Brněnský Whalebone chrání „bránu internetu“. Poptávka je až šílená, říká šéf firmy
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Býváte označováni za nový Avast. Jak vnímáte takové přirovnání? A chcete opravdu jít ve stopách Avastu?
Je to pěkné přirovnání. Z pohledu podnikatele oceňuju, kam až se Avast dostal, a vidím v jeho příběhu velkou inspiraci. Neřekl bych, že chceme být vyloženě novým Avastem, který byl přece jenom jinou společností, s jiným zaměřením. I vyústění našeho podnikatelského příběhu bych si představoval trochu jinak. Avast byl zaměřený vyloženě na koncového spotřebitele. Náš model je B2B (business to business). Nabízíme svůj produkt zvláště telekomunikačním firmám, byť finální užitek má koncový uživatel, který se připojuje k internetu. Odlišný model se projevuje například i při nabírání lidí. A v jistém smyslu mi byl bližší podnikatelský duch společnosti AVG, která hodně realizovala akvizice a pak šla na burzu.
Chcete jít s Whalebone na burzu, konkrétně na americký burzovní trh technologických společností NASDAQ. V tom jste si tedy s AVG podobní, kromě toho, že také sídlíte v Brně?
Společná brněnská historie hraje spíš druhotnou roli. Mám na mysli zmíněný podnikatelský spirit. AVG šla na burzu dřív než Avast, konkrétně v Americe, ale Avast byl nakonec zase na burze v Londýně. Později Avast koupil AVG a dotáhl to dál. Já bych si ale býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak. A nevidím jediný důvod, proč se to nestalo.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. 
Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
Zprávy z firem
Vaším krédem je tedy realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným?
Opravdu si takhle představuju ideální plán, plán A. Samozřejmě vždy můžete mít připravené i plány B. Aby ale firma mohla směřovat k plánu A, musí být splněny tři podmínky – že nabídne originální byznys, má ambice a také přístup ke kapitálu. Věřím, že podmínky jsou splněny, včetně přístupu ke kapitálu. Teď je potřeba vše odpracovat.
Podobné srovnávání vaší firmy s Avastem nebo AVG vyplývá ze skutečnosti, že právě tyto firmy se významně podílely na vzniku tradice celého oboru kybernetické bezpečnosti v Česku. Mnozí ve vašem odvětví vidí velký příslib i do budoucna. Souhlasíte?
Určitě. A je to skvělé. Další české firmy už na kyberbezpečnostní tradici navazují. Snažíme se i my. Zajímavé je, že člověk si ani podobné souvislosti takhle automaticky nespojí. Neřekne si – podíval jsem se na Avast a inspiroval jsem se tímhle, podíval jsem se na AVG a inspiroval jsem se něčím dalším. Určitě ale nebude náhoda, že v Česku máme tolik kyberbezpečnostních firem. A kybernetická bezpečnost dokonce bývá označována za významný exportní artikl naší země.
Vy jste významný exportér služeb…
Devadesát procent našich tržeb máme skutečně mimo Česko.
Podívejme se také na technické hledisko. Avast a AVG se zaměřovaly na antivirové programy, vy se věnujete kybernetické bezpečnosti na úrovni DNS (Domain Name System) – tedy zjednodušeně chráníte „bránu do internetu“. Vidíte v tom současný trend? A poběží obě tyto formy ochrany proti kybernetickým útokům vedle sebe?
Určitě poběží vedle sebe. Firmy, které nabízejí antivirové programy, směřují k ochraně koncových bodů. Ve srovnání s námi poskytují ochranu proti jinému typu útoků, která vyžaduje nainstalování určitého softwaru do koncového zařízení – počítače nebo mobilu. Firmy komunikují s uživatelem, říkají mu – ochraň se ještě proti tomuhle a tomuhle. Zdá se ale, že tento model narazil na své limity a že lidé už si výrazně více podobných instalací nekoupí. Proto firmy v tomto odvětví rostou zejména akvizicemi nebo kroky mimo kybernetickou bezpečnost. Poslední inovací společnosti Gen Digital, která vznikla po převzetí Avastu Nortonem, jsou mikropůjčky pro malé a střední podnikatele. My se snažíme chránit lidi a firmy, aniž bychom cokoliv instalovali do mobilů nebo počítačů.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Z Brna vedeme klíčovou část vývoje evropského čipu, říká podnikatel Masařík
Money
Na začátku jsme byli dost naivní
Byl to od začátku váš záměr?
Ne. Na začátku jsme tohle vůbec nevěděli, šli jsme společně se spoluzakladatelem Whalebone Robertem Šefrem do našeho nového byznysu dost naivně. Měli jsme technologii a hledali jsme pro ni uplatnění. Její výhody se ukázaly později. Ještě před založením Whalebone jsme zkoušeli podnikat i jinak. Chtěli jsme například rozvážet jídlo, ale nepřesvědčili jsme žádnou restauraci, že jde o dobrý nápad. Dnes už to působí trochu úsměvně.
Kdy to bylo?
Před dvanácti, třinácti lety. Utopili jsme dost peněz, koupili jsme auto, najali řidiče, abychom byli připraveni, ale s nulovým výsledkem. Později jsme se dostali k nápadu nové technologie. Robert Šefr je kyberbezpečnostní inženýr, v té době mimo jiné pracoval pro velkou kyberbezpečnostní firmu McAfee, já jsem vystudoval ekonomku a práva. Robert hodně přemýšlel o tom, že na internetu jsou volně dostupné informace o kybernetických útocích, kterými se ale zabývali pouze výzkumníci. Podobné informace se podle něj vůbec nepromítaly do nabízených komerčních produktů. Viděl velkou příležitost. Začali jsme se všude ptát, co by bylo možné dělat.
Tím jste objevili své první zákazníky? Kde jste je našli?
Dostali jsme se mimo jiné do kontaktu s malými poskytovateli internetu. Bývalé Československo je krásné tím, že jich je tu hodně přes tisíc a pracují v nich úžasní, podnikaví lidé. Většinou jde o firmy do dvaceti lidí, někdy v nich pracují třeba jen tři. Někdy před pětadvaceti lety byli naštvaní, že není možné se připojit k internetu, umístili do země kabely, rozvěsili antény a začali internet poskytovat. Nebáli se a zároveň byli otevření novým technologiím. A nám řekli – super, filtrujte nám internetový provoz, budeme mít míň problémů se zákazníky. Když měli lidé zavirovaný počítač, volali svému provozovateli internetu, který je ale často nedokázal přesvědčit, aby si nainstalovali antivirový program. Pro poskytovatele internetu bylo ideální, když jsme nabídli, že můžeme hodně hrozeb odfiltrovat na síťové úrovni.
ČTK Connect, která je partnerem Evropské komise v projektu Veřejná debata o evropských fondech, vysílá poslední z letošních čtyř veřejných setkání k tématu čerpání unijních dotací v Česku. Přímý přenos z akce začne ve 14:00. Diskuse bude rozdělena do dvou tématických bloků: první se zaměří na evropské projekty v regionu soudržnosti Jihovýchod. Ve druhém bloku se diskutující proberou rýsující se budoucnost politiky soudržnosti EU po roce 2028. 
Brno je líhní technologických startupů, i díky evropským dotacím. Jak to bude dál?
Money
Ve finále jste ale pomáhali koncovým uživatelům internetu….
Tak to je vždy. Malí poskytovatelé se ale takovou pomocí lidem nechlubili. Ani nemohli, neměli marketingové týmy. Lidé si od nich brali internet, protože věděli, že když budou potřebovat, můžou jim přímo zavolat, aby vyřešili problém. Pak jsme začali šplhat nahoru k mobilním operátorům a velkým poskytovatelům internetu, jako byl rakouský Telekom A1 a české O2. Dávali nám najevo, že nehledají další náklady, ale nové příjmy. Chtěli nabídnout produkt koncovým zákazníkům a od nás požadovali, abychom byli u každé jednotlivé SIM karty schopni říct, jaký jsme zaznamenali kybernetický útok a jak se zastavil. To byl designově a architektonicky mnohem náročnější úkol, než jenom chránit celou síť a filtrovat internetový provoz. Dali nám seznam požadavků a zeptali se – umíte to?
A vy jste se zjevně nezalekli…
Podívali jsme se na ně a buď byl Robert Šefr velký vizionář, nebo to byla šťastná náhoda, ale v každém případě jsme měli architekturu postavenou tak, že jsme byli schopni požadavky splnit. Tím jsme také objevili use case, způsob využití naší technologie, kdy zákazníkem Whalebone je telekomunikační společnost, ale užitek přinášíme hlavně koncovému uživateli. Vše je nicméně integrované do sítě operátora.
Znamená to, že vaši první telekomunikační zákazníci ani nevěděli, že by si něco podobného mohli od někoho objednat?
Věděli, už to třeba i zkusili, ale neúspěšně. Dnes telekomunikační společnosti nabízejí ochranu sítě jako dodatečnou, placenou službu koncovým uživatelům. V případě rakouské společnosti A1 se jmenuje Net Protect, německé O2 zvolilo název Onlineschutz. My dodáváme takzvaný white-label, tedy nikoliv pod svou značku, telekomunikační firmy dají této službě svůj brand. K motivaci chránit zákazníka přidávají vlastní komerční motivaci a pak vše dává ekonomický smysl. A velká část jejich zákaznické báze má o tuto službu zájem, který dál roste.
Antivirová společnost Gen Digital, která vznikla spojením české firmy Avast s americkou NortonLifeLock, ve svém uplynulém finančním roce zvýšila provozní zisk o 45 procent na 1,61 miliardy dolarů (35,3 miliardy korun). Tržby se zvýšily o čtyři procenta na 3,94 miliardy dolarů, uvedla firma ve své výsledkové zprávě po skončení úterního obchodování na burzách ve Spojených státech.
Kyberbezpečnost je zlaté vejce. Akcionáři Gen Digital mohou být spokojeni
Trhy
Těžiště se přesouvá do Asie
Spolupracujete například se španělským mobilním operátorem Telefónica. Kybernetická ochrana na úrovni DNS je pořád hlavní službou, kterou poskytujete i v rámci exportu?
Ano. Dnes spolupracujeme se 400 mobilními a fixními operátory po světě. Z těch, kteří už mají tuto službu v provozu, je jich zatím nejvíc v Evropě. Kdybychom ale vzali operátory, kde se naše kybernetická ochrana v současnosti implementuje nebo chystá, přesouvá se hlavní těžiště do Asie, hlavně jihovýchodní Asie a Indie.
Asijské trhy jste zmiňovali, když jste získali další finance od investorů v rámci takzvané Series B. Cítíte, že už jste známí a roste poptávka po vaší službě?
Poptávka je teď obrovská, až šílená. Celkový počet SIM karet a domácností, kterých se týkají naše kontrakty s mobilním operátory a dalšími poskytovateli internetu, dosahuje půl miliardy. A když se potvrdí zájem, který registrujeme, bude toto číslo násobně vyšší.
Pokud vím, vaše cesta k zákazníkům na zahraničních trzích vede přes obchodní týmy, které vytváříte v dalších zemích. Kolik už jich máte?
Máme obchodníky, manažery a další specialisty zhruba ve dvaceti zemích. Neobsluhují samozřejmě jenom danou zemi, ale i celý širší region. Sám jsem se letos v létě přestěhoval i s rodinou na delší dobu do Indie, kde cítíme velké obchodní možnosti. Největší indický operátor má půl miliardy SIM karet a domácností, druhý největší necelých 400 milionů. Naší misí je ochránit miliardu lidí. Takže musíme jít tam, kde toho můžeme dosáhnout.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Leaders
Jak jste úspěšní ve Spojených státech?
Do Spojených států se teď na sedm měsíců stěhuje spoluzakladatel Whalebone Robert Šefr i s rodinou, abychom náš byznys v USA trošku popohnali. Ještě před třičtvrtě rokem bych vám řekl, že jsme aktivní různě po světě, ale máme čtyři bílá místa – dvě chtěná, což jsou Čína a Rusko, a dvě nechtěná – Indii a USA. Jsou to obrovské trhy, tamní telekomunikační firmy mají stovky milionů klientů. Dřív jsme si na tak velké trhy ani netroufli, ale poté, co jsme získali reference u operátorů s desítkami milionů klientů, si věříme a jdeme do toho. Už spolupracujeme s mobilními operátory v Nigérii, Indonésii, Brazílii nebo Kolumbii.
Kyberbezpečnost se ve světě stává čím dál významnějším tématem a Whalebone už má poměrně dost referencí. Předpokládám, že právě tyto faktory tlačí poptávku nahoru?
Tyhle dvě věci se opravdu potkávají a potkávají se v pravý moment.
Kdo jsou vaši konkurenti? A jak se vám v konkurenci s nimi daří?
Kyberbezpečnostních firem je v současném světě nekonečno. Když ale vezmu náš segment, máme tři hlavní konkurenty – izraelskou, americkou a německo-rakouskou firmu. Musím říct, že teď se nám daří hodně dobře. Na základě našich analýz můžeme říct, že v celosvětovém měřítku se nyní zhruba tři ze čtyř mobilních operátorů rozhodují pro Whalebone.
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Pivo je fajn, ale svět by měl Česko znát díky letadlům a výcviku pilotů, říká šéf letecké asociace
Zprávy z firem
Čím to podle vás je?
Řekl bych, že hlavně vytrvalostí. Domníváme se, že máme nejlepší produkt, ale není snadné o tom přesvědčit ostatní. Nekončí to tím, že dodáme software, ale snažíme se vytrvale jít od produktové excelence k poskytování excelentní služby. Dodáváme vlastně celý byznys. Počítáme s tím, že telekomunikační operátor musí přesvědčit koncové uživatele, musí jim vše vysvětlit, nabídnout kybernetickou ochranu za určitou cenu, v rámci určitého tarifu. Operátoři ale nemusí znovu vynalézat kolo, když už jich máme tolik v naší stáji a můžeme poukázat na dosavadní zkušenosti. Nedávno jsme měli v Mnichově workshop hlavně pro evropské zákazníky, šestnáct velkých národních mobilních operátorů tam sdílelo své zkušenosti.
Pokud očekáváte tak vysoký růst zájmu, nezbrzdíte raději trochu získávání nových klientů?
Ne, rozhodně nemůžeme brzdit. Možná se něco podobného nabízí, bylo by ale hrozné propásnout novou příležitost. Důležité je splnit očekávání zákazníků, nepromarnit naše šance. Znamená to dodávat včas služby ve vysoké kvalitě a dál udržovat úzký vztah s operátory.
Kolik zaměstnáváte lidí?
Dohromady 150 lidí, v zahraničí je zhruba třetina.
Takže čekáte další boom?
Dá se to očekávat. Je ale třeba říct, že jsme se rozhodli přibrat další kapitál, abychom mohli předběhnout vývoj a najmout lidi trochu dříve, než budou potřeba. Právě proto, abychom nepropásli nové příležitosti. Náš tým se určitě bude rozšiřovat, ale o dost rychleji se budou rozšiřovat tržby.
Jak vysoké jsou dnes?
Roční tržby máme zhruba na úrovni deseti milionů eur, ale za rok až dva bychom chtěli být na desetinásobku.
A jaká je hodnota vaší firmy na základě poslední valuace?
Je ve středních jednotkách miliard korun.
Článek vyšel také na Export.cz
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
