Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: Babiš se v americkém svěráku kroutí jako žížala

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.

Chceme, aby se v Česku žilo dobře, aby lidé byli zdraví, to je populistická mantra Andreje Babiše. Před volbami i po volbách. „Nechceme válku, chceme mír,“ vypráví. Trošku přitom pozapomněl, že Česko je členem NATO a má vůči němu závazky. 

Kreativní účetnictví místo zbrojení

Babiš má jako správný lišák svůj plán. Aby nakrmil své voliče pohádkami o tom, jak se budeme mít dobře i bez zbrojení, vymyslel, že do obranných výdajů započítá kdeco. Třeba výstavbu silnic a dálnic, posílení energetiky. A další výmysly.

Národní rozpočtová rada přitom již upozorňovala, že všechny tyto výdaje musí jako zbrojní zpětně odsouhlasit NATO. Jelikož potvrzení přichází zpětně, Babiš zatím může v klidu tvrdit, že výdaje nejsou 1,7 procenta HDP, ale přes dvě. Až se ukáže, že to tak není, bude dělat překvapeného. Česko nyní vykazuje ze všech členů NATO největší podíl položek na obranu, které ve skutečnosti s obranou nesouvisejí.

České zbrojení, americké bolení

Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?

Přečíst článek

Spoléhání na „kamarády“

Druhou částí Babišovy strategie, jak očůrat výdaje na zbrojení, je, že se přece „kamarádí“ s Marcem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. A Macinka se teď nově „kamarádí“ s Trumpem. A ti nás prý chápou, že na zbrojení nemáme peníze.

Babiš došel k pomýlenému názoru, že mu všechno projde. Mluvím s generálním tajemníkem NATO. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu, kasá se v Česku.

Z Washingtonu přicházejí varování

Jaksi zapomíná, že kamarádství stojí na důvěře a solidaritě. Ne na oblbování.

Signálů, že se plete, dostává dost. Nejdřív slyšel kritiku za nízké zbrojní výdaje od Nicholase Merricka, amerického velvyslance v Praze. Vzkaz patrně nebyl pro premiéra pro premiéra dost silný, dostal silnější. Od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Americká ambasáda pro jistotu vzkaz přeložila do češtiny, aby si Babiš nestál na uších.

Je to už dost silný vzkaz?

Možná.

David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

Přečíst článek

Vláda začíná měknout

Babišův ministr obrany Jaromír Zůna sice pořád tvrdí, že nový most je obranný výdaj. Ale už připouští, že Česko přeci jen výdaje na zbrojení někdy zvedne. Přišel s novou písničkou. Když není dost peněz na obranu, neznamená to, že peníze nebudou v příštích letech. Česko pod americkým tlakem začíná měknout jako sýr.

Závazek, který někdo bude muset zaplatit

Babiš dřív tvrdil, že závazek 3,5 procenta HDP na obranu v roce 2035 není jeho, ale jeho předchůdce Petra Fialy. Takže se ho držet nemusí. Další vykrucování.

Nyní již vláda Zůnovými ústy, těžko říct, zda nepřijde ještě korekce, závazek uznává. Jde však prý o vzdálenou budoucnost, ne o současnost.

Zasekne tedy Babiš sekyru pro budoucí vlády?

Zůstává otázkou, kdy s českým vykrucováním dojde západním spojencům trpělivost. Babiš spoléhá, že jeho výmluvy budou ještě nějakou dobu fungovat. Patrně ale neumí číst mezi řádky.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Andrej Babiš a Petr Macinka

Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Přečíst článek
Andrej Babiš

„Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Z USA míří kritika na vládu Babiše kvůli výdajům na obranu

Přečíst článek

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Bleskové útoky na Írán nebo Venezuelu, které odporují zvyklostem i mezinárodnímu právu, rozpočtová politika, která nedává smysl nebo nespočet celních eskapád. Americký prezident Donald Trump dokáže zásadně měnit směr v klíčových politických otázkách v horizontu několika hodin. To nevypadá, že by se rozhodoval na základě důkladných analýz nebo že sleduje nějaký propracovaný plán.

Americký prezident je dost možná nejmocnější člověk planety, přesto to však ještě v nedávné historii vypadalo, že ani on s lecčím pohnout nemůže, či jen velmi obtížně a zdlouhavě. V Trumpově druhém mandátu je to jiný příběh, věci se dějí jako by jen stačilo, aby luskl prstem. Je to tím, že je Trump konečně efektivní a rázný vůdce – a jak on sám proklamuje, nejlepším prezidentem?

Americký prezident Donald Trump ČTK

Zní to moc jednoduše na to, aby to byla pravda. Předešlé administrativy fungovaly úplně jinak. Měly svébytné ministry a aparát, zahraniční politika se tvořila na základě dlouhodobé diplomacie, stejně tak ekonomika. Vážily se pro a proti. Trump kolem sebe nemá lidi, kteří by mu bránili v chybných rozhodnutích, ale své nohsledy, hlas zkušených diplomatů a úředníků utlumil.

Důležité je sledovat výsledky, které v případě Trumpovy politiky nejsou nijak zářné. Navzdory tomu, že on sám je tak prezentuje. Zahraniční politika přináší světu spíš chaos než mír a prosperitu, ani domácí ekonomika se nijak zázračně nenastartovala. Ostatně kdyby byl tak skvělý prezident, nemuseli by se republikáni tak obávat podzimních voleb do Kongresu, které pro ně nevypadají nijak zvlášť růžově.

Americký prezident Donald Trump

Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.

Přečíst článek

Sebevědomí při kampani, chaos ve vládě

Pravicoví populisté dokážou vyhrávat volby, o tom jsme se už přesvědčili, ale když se dostanou k vládě, jejich kouzlo často rychle vyprchává. Nejde zdaleka jen o Donalda Trumpa a MAGA.

Pro další příklad můžeme nahlédnout do Británie, kde se v průzkumech daří populistické až krajně pravicové Reform UK. Strana zatím má hrstku poslanců a několik výraznějších regionálních politiků. Někde dokonce vedou komunální orgány. Pozitivní reklamu pro vládnutí ale často nedělají, jejich politika je mnohdy nesmyslná a bizarní. Nigel Farage si to uvědomuje, a proto se rychle snaží vylepšit odborný profil uskupení, a to i tak, že přetahuje výrazné tváře předchozích konzervativních vlád.

A co třeba u nás v Česku? SPD se konečně dostala do vlády, ale své lidí na ministerstva raději nepustila. Motoristé sobě pak předvádějí divadlo, jaké tu dlouho nebylo. Jinak působí hlavně destruktivně, ať jde o klima nebo třeba o kulturu. V zahraničí díky Petrovi Macinkovi Česko vypadá směšně. Zatím se ani nezdá, že by to zmíněným stranám pomáhalo v růstu preferencí. Voliči chtějí změnu, pokud možno pozitivní, ne divadlo. Umí však pravicový populisté i budovat? To zatím neukázali.

Írán

Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard

První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.

Přečíst článek

Bez seriózní práce nebudou koláče

Teď si leckterý čtenář říká, že jsem zaujatý a můj liberální světonázor (ať už to znamená cokoliv) mi brání vidět realitu. Jenže k napsání tohoto textu mě inspiroval Frank Furedi, v Británii žijící a původem maďarský intelektuál, který je oblíbencem (krajní) pravice. Ten vede bruselský think-tank MCC Brussels, jenž stoji na podpoře Viktora Orbána.

„Můžete vyhrát volby, ale pokud nejste připraveni na jejich důsledky, stanete se svým nejhorším nepřítelem,“ konstatuje osmasedmdesátiletý pravicový teoretik Furedi pro Politico. I když má pro pravicové lídry sympatie, neuniká mu, že úspěch Donalda Trumpa a podobných netkví v tom, že jsou úžasní, ale že „těží ze slabostí jiných hnutí“. V jejich vládní praxi vidí značné mezery.

Úspěšní populisté umí surfovat na vlnách nespokojenosti a frustrace, ale to je málo. Jak uzavírá Furedi: „Jednou z velkých tragédií našeho světa je, že demokracie v národě vyžaduje seriózní politické strany.“ A populisté až na výjimky nenabízí.

Související

V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92 tisíc pracovních míst

Trumpův „zlatý věk“? Kdeže. Americká ekonomika nečekaně přišla o 92 tisíc pracovních míst

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek

Michal Nosek: Dojedeme kvůli Motoristům až na vrchol Sněžky autem?

Cesta na Sněžku
iStock
Michal Nosek

Ministr Igor Červený odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez vysvětlení, bez představení nové koncepce a bez širší debaty. V české politice to obvykle znamená jediné: plán možná existuje, ale veřejnost se o něm dozví až ve chvíli, kdy bude pozdě něco řešit.

Odvolání ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische ministrem Igorem Červeným přišlo bez jasného vysvětlení i bez představení dalšího směru. Veřejnost tak zatím nevidí koncepci, ale pouze personální zásah. A právě v tom je problém. Národní parky nejsou instituce, které lze řídit sérií improvizovaných rozhodnutí.

Dle ekologů může jít navíc jen o první krok. Na řadě má být údajně i ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. O jeho místo se má ucházet bývalý ředitel Jiří Mánek, jehož působení bylo v minulosti spojeno s prosazováním rozsáhlejších zásahů v cenných částech parku a s kritikou konceptu divočiny. Pokud by se ministerstvo skutečně vydalo touto cestou, znamenalo by to návrat k debatám, které se zdály být v české ochraně přírody už dávno uzavřené.

Ministr životního prostředí Igor Červený (vlevo) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek

„Zastavte destrukci národních parků.“ Hnutí Duha apeluje na Babiše kvůli Motoristům

Ekologické Hnutí Duha vyzvalo v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zabránil destrukci životního prostředí a národních parků koaliční stranou Motoristé sobě. Vláda se podle hnutí vydala směrem k rozbití národních parků a jejich koncepce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) se podle něj chystá odvolat ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného.

Přečíst článek

Přehlížený smysl národních parků

Celý vývoj přitom zapadá do širšího politického kontextu. Motoristé sobě dlouhodobě vystupují proti environmentálním regulacím a staví svou identitu na kritice zelené politiky. Zmocněnec vlády Filip Turek tento postoj otevřeně prosazuje. Ministr Igor Červený zase o národních parcích často hovoří především jazykem omezení a nákladů.

Taková perspektiva ale snadno přehlíží základní smysl národních parků. Národní parky totiž nevznikly proto, aby maximalizovaly turistický provoz ani aby sloužily jako testovací polygon pro hospodářské nápady aktuální vlády. Jejich smyslem je chránit území, která jsou natolik cenná, že v nich má příroda přednost před lidskými plány.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Přečíst článek

Pokud se tento princip začne rozvolňovat personálními rošádami a politickými signály, důsledky mohou být velmi konkrétní. Oslabení ochrany, větší tlak na využívání území a návrat sporů, které česká ochrana přírody řešila celé roky.

A pak se nabízí otázka, která dnes může znít jako nadsázka. Jak dlouho potrvá, než někdo přijde s návrhem zpřístupnit Sněžku autem?

Možná je to absurdní představa. Jenže v české politice často platí jednoduché pravidlo. Nejdřív se vymění lidé, pak se změní pravidla, a nakonec se zjistí, že i na vrchol nejvyšší hory by se vlastně docela hodila silnice.

Související

Petr Macinka a Filip Turek

Ekologové: Motoristé v čele ministerstva životního prostředí mohou ohrozit přírodu i zdraví lidí

Přečíst článek
Doporučujeme