro o 17 procent. Index Nasdaq 100, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, stoupl o více než 23 procent. Výrazně zpevňují také evropské, japonské a čínské akcie, ukázaly burzovní statistiky. Z hlediska sektorů jsou letos hitem akcie těžařů vzácných zemin, hlavně zlata, a dále zbrojařské společnosti, evropské banky a vesmírné firmy.
Česká skupina Agrofert dnes na Slovensku otevřela novou farmu na chov dojnic, do které investovala 1️⃣1️⃣,9️⃣3️⃣ milionu eur (290 milionů korun). Na slavnostním ceremoniálu na zemědělském družstvu Horné Obdokovce nedaleko Topoľčan slovenský premiér Robert Fico v projevu uvítal, že na Slovensku jsou podnikatelé, kteří jsou připraveni investovat do zemědělství.
