Společnost Dr. Müller Pharma z Hradce Králové, která je významným českým vývozcem léčiv, zdravotnických prostředků a doplňků stravy, už dobyla více než pět desítek zahraničních trhů. Nyní se posouvá k budování vlastních zahraničních filiálek, první otevřela loni v Mongolsku. „Naším cílem je export, export a ještě jednou export. Chceme vývoz organizovat vlastními silami, nebýt závislí na lokálních partnerech a zakládat pobočky,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz zakladatel a majitel firmy Vladimír Müller.
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Jednou ze zvažovaných variant, jak by vláda pomohla zlevnit energie, je i snížení regulované složky ceny energií. To by byl krok, který by se projevil v rozpočtu, mohl by ale mít pozitivní dopad na možný růst inflace. Na konferenci Setkání lídrů developmentu to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO).
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v březnu 📈 zrychlil na 2,8 procenta z únorového tempa 2,1 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace podle úřadu zvýšila na 1,5 procenta z 1,0 procenta, kde byla o měsíc dříve. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu.
Evropská komise vyšle tento pátek své úředníky do Budapešti, aby zahájili jednání s nastupujícím maďarským premiérem 👨 Péterem Magyarem. Delegace by měla řešit zejména odblokování zmrazených unijních fondů pro Budapešť, napsal bruselský server Politico.
Předseda Evropské rady António Costa na sociální síti X označil útok Ruska na Ukrajinu za 👎 strašný. Rusko podle něj terorizuje ukrajinské civilisty, protože selhalo ve své válečné agresi proti této zemi. Ruské síly za posledních 24 hodin zaútočily na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ukrajinské letectvo. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech.
Solární panely začaly zdražovat, jejich cena od začátku letošního roku 📈 vzrostla až o polovinu. Ještě loni přitom panely v ČR rekordně zlevňovaly. K obratu cenového trendu přispělo zejména zdražování klíčových surovin, dále zvýšená poptávka či růst nákladů na logistiku. Vyplývá to z informací solární společnosti Greenbuddies. Zlevňování panelů už oborové firmy neočekávají.
Na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měli jet premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Vyplývá to z přílohy 📜 usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které schválila v pondělí vláda.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) může na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) hájit výdaje Česka na obranu, prezident se může i bez mandátu od vlády zúčastnit neformální části, tedy večeře hlav států, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Reflex.
Evropské banky jsou 👍 dostatečně odolné, aby dokázaly absorbovat současné geopolitické a finanční šoky. Musejí se však připravit na budoucí nejistoty, které zahrnují mimo jiné rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti spojená s rozvojem umělé inteligence. Podle agentury Reuters to uvedl nový šéf Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) François-Louis Michaud.
Skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele 👨 Michala Strnada získala zakázku na dodávky velkorážové munice pro evropského zákazníka. Celková hodnota kontraktu je téměř 300 milionů eur (7,3 miliardy korun).
Autonomní doručovací roboti a drony by mohli snížit náklady na donášku jídla z osmi až deseti dolarů (165 až 200 korun) na jeden dolar (20 korun) na objednávku. Vyplývá to z analýzy britské banky Barclays, o níž informovala agentura Reuters. Globálním doručovacím platformám jako DoorDash by to otevřelo cestu k potenciálním ziskům v celkové výši až 1️⃣6️⃣ miliard dolarů (330 miliard korun) ročně, uvedla banka.
