Reklama

Kandidáti na prezidenta ČR. Pavel, Nerudová, Babiš, Fischer, Středula a další – kdo je kdo a jaké mají šance?

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.
Pixabay

Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Uvedl to náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů. Ministerstvo odmítlo registrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Reklama

O Hrad se utkají v abecedním pořadí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády a NATO, armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima.

Jak volit prezidenta republiky? Základní informace pro voliče

Sedmá volba prezidenta ČR – a třetí přímá obyvateli – se blíží. Jak a kdy se jako volič zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb? Kdo může volit, jak volit ze zahraničí, jak je to s hlasovacími lístky? Zde je přehled základních informací ke třetí přímé volbě prezidenta ČR, jejíž první kolo se uskuteční 13. a 14 ledna 2023 a případné druhé kolo o dva týdny později, sestavený na základě informací ministerstva vnitra.

Přečíst článek

Registraci 12 z 21 přihlášených uchazečů ministerstvo odmítlo zejména kvůli tomu, že nedodali podpisy na podporu své nominace v zákonem předepsaném minimálním počtu. Odmítnutí kandidáti se budou moci do poloviny příštího týdne odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Ministerstvo dostalo 22 přihlášek, jedna ale přišla po termínu.

Vše o volbě prezidenta ČR čtěte zde

Největší šance na vítězství mají podle průzkumů Pavel a Nerudová, kteří kandidují s podporou občanů, a také expremiér a předseda hnutí ANO Babiš, kterého podpořili jeho poslanci. Zaregistrovanými kandidáty jsou opět Fischer (nezávislý) a Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Oba kandidují s podporou kolegů z horní parlamentní komory, Fischer měl i nominační podpisy poslanců.

Kurzy sázkových kanceláří na vítěze prezidentských voleb ČR v listopadu 2022:

Reklama
zdroj: ČTK

Praha, Pražský hrad, sídlo vlády ve Strakově akademii

Prezidentská volba má první poražené. Podívejte se na rozhovory s kandidáty

První boj je za námi. Ministerstvo vnitra oznámilo, kteří kandidáti splnili veškeré náležitosti a skutečně se mohou ucházet o prezidentský post. Přinášíme rozhovory s osmičkou lidí, kteří chtějí na Hrad v unikátním seriálu Kafe s prezidentem.

Přečíst článek

Přihlášku do voleb s potřebným počtem podpisů dodalo v termínu do 8. listopadu 21 zájemců o Hrad. Přihlášku nakonec naopak nepodali přes ohlášenou kandidaturu bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší místopředseda KSČM Josef Skála, teolog Ivo Mareš nebo restauratér a nyní již bývalý předseda Hnutí PES Jakub Olbert.

Vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) na začátku října oznámila, že nenominuje do lednové volby hlavy státu vlastního kandidáta, aby nerozmělňovala hlasy. V prvním kole ani nedá konkrétní doporučení pro jednoho kandidáta. Koalice nicméně plánuje před prezidentskou volbou spustit informační kampaň. Nechce, aby se na Hrad dostal extremista či populista. Jako osobnosti vhodné pro funkci prezidenta jmenoval premiér Petr Fiala  (ODS) Fischera, Nerudovou a Pavla. Své preference ještě nezveřejnili Piráti.

Kdo kandiduje na prezidenta: Znáte je všechny?


Základní informace:

  • Zvolen může být každý občan České republiky, který má volební právo a dosáhl před prvním kolem volby 40 let.
  • Funkční období prezidenta je pět let. Maximálně může být každý zvolen pouze dvakrát po sobě.
  • Podat kandidaturu může každý zájemce, který získá podporu nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, anebo petici za jeho kandidaturu podepíše 50 tisíc a více lidí.
  • První kolo prezidentské volby se uskuteční 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo, pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, 27. a 28. ledna
  • Zemanovo funkční období vyprší 8. března 2023.Uvolní-li se úřad prezidenta před vypršením mandátu, musí se volby uskutečnit do 90 dnů.
  • Volba je od roku 2013 přímá, do té doby volil hlavu státu Parlament ČR, tedy Poslanecká sněmovna a Senát. Prvním a zatím jediným vítězem přímé volby je Miloš Zeman. Bývalý premiér za ČSSD před devíti lety porazil ve druhém kole Karla Schwarzenberga z TOP 09, v roce 2018 proti Zemanovi ve finále neuspěl nestraník Jiří Drahoš.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Mají lidé víc makat, nebo jim má stát přidat? Co lze vyčíst z ekonomických programů kandidátů na prezidenta

Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.

Přečíst článek


Kdo jsou hlavní kandidáti:

  • Andrej Babiš (67)

Podle žebříčku Forbesu pátý nejbohatší obyvatel ČR s majetkem 4,3 miliardy dolarů (asi 103 miliard korun) a jedna z nejvýraznějších a také kontroverzních postav české politiky od roku 2013. Zakladatel hnutí ANO, v letech 2013 až 2017 ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), v dalším volebním období do loňského roku premiér. Od roku 2013 je poslancem, po loňských volbách v opozici.

Foto: ČTK

Kandidaturu potvrdil po několika odkladech až 30. října, ale o tom, že o Hrad bude usilovat, nikdo příliš nepochyboval. Ostatně si koupil obytný vůz  a již v pondělí 16. května vyrazil objíždět republiku a setkávat se s voliči. Setkání ovšem provázejí potyčky jeho příznivců a odpůrců a několikrát zasahovala – podle médií neadekvátně – i policie, jejíž postup nechá ministr vnitro prošetřit. Není to ale podle jeho slov prezidentská kampaň.

Andrej Babiš a Alena Schillerová

Politický diář Jany Havligerové: Kam nemůže nebo nechce Babiš, tam nastrčí Schillerovou

Co týden dal v podání politické komentátorky newstream.cz Jany Havligerové.

Přečíst článek

Babiš má velké množství přesvědčených voličů, ale také řadu velkých kritiků. Hlavním trnem v oku je jeho údajný střet zájmů, a to kvůli vlastnictví největšího tuzemského potravinářsko-zemědělského holdingu Agrofert pobírajícího dotace od státu a EU a toho, že vlastní velká tuzemská média. Vlastnictví firem pobírajících od státu dotace i těch mediálních zákon vládním představitelům od roku 2016 zakazuje. Babiš proto firmy v roce 2017 převedl do svěřenských fondů. 

Stále nevyřešenou kauzou je také padesátimilionová dotace pro výstavu centra Čapí hnízdo v Průhonicích z roku 2008, kvůli které jej stíhala a opět chce stíhat policie. Babiš celou dobu odmítá jak střet zájmů, tak dotační podvod a kauzy považuje za vykonstruované.

Francouzský Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) také zahájil předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí Babišem ve Francii, uvedl v srpnu deník Le Monde. PNF podle zjištění novinářů zkoumá podmínky nabytí vily v Mougins na jihu Francie a vyšetřování zahájil v únoru. Babiš poté zopakoval, že veškeré nákupy nemovitostí ve Francii se uskutečnily v souladu se zákony. Detaily o vyšetřování nezná, informaci má z médií, uvedl.

Miliardář Andrej Babiš

Babišův klidný spánek končí. Na kauzu Čapí hnízdo se podívá Bradáčová

Případnou prezidentskou kandidaturu může Andreji Babišovi značně zkomplikovat Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou. Ta chce znovu prověřit takzvanou reklamní větev kauzy Čapí hnízdo, píše server iROZHLAS.cz.

Přečíst článek

Slovenské soudy se také od roku 2012 stále zabývají Babišovou žalobou, kterou se snaží vyvrátit, že před rokem 1989 vědomě spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB). Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. V polovině června bratislavský krajský soud zamítl jeho žalobu na to, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie jako agent. Ve vyjádření Babiš zopakoval, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl bez svého vědomí a že se bude dál soudně bránit.


  • Petr Pavel (60)

Voják, armádní generál ve výslužbě. Před rokem 1989 člen KSČ. Po revoluci účastník vojenských misí na Balkáně či americké invaze do Iráku. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, další tři roky působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Stal se tak prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy v jedné z nejvyšších funkcí NATO.

Foto Zwez / Creative Commons / MSC, CC BY 3.0 DE

Je označován za jednoho z hlavních favoritů voleb. Prezidentskou kampaň odstartoval 6. září. Založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem byla v první fázi pomoc lidem v první linii boje s covidem, později se přeorientovala obecně na krizová řešení. Na jeho podporu také v dubnu vznikla občanská iniciativa Za společného prezidenta.

generál Petr Pavel, kandidát na prezidenta ČR
video

Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně

Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem.

Přečíst článek

Pavel má také tým expertů, který mu bude v prezidentské kampani radit s energetickou a ekonomickou krizí. Vede ho bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma. První jednání se uskutečnilo ke konci srpna. V týmu jsou vedle Tůmy ekonom Vladimír Bezděk, sociolog Jan Hartl, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková, hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, expert na energetickou bezpečnost Michal Mareš, odborník na inovace v energetice Jakub Maščuch, místopředsedkyně spolku Komunitní osvětové společenství a expertka na sociální oblast Lucie Poláková a řídící partner makroekonomické konzultantské společnosti OGResearch David Vávra.


  • Danuše Nerudová (43)

Ekonomka, pedagožka. V roce 2018 se jako první žena stala rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, v témže roce byla jmenována předsedkyní poradní Komise pro spravedlivé důchody. Odborně se zabývá nejen důchody, ale i problematikou daní a rovnosti postavení mužů a žen. 

„Do naší společnosti se musí vrátit pokora a úcta,“ prohlásila mimo jiné Nerudová v nedávném rozhovoru a videopořadu Newstream TV Victory Club.

Danuše Nerudová, se svolením Mendelovy univerzity

Svou kandidaturu potvrdila 31. květnaNa její podporu již ale vznikly facebookové stránky Nerudová na Hrad. V politice dosud nepůsobila. Jejím manželem je právník a bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda.

Danuše Nerudová v pořadu Victory Club
video

Danuše Nerudová: Příspěvek na energie by neměl být jednorázový. Lidé platí složenky každý měsíc

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.

Přečíst článek


  • Pavel Fischer (56)

Senátor za Prahu 12, byl zvolen jako nestraník s podporou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Diplomat, bývalý poradce prezidenta Václava Havla, v letech 2003 až 2010 velvyslanec ve Francii a Monaku. Kandidoval již v roce 2018, v prvním kole skončil třetí se ziskem více než půl milionu hlasů, což znamenalo 10,2 procenta. Absolvent oboru francouzština a čeština na Univerzitě Karlově. Nositel monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010). Že bude kandidovat, potvrdil na začátku října, oficiálně tak učiní v následujících týdnech.

Foto: ČTK

  • Josef Středula (54)

Profesionální odborář od svých 23 let. V letech 1990 až 1993 byl místopředsedou základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice – závod 2 (nyní Vítkovice Steel). Následně pak v letech 1993 až 2005 působil jako místopředseda celorepublikového Odborového svazu KOVO.

Foto: ČTK

V červnu 2005 byl na sjezdu Odborového svazu KOVO zvolen předsedou celé organizace. Tuto funkci pak dvakrát obhájil, a to v letech 2009 a 2013. V roce 2014 byl na sjezdu zvolen předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), o čtyři roky později a znovu letos post získal opět. Na letošním volebním sjezdu na konci dubna požádal prezident Miloš Zeman účastníky, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Odborový šéf Josef Středula

Dalibor Martínek: Má Středula šanci stát se prezidentem? Kurzy na jeho vítězství stoupají

Než šéf odborů Josef Středula na výročním kongresu odborů oznámil, že jeho kandidatura na prezidenta je reálná, byl kurz na jeho vítězství u Tipsportu 17:1. Byl na pátém místě, první byl generál Petr Pavel s kurzem 2,4 ku jedné, druhý Andrej Babiš, 3,15:1. Den poté, kdy Středula poprvé reálně přiznal ochotu kandidovat, na něj sázková kancelář zvedla kurz na 14 ku jedné. Posunul se před Danuši Nerudovou na čtvrté místo. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Karel Schwarzenberg

Sebelepší vzdělání nestačí, kandidát na prezidenta musí být charismatický bojovník, říká Karel Schwarzenberg

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme