Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Nové poznatky o vedení boje ve vzdušném prostoru a významu dronů, které přinesla ruská válka na Ukrajině, nezůstaly stranou pozornosti amerických ozbrojených sil. Český výrobce motorů do dronů a vojenských střel PBS Group byl na rostoucí poptávku svých amerických odběratelů připraven. „Už jsme měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci jako US Air Force i US Navy byli s výsledky těchto zkoušek spokojeni,“ řekl generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán v rozhovoru pro Export.cz.
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Írán by v případě podpisu memoranda o porozumění se Spojenými státy uvolnil blokádu Hormuzského průlivu, a lodní doprava na této klíčové námořní trase by se tak do měsíce vrátila na předválečnou úroveň.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,84 procenta na 2561,99 bodu. Dolů ho tlačily mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ, které odevzdaly všechny pondělní zisky. Ztrácela i Erste Bank nebo Komerční banka.
Do Rady Českého rozhlasu 📻📻📻 zvolila dnes Sněmovna publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. V dnešní volbě neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.