Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Ukrajina čelí ruským raketám s menší zásobou munice pro protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že dodávky protiraketových střel od partnerů letos spadly na třetinu oproti loňsku. Přichází to ve chvíli, kdy ukrajinská obrana při nočním útoku nedokázala sestřelit žádnou z ruských raket a v Kyjevě a okolí zemřelo nejméně 17 lidí.
Válka na Ukrajině zrychlila vývoj zbraní a mění i byznys výrobců vojenské techniky. Podle šéfa Aera Vodochody Viktora Sotony už firmy nemohou roky vyvíjet nový letoun a teprve potom hledat zákazníky. Nové stroje musí vznikat rychleji, být modulární a reagovat na zkušenosti z bojiště – od boje proti dronům až po spolupráci s bezpilotními systémy.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Evropská komise vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur, tedy přibližně 84 miliard korun. Peníze z vojenské části unijní půjčky mají posloužit k nákupu dronů, raket a stíhacích letounů Gripen.
Evropa by měla spojit vývoj a výrobu systémů protivzdušné obrany do jednoho společného projektu, navrhl premiér Andrej Babiš na jednání spojenců Ukrajiny v Paříži. Iniciativu nazval Europatriot a přirovnal ji ke vzniku Airbusu. Česko přitom není členem nové koalice devíti států, která chce s Ukrajinou rozvíjet obranu proti balistickým střelám.
Ukrajina a devět evropských zemí zakládají společnou koalici proti balistickým střelám. Chtějí propojit své obranné systémy, průmyslové kapacity, výzkum a ukrajinské zkušenosti z války. Česká republika ani Polsko mezi zakládajícími členy nejsou.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
