Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA
iStock
Karel Pučelík

Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.

Evropská ekonomika je navázaná na americké firmy, a to v takovém rozsahu, jaký si ani neuvědomujeme. Americké systémy jsou běžnou součástí každodenního života. Dominance se však nyní jeví jako potenciální ohrožení.

Uvědomují si to i britské banky, které hledají možnost, jak být odolnější vůči nejistotě Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Včera se vedení špiček z londýnské City sešly, aby probraly vznik alternativy k platebním kartám Visa a Mastercard, jak uvádí deník The Guardian.

Idea národního systému není zcela nová záležitost. Diskutuje se o ní už delší dobu, ale aktuální chování Trumpovy administrativy se ukazuje jako silná motivace k rychlejšímu brainstormingu. Obě platební sítě sídlí v USA, a proto panují obavy, že by je Trump mohl nechat v průběhu nějaké z dalších roztržek pro Británii nebo celou Evropu „vypnout“.

Dosud takový scénář nebyl příliš pravděpodobný, Mastercard ani Visa odchod z Británie neplánují (a s bankami podle všeho spolupracují), ale s Donaldem Trumpem v Bílém domě není nic nemožné.

Trump nemá nic jistého. Chystá se ovlivnit klíčové volby?

Karel Pučelík: Trump nemá nic jistého. Chystá se ovlivnit klíčové volby?

Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.

Přečíst článek

Ekonomická apokalypsa

Omezení fungování Visy i Mastercard by pro britskou ekonomiku znamenalo v současném stavu takřka apokalypsu. Podle nedávných statistik využívá systémy 95 procent karetních operací. „Kdyby byly Mastercard a Visa zrušeny, vrátili bychom se do 50. let minulého století,“ řekl deníku jeden z představitelů finančního sektoru.

Jako empirický příklad se nabízí zkušenost z Ruska, odkud po zavedení sankcí obě firmy odešly. Mnoho lidí tehdy zůstalo bez přístupu k penězům. The Guardian navíc připomíná, že v Rusku bylo na zmíněných firmách závislých „pouhých“ šedesát procent plateb. Na Británii by tedy podobná situace dopadla výrazněji.

Potenciální vážnost dopadů podtrhuje fakt, že Britové platí kartami nejvíce v Evropě. Více než šedesát procent transakcí je placeno kartou a mnoho lidí platí i mobilem či jinou bezkontaktní možností.

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.

Přečíst článek

Nejen Británie

Podle dostupných informací by systém neměl vzniknout na zelené louce, ale spíše jako vylepšení aktuální infrastruktury. Nemusí přitom posloužit jen v případě amerického zásahu. „V náročném a měnícím se prostředí kybernetických a operačních rizik by mohl poskytnout určitou míru dodatečné odolnosti v britském platebním prostředí jako doplňková platební síť pro vzácné případy narušení provozu stávajících sítí,“ uvedla viceguvernérka Bank of England Sarah Breedenová.

O podobném opatření se nyní hovoří i na půdě Evropské unie. Potenciální hrozba totiž nestojí jen před Británií. S nezávislým platebním systémem přišla už například Indie.

Téma to rozhodně je i pro Česko. Češi jsou sice známí tím, že se dokážou platbě kartou vyhnout, zvláště pokud jde o daně, ale i tak je podíl karetních transakcí zásadní, stejně tak i důležitost Visy a Mastercard.

Související

Hypoteční boom pokračuje. Průměrná půjčka přesáhla 4,5 milionu

Přečíst článek

Digitální euro nebude levné. Banky vyjde až na šest miliard eur

Digitální euro nebude levné. Banky vyjde až na šest miliard eur
ČTK
 nst
nst

Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.

Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo vyjít přibližně na 1,3 miliardy eur, přičemž provoz digitálního eura by měl stát zhruba 300 milionů eur ročně.

ECB ve spolupráci se soukromými dodavateli buduje infrastrukturu, která umožní obyvatelům eurozóny držet digitální euro přímo na účtech u centrální banky. Občané EU mimo eurozónu budou moci digitální euro používat také, pokud jejich národní centrální banka uzavře s ECB příslušnou dohodu.

Ruský prezident Vladimir Putin

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

Přečíst článek

Projekt čeká na schválení

Projekt však zatím čeká na schválení evropské legislativy, která by ECB umožnila digitální měnu vydat. Podle centrální banky má digitální euro pomoci udržet roli veřejných peněz v digitální ekonomice, sjednotit roztříštěný platební trh a snížit závislost na neevropských poskytovatelích platebních služeb. Cílem je posílit měnovou suverenitu a ekonomickou bezpečnost Evropské unie.

„Odhady, které jsme vypracovali na základě informací od bank, ukazují, že náklady na zavedení budou činit za čtyři roky čtyři až šest miliard eur, což jsou asi tři procenta toho, co každoročně utratí za údržbu IT systémů,“ uvedl Cipollone před italským parlamentním výborem pro banky.

Banky by si podle návrhu mohly část nákladů kompenzovat poplatky, které budou vybírat od obchodníků za zprostředkování plateb digitálním eurem. Právě banky totiž zákazníkům poskytnou mobilní aplikace potřebné k používání nové měny. Zároveň ale nebudou muset odvádět část poplatků soukromým platebním sítím, protože ECB za využívání své infrastruktury žádné poplatky plánovat nechce.

Lék Ozempic

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

Přečíst článek

Naopak obchodníci by na digitálním euru mohli ušetřit. Poplatky za tyto platby mají být zastropovány a nižší než u současných bezhotovostních transakcí, které zpracovávají společnosti jako Mastercard či Visa.

ECB nyní vybírá banky, které se zapojí do pilotní fáze projektu před plánovaným spuštěním digitálního eura v roce 2029, uvedla agentura Reuters.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Euro měna

Češi i nadále posílají euru stopku. V EU zůstat chtějí, měnu měnit ne, ukázal průzkum

Přečíst článek

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997
ČTK
David Ondráčka

Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.

Kauza Jeffreyho Epsteina je mimořádná, ukazuje nezdravé propojení elit, zneužívání pozic a masivní sexuální zneužívání mladistvých. Zveřejnění milionů e-mailů americkým ministerstvem spravedlnosti nabízí odpudivý pohled do ekosystému, kde se peníze, vliv, osobní vazby a imunita slévají do jednoho neprůhledného proudu. Pohled do světa, kde reputace a kompromaty fungují jako měna. A celá ta aféra silně nahrává konspiračním pohledům na elitu Západu, pro tyto lidi je to dokonalé potvrzení toho, co si už dávno mysleli.

Davos Man

Epstein nebyl klasický mocenský hráč. Byl prostředníkem, „networkerem“, s výborným talentem na vytváření dojmu vlastní důležitosti a talentem přesvědčovat ostatní, že bez něj se dveře neotevřou. Jeho metoda byla vlastně jednoduchá: využívat existující kontakty, nafukovat jejich význam a budovat obraz člověka, bez kterého se elity neobejdou. A elity si často nechaly takový servis líbit.

Epstein nepatřil přímo do politicko‑ekonomických struktur, ale dokázal se kolem nich dokonale pohybovat. Vytvářel si cíleně jakýsi svůj podzemní „Davos“, neformální síť miliardářů, politiků, byznysmenů, aristokracie. Objevuje se v ní kdekdo, norská princezna, špičky financí, bývalí premiéři, umělci.

Ruský prezident Vladimir Putin

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

Přečíst článek

Síť vyvolených

Otázka je, proč s ním tolik vlivných lidí udržovalo vztahy? Část odpovědi je banální, sociální kapitál, přístup ke dvoru dnešní doby. Pohyboval se mezi bohatými a mocnými, nabízel přístup k nim, prezentoval se jako správce majetku a zprostředkovatel investic. V tomhle světě je kontakt aktivum. Přidejme k tomu exkluzivní večírky, celebrity a iluzi, že patříte do „kmene vyvolených“. A také informační asymetrii, víte věci, které ostatní neví. Při dnešním odkrývání těchto vazeb dokonce není vyloučeno, že mnozí mohli znát jen jeho oficiální image (a ten lesk je lákal neskutečně), nikoli rozsah jeho skutečné trestné činnosti (sexuálního zneužívání a násilí, kuplířství, drog).

Síť kolem Epsteina asi formovala naši kulturu víc, než si připouštíme. Lidé napojení na něj psali učebnice, které jsme ve škole četli, stáli za filmy našeho dětství, vybírali celebrity, které obdivujeme, navrhovali videohry, které máme rádi. Podle této představy Epstein „neupravoval“ či nemanipuloval jen děti, které zneužíval, ale symbolicky „vychovával“ i celou společnost, nenápadně, skrze média, vzdělávání a zábavu, aniž bychom si to úplně uvědomovali.

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Thiel, Hoffman, Brin, Gates. Epsteinovy kontakty sahaly vysoko

Nově zveřejněné dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti vrhají další světlo na vazby Jeffreyho Epsteina na technologickou elitu USA. Vedle Billa Gatese a Elona Muska se objevují jména jako Peter Thiel či Reid Hoffman. Úřady zdůrazňují, že samotná zmínka neznamená provinění. Spisy ale ukazují, jak systematicky Epstein budoval svůj vliv, píše CNBC.

Přečíst článek

Epstein: produkt systému a konspirace

Pak je tu temnější rovina kompromatů a konspirací. Hypotéza kompromitujících materiálů, které by vytvářely závislost a loajalitu, vydírání, kdy se na spoustu lidí vědělo tolik o jejich slabostech. Model „kompromatu“ pochopitelně není z dějin neznámý, využívá se naprosto široce. Zda byl Epstein něčím takovým systematicky vybaven a byl to jeho účel, pro to veřejné důkazy chybí. Stejně tak neexistují prokazatelné informace, že by byl řízen některou (nebo dokonce několika) ze zpravodajských služeb. Teoreticky by taková síť byla lákavá pro mnohé.

Konspirační teorie a teoretici tady mají úplné žně, protože kombinace elit, sexuální kriminality, nejasné smrti a tajemných vazeb je téměř učebnicová. Jednoduchý příběh o „králičí noře“ a „skryté elitě“ se prodává skvěle. A samozřejmě se v této rovině mohutně spekuluje, jakou roli v tom mohly hrát tajné služby a kterých vlastně zemí.

Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.

Přečíst článek

Reputace jako měna, kompromat jako pojistka

Klíčové podle mě je, že šlo primárně o kombinaci chamtivosti, naivity, mocenských her, a samozřejmě pedofilii a sexuální zneužívání mladých dívek. Epsteinův případ se zdá méně detektivkou o jednom zločinci a více studií o tom, jak fungují uzavřené elity, kdy bohatí a vlivní drží při sobě, sdílejí kontakty, informace, služby a protislužby. A mnohdy přehlédnou (a nechtějí vidět) varovné signály, protože síť je pohodlná a výhodná. Problém nezačíná až u trestného činu. Začíná v prostředí, kde je vliv to hlavní a jediné.

Možná se nikdy nedozvíme všechny odpovědi kolem tohoto neskutečného příběhu. Epstein je mrtvý, část dokumentů zůstává nejasná, motivace jednotlivců různé. Ale samotná kauza ukazuje, že svět moci (nebo údajné moci) je méně pevný, než se tváří. A jeho největší slabinou nejsou konspirace, nýbrž kombinace prestiže, slepé důvěry a lidské ochoty věřit tomu, kdo slibuje přístup do vyšší ligy. To je lekce, která přesahuje jedno jméno a jednu kauzu.

Další texty protikorupčního experta Davida Ondráčky

Související

Doporučujeme