Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.

Když Daniel Procházka mluví o tom, čím vším se dnes plzeňští výzkumníci ještě zabývají, nabízí tím vizionářský pohled do budoucnosti energetiky. Jedním ze směrů vývoje je turbína, která místo páry využívá stlačený oxid uhličitý. Velkým hitem jsou také systémy Organického Rankinova cyklu (ORC), díky nimž může cementárna nebo rafinerie využít i teplo s relativně nízkou teplotou. A na úložišti energie ve formě stlačeného vzduchu Doosan Škoda Power spolupracuje například s univerzitou ve španělské Seville.

---

Doosan Škoda Power je jednou z firem, která ukazuje, že české strojírenství má pořád světu co nabídnout. Jste významným exportérem, jaká část vaší produkce míří do zahraničí?

Pouze domácí trh by nás neuživil, i když je pořád důležitý. Musíme uspět ve světě. V současné době exportujeme 80 procent naší produkce, 20 procent připadá na Česko. Ještě v letech 2007 až 2009 přitom byl tento poměr přesně opačný. To jsme se ale podíleli na velkých projektech modernizace uhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov.

Řekl byste, že vaše exportní schopnosti začínají u vlastního výzkumu a vývoje?

Máme vlastní design parních turbín už od roku 1911. Odlišujeme se tak od spousty jiných dodavatelů, kteří třeba vyrábí ještě více turbín, ale využívají licenci jiných světových výrobců. Proto se korejský Doosan v roce 2009 rozhodl plzeňskou Škodu Power koupit. Doosan předtím vyráběl parní turbíny v licenci, ale chtěl mít svoji vlastní technologii. Tuto technologii postupně vylepšujeme, snažíme se držet krok se světovými trendy a být o krok dál před konkurencí. Za centrem výzkumu a vývoje v našem plzeňském areálu se nachází elektrárna, což je velká výhoda. Přívod páry z tamního kotle nám umožňuje efektivně testovat nově vyvíjené komponenty našich turbín. Využíváním páry to ale zdaleka nekončí, rozsah našeho výzkumu je mnohem větší. Týká se řady dalších komponent a technologií. Naše exportní schopnosti opravdu začínají u vlastního výzkumu a vývoje.

Díky tomu, že si vás Doosan vyhlédl, teď máte v Plzni globální centrum vývoje parních turbín pro celou korejskou skupinu, která je předním hráčem na světovém trhu. Pokud vím, vyvíjíte turbíny nejen pro váš výrobní závod v Česku, ale i pro ten korejský…

Parní turbíny, které se vyrábí v korejském závodě v Changwonu, jsou podle našeho škodováckého designu. Na některých projektech ale pochopitelně spolupracujeme s korejskými kolegy.

Má vaše mateřská skupina pořád zájem udržovat globální centrum výzkumu a vývoje tady v Plzni? Někdo by si řekl, že když si ho koupí takový silný hráč, nejspíš ho přenese někam blíže ke svému hlavnímu sídlu. Nehrozí to?

Ne, pravý opak je pravdou. Naše mateřská společnost si uvědomuje, že se jí vyplatí dál rozvíjet plzeňské know-how. Pokud Doosan vyrobí v Koreji turbínu podle designu Škoda, což se dnes týká všech parních turbín, platí nám za poskytnutí licence.

Doosan dodá za miliardy nové generátory pro Temelín

Zprávy z firem

Doosan Škoda Power zvítězil v tendru na nové generátory pro Jadernou elektrárnu Temelín ze skupiny ČEZ. Hodnotu kontraktu společnosti nezveřejňují, je ale v miliardách korun, řekl výkonný ředitel plzeňských strojíren Daniel Procházka. Podle uzavřené smlouvy se generátory vymění při odstávkách temelínských bloků v letech 2029 a 2030.

ČTK

Přečíst článek

Plzeňská laboratoř energetiky budoucnosti 

Budete záběr vašeho centra výzkumu a vývoje dál rozšiřovat?

Pořád vylepšujeme parní turbíny, jejich účinnost a kvalitu, zaměřujeme se na nové komponenty a celkové řešení pro naše zákazníky. Zároveň se soustředíme i na nové trendy v energetice. Vyvíjíme turbínu, která místo vodní páry používá nadkritický CO2 – stlačený oxid uhličitý, který se vyznačuje vysokým tlakem i teplotou. Už jsme vyrobili první prototyp turbíny pro pilotní projekt, na němž spolupracujeme s ÚJV Řež. Dalším významným směrem našeho vývoje jsou systémy Organického Rankinova cyklu. Díky nim může například cementárna nebo rafinerie využít i nízkopotenciální teplo, tedy teplo s relativně nízkou teplotou. Zde se místo vodní páry využívají páry organických látek, například typu silikonového oleje. Chceme v Plzni postavit demonstrační jednotku ORC cyklu a otestovat její fungování v mimořádně náročných podmínkách.

Jedním z hlavních trendů jsou dnes úložiště energie. Míříte i tímhle směrem?

Společně s univerzitou v Seville a dalšími soukromými i veřejnými partnery se podílíme na projektu, který je určitou obdobou přečerpávací elektrárny, ale k ukládání energie nepotřebuje vodu. Tento systém využije přebytečnou energii ke stlačení běžného atmosférického vzduchu třeba do velké nádoby, ale spíše do nějaké podzemní jeskyně nebo vytěženého dolu. A když potřebujete energii, proženete – zjednodušeně řečeno – stlačený vzduch turbínou. Ve skutečnosti je to velice složitý cyklus, který má několik fází. Různých směrů vývoje, jehož cílem je ukládání energie, je spousta. Sledujeme hodně z nich.

Američané jsou s vyššími cenami smíření, hlavně ať nic není z Číny, říká šéf plzeňského Doosanu

Zprávy z firem

Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.

Jan Žižka

Přečíst článek

Velmi diskutovaným směrem vývoje je masivní ukládání energie do vodíku, o kterém mluvíte i vy. Není to příliš optimistická vize?

Prakticky všichni výrobci plynových turbín, tedy i skupina Doosan, se zabývají vývojem, který umožní vodík spoluspalovat nebo případně přejít čistě na vodík. Realisticky počítají s tím, že i tento trend může být do budoucna velmi významný. Je ale jasné, že předtím bude nutné vyřešit spoustu otazníků – jak získat dostatečné množství bezemisního vodíku, jak ho uchovat a případně transportovat.

To už se dostáváme od parních turbín k plynovým. Chcete je také vyrábět v Plzni?

Doosan v Koreji vyrábí plynové turbíny podle vlastního designu o výkonu 270 a 380 megawattů. Vyvíjí také turbínu střední velikosti kolem 100 megawattů, která bude schopná spalovat jak zemní plyn, tak vodík. Takový výkon by byl ideální pro teplárny na středoevropském trhu a tyto turbíny budou uvedeny na trh někdy v příštích letech. Ideální scénář je, že pro evropský trh by se následně plynové turbíny vyráběly tady u nás v Plzni právě pod licencí Doosanu.

Může tohle být pro Doosan Škoda Power pověstná Next Big Thing, příští velká věc, když budete nabízet parní i plynové turbíny?

Transfer technologie plynových turbín z Koreje by nás opravdu posunul do ještě vyšší soutěže. Dodávali bychom celý paroplynový blok, tedy elektrický blok paroplynové elektrárny.

Zabýváte se vývojem parních turbín v celé jejich šíři. Pokud jde o výrobu, specializujete se v Plzni na výrobu těch menších…

Máme to rozdělené s naší matkou – naší doménou jsou turbíny o výkonu zhruba do 350 megawattů v Plzni, nad 350 megawattů se vyrábí v Koreji. Jsou tu ale výjimky, tohle pravidlo například neplatí pro český trh – pro tuzemské projekty budeme dodávat bez ohledu na velikost. Turbíny pro nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech budou z Plzně. Navazujeme na referenci, kterou máme díky dodávce turbín pro jadernou elektrárnu Temelín. Lokální výroba je v podobných případech velkou výhodou.

David Ondráčka: Dukovany made in Korea. Byla by to pro Česko výhra?

Názory

Vláda chtěla slavnostně podepsat kontrakt na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale žaloba francouzské EdF a předběžné opatření soudu to zatím odložilo. Je to ale pro Česko dobrá smlouva a je výhra do toho jít s Korejci? Český průmysl u toho subdodávkami rozhodně moc nebude. Shrňme ti to, Francouzi zuří, Korejci inkasují, Američané se smějí, a Češi moc neví, ale celé to nakonec zaplatí.

David Ondráčka

Přečíst článek

Zmínil jste společný projekt s univerzitou v Seville. Je známé, že spolupracujete s výzkumnými institucemi v Česku. Máte více podobných projektů i v zahraničí?

Ano, společně s našimi partnery využíváme různé evropské i jiné granty. Navázali jsme kontakty s řadou univerzit. Některé významné mezinárodní projekty jsme v minulosti i vedli jako hlavní řešitel.

Dostáváte se k novým nadějným technologiím také prostřednictvím akvizic, nákupů jiných firem?

Podobným způsobem skutečně investuje naše mateřská společnost. Doosan například získal menšinový podíl v americkém developerovi malých modulárních reaktorů NuScale.

A to je příležitost i pro vás v Plzni? Mohli byste pro NuScale dodávat turbíny?

Samozřejmě. A naše matka může dodávat reaktorové nádoby. Doosan také koupil americkou společnost, která zajišťuje servis pro plynové turbíny v Houstonu, díky které získáváme vynikající projekty ve Spojených státech. Velké akvizice se realizují na úrovni celé korporace, my ale zvažujeme posílení našich servisních kapacit v odlehlejších teritoriích.

Předpokládám, že v rámci vašich celkových aktivit hraje servis stále významnější roli…

Když vezmu naše zakázky pro elektrárny, nové turbíny tvoří zhruba 70 procent, 30 procent představuje servis. V současnosti se zabýváme mimo jiné modernizací parních turbín ve finské jaderné elektrárně Loviisa. A naší ambicí je, abychom v oboru servisních služeb dál výrazně rostli. Snažíme se servisovat nejenom naše parní turbíny, ale i turbíny jiných dodavatelů.

Projekty století. Češi mají Dukovany, Číňané vodní elektrárnu v Tibetu

Money

Čína začala v Tibetu stavět největší vodní elektrárnu na světě. Má jít o projet století, který bude stát biliony. Češi mají také svůj projekt století, je jím dostavba jaderné elektrárny Dukovany za stamiliardy.

ČTK

Přečíst článek

Menší turbíny ve světě frčí

V minulosti jste vyráběli turbíny hlavně pro fosilní a jaderné elektrárny. Jak se měnilo vaše portfolio v posledních letech?

Zažíváme různé trendy, které se mění podle momentálního vývoje ekonomiky a priorit jednotlivých států. Posledních deset let bylo například ve znamení mnoha projektů pro spalovny komunálního odpadu. Zhruba před sedmi, osmi lety jsme dodávali turbíny pro všechny velké biomasové projekty ve Španělsku. Španělsko se tehdy rozhodlo dotovat výrobu elektřiny z biomasy, podobnou podporu nabízely i další evropské státy. Před třemi lety byla  v britském Teesportu uvedena do provozu naše turbína v největším energetickém bloku na spalování biomasy na světě o výkonu 300 megawattů. Naopak uhlí už je podle strategie skupiny Doosan víceméně stranou našeho zájmu. V energetice se tedy zaměřujeme na turbíny pro paroplynové i biomasové elektrárny a spalovny odpadu. Výhledově chceme dodávat do jaderných reaktorů – kromě těch velkých v Česku také do malých modulárních po celém světě.

Vašimi produkty jsou, jak jste říkal, i malé turbíny. Roste světová poptávka v tomto oboru?

Významným trendem je diverzifikace energetického trhu, staví se malé spalovny komunálního odpadu, ale i malé paroplynové cykly. Relevantním trhem jsou pro nás všechny světové regiony kromě Ruska, Íránu a Číny. Na tomto pro nás přístupném trhu je dlouhodobě stabilní poptávka po turbínách, pokud to měříme jejich celkovým výkonem. Svět si ale žádá menší parní turbíny, takže jich je celkově více.

Jestliže se svět více zaměřuje na menší turbíny, znamená to, že na tento trh vstupují i další hráči? Roste vám konkurence?

Je to tak – například i výrobci turbín z Brazílie nebo Indie. Stává se, že si třeba v Turecku konkurujeme s indickým výrobkem, a je to pro nás docela složité. V účinnosti a kvalitě turbíny tyto konkurenty vždy porazíme ne o krok, ale o kilometr. Cenově jsou ale samozřejmě někde úplně jinde.

Je celkem jasné, že neusilujete o ruský a íránský trh. Proč ale nepovažujete za relevantní čínský trh? Kvůli tamnímu ochranářství?

Cla a netarifní bariéry jsou jedním z faktorů. Na čínském trhu především nemůžete cenově konkurovat výrobky z Evropy. Svého času jsme postavili dva bloky o výkonu 500 megawattů v Šen-tou, ale to bylo v rámci širšího obchodu, který Česko s Čínou uzavřelo ještě v devadesátých letech.

Pokud se nepletu, Číňané vám zase příliš nekonkurují na jiných trzích. Čím to je?

Číňané se zaměřují na větší bloky o výkonu 600-800 megawattů. Jinde ve světě se podobných bloků staví minimum, uhelné bloky téměř žádné – kromě Indie, kam Číňané nedodávají vzhledem k napjatým politickým vztahům mezi oběma zeměmi.

Vašimi zákazníky nejsou pouze elektrárenské společnosti, ale také průmyslové firmy z různých oborů. V jakých odvětvích se prosazujete?

Naším velkým zákazníkem je například Orlen, společně s ním realizujeme projekty v polských rafinériích. Důležitým odvětvím je pro nás také papírenský průmysl – ve Finsku jsme dodali turbínu do největšího dřevozpracujícího závodu na severní polokouli. Dalšími významnými obory jsou chemický i hutní průmysl.

Od turbíny k celé strojovně

Je známé, že pro nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech nabízíte nejenom turbínu, ale i ostatní technologie strojovny, tedy veškeré navazující technologie. Máte podobné ambice u vašich projektů na zahraničních trzích?

Je to součást naší strategie. Výroba turbín má své přirozené limity, podobně jako jiné obory podnikání. Nemůžeme donekonečna navyšovat naši výrobní kapacitu. Musíme tedy zvyšovat obrat tím, že si budeme přibírat další služby a dodávky v rámci celé strojovny. V Polsku stavíme pro Orlen dva bloky rafinérie, u nichž podíl samotné parní turbíny představuje do deseti procent hodnoty naší celkové zakázky.

Podobné projekty realizujete společně s dalšími firmami a jste finálním dodavatelem určité části elektrárny nebo rafinérie. Je to tak?

Záleží na tom, jaký je nákupní model provozovatele. Většinou to bývá určitý model kontraktu EPC (Engineering, Procurement, Construction), což znamená, že si investor vybere jednoho finálního dodavatele na klíč. A tomu my dodáme určitý funkční celek. Jiný model preferuje Orlen, kterému dodáváme celou strojovnu napřímo, včetně parní turbíny s generátorem.

Je jasné, že v rámci dukovanského projektu budete na dodávce strojovny hodně spolupracovat s dalšími českými firmami. Platí to i pro vaše exportní zakázky?

Rozhodně. Když dodáváme do Polska nebo jinam podobný větší balík technologií a služeb, samozřejmě spolupracujeme s českými subdodavateli. Budeme například dodávat turbínu o výkonu 200 megawattů do elektrárny v Jižní Karolíně a v našem balíku je i kondenzátor, který koupíme od českého výrobce. Mohla by to pro něj být reference i pro dodávku kondenzátoru do jaderné elektrárny Dukovany, pokud v USA uspěje.

Myslíte, že by z pohledu českého průmyslu bylo ideální, kdyby tuzemské firmy více spolupracovaly nejen na dodávce strojovny, ale v rámci celého EPC kontraktu?

Bohužel tu v našem oboru nevidím žádného silného českého EPC dodavatele, který by byl schopen konkurovat na zahraničních trzích. Spíš to jsou jednotlivé případy, jednotky projektů. Není divu, EPC dodávka je velmi riskantní projekt.

Mohli byste být EPC dodavatelem vy?

Je jím naše matka. Pokud bychom se chtěli my sami stát EPC dodavatelem, museli bychom k tomu určitým způsobem dorůst. Nepředpokládáme to v nějakém krátkodobém horizontu.

Článek vyšel také na Export.cz