Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

„Úprk před Donaldem“. Z USA odchází rekordní počet Američanů a míří do Evropy

Lisabon
iStock
 nst
nst

Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.

Spojené státy od éry prezidenta Dwighta D. Eisenhowera nesledují souhrnné statistiky o počtu občanů, kteří zemi opouštějí. Data z více než 50 zemí – od povolení k pobytu přes nákupy nemovitostí až po zápisy ke studiu – však podle WSJ ukazují, že Američané „hlasují nohama“ v dosud nevídané míře. Milionová diaspora studuje, pracuje na dálku nebo tráví důchod v zahraničí. Pro některé se novým americkým snem stává Ameriku opustit.

Například v Lisabonu Američané skupují tolik bytů, že si nově příchozí stěžují, že kolem sebe slyší spíše angličtinu než portugalštinu. V dublinské čtvrti Grand Canal Dock se podle makléřů narodil v USA každý patnáctý obyvatel. Na Bali, v Kolumbii či Thajsku místní protestují proti zdražování bydlení kvůli přílivu digitálních nomádů placených v dolarech.

Studium v zahraničí si kvůli dostupnějšímu školnému vybralo kolem 100 tisíc amerických vysokoškoláků. Na mexickém pohraničí mezitím vznikají nové domovy důchodců zaměřené na klientelu z USA.

Donald Trump má svou propagaci skvěle propracovanou

Každý pátý Čech věří Trumpovi. A může si koupit i jeho osušku za cenu víkendového pobytu

Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.

Přečíst článek

Stěhování jako byznys

Relokační společnost Expatsi zaznamenává prudký nárůst zájmu. Na lednový konferenční hovor o možnosti přestěhovat se do Albánie se přihlásilo téměř 400 Američanů. Albánie nabízí zvláštní vízum, které občanům USA umožňuje žít a pracovat v zemi a po dobu jednoho roku neplatit daň z příjmů ze zahraničí.

„Dříve byli Američané, kteří odcházeli, velmi dobrodružní a vysoce kvalifikovaní. Teď jsou to obyčejní lidé, jako jsem já,“ uvedla zakladatelka Expatsi Jen Barnettová, která se přestěhovala do mexického státu Yucatán. Zatímco loni firma uspořádala tři průzkumné cesty pro klienty, letos jich plánuje 57. Cílem je podle Barnettové přestěhovat jeden milion Američanů.

„Úprk před Donaldem“

Někteří komentátoři označují současnou vlnu za „úprk před Donaldem“, protože počty emigrantů výrazně vzrostly během druhého funkčního období prezidenta Trumpa. Podle WSJ se však trend začal projevovat už dříve, mimo jiné kvůli rozšíření práce na dálku, rostoucím životním nákladům a touze po jiném životním stylu.

V roce 2025 zaznamenaly Spojené státy čistou zápornou migraci, odhadovanou ztrátu zhruba 150 tisíc lidí. Think tank Brookings Institution očekává, že v roce 2026 se odliv ještě zvýší.

Loni bylo ze Spojených států deportováno 675 tisíc osob a dalších 2,2 milionu se podle údajů „samo-deportovalo“. Analýza 15 zemí, které poskytly data za loňský rok, ukázala, že se k nim připojilo nejméně 180 tisíc Američanů. Skutečné číslo bude pravděpodobně vyšší.

Charles Kushner

Velvyslanci ve službách MAGA? Trumpovi muži rozdmýchávají spory v Evropě

Napětí mezi Spojenými státy a několika evropskými zeměmi se vyostřuje. Francie i Belgie si předvolaly americké velvyslance kvůli jejich výrokům a zásahům do domácí politiky. Paříž navíc po odmítnutí schůzky přerušila kontakty s americkým velvyslancem Charlesem Kushnerem, píše Bloomberg.

Přečíst článek

Ve Spojeném království žije více než 325 tisíc Američanů, což je část z více než 1,5 milionu občanů USA žijících v Evropě, uvedla Asociace Američanů žijících v zahraničí. Ve většině z 27 členských států EU je počet Američanů přicházejících žít a pracovat rekordní a dál roste. V Portugalsku se jejich počet od pandemie covidu-19 zvýšil o více než 500 procent, jen v roce 2024 o 36 procent. V posledních deseti letech se počet amerických rezidentů téměř zdvojnásobil ve Španělsku a Nizozemsku a více než zdvojnásobil v České republice. Do Německa se loni přistěhovalo více Američanů než Němců do USA, stejně jako do Irska.

Americká vláda zároveň čelí několikaměsíčnímu zpoždění ve vyřizování žádostí o vzdání se občanství. V roce 2024 jejich počet vzrostl o 48 procent a loni byl podle odhadů ještě vyšší.

Podle výzkumnice Caitlin Joyceové rostoucí počet Američanů odcházejících do zahraničí zpochybňuje obraz USA jako země s nejlepší kvalitou života. „Američané se stěhují do zahraničí a zjišťují, že se jim tam líbí víc, že se jim líbí sociálnědemokratická politika,“ uvedla.

Související

Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek

Polsko staví letecký gigant: Největší letiště střední Evropy má vyrůst mezi Varšavou a Lodží

Plánované letiště, známé jako Centralny Port Komunikacyjny, vzniká mezi městy Varšava a Lodž.
Foster + Partners, užito se svolením
Petra Nehasilová

Největší letiště střední Evropy? Polsko staví megahub mezi Varšavou a Lodží, který má odbavit až 100 milionů cestujících ročně.

Plánované letiště Centralny Port Komunikacyjny vzniká zhruba 40 kilometrů západně od Varšava, mezi Varšavou a Lodž. Nejde jen o nové letiště. Projekt představuje kompletní dopravní transformaci Polska.

Autorem architektonického návrhu je renomované britské studio Foster + Partners, které vtisklo projektu ikonickou podobu: lehkou, vzdušnou a technologicky pokročilou strukturu, jež má symbolizovat moderní Polsko.

Náměstí budoucnosti: Zeleň, světlo a přirozený pohyb

Srdcem projektu je centrální přestupní náměstí. Prostor zalitý denním světlem, plný zeleně a otevřených výhledů, slouží jako živý společenský uzel. Lidé se zde setkávají před odletem i při vítání příchozích.

Náměstí propojuje tři hlavní druhy dopravy, tedy leteckou, železniční a silniční. Architekti kladou důraz na intuitivní orientaci, minimální výškové rozdíly a plynulý tok cestujících. Dominantní klenutá střecha přirozeně navádí pohyb směrem k terminálům a nástupním branám.

Takto bude vypadat nádraží v Dejvicích.

Správa železnic ukázala nové Dejvice. Investice za miliardy mění i realitní trh

Zahloubená trať, park místo kolejí a rychlé spojení na letiště. Modernizace železnice mění Prahu 6 a zvedá hodnotu bydlení za její hranicí.

Přečíst článek

Souvislá klenutá konstrukce zastřešuje celý komplex a sjednocuje jednotlivé funkce. Interiér je navržen s důrazem na otevřenost a vizuální propojení s okolní krajinou. 

Projekt maximalizuje modularitu a prefabrikaci, aby byl schopen reagovat na budoucí technologický vývoj i proměnlivou poptávku. Vzniká tak flexibilní a dlouhodobě udržitelný systém.

Polsko dnes: Silný růst, ale kapacitní limity

Současným hlavním letištěm země je Letiště Frédérica Chopina Varšava, které v rekordních letech odbavilo kolem 18–20 milionů cestujících ročně. Další významná letiště jako Letiště Katovice nebo Letiště Lecha Wałęsy Gdaňsk doplňují síť, ale nemají potenciál stát se globálním přestupním uzlem.

Český Těšín

Práce pro budoucí vládu. Polsko chce zpět kus českého území

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Přečíst článek

CPK má v první fázi dosáhnout kapacity přibližně 40 milionů cestujících ročně s možností rozšíření až na 60–100 milionů. To by z něj učinilo největší letiště ve střední Evropě, větší než současné uzly v Praze, Budapešti nebo Vídni.

Klíčovým prvkem je napojení na vysokorychlostní železnici, která má propojit většinu velkých polských měst do dvou až dvou a půl hodin. Letiště tak nebude jen „varšavské“, ale skutečně národní a potenciálně i regionální pro širší část střední a východní Evropy.

Češi nakupují nemovitosti na severu. Balt je levnější než Mácháč

Chuť Čechů nakupovat nemovitosti v zahraničí neutuchá. Dávno jim ale nestačí tradiční slunné lokality – Chorvatsko, Španělsko nebo Itálie. A míří do cenově dostupnějšího Polska.

Přečíst článek

Češi nakupují nemovitosti v Polsku.

Investice do zahraničních nemovitostí roste. Nejčastější mýty a rizika podle expertů

Češi si plní sen o bydlení u moře či na horách – a investice do zahraničních nemovitostí nikdy nebyly populárnější. Spolu s boomem ale rostou i mýty, které mohou kupující nepříjemně překvapit. Co je dobré vědět dřív, než podlehnete lákavým nabídkám v Dubaji, Španělsku či Rakousku?

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Přečíst článek

Revoluce umělé inteligence se ve firmách zatím nekoná, zjistil rozsáhlý mezinárodní průzkum

Umělá inteligence (ilustrační foto)
iStock
Lukáš Kovanda

Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.

Tak lze shrnout dosud nejrozsáhlejší studii jejího využití mezinárodní podnikovou a firemní sférou, kterou tento měsíc zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (abstrakt viz níže). Autoři studie – ekonomové americké i britské centrální banky či Stanfordu – se tázali 6000 vrcholných manažerů podnikové sféry USA, Británie, Německa a Austrálie.

A výsledek? Firmy dosud, po třech letech možnosti využívání AI, hlásí zanedbatelný dopad umělé inteligence jak na vlastní produktivitu, tak zaměstnanost. Přes 80 procent tázaných firem dokonce přiznává, že umělá inteligence má na dané dvě veličiny v jejich případě nulový dopad.

Výraznější efekt ovšem oslovené firmy předpokládají pro následující tři roky. Stále ovšem nejde o nijak omračující výhled. Produktivita by díky AI měla narůst o 1,4 procenta, produkce o 0,8 procenta a zaměstnanost klesnout o 0,7 procenta.

Zajímavé ovšem je, že taktéž tázání zaměstnanci to vidí jinak: podle nich AI naopak výší zaměstnanost, a to 0,5 procenta.

Září zůstává pro trhy historicky nešťastným obdobím, což se v letošním roce nemění

Umělá inteligence mění hru. A investoři vidí černě

Akcie velkých softwarových firem padají o desítky procent. Strach z dopadu AI na jejich marže je silný. Fundamenty firem však zůstávají stabilní, zatím. Přeceňuje trh trh budoucí rizika? „Trh dnes u řady softwarových, někdy i velkých a zavedených firem, oceňuje velmi černé scénáře. Právě v těchto okamžicích lze na trhu nalézt vyšší množství investičních příležitostí,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Přečíst článek

Obří investice

Lídři AI – Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a Oracle – si letos hodlají na investice do AI napůjčovat v přepočtu tolik, že se to blíží celoročnímu HDP České republiky. Trh v rostoucí míře pochybuje o uspokojivé návratnosti takových obřích investic, navíc uskutečňovaných na masivní dluh, v případě Alphabet dokonce částečně i stoletý.

Sociální sítě zřejmě právě i proto v poslední době zaplavily hojně sdílené zjevné PR příspěvky, které roztleskávají nové, dosud neveřejné verze chatbotů, které prý už věru revolučním průlomem budou, když jím nebyly ty dosavadní. Veřejnost je třeba držet ve varu.

To se povedlo třeba před pár dny zveřejněné dystopické zprávě dosud málo známé společnosti Citrini Research, která se snaží roztleskat umělou inteligenci vskutku svérázně – líčením jejích mimořádně chmurných dopadů na zaměstnanost už v roce 2028. Ovšem i to prodává; strach je na trzích podobně určující emocí jako lačná hrabivost.

Pokud ale k průlomu a dosažení kvalitativně zcela nové, vyšší úrovně schopností umělé inteligence nedojde, nejspíše nelze počítat se zásadnějším vzmachem akcií zmíněných lídrů AI, ani firem typu Nvidie, navzdory tomu, že technologické akcie v USA jsou nyní v USA vzhledem k ocenění akcií na tamním trhu jako celku nejlevnější za uplynulou celou řadu let.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme