Politologové, ekonomové i sociologové se vzácně shodují na jednom – volby v demokracii rozhoduje peněženka. Tedy konkrétně vývoj životní úrovně za poslední roky. Pokud k tomu skutečně dojde, pak bude u voleb mít poměrně závažný problém aktuální vládní koalice, protože za její vlády se růst životní úroveň zastavil téměř všem. A Petr Fiala nedokázal vysvětlit, že za to vláda může jen zčásti.

Volby jsou referendem o vládě. S tímto sloganem opozice přichází téměř každé volby, a to ať už jsou ve vládním a opozičním kabátě jakékoli strany. A něco na tom je. Když se nedaří, dostane vláda vale, když se daří… no a tady nastává trhlina v teorii. Velmi často totiž vale dostává také. Ale takový už je zkrátka svět. Nespravedlivý.

Co tedy skutečně rozhoduje volby? A konkrétně ty aktuální? Odborníci se shodují, že to bude především to, pro co se vžil termín „peněženka“. Tedy vyhodnocení změny životní situace voličů.

A něco na tom je, protože i ty největší kritici vlády se zaštiťují (alespoň naoko) právě tím, že je stávající vláda asociální a cíleně snižovala životní úroveň zejména méně preferovaným skupinám obyvatel.

Stanislav Šulc: Volby hypotéky nevyřeší aneb O čem tyto volby nejsou

Názory

Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Pilíře nespokojenosti

Tato protivládní strategie se pak opírá o několik reálných událostí a skutečností. Klíčovým bod je inflační vlna, která se českou společností prohnala a navýšila životní náklady o desítky procent. K tomu se přidávají další věci, které vládě mnozí nezapomenou: zejména pozměněný vzorec pro výpočet valorizace penzí, takzvaný konsolidační balíček, podpora Ukrajiny a zejména pro určitou část voličů také velké výdaje na obranu (tedy konkrétně na bitevníky F-35).

Výsledný koktejl bohužel vláda nemůže ignorovat – růst životní úrovně se zastavil, některým skupinám obyvatel se dokonce životní úroveň snížila.

PROFIL: Petr Fiala nabídl spásu ODS. Dneska bojuje o její budoucnost

Názory

Málokdo by na podzim roku 2013 odhadoval, že se ODS ještě někdy stane vůdčí politickou silou. Jenomže již v lednu následujícího roku se stal předsedou Petr Fiala a začala cesta obrody, která vyvrcholila volebním vítězstvím koalice Spolu v roce 2021. Podaří se Petru Fialovi opět překvapit a bude v čele strany i za rok? Zde je část příběhu tohoto muže, který může do dějin vstoupit mnoha způsoby, a zatím není zcela jisté, jestli to bude příspěvek pozitivní, nebo spíše problematický.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Co způsobilo chudobu

To samo o sobě by sice byl problém, horší ale je neschopnost Fialových ministrů vysvětlit, že některé věci sice vypadají nějak, ale skutečnost je jiná. Tak například lze vysvětlit, že ačkoli krátkodobě se životní úroveň snížila, při rozšíření perspektivy na delší časové období jde v podstatě o marginální problém, protože životní úroveň rostla výrazně rychleji, než činil dlouholetý průměr.

Navíc, a tady ekonomická expertíza ODS měla zafungovat, růst posledních let do velké míry patřil ke zdrojům následné inflace.

Samozřejmě není pravda, že to, že volič pochopí příčinu, nějak zásadně zmírní jeho pocit chudoby. Ale když mu nikdo nevysvětlí skutečné příčiny ekonomické stagnace, nelze se divit, že mu někdo našeptá, že za to mohou Ukrajinci.

PROFIL: Babiš, miliardář, kterému už byl Agrofert malý

Názory

Když byl Andrej Babiš v letech 2014 až 2017 ministrem financí v Sobotkově vládě, na jeho poradách bývalo takové ticho, že by byl slyšet i pád špendlíku. Babišův občasný řev byl ovšem slyšet až za dveře. Řídit stát jako firmu, to je Babišův narativ. Newstream přináší sérii profilů lídrů stran kandidujících v říjnových volbách. První je favorit voleb, Andrej Babiš. Následovat ho bude již zítra Petr Fiala a další šéfové stran zase příští víkend.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Peněženka versus hodnoty

Vláda Petra Fialy nikdy nepatřila k přeborníkům v „komunikaci“ (až na čestnou výjimku v podobě Martina Kupky). Jenomže tím na ní ulpěla často nezasloužená vina za veškeré problémy.

Přitom pravd o vlivu na peněženky je více. A jedna může znít i tak, že Babišova nepříliš slavná reakce na pandemii, výrazně zapříčinila inflaci za Fialova vládnutí.

Buď jak buď, pokud skutečně platí, že voliči se budou rozhodovat na základě „peněženky“, pro Fialovu vládu to není příliš dobrá zpráva. Premiér by tak měl doufat, že alespoň část jeho původních voličů bude volit spíše hodnotově. A že se k nim přidají i další, kteří se více bojí Ruska než údajného diktátu z Bruselu.

Aktualizováno

Křetínský otočil. Ocelářskou divizi Thyssenkrupp už nechce

Zprávy z firem

Český podnikatel Daniel Křetínský už nechce ocelářskou divizi německé společnosti Thyssenkrupp, ve které jeho společnost EP Corporate Group loni nashromáždila zhruba 20procentní podíl. S německým podnikem se dohodl, že svůj podíl v divizi prodá a vložené peníze dostane zpět, uvedla agentura Reuters. Křetínského podnik odchod z německé firmy později potvrdil.

ČTK

Přečíst článek

Politický diář Dalibora Martínka: Bratrstvo kočičí pracky

Názory

Vít Rakušan, šéf starostů, svolává na pivo lídry Spolu, Fialu, Výborného a Adamovou Pekarovou. Chce, aby v Malostranské besedě nad sklenkou přísahali, že po volbách nepůjdou do koalice s očekávaným vítězem voleb, Andrejem Babišem. Je to trochu defétistické. Jako by si kluci a dáma nevěřili. Musejí proto svolat schůzku, aby veřejně svou důvěru obnovili. Možná ji stvrdí krví.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.

Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně. Rusko není hrozbou jen pro Ukrajinu, ale pro nás všechny, zdůraznila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která schůzku pořádá.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení před evropskými vůdci Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Aktualizováno

Putin a Zelenskyj by se měli setkat, řekl Trump v projevu generálům

Politika

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují mužské standardy fyzické zdatnosti, píše agentura AP. Podle agentury Reuters Hegseth v projevu mimo jiné kritizoval generály s nadváhou.

ČTK

Přečíst článek

Nikdo nesmí být naivní

Dánská premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Stále intenzivnější jsou podle Frederiksenové i ruské hybridní hrozby. „Jednou jsou to vojenské drony, jindy migranti na hranicích, útoky na kritickou infrastrukturu, rozsévání dezinformací či snahy ovlivnit demokratické volby,“ vyjmenovala šéfka dánské vlády.

Politici by podle ní ale měli svým občanům pomoci zajistit i ekonomickou bezpečnost, například pracovní místa či dostupné bydlení, a ulehčit jim v každodenních těžkostech. „Musíme budovat i ekonomicky silnější Evropu,“ dodala. Za další důležité téma označila boj s nelegální migrací.

Rusko je připraveno na eskalaci konfliktu

Nedávná narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem a nasazení ruských dronů v Polsku podle ukrajinského prezidenta ukazují, že se něco podobného může stát kdekoli v Evropě. „Incidenty s drony v celé Evropě jasně ukazují, že Rusko je připraveno válku eskalovat a že se nikdy nejednalo jen o Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj evropským lídrům na summitu EPS v Kodani. Poznamenal, že Ukrajina má kvůli válce bohaté zkušenosti s bojem proti dronům. „Jsme připravení Dánsku i dalším zemím pomoci,“ řekl.

Rusko má podle Zelenského stále zdroje potřebné k tomu, aby ve válce pokračovalo, i proto je třeba vyvinout na Moskvu další tlak. Konkrétně hovořil o potřebě zasáhnout proti tankerům s ropou z takzvané ruské stínové flotily, jak jsou označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází exportní omezení. „Je potřeba rovněž podpořit výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa a přestat kupovat ruskou ropu a plyn,“ dodal s tím, že této výzvě by mělo bedlivě naslouchat „zejména Maďarsko“.

Právě Budapešť a Bratislava mají dlouhodobě námitky proti postupu EU ohledně ukončení energetického dovozu z Ruska. Evropská komise navrhla přestat do roku 2027 dovážet veškeré ruské energie.

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

ČTK

Přečíst článek

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina, ale i Moldavsko či země západního Balkánu nadále usilují o členství v EU a že je zapotřebí, aby v tomto ohledu „bylo v přístupovém procesu dosaženo určitého pokroku“. „Jsme připraveni otevřít první klastr,“ dodal ukrajinský prezident s odkazem na soubory, které při vyjednávání vždy zahrnují několik tematických přístupových kapitol.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží o prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa by chtěl ale prosadit prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předseda unijních summitů svůj návrh představil ve středu na neformálním summitu EU v Kodani a „počáteční zpětná vazba byla konstruktivní s výjimkou Maďarska, které vyjádřilo nesouhlas“, nechal se slyšet unijní zdroj.

Oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem byl dojednán již v první polovině roku 2024 za belgického předsednictví. Varšava doufala, že se během polského předsednictví v letošním prvním pololetí podaří otevřít úvodní kapitoly těchto jednání, nicméně se tak nestalo a patová situace trvá.