Od Prahy až po Tokio. Vojtěch Kačena staví bateriová úložiště a míří mezi globální elitu energetiky
Česká skupina Second Foundation se hodlá zařadit mezi nejvýznamnější evropské investory do bateriových úložišť. „Máme už pět dokončených projektů, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet úložišť stavíme,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel a investor Vojtěch Kačena, který Second Foundation spoluzakládal a je dnes její hlavní tváří.
Čeští obchodníci s elektřinou a dalšími komoditami z této skupiny zanechávají výraznou stopu na globálních trzích. Díky vlastnímu softwaru dokážou realizovat rychlé a objemné obchody pro své zákazníky, kterými jsou různé penzijní nebo infrastrukturní fondy. Jednou z vizí Vojtěcha Kačeny je posunout Second Foundation do pozice silného hráče, který dokáže využít své know-how a bude lídrem v efektivním provozování obnovitelných zdrojů společně s velkokapacitními bateriovými úložišti po celém světě.
Ambicí Vojtěcha Kačeny je vybudovat silnou globální firmu se sídlem v Praze a maximálně snižovat závislost na čínských technologiích. Také se poohlíží po investicích v evropském chemickém průmyslu. „Spousta chemiček v Německu nebo Švýcarsku má obrovské náklady na pracovní sílu a už není schopna konkurovat. Přesun do Česka jim nabízí možnost, jak svůj byznys zachránit,“ uvedl přední český investor v rozhovoru v sídle Second Foundation v nové Masaryčce v Praze. Vojtěch Kačena je také majitelem fotbalového klubu Zbrojovka Brno, který má nakročeno k návratu do české nejvyšší soutěže.
Second Foundation obchoduje na světových trzích s elektřinou i dalšími komoditami a také spravuje svým klientům portfolia obnovitelných zdrojů. Zdá se, že nyní přecházíte k „další velké věci“ – objevují se informace o vašich velkých investicích do bateriových úložišť na zahraničních trzích. Můžete to potvrdit?
Jsou to investice, které je možné označit za relativně nové, ale my je připravujeme už skoro tři roky. Není to tak, že bychom se najednou probudili a řekli si – všichni se dívají na baterky, tak se budeme dívat i my. Dlouhodobě sledujeme, jak jsou výkyvy cen elektřiny spojené s produkcí větrných a solárních elektráren. To platí stejně v Německu, Americe nebo Japonsku. Někteří provozovatelé těchto zdrojů nejsou schopni přesně odhadovat výrobu elektřiny, což vede k jejím velkým přebytkům. Provozovatelům přenosových a distribučních sítí to způsobuje vrásky na čele. Došli jsme tedy k závěru, že velký smysl může dávat jakýkoliv flexibilní zdroj, který nestabilitu obnovitelných zdrojů vyvažuje.
Proto jste se rozhodli pro bateriová úložiště?
Posuzovali jsme různá flexibilní aktiva na základě jejich fyzikálních možností i ceny a marginálních nákladů. Kromě baterií jsme uvažovali také o plynových a vodních elektrárnách, zdrojích na biomasu nebo flexibilitě poptávky spotřebitelů, která funguje dobře třeba v Americe. Už před dvěma roky jsme dospěli k přesvědčení, že baterky jsou na dobré trajektorii a mají šanci být vítěznou technologií. Mám teď na mysli krátkodobé ukládání energie ve vyšších jednotkách hodin, nikoliv dlouhodobé.
Lidí, kteří stav nouze neberou na lehkou váhu, přibývá i v České republice. Své rodinné domy vybavují dieselagregáty, ve sklepích a garážích uchovávají zásoby trvanlivých potravin a mají i plné mrazáky. Trend energeticky nezávislejších domácností tak sílí.
Jak přežít blackout. Co si připravit pro krizovou situaci
Enjoy
Posílil poptávku po bateriích blackout ve Španělsku nebo výpadky elektřiny v jiných zemích?
Každý provozovatel přenosové soustavy má určitou formulku, jak bezpečnou chce mít svoji elektrickou síť. Tato složitá formulka vlastně říká, jaká je pravděpodobnost, že určitá situace způsobí nebo nezpůsobí blackout a jaké by mohly být jeho dopady. Kromě Španělska byla v poslední době spousta takových výpadků elektřiny třeba i v Americe. Takže operátoři sítí přemýšlejí nad tím, jestli mají podobné vzorečky upravit a více si nasmlouvat dodávky elektřiny z flexibilních zdrojů.
Pro vás jako provozovatele baterií je to příležitost…
Řekl bych, že nepřímá příležitost. Nikdo nechce, aby tady byly blackouty a až potom se třeba Evropa vzpamatovávala. Myslím, že celková bezpečnost elektrické soustavy je v Evropě vysoká. V Americe se kromě pravděpodobnosti blackoutů hodně dívají na to, jaké jsou náklady na ochranu před nimi. A třeba dojdou k závěru, že jim gigantické investice do stability sítě za to ani nestojí, protože blackout pár hodin, párkrát ročně je ještě přijatelný.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Levné sodíkové baterie jsou zatím sprinteři, ale učí se předhonit drahé lithium i na jiných tratích
Zprávy z firem
Od algoritmů k vlastním zdrojům
Ve svých obchodních aktivitách využíváte sofistikovaná softwarová řešení. Jak jste je začali uplatňovat v případě bateriových úložišť?
Efektivně provozovat flexibilní zdroje včetně baterií je velmi složité. Potřebujete algoritmy, složitý software, který spojuje spoustu dílčích věcí dohromady. My jsme ten software vyvinuli, využívali jsme ho, když jsme spravovali portfolia různých energetických zdrojů a bateriových úložišť našim zákazníkům všude možně po světě. A dospěli jsme k závěru, že si budeme takto spravovat i vlastní zdroje. Jako investor totiž řešíte, kam bude nejlepší vložit vlastní peníze, a zjistili jsme, že to nebudou větrné nebo solární elektrárny. Myslíme si sice, že bychom je uměli provozovat trochu líp než ostatní a měli bychom malinko větší návratnost, ale v této oblasti je už finanční inženýring na vysoké úrovni. Je to spíše hra pro penzijní fondy a infrastrukturní investory. Tito hráči se ale zatím moc nepouštějí do baterií, je to pro ně nové, neznají to a nemají to vyzkoušené. Proto dáváme peníze do baterek.
Kolik už nyní provozujete velkých bateriových úložišť?
Máme pět dostavěných, především v Japonsku a Německu, a dalších dvacet stavíme. A chceme jich co nejvíc postavit v letech 2026–28. Nikdo neví, jestli se třeba za pět nebo za sedm let budou dál ve velkém stavět baterky nebo jestli je to jenom vlna, která se přežene. Dnes mnozí předpokládají velkou výstavbu datových center, což zvyšuje poptávku i po úložištích energie, ale nevíme, jestli nepřijde nějaká korekce tohoto trendu. My budeme připravení a rychlí teď na začátku. Pak se uvidí. V následujících třech letech chceme dokončit projekty baterií o celkové kapacitě v řádu vyšších gigawatthodin. To znamená investice v řádu miliard eur. Očekáváme, že v příštím roce bychom se mohli zařadit mezi top 5, možná i top 3 stavitelů v Evropě. (Second Foundation také vytvořila společný fond s RSJ Investments, který bude investovat právě do velkokapacitních baterií – pozn. red.)
Když bude bateriových úložišť přibývat, nebudou už takové výkyvy v cenách elektřiny, které dnes v některých okamžicích jdou až do vysokých záporných hodnot. Předpokládám, že to bude mít významný dopad na váš model obchodování s elektřinou. Souhlasíte?
Jasně. Tady se docela hodí rčení o slepici a vejci. V současné době se ekonomicky méně vyplácí stavět solární elektrárny kvůli záporným a nulovým cenám třeba kolem poledne. A také v roční době, kdy slunce svítí hodně – tedy mezi dubnem a zářím. Když se postaví baterky a záporné ceny zmizí, bude to pobídka pro druhou vlnu výstavby solárů i větrníků. Věřím ale tomu, že za pět nebo deset let se už solární a větrné elektrárny nebudou stavět samostatně, ale vždy v kombinaci s gigantickým úložištěm energie. Je možné, že už nebude bateriové, třeba bude vodíkové nebo přijde jiná technologie. Zatím má smysl využívat lithium-železo-fosfátové akumulátory.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium
Enjoy
Vaší dlouhodobou ambicí je tedy vybudovat po celém světě vlastní portfolio obnovitelných zdrojů s baterkami?
Rozhodně. Když se časem budou stavět obnovitelné zdroje společně s úložišti, bude potřeba někdo schopný, kdo dá vše dohromady a bude je co nejvýdělečněji provozovat. To chceme být my.
Berete vaše aktivity čistě jako byznys, kdy vyhledáváte ideální podnikatelské příležitosti, nebo v tom vidíte i určité poslání a chcete přispět k celkové dekarbonizaci?
Rozhodně platí to druhé. V posledních letech jsou v centru pozornosti války – na Blízkém východě, na Ukrajině, a zapomínáme, že globální oteplování je reálná hrozba a že bychom mu opravdu měli čelit. Myslím, že si spousta lidí pořád nedokáže představit, jaký dekarbonizační efekt může mít vypínání uhelných elektráren. Já jsem přesvědčený, že může, ale také je důležité, aby si celý energetický systém dokázal bez uhelek poradit. A právě k tomu směřujeme. Zatím zaznívá argument, že nejvíce nových emisí skleníkových plynů vypouští Čína. Stranou pozornosti ale zůstává, že právě Čína neskutečným tempem staví nové solární a větrné elektrárny. Možná budeme překvapeni, jak rychle dosáhne vrcholu ve vypouštění emisí.
Také jsem zaznamenal váš výrok, že máte ambici vybudovat globální firmu z Česka…
Bylo by velmi lehké teď Second Foundation prodat, zájemce máme. Nás ale baví to, co děláme, a chceme si dokázat, že jsme schopní konkurovat po celém světě. Zatím si to dokazujeme, máme chuť, energii i motivaci pokračovat ještě dlouho.
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS
Zprávy z firem
Jak silnou máte konkurenci?
Gigantickou. Máme desítky konkurentů – například z Dánska, Ameriky, Německa. Konkurence se zlepšuje každým dnem a my se musíme zlepšovat taky. Pohybujeme se v brutálně konkurenčním odvětví, není to tak, že nějací kluci z Prahy na něco přišli a nikdo jiný to nedělá. Mnoho našich konkurentů má delší historii a větší finanční sílu, nemáme to snadné.
Evropa, Japonsko a průzkum Ameriky
Další projekty chystáte také hlavně v Německu a v Japonsku?
Nejenom. Máme projekty v celé Evropě – západní i východní. A pak skutečně také v Japonsku. Japonsko má totiž podobnou regulaci jako Evropa a na základě dostupných dat jsme si vyhodnotili, že je pár let za Evropou. Některé ostrovy Japonska jsou jako Německo před třemi, čtyřmi lety.
To se týká i služeb výkonové rovnováhy, které nabízíte provozovatelům přenosových sítí?
Ano. Japonci fakticky zkopírovali evropskou deregulaci energetiky. Nedotáhli to tak daleko jako Evropa, ale jdou podobným směrem, mají trh s elektřinou – s futures kontrakty i denním obchodováním. Mají podobný systém podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy. Tím se liší od Ameriky, která funguje na úplně jiném principu – nedotáhla deregulaci, má lokální monopoly a aukční systém pro každou rozvodnu zvlášť. Takže v Americe, třeba v Texasu, můžete mít úplně jinou cenu elektřiny než někdo dvacet kilometrů vedle, ale který je připojen na jinou rozvodnu. Když tam někde postaví fabriku třeba Tesla, v daném místě se výrazně zvýší poptávka po elektřině a její cena, což zase znamená pobídku pro vybudování další elektrárny. V Americe mají takový lokální kapitalismus, ale pak je velmi těžké dělat strategická rozhodnutí, která se týkají více oblastí nebo více států Unie. Kdo má platit třeba přenosovou linku z Texasu do Kalifornie?
Spoluzakladatel a výkonný šéf firmy Whalebone Richard Malovič nemá malé ambice. Pokud se tato brněnská kyberbezpečnostní firma dostane na někdejší úroveň Avastu, jak jí mnozí předpovídají, Malovič by si představoval jiné vyústění jejího podnikatelského příběhu. „Já bych si také býval přál, aby Avast nakonec převzal americkou společnost Norton, ne naopak,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Malovičovým krédem je realizovat akvizice, nikoliv být koupený někým jiným.
Brněnský Whalebone chrání „bránu internetu“. Poptávka je až šílená, říká šéf firmy
Zprávy z firem
Second Foundation působí na americkém trhu jako obchodník. Znamená to, co říkáte, že se tam k provozování bateriových úložišť neposunete?
Přemýšlíme o tom, díváme se na spoustu příležitostí. Roztříštěnost tamního trhu ale vede k tomu, že musíme počítat s velkými výkyvy v cenách elektřiny, ať už směrem nahoru nebo dolů. Během pár měsíců se může úplně změnit situace. V Americe se nám mnohem hůř plánuje. Nemáme jistotu, že když postavíme třeba právě bateriové úložiště, bude dlouhodobě vydělávat. V Americe se vyplatí všechno dělat v obrovské škále, tedy zajišťovat dodávky energie třeba pro celou oblast velikosti Středočeského kraje. To je zatím mimo naše možnosti.
Vraťme se ještě k Německu. V Evropě to pro vás byl asi klíčový trh?
Začínali jsme postupně, šli jsme z východní Evropy na západ. Německo je ale v našem oboru nejrozvinutější trh na světě, má nejlikvidnější energetickou burzu, nejvíc hráčů. Tím, že jsme uspěli v Německu, jsme získali jistotu, že všechny ostatní trhy už pro nás budou lehčí. Bateriové projekty nyní máme například ve Finsku, Nizozemsku, Itálii, Španělsku, Británii, Polsku nebo Rumunsku.
Jak omezit závislost na Číně
Usilujete o to, aby vaše bateriové systémy byly co nejméně závislé na Číně. Jak se vám to daří?
Řekli jsme si, že když je hardware – tedy samotné baterie – z Číny, chceme, aby byl pod kontrolou našeho softwaru. Možná jsme měli zbytečné obavy, ale rozhodli jsme se, že veškeré řídicí systémy budeme mít vlastní a všechny součásti, které kupujeme od různých čínských dodavatelů, si složíme sami. Máme tedy dokonalý přehled o čipech, firmwaru, komunikačních modulech. Díky tomu také máme certifikaci, že nabízíme evropský produkt.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život
Leaders
S nezávislostí na Číně souvisí i vaše investice do hardwaru – do českého výrobce baterií Bochemie…
Přemýšleli jsme, kde bychom mohli postavit montážní linku na baterie. Nabízela se možnost udělat to na zelené louce. Jsme ale hlavně softwarová firma a v tomto ohledu jsme neměli moc zkušeností. Dívali jsme se po případných parťácích a osud nebo vesmír tady konspiroval tak, že jsme se potkali s většinovým majitelem Bochemie Miloslavem Vodičkou a jeho synem Davidem, kteří měli podobnou myšlenku. Rozhodli jsme se, že do výroby bateriových systémů půjdeme spolu. Proto jsme také do Bochemie majetkově vstoupili. Dnes jsme v Bochemii rovnocennými partnery.
Bochemie dělá u hardwaru něco podobného jako Second Foundation v softwaru. Odebírá bateriové články z Číny a dává je dohromady do kompletních bateriových systémů…
Na světě působí jenom několik málo firem, které vyrábějí bateriové články. Je to extrémně kapitálově náročný byznys. V Evropě ani Americe nikdo asijským firmám nekonkuruje. Teoreticky je snad možné, že by tady někdo články vyráběl, ale musel by mít obrovskou státní podporu. Všechno ostatní už se ale dá v případě bateriových úložišť dělat jinde, což je také náš záměr.
Do jaké míry budete využívat bateriové systémy Bochemie ve vašich projektech?
Chceme je využívat ve všech projektech. Výjimkou je Japonsko, protože doprava by byla příliš složitá a drahá. Uvažujeme ale o tom, že bychom společně s nějakým japonským partnerem postavili montážní linku i v Japonsku.
Bochemie už dříve koupila německou společnost GAZ Energy, čímž vstoupila do bateriového byznysu. Bude vyrábět také ve svém sídle v Bohumíně?
V Bohumíně je výrobní hala pro produkci jednotlivých dílů, které se budou kompletovat v Německu. Bochemie získala německou firmu s velkou tradicí a zhruba 150 let starou historií, která vyráběla nikl-kadmiové baterky. To nám dává velkou klientskou základnu. Bochemie navíc rozšiřuje výrobní program o lithium-železo-fosfátové baterie, po nichž je také velká poptávka. Jsou vhodné právě ke krátkodobému ukládání energie u obnovitelných zdrojů a poskytování služeb výkonové rovnováhy.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí. 
ANALÝZA: Češi nemusejí být na evropském trhu otloukánky. Příklady z praxe
Zprávy z firem
Kam stěhovat výrobu? Do Česka
Bochemie zase navazuje na historické tradice v českém chemickém průmyslu. Mluvil jste i o tom, že byste mohli realizovat akvizice v evropském chemickém průmyslu a pak třeba přesunout výrobu do Bohumína. Co vás vede k podobným úvahám?
Opravdu podobné příležitosti intenzivně zkoumáme. Realizovat takové investice je komplikované, ale přesto bych se do nich rád pustil. Vidíme, že spousta firem v Německu nebo Švýcarsku má obrovské náklady na pracovní sílu a už není schopna konkurovat. Přesun do Česka jim nabízí možnost, jak svůj byznys zachránit. Jednáme s nimi a chtěli bychom českou chemickou výrobu významně rozšířit. Uvidíme. Máme hodně snů.
V době, kdy se mluví o hrozbách odchodu výrobních firem z Evropy, a také z Česka, tedy nabízíte cestu, jak by naše země mohla nynější situace naopak využít…
Všechno, co je energeticky náročné a dá se jednoduše uskladnit, se bude vyrábět v Číně nebo už se tam vyrábí. Existují ale chemické sloučeniny, které se nedají jednoduše uskladnit, mají omezenou trvanlivost a z Číny se vozit nedají. Musíte je vyrábět v Evropě a otázkou je, kde přesně. Jsou tu levnější země než Česko, včetně například Rumunska nebo Bulharska, ale my máme vyspělý chemický průmysl s dlouhou tradicí. Další výhodou je naše strategická geografická poloha.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stratégové válek o čipy řeší nové hlavolamy
Money
V tuto chvíli jsou v centru pozornosti vaše investice do bateriových úložišť. Čím se budete zabývat dál?
Pracujeme na spoustě nových věcí, které nám teď nepřinášejí žádný ekonomický benefit, ale myslíme si, že by do budoucna mohly. Investujeme do různých pokusů a zkoumání nových technologií. U mnoha věcí také zjistíme, že ve skutečnosti až tak zajímavé nejsou, svět je tolik nepotřebuje, a zaměříme pozornost někam jinam.
Sledujete také vývoj různých dalších typů baterií nebo jiných úložišť energie?
Samozřejmě, velmi detailně. Bavíme se s výrobci, sami jsme leccos testovali. To musíte dělat. A nás to strašně baví.
Článek vyšel také na Export.cz
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
