NFT byly kdysi žhavou investicí, dnes zažívají horké chvilky
MoneyTrh s digitálním uměním dosáhl vrcholu na začátku roku 2022. Od té doby se nadšení investorů vytratilo. Část sběratelů se dokonce cítí podvedená a obrací se na soud.
Trh s digitálním uměním dosáhl vrcholu na začátku roku 2022. Od té doby se nadšení investorů vytratilo. Část sběratelů se dokonce cítí podvedená a obrací se na soud.
Aktuální výsledková sezona zatím nepřináší technologickým firmám mnoho radosti. Kromě Meta Platforms, které se podařilo zlomit negativní sentiment loňského roku, většina velkých firem zklamala očekávání investorů. A ti trestají. Apple kvůli masivnímu výprodeji akcií přišel během pátečního obchodování na burze o 160 miliard dolarů hodnoty, v přepočtu tři a půl bilionu korun.
V kryptoměnách spatřuji naději na lepší svět finančních služeb již od roku 2011, co jsem se tomuto oboru začal věnovat. Dostali jsme se ale do stavu, kdy se kryptoměny rozrostly do systému, na který staré zákony prostě nefungují. Nyní nadchází moment, kdy celý trh s digitálními měnami čeká na nálepku „dospělého“ aktiva. A nejspíš ji brzy dostane, protože je na spadnutí regulace, kdy do jeho provozu začnou mluvit regulátoři. Co to bude znamenat pro investory? Pro ty malé obrovskou šanci několikanásobně zhodnotit vložené prostředky. A pro ty velké, kteří do kryptoměn zatím nemohli investovat, protože zákony na decentralizované měny pohlížely jako na extrémně riskantní aktivum? Pro ně zcela novou kapitolu plnou nových nástrojů pro zhodnocování klientských prostředků.
Investování do ikonických akcií typu Apple nebo do podílových fondů podle ESG principů není už nic nového. To, že se ale dá investovat do konkrétních podniků i přímo u nás a s průměrným 12procentním zhodnocením, až tak známé ještě stále není. Přes takzvaný investiční crowdfunding, můžete i jen s tisícikorunou podpořit značky jako je Remoska, revitalizovaný Znojemský městský pivovar nebo třeba továrna na matrace a přikrývky PiCaSo z Mikulova či rodinná firma na světelnou výzdobu Decoled.
Firmy a velké investiční společnosti prodávají akcie nejrychlejším tempem za poslední roky, snaží se tak využít oživení na trhu. Podle společnosti Dealogic, která sleduje aktivitu v tomto odvětví, firmy a podniky soukromého kapitálu jen od konce dubna investorům takto nabídly akcie za více než 24 miliard dolarů, v přepočtu 528 miliard korun.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Investory zatřásla krize důvěry. Loni krvácely zejména akcie Big Techů. Tržní hodnota stovky nejcennějších světových firem podle žebříčku sestavovaného poradenskou společností PwC propadla za poslední rok o 11 procent, což je nejvíce od finanční krize v roce 2009. Nejhodnotnější firmou je i nadále Apple, propadlíkem je Tesla.
Moravský developer láká do Mikulova na genius loci, design, udržitelnost i vybranou gastronomii. Jeho investiční společnost Volarik Capital se na jihu Moravy chystá stavět o sto šest. A nebude to jen o rozšíření stávajícího hotelu v Mikulově. „V plánu je ekologicky zaměřená výstavba, která zahrnuje butikový hotel, apartmány i čtyřmiliardové lázně. A to prý není zdaleka vše, prozradil Newstreamu Mike Volařík. Časem prý bude stavět i u moře.
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v květnu znovu vrátila k poklesu. Od začátku roku se přitom s výjimkou března zvyšovala. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Analytici očekávali, že se nálada zlepší. Očekávání jarního oživení narušila přetrvávající vysoká inflace a obavy o vývoj energetiky.
Naděje na zastavení růstu úrokových sazeb v USA i problémy tamních regionálních bank má pozitivní vliv na cenu zlata považovaného v dobách nejistot za „bezpečný přístav“. Cena zlata za unci proto opět překročila hranici dvou tisíc dolarů (asi 42 300 korun).
Skupina Packeta, která vlastní českou logisticko-technologickou společnost Zásilkovna, začala hledat nové investory. Důvodem je dlouhodobý zájem trhu o firmu i snaha zajistit další růst firmy s miliardovými obraty, uvedla v prohlášení zaslaném médiím firma, v níž téměř poloviční podíl drží manželé Simona a Jaromír Kijonkovi.