Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Evropa dnes Číně vyčítá neférovou obchodní politiku. Jenže sama Pekingu dlouhá léta pomáhala vyrůst – penězi, otevřeným trhem i vlastním know-how. Evropa byla vůči Číně dlouho otevřená až naivní. Teď se probouzí do reality, v níž Peking ovládá solární panely, baterie i elektromobilitu. Otázka zní, jak se bránit? Odpovědí nemá být slepý protekcionismus, nýbrž tvrdé vyjednávání a chytřejší strategie, píše ve své analýze Jan Žižka.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Společnost Dr. Müller Pharma z Hradce Králové, která je významným českým vývozcem léčiv, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, už dobyla více než pět desítek zahraničních trhů. Nyní se posouvá k budování vlastních zahraničních filiálek, první otevřela loni v Mongolsku. „Naším cílem je export, export a ještě jednou export. Chceme vývoz organizovat vlastními silami, nebýt závislí na lokálních partnerech a zakládat pobočky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz zakladatel a majitel firmy Vladimír Müller.
Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).
Pandemie covidu i politika Donalda Trumpa odkryly slabiny evropského zdravotnictví. Závislost na Asii a tlak ze strany USA nutí Evropu přehodnotit, kde a jak budou vznikat léky budoucnosti. Farmaceutický průmysl se stává strategickou otázkou podobnou obraně či energetice. A Evropa stojí před dilematem, jak si zajistit bezpečné dodávky bez ztráty konkurenceschopnosti, píše v analýze Jan Žižka z Export.cz.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Nové poznatky o vedení boje ve vzdušném prostoru a významu dronů, které přinesla ruská válka na Ukrajině, nezůstaly stranou pozornosti amerických ozbrojených sil. Český výrobce motorů do dronů a vojenských střel PBS Group byl na rostoucí poptávku svých amerických odběratelů připraven. „Už jsme měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci jako US Air Force i US Navy byli s výsledky těchto zkoušek spokojeni,“ řekl generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán v rozhovoru pro Export.cz.
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 7️⃣0️⃣ tisíc elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom dnes agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla.
Za neochvějnou podporu Ukrajiny a každodenní odhodlání chránit životy poděkoval Norsku a Finsku ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj, který dnes přiletěl do Osla. Zelenskyj své díky vyjádřil na síti X po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Prodej luxusních nemovitostí v Dubaji ve třetím čtvrtletí meziročně 📉 klesl o zhruba 17 procent. Zájem bohatých kupců ze světa však zůstává i přes pokračující válku s Íránem, která zvýšila bezpečnostní rizika a zasáhla některá odvětví ekonomiky, poměrně vysoký. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje realitní poradenské společnosti Knight Frank.
Pražská burza 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,27 procenta na 2648,74 bodu. Burzu podpořilo především zdražení akcií energetické firmy ČEZ a bank Erste a Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna 📈 posílila o jednotky haléřů k euru i vůči americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,30 koruny za euro a 21,62 koruny za dolar. Proti pondělku si vůči jednotné evropské měně polepšila o tři haléře a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 9️⃣0️⃣ eur (zhruba 2200 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.
Firma CZ Loko se sídlem v České Třebové na Orlickoústecku, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, zvláště posunovací, měla v období od 1. dubna 2025 do letošního 31. března zisk 8️⃣8️⃣ milionů korun po zdanění. Výsledek byl o osm milionů korun nižší než v předchozím období. Tržby za prodej výrobků a služeb se meziročně snížily o devět procent na 3,709 miliardy korun, uvedla společnost v dokumentech zveřejněných ve Sbírce listin.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise 👩 Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu druhý den v řadě 📉 klesnou. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o šest haléřů na 48,61 koruny za litr. U benzinu nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 19 haléřů na 45,46 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Více než 225 miliard eur (5️⃣,5️⃣ bilionu korun) slíbily německé i zahraniční firmy investovat v Německu; učinily tak na konferenci, kterou v Berlíně uspořádala německá vláda. Webu Deutschlandfunk to dnes řekla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Například americký internetový gigant Amazon přislíbil v příštím roce investice ve výši 16 miliard eur (389 miliard korun).