Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Babiš se přepočítal, Rutteho rohlíkem neopil

Generální tajemník NATO Mark Rutte
ČTK
Dalibor Martínek

Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.

Babiš rozehrál kolem obranných výdajů šílenou hru. Snížil rozpočet obrany, a tvrdí, že to není pravda. Do obranných výdajů započítává i desítky miliard na výstavbu silnic a tvrdošíjně na tomto triku trvá. Přestože ho například Národní rozpočtová rada upozorňuje, že takhle se výdaje na zbrojení nepočítají a NATO nám takové výdaje neuzná.

Navíc vykládá, že výdaje má domluvené s Markem Ruttem. Poslední prohlášení šéfa aliance naznačuje opak. Ústy ministra obrany Zůny uvedl premiér v život další výmluvu, že prý výdaje nemusí být vysoké nyní, 3,5 procenta HDP se týká až roku 2035. Do té doby prý může trajektorie mířit i dolů. Vlastně říká, že průšvih s nízkými výdaji přesouvá do budoucnosti.

Ještě předtím říkal, že závazek na zvyšování výdajů se ho netýká, že to slíbil Petr Fiala. S tímto argumentem již vycouval, závazek si však dál vykládá po svém.

Mark Rutte

Další vrásky pro Babišovu vládu? Rutte žádá masivní navýšení výdajů na obranu

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu. Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Přečíst článek

Co řekne Babiš Trumpovi?

Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle, napsal Rutte. Bude Babiš na setkání, na které letí místo prezidenta Pavla, protože jak uvedl, on sám lépe partnerům vysvětlí, proč nyní nemůže utrácet za zbraně, vykládat Bulharům nebo Slovákům, že Česko na to nyní nemá peníze?

A řekne to Donaldu Trumpovi? S ním údajně vyjednává, rád mu prý znovu vysvětlí naši pozici. Přitom dostal jasný vzkaz, když nedávno americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker prohlásil, že USA nepřijímají „žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Babiš začíná ztrácet nervy. Trump ho prý zklamal. Má snad kvůli Trumpovi skočit z okna? Babiš patrně nepochopil, co se ve světě děje.

Bude v Ankaře vykládat, že peníze musí přednostně dávat na zdravotnictví? Doma mu tento populismus možná prochází. Patrně se dočkáme v Turecku blamáže kolosálních rozměrů. Aby se tak nestalo, měl by premiér přehodnotit priority s ohledem na mezinárodní rozměr. Dřív, než je přehodnotí aliance vůči nám.

Související

Turkem se zabývá NBÚ. Veřejně mluvil o informacích, ke kterým zřejmě neměl mít přístup

Filip Turek
ČTK
 ČTK

Národní bezpečnostní úřad se zabývá nedělním výrokem vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) o informacích k sankcím vůči Rusku. Jako důvěrné by je neměl znát. Napsal to server iROZHLAS. Úřad serveru potvrdil, že se začal zabývat objasňováním možného bezpečnostního incidentu.

V souladu se svou působností v oblasti ochrany utajovaných informací se Národní bezpečnostní úřad zabývá zjišťováním, prověřováním a vyhodnocováním všech skutkových okolností dané věci, sdělil serveru za úřad Milan Radosta.

Turek v nedělním diskusním pořadu České televize hovořil o dvacátém sankčním balíčku, který chystá Evropská unie proti Rusku. „Jsou tam tvrdé sankce ve vztahu k Rusku, které jsou ale v utajeném režimu, takže je tady nemůžu říkat,“ uvedl. Server poznamenal, že sankce se zpravidla projednávají, vyřizují a schvalují v důvěrném režimu, k čemuž je nutné mít osvědčení Národního bezpečnostního úřadu, které Turek nemá.

Podle zdrojů redakce je pravděpodobné, že si Národní bezpečnostní úřad pozve Turka k vysvětlení. Turek se může seznamovat s poznatky v nejnižším stupni vyhrazené. Takové povolení mu vydalo ministerstvo životního prostředí. Jako poslanec má přístup k utajovaným informacím, ale jen v rozsahu nezbytném pro výkon funkce.

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Sto dní vlády. Za Macinku to nemůže nebýt pětka

Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.

Přečíst článek

Cesta na Sněžku

Michal Nosek: Dojedeme kvůli Motoristům až na vrchol Sněžky autem?

Ministr Igor Červený odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez vysvětlení, bez představení nové koncepce a bez širší debaty. V české politice to obvykle znamená jediné: plán možná existuje, ale veřejnost se o něm dozví až ve chvíli, kdy bude pozdě něco řešit.

Přečíst článek

Související

Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu

Prodejna Apple v Šanghaji
ČTK
Ivana Pečinková

Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.

Pohled do aktuálních obchodních statistik OEC (Observatory of Economic Complexity) odhaluje geopolitický uzel, který by měl strašit každého nákupčího v technologickém sektoru. Státy v bezprostřední blízkosti průlivu – Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a Kuvajt – ovládají polovinu světového exportu surové síry. Tato surovina není jen základem pro výrobu hnojiv, která sytí planetu. Je to strategická surovina pro dnešní a zítřejší digitální věk. Neviditelným způsobem vstupuje do výroby všeho, co není s trochou nadsázky z doby kamenné.

Koupel digitálního světa

Aby se z kusu křemíku stal procesor ve vašem telefonu nebo řídicí jednotka v automobilu, musí projít stovkami lázní v tzv. ultra-čisté kyselině sírové. Ta slouží k dokonalému odstranění organických nečistot a fotorezistů v prostorách, kde se čipy vyrábějí.

Proto asijští tygři, jako Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan dovážejí miliony tun surové síry z Perského zálivu, aby ji posléze ve svých specializovaných chemičkách transformovali na onu ultra čistou kyselinu. Blokáda Hormuzského průlivu tak neznamená jen drahý benzín, ale také uzavření „sirného kohoutku“ pro Asii. Přičemž bez stabilních dodávek síry se linky v TSMC, největšího výrobce čipů a polovodičů na světě, nezpomalí. Ony se zastaví. Stejně jako v Samsung Electronics, světové dvojce.

Evropa sice přímo ze Zálivu síru pro své technologie téměř nedováží, a tak se tento nerost v našich tabulkách strategických rizik často neobjevuje. Jsme však stoprocentně závislí na finálním produktu – čipech a polovodičích.

Přerušení dopravy v Hormuzu hrozí řetězovou reakcí: Čína přijde o 40 procent vstupů síry, cena kyseliny na světových trzích vystřelí do nebes a asijští výrobci čipů začnou upřednostňovat vlastní domácí trhy. Evropský automobilový průmysl, který se stále vzpamatovává z post-covidových šoků, by se mohl vrátit do situace, kterou jsme před pár lety nazývali čipovou krizí. Automobilky si pronajímaly volné plochy, aby na nich mohly umístit rozdělaná auta. Třeba kvůli jednomu jedinému chybějícímu čipu.

Síra

Jiří Tyleček: Co dalšího nám může unikat z Perského zálivu?

I lidé, kteří nejsou napojeni na finanční trh, si uvědomují, jak důležitý je Perský záliv pro trh s uhlovodíky. Ten stále hraje částečnou nebo přímou roli ve většině dodavatelských řetězců nezbytných pro fungování ekonomiky.

Přečíst článek

Poučení ze „sirné krize“

Poučení z covidu a rozbití nadnárodních dodavatelských řetězců Evropu poučilo a dnešním trendem je vedle deglobalizace také intenzivnější de-risking. Nemůžeme ale mluvit o technologické suverenitě Evropy, pokud budeme ignorovat základní chemii na začátku výrobního řetězce. Síra ze Zálivu je připomínkou, že globální ekonomika je propojena neviditelnými nitkami, které nekončí u energetických surovin.  

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Doporučujeme