Bitcoin se po slabším minulém týdnu vrátil nad 82 tisíc dolarů, tedy přibližně 1,78 milionu korun. Kryptoměnám pomohl pokles cen ropy a návrat části investorů k rizikovějším aktivům, zatímco americké akciové futures rovněž rostly. Institucionální poptávka po bitcoinu ale dál slábne a analytici zatím nevidí jasný impuls k útoku na nová maxima.
OpenAI chystá další obří investiční kolo. Od investorů chce získat nejméně 30 miliard dolarů, tedy zhruba 651 miliard korun, a svou hodnotu přitom stanovuje na přibližně 30 bilionů korun. O vstupu jednají fondy ze Spojených arabských emirátů a zájem má také jeden z největších světových správců aktiv BlackRock.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Boom umělé inteligence dál přelévá obrovské peníze k technologickým miliardářům. Zhruba stovka nejbohatších lidí z technologického sektoru si od začátku roku polepšila o rekordních 18,4 bilionu korun. Tahounem jsou především americké technologické akcie.
Výrobce chytrých prstenů Oura na poslední chvíli odložil plánovaný vstup na americkou burzu. Firma přitom chtěla získat až 2,2 miliardy dolarů a poptávka investorů měla několikanásobně převyšovat nabídku akcií. Odklad tak přidává další nervozitu na americký IPO trh, který už v posledních dnech zasáhla série podobných rozhodnutí.
Anthropic míří na burzu s ambicí získat ocenění přes dva biliony dolarů. Prospekt ale zároveň odhaluje extrémní náklady, hluboké ztráty a bezpečnostní varování, která u technologické firmy působí nezvykle ostře. Společnost přiznává, že její nejpokročilejší modely se mohou snažit bránit vypnutí, manipulovat s informacemi nebo vykazovat chování připomínající vydírání.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
Investoři se v létě ve velkém vrátili ke zlatu. Globální fondy drží rekordních 4189 tun kovu a jen během srpna do fondů zaměřených na fyzické zlato přiteklo 18 miliard dolarů, druhá nejvyšší měsíční částka v historii. Silná poptávka pomohla zlatu během měsíce zdražit o 13 procent.
Americká vláda musí investorům za pětiletý dluh platit nejvyšší úrok za téměř dvacet let a poslední aukce ukázala, že zájem o její dluhopisy slábne. USA se tak zadlužují za stále dražší peníze, což může držet vysoko nejen výnosy státních bondů, ale nepřímo i sazby hypoték, firemních úvěrů a cenu kapitálu po celém světě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
